Umělec a hvězdy

hvezdy
Hvězdy, tisíce malých sluncí dere se noční oblohou do mého spoře osvětleného pokoje a křičí: „Pojď ven! Přidej se k nám! My jsme tu, a kde jsi ty? Osamělý, mezi čtyřmi holými stěnami, bez jídla, bez pití, na pokraji šílenství, zhroucení, čekajíc na múzu která nikdy nepřijde, bušíš zběsile do kláves svého starého psacího stroje v domnění, že tys jediný povolaný napsati knihu, knihu života. Jedinou pravou knihu. První a poslední v dějinách literatury. Knihu o člověku. Knihu o srdci člověka. Knihu o srdci zvířete. Knihu o zvířeti, kterým člověk bezesporu je a přitom si nejsi schopen uvědomit, jak moc se ve svých úsudcích mýlíš. Chceš napsat knihu o skutečném životě bez znalostí života samotného. Jaké to bláznovství. Chceš psát knihu o člověku, dusíc se vlastní osamělostí. Jaká to pošetilost. Pojď ven, přidej se k nám, provedeme tě všemi úskalími života. Důvěřuj nám. Pojď, no tak, rychle. Dělej. Co je s tebou, umělče?“

Zvedám se ze židle. Múza opět nepřišla. Kdo ví jak dlouho vydrží čekat hvězdy. Jdu k oknu. Otvírám ho a vylézám na starou oprýskanou cihlovou římsu.

„No tak, ještě jeden krok.“

„Ano, ještě jeden krok.

***

Zbaven těla, unášen třpytem hvězd, proplouvám pomalu ulicemi nočního města, neschopen již cokoliv v životě napsat …………..

Tip na zimní víkend – místo na hory na chvíli k zamrzlému moři :-)

Těžko říct, co přesně mě před pár lety motivovalo k tomu, abych si v zimě vyrazil na pár dní k zamrzajícímu baltskému moři, o kterém se na nově mluvilo ve zprávách.

zamrzle more

Trochu mě snad k tomu vedla touha po romantice. Procházet se zasněženými plážemi. Krmit vyhladovělé racky a pak si jen tak sednout a sledovat moře, jak je pokrýváno ledem.

Ja krmici racky

Trochu mě pak k tomu vedla i touha po dobrodružství z cesty samotné. Potkávat cizí lidi, seznamovat se, uhánět nocí, jet dál a dál ….. Prostě on the road (na cestě).

Číst dál »

Psychologické aspekty komunikace na internetu – Díl I.

Následující text, avizovaný nadpisem vznikal během let 2001 – 2002, jako součást mé diplomové práce. Nebojte se, jedná se o celkem lehce stravitelné dílko.

Protože si myslím, že ani dnes, neztratil obsah práce mnoho ze své aktuálnosti, rozhodl jsem se ho nyní formou seriálu, jeden díl týdně, zveřejnit.

Najednou si celý text přečte málokdo. Po malých dávkách to už půjde snáz :-). Dost už ale slov. Můžete se s chutí pustit do čtení.

Diplomka - přebal

1 Úvod

Ač se ještě před několika lety zdálo, že komunikace přes internet je vyhrazena jen úzkému okruhu vyvolených, dnes se tato možnost nabízí i široké veřejnosti. Pro mnoho lidí se dokonce stává nezbytností, ať už v jejich profesním, či osobním životě. Ti, kteří dnes ještě internet nevyužívají, či o jeho užívání ani neuvažují, v brzké budoucnosti se bez něho neobejdou. Zaměstnavatelé, školy, přátelé je k tomu nasměrují.

Přestože je důležitost komunikace na internetu zřejmá, nezdá se, že by se jí samotné dostávalo velké pozornosti. Ano, pozornost se dostává internetu, uživatelé vědí, jak se k němu připojit, jak spustit elektronickou poštu, chat, začít komunikaci, skončit komunikaci, ale mnoho, především nových uživatelů, už netuší, jak správně komunikovat.

Plně si neuvědomují a neznají psychologické aspekty této komunikace. Nevědí, jak správně interpretovat chování a sdělení osoby, s kterou komunikují. Nevědí, jak je vnímá osoba, s níž komunikují. Nevědí, jak pohlížet na možnost anonymity a snadné změny identity, kterou internet nabízí. Nevědí, nakolik jsou osoby, s kterými komunikují, věrohodné. Neznají, co uživatele internetu k jeho užívání motivuje, jaká je jejich motivace k zasílání příspěvků…

Otázek v každém současném i budoucím uživateli internetu dřímá mnoho. Bohužel prací, které se touto tématikou zabývají, je v současnosti v České republice neúměrně málo. Proto jsem se rozhodl ve své diplomové práci této problematice věnovat. Shrnout a utřídit současné poznatky, zkategorizovat jednotlivá komunikační prostředí, a na závěr provést výzkum, který by byl pro tuto tematiku přínosem.

Jsem si vědom značné rozsáhlosti této problematiky, a proto bych upozornil, že tato práce nebude a nemá být úplným shrnutím a přehledem všech dosavadních poznatků, ale pouze těch, o nichž se domnívám, že pro čtenáře mohou být největším přínosem.

2 Reálný svět, kyberprostor a internet

2.1 Úvod

Abychom mohli pojednat o komunikaci na internetu, je důležité nejprve provést správné začlenění. Říci si o tom, k jakému prostředí se váže a v čem je toto prostředí jiné než prostředí reálného světa, v němž den co den komunikujeme a které nám je vlastní.

Komunikací v reálném světě, s níž v následujícím textu budeme internetovou komunikaci porovnávat, myslíme komunikaci ve světě skutečně existujícím, ve světě, na nějž jsme zvyklí a v němž komunikujeme tradičními prostředky.

Číst dál »

Nová Coca-Cola BlaK – včera jsem odolal, dnes už ne – novinka na trhu v České republice

Coca-Cola BlaK
Včera jsem si v kantýně všiml nového, hezky vyvedeného, do hněda zbarveného stojanu, který obsahoval na první pohled zajímavé lahvičky s nápisem Coca-Cola BlaK. Šel jsem tedy ke stojanu blíže, abych o nově prodávaných lahvičkách s nápojem zjistil více podrobností.

První co mě překvapilo, byl materiál lahvičky, který je z hliníku. Tedy žádné sklo, jak by se podle klasického tvaru dalo předpokládat. Dalším překvapením bylo složení. Na lahvičce se píše: „Coca-Cola Blak – sycený nealkoholický nápoj s kolovou příchutí a kávovým extraktem. S cukrem a sladidly. Vysoký obsah kofeinu (20mg/100ml) ….. „ Na stojanu pak cena za lahvičku 27,- Kč. Za obsah 250 ml mi to přišlo docela dost, tak jsem odolal. To bylo včera.

Dnes ráno jsem přišel do kantýny, abych si koupil snídani. Opět mě stojan s lahvičkami magicky přitáhl a já tentokrát neodolal. Síla hezky vyvedeného stojanu a zajímavý tvar lahvičky ne mě mocně zapůsobil, takže jsem si nápoj musel nakonec koupit. Při placení mi bylo nabídnuto, abych si vzal lahvičku z mrazáku a k tomu jsem ještě dostal brčko.

Číst dál »

Hlavolamy – domyšleno do konce, zadání a jejich řešení :-)

Hlavolamo mozek - zdroj: http://artfulwriter.com/archives/BothBrainPuzzle.jpg
Když jsem přesně před čtrnácti dni dával jako příspěvek první hlavolam, vůbec mě nenapadlo, jak moc kladnou reakci to mezi vámi čtenáři a čtenářkami vyvolá.

Protože několik dalších skvělých hlavolamů ještě v zásobě mám a mnoho dalších jste mi jich mailem poslali sami (všem kteří tak učinili děkuji a těm kteří tak ještě učiní taktéž ;-) ), rozhodl jsem se, že v jejich umísťování do blogu pokračovat. Určitě by byla škoda tyto skvělé, leč zapadlé lámače hlav neoživit a trošku si jimi, zábavnou formou, nepotrápit mozkové závity a tím si trošku osvěžit šedou kůru mozkovou.

Jelikož vím, že všeho moc škodí a tak by ani příval všech hlavolamů najednou nebyl nejlepší, napadlo mě, že by nebylo od věci zveřejnit vždy na začátku pracovního týdne (tj. pondělí :-) ) jeden skvělý hlavolam bez řešení a následující týden k němu s vyjitím nového hlavolamu zveřejnit řešení. Pokud budou hlavolamy jednodušší, leč hezké, například. nějaký povedený flash, zveřejním jich na počátku týdne i více.

V diskuzích by se pak řešila třeba konkrétní obtížnost hlavolamu, kdo to vyřešil, kdo ne, ale konkrétní řešení by se neuvádělo. Pro opravdového zapáleného řešitele skutečně není nic horšího, než když mu hned po zadání hlavolamu prozradíte řešení. Sám to také nemám rád a raději chvíli nad řešením přemýšlím.

Další hlavolam a oficiální řešení k autobusu, všem kteří ještě tápou, zveřejním v neděli večer, v noci, nebo v podnělí ráno. Všem těm, kteří již řešení znají samozřejmě gratuluji a dodávám, těšte se na další.

Dětské perly – „… za lva na karneval tatínku nepůjdu, prasknul by mi mozek …“

Je až neuvěřitelné k čemu děti svou skvělou logikou dojdou. Protože máme doma děti dvě a některé věty, které pronáší, by se dali tesat do kamene, rozhodl jsem se, že čas od času dám něco hezkého na blog.

Nyní tedy první příspěvek. Zítra mají děti ve školce karneval, tak jsem se ptal Davídka za co půjde.

„Za spajďáka (spiderman – díky masivní reklamě, především na Jupících, hrdina mnoha dnešních capartu) tatínku,“ řekl Dáda.

„A za lva jít Davídku nechceš?“ zeptal jsem se. Mimo nádherné masky Spidermana máme doma skutečně super masku lva.

„Za lva na karneval tatínku nepůjdu, prasknul by mi mozek a to já nechci.“ Reagoval Davídek hbitě.

„Co že ti Davídku? Praskne mozek? A proč?“ Zeptal jsem se.

„Protože lev tatínku řve,“ Dáda otvíral pusu. „A když řve, tak mu ten řev jde do uší“ Své malé ručičky dal Dáda k puse a tahnul s nimi k uším. „A když se ten řev dostane do uší, tak mu praskne mozek“.

Vysvětlení bylo dostačující, tak jsem se Davídka zeptal. „A nepraskne Davídku lvovi náhodou z toho řevu hlava?“

„Ano tatínku, praskne mu hlava, jako mamince, když řveme,“ odpověděl Dáda.

Musel jsem se zasmát.

Instalace aplikací v Linuxu, aneb snadnější to už nebude

Tux - zdroj: http://www.m4ss.net/wp-content/uploads/2006/03/tux-Perso.jpg
Dnes se mi po ICQ ozval Petr, že má v problém nainstalovat v Linuxu jakýkoliv program. Jde o dlouholetého uživatele operačního systému Windows, který si k němu před pár dny nainstaloval Linux. Konkrétně má nainstalovanou distribuci Ubuntu.

Když jsem se ho ptal, co konkrétně mu nejde nainstalovat zmínil Amarok, výborný hudební přehrávač, o kterém si kdesi přečetl, takže ho jako fanda do muziky chce vyzkoušet.

Protože Amarok používám a zatím jsem s ním neměl v žádné distribuci problém, docela mě zarazilo, jaký problém s instalací může mít on. Věta: „stáhnul sem si Amarok ze stránek a teď mi nejde instalace spustit,“ mluvila za vše. V Linuxu se totiž choval stejně, jako byl zvyklý z Windows a to nejde. Kdysi dávno jsem si tím také prošel (přchod z DOSu a Win 3.11), takže vím, jaké to je :-). I když tenkrát to bylo o něco jiné (to se ještě kompilovalo). No, ale k tématu.

Rychle jsem Petrovi tedy znovu připomenul, že k Linuxu nemůže přistupovat jako k Windows, protože Linux není stavěný jako nějaká náhražka Windows. A začal mu vysvětlovat jakým geniálním způsobem je řešena instalace v Linuxu.

Protože mnoho lidí pro silné návyky s Windows tuší pramálo o tom jak se správně do Linuxu instalují nové aplikace, odhodlal jsem se nyní o tom pár slov napsat.

Balíčkovací systém

Zatímco u Windows probíhá instalace programů tak, že si uživatelé „někde“ splaší instalační soubor aplikace, párkrát na něj kliknout myší a pak odsouhlasí a odklikají vše co se po nich chce, v Linuxu je situace trochu odlišná.

Většina vyspělých Linuxových distribucí používá pro instalaci aplikací balíčkovací systém. Pokud jste o balíčkovacím systému nikdy neslyšeli a tak nemáte představu o co se jedná, nezoufejte, za chvíli bude v obraze.

Číst dál »

Historie a současnost programovacího jazyka LOGO

LOGO - logo - zdroj: http://uebb.cs.tu-berlin.de/~magr/turtle/turtle-logo.png
Funkcionální programovací jazyk Logo je dialektem známého jazyka Lisp. Byl navržen a primárně se používá pro výuku programování. Mezi jeho hlavními rysy patří interaktivita, modularita, rozšiřitelnost a flexibilita datových typů.

Zrod jazyka nalezneme v polovině šedesátých let, kdy se matematik Seymor Papert přesunul z Janovské univerzity na Massachusettskou technickou univerzitu (MIT). Tam pracoval v týmu Bolt, Beranek, Newman (BBN Technologies), který vedl Wallace Feurzeig. V roce 1967 pak společně vytvořili první verzi Loga. Během sedmdesátých let se Logo rozvíjelo na MIT a několika málo dalších výzkumných týmech např. v Edinburgu nebo Tasmanii.

Většího rozšíření se Logo dočkalo s nástupem osobních počítačů na konci sedmdesátých let. MIT Logo Group vyvinula verzi Loga pro počítače Apple II a Texas Instruments TI 99/4.V roce 1980 byla založena společnost Logo Computer Systems, Inc. (LCSI), která v dalším vývoji Loga sehrála klíčovou roli. Předsedou LCSI se stal duchovní otec Loga Seymour Papert.

Velmi významnou událostí pro rozšíření Loga byla publikace knihy Seymoura Paperta – Mindstorm, která dokázala oslovit a pro Logo nadchnout tisíce učitelů z celého světa. Logo se tak stalo v osmdesátých letech velmi populárním. Nové verze Loga byly implementovány více než v deseti jazycích na mnoho tehdejších počítačů. Nejrozšířenější bylo Logo pro MSX počítače, které bylo populární v Evropě, Jižní Americe a Japonsku. Atari Logo a Commodore Logo pak bylo populární v Severní Americe.

V devadesátých letech začal v USA a Kanadě zájem mnoha učitelů o Logo upadat. Příčinou byl především nedostatek nových inovací, a to především v kontrastu s nově vznikajícími výukovými systémy pro Windows a Macintosh. Naštěstí jiných částí světa se tato ztráta zájmu netýkala.

Číst dál »

Lyže nebo snowboard?

Snowboard - já :-)

Lyže nebo snowboard? Otázka kterou teď doma po návratu z hor řešíme. U sebe mám jasno, zhruba v sedmnácti jsem odložil lyže a pak při svých velmi řídkých zimních návštěv hor jezdil jen na prkně. Připadá mi to o dost zábavnější, než na lyžích. Jako bych byl víc spjat ze svahem.

V tomto případě jde ale o děti. Gabča chce abychom jim koupili a učili je jezdit na lyžích. Já jsem ale pro prkno. Pár malých capartů jsem jsem na malých prknech viděl a šlo jim to báječně. Takže uvidíme na čem příští rok budou děti brázdit svah :-). Snad to bude ze sněhem lepší než letos.

Jak toto vidíte vy? Co je pro vás lepší? Co byste případně koupili svým dětem?

Snowboard - já 2 :-)

Potrapte své mozkové závity III. a určete jakým směrem jede autobus z obrázku

Tento hlavolam s autobusem jsem k řešení dostal zhruba před rokem. První tři dny jsem byl bezradný, pak mě to trklo. Manželka znala řešení za pár minut. A jak se traduje, malé děti určí správný směr jízdy autobusu řádově během pár desítek sekund. O co jde?

Na obrázku vidíte autobus.

Autobus

Pravdaže, nejde o žádnou super kresbu, ale pro určení směru jízdy autobusu bohatě stačí. Řidič, případně volant není vidět záměrně. Asi byste ho ale stejně v té rychlosti nepostřehli :-).

Takže otázka zní, jakým směrem jede autobus z obrázku. Zleva doprava, nebo zprava doleva? Správné řešení je třeba logicky zdůvodnit.

Ty co řešení již znají z dřívějška bych rád poprosil, aby ho v komentářích neuváděli a dali tak možnost těm, kteří se s tímto hlavolamem v minulosti nesetkali.