V únoru jsem v příspěvku Sony Playstation Portable (PSP) – koupit, nekoupit? zmínil svou touhu pořídit si kapesní herní konzoli. Od února do minulého víkendu jsem pak tak nějak situaci s herními konzolemi sledoval a mimo PSP rozmýšlel o koupi Nintenda DS a nebo posečkání na připravovanou linuxovou herní konzoli Pandora.

O víkendu se mi pak pak díky fóru http://console-forum.net/ naskytla možnost levněji koupit pár měsíců staré PSP. Na koupi jsem se tedy s prodávajícím domluvil a od středy mi patří.

První dojmy z PSP jsou víc než dobré. Na plné čáře mnohokrát převýšily mé očekávání, takže jsem víc než spokojený. Taktéž s Linuxem si rozumí a například Ubuntu, které v současné době používám s PSP počítá v komunitní dokumentaci – https://help.ubuntu.com/community/PSP.

V současné době jsem ohledně PSP stále ještě ve fázi seznamování. Až si jej více ošahám, získám více zkušeností, budu v zápiscích o této super herní konzoli pokračovat. Můžete se těšit. Taktéž kdo PSP vlastníte mi můžete dávat rady.

Na samý závěr pak ještě musím poděkovat Gabče, která mi PSP zatím toleruje.

Po delší době jsem objevil zajímavou flashovou hříčku, Twist 2, v které si procvičíte koordinaci pohybu rukou.

Princip hry je velmi jednoduchý. Po spuštění na obrazovce vidíte otáčející se čínskou monádu Jin-Jang. Vašim úkolem je ovládat malé kousky Jin a Jang, tak aby zůstaly ve svém oblasti. To je aby malé Jin setrvalo v oblasti Jang a malé Jang zas v oblasti Jin :-).

Hra se ovládá prostřednictvím kláves.

Klávesami W,A,S,D ovládáte Jang v oblasti Jin. Šipkami pak ovládáte Jin v oblasti Jang.

Ke hře si rovněž doporučuji zapnout bedýnky, nebo si na uši nasadit sluchátka :-).

O pocity z hraní se můžete podělit v komentářích. Mám-li nyní mluvit za sebe, docela se mi zatím ruce pletou :-).

Číst dál »

Tak nějak náhodou jsme s včera s taťkou dostali na mezinárodní setkání přátel skutečné a modelové železnice (9. TT víkend – Všestary fest 2008).

Po zaplacení vstupného ve výši krásných třiceti korun, jsme mohli obdivovat nádherné modelové železnice.

Video jednoho z větších vystavovaných modelů.

Číst dál »

Stejně jako minulý rok, i letos připadá na 25. května 2008 Ručníkový den, který se koná na počest zesnulého Duouglase Adamse, autora kultovní knihy Stopařův průvodce po Galaxii. A samozřejmě i mnohých dalších výborných knih.

Jako velký příznivec Stopařova průvodce po Galaxii se ho opět zúčastním. Vás co Stopaře, případně ručníkový den znáte, tímto k účasti též vyzývám. Ostatní pak mohou číst dále.

Proč zrovna ručník. Protože jak se v knize i na stránkách Ručníkového dne píše jde o kolosálně důležitou věc, která by neměla chybět ve výbavě žádného hvězdného stopaře.

Citováno z knihy Stopařův průvodce po Galaxii:

„Ručník je skutečně kolosálně užitečná součást výbavy hvězdného stopaře. Především má značnou praktickou cenu – můžete se například do něj zabalit, aby vám nebylo zima, když poskakujete napříč chladnými měsíci planety Jaglan Beta. Můžete na něm ležet na zářivých, mramorovým pískem vystlaných plážích Santraginu V a vdechovat opojné výpary z jeho moří. Můžete na něm spát pod hvězdami, jež tak rudě září na planetě pouští, Kakrafúnu. Můžete ho použít jako plachtu, až poplujete na maličkém voru po proudu drsné řeky Moth, můžete ho namočit pro boj zblízka, nebo si jím zahalit hlavu, abyste necítili jedovaté pachy žravé obludy Blátotlačky z Traalu a nestřetli se s jejím pohledem (je to nepředstavitelně tupé zvíře, myslí si, že když ji nevidíte, nevidí ani ona vás – blbá jak tágo, ale značně žravá). Když jste v úzkých, můžete jím signalizovat o pomoc. No, a samozřejmě se jím také můžete utřít, pokud vám po tom všem ještě připadá dost čistý.

Co je však ještě důležitější, je obrovský psychologický význam ručníku. Tak například když nějaký paďour (paďour = ten, kdo není stopař) zjistí, že stopař má ručník, automaticky předpokládá, že vlastní rovněž kartáček na zuby, žínku, mýdlo, krabici sušenek, čutoru, kompas, mapu, klubko provázku, sprej proti mravencům, výbavu do deště, skafandr atd. ap. A nejen to. Rád stopaři půjčí kterýkoli ze jmenovaných předmětů nebo cokoliv jiného, co stopař nešťastnou náhodou “ztratil”. Onen paďour si totiž pomyslí, že ten, kdo dokázal stopovat napříč a našíř celou galaxii, žít v drsných podmínkách a za pár šupů, porvat se s osudem a přeprat ho, a kdo přesto vždycky ví, kde má ručník, je zřejmě člověk, s nímž je nutno počítat.

Tento obrat ostatně pronikl i do stopařského slangu. Lze například říct: “Hele, sasuješ toho húpyho Forda Prefecta? To ti je teda frúd, kterej fakticky ví, kde má ručník.” (sasovat = znát, brát na vědomí, seznámit se s, poznat po sexuální stránce; húpy = opravdu děsný frajer, frúd = opravdu děsně správný frajer). „

Číst dál »

Tak nevím, možná je to už trochu profesionální deformace, když mě celkem dobře pobavil nápis na podavači papírových ručníků.

Nevhodné použití konstanty. Chtělo by to proměnnou.