Reportáž z Letní novinářské školy – za rok se můžete zúčastnit i vy

V současné době se účastním letní školy žurnalistiky. Jelikož se mě spousta lidí ptá, co to je, jak jsem se to dozvěděla a sled otázek ukončí poznámkou: „Týjo, tak to je dobrý“, rozhodla jsem se odpovědět na tyto i jiné otázky.

1.června jsem v lidových novinách objevila nabídku – Letní školu praktické žurnalistiky Jelikož mě zaujala, začali jsme si s panem Čermákem dopisovat. Zjistila jsem, že být student není podmínkou. Přihlásila se a 11. července to celé začalo.

První dva dny jsme měli přednášky v Syndikátu novinářů na Senovážném náměstí. Přednášeli nám lidé z katedry žurnalistiky, Fakulty sociálních věd. Např. Barbora Osvaldová (sestra Gábiny Osvaldové) a Karel Hvížďala. Témata byla žurnalistka, fotožurnalistika, rozhlas, nová média, novinářská etika a taky jak se správně mluví a píše česky. Dostali jsme spoustu knížek, literatury, doporučení na literaturu a taky vyvedení z omylů a mýtů, které se o novinařině šíří.

Návštevníci kurzu byli většinou studenti, či absolventi vysokých škol různého zaměření. Mohli jsme se rozhodnout, kdo chce do lidovek a kdo do rozhlasu. Většina chtěla do lidovek.

I moje cesta pokračovala do Lidovek. Tam nás přivítal šéfredaktor Veselin Vačkov, vyzval nás k představení se a společně jsme se dohodli do kterých rubrik půjdeme. Na výběr bylo zahraniční a domácí zpravodajství, komentáře, sport, kultura, magazín Pátek, přílohy. Já a kolegyňka Katka jsme v přílohách, v létě je to každodenní příloha Letní relax. Ihned jsme dostaly společně zadané téma: Kam s dětmi o prázdninách, když rodiče musí být v práci. Tento článek vyšel v pátek 27.7.2007 (Prázdniny a dítě doma. Kam s ním?)

Já sama jsem ještě vyfasovala velký úkol, a sice napsat reportáž ze živoate ošetřovatelů v ZOO. Výsledek byl otisknut 24.7.2007 (Dobré ráno, opice, nese se snídaně)

V současnosti ještě pracuji na zajímavém článku, kterému předcházel zajímavý zažitek. Jízda na koni.

Během návštěv redakce dostáváme malé dílčí úkoly, například zkracování článků převzatých z agentur, vyhledávání informací pro ostatní redaktory.

Další možností kde psát je blog naší školy.(Blog Letní novinářské školy)

Celá praxe v redakci trvá 3 týdny, docházka není striktně dána, ale i během „sezení“ tam, člověk pochytí, co a jak se tam řeší. Jelikož pracuji, docházím do redakce po poledni. Část žáků letní školy bude absolvovat svou praxi ještě v srpnovém běhu.

Pokud Vás to zajímá, více info a dojmů najdete na výše zmiňovaném blogu, nebo se klidně zeptejte v diskuzi.

Dvojí počítání v masně

Dnes jsem si zas v masně užil. V poklidu jsem vystál pětiminutovou frontu a pak to začalo.

„Přejete si?“, dotázala se mě zpoza pultu mladá prodavačka.

„Deset deka poličanu,“ odpovídám. Dívám se k pultu kolik stojí. 15,90,- Kč. Prodavačka mezitím nabírá kolečka a dává je na váhu. Všímám si, že váha ukazuje něco přes třináct deka.

Prodavačka nic neříká, bere salám z váhy, podává mi ho a cenu vkládá do kasy.

„Další přání?“

„Deset deka herkula,“ odpovídám. Všímám si, ceny herkula. Stojí stejně jako poličan. 15,90 Kč. Na váze vidím naloženo něco ke čtrnácti deka.

Prodavačka mlčí, bere salám z váhy a podává mi ho. Cenu ťuká do kasy.

„Další přání?“ ptá se opět prodavačka.

„Deset deka dětský šunky,“ přeji si. Šunka stojí 13,90,-. Docela levná proti poličanu a herkulu, snad bude dobrá přemítám. Dívám se na váhu. Opět naváženo něco přes čtrnáct gramů.

Prodavačka mlčky, bere dětskou šunku z váhy a podává mi ji.

„Další přání?“ opět se mě ptá.

„Zaplatím,“ říkám a z peněženky vytahuji padesátikorunu.

„Šedesát tři padesát,“ říká prodavačka od kasy

Dávám ji padesátikorunu a říkám dobrý.

„Ještě třináct padesát,“ dožaduje se prodavačka dalších peněz.

„Můžete si to prosím přepočítat?“ ptám se prodavačky.

„Šedesát tři padesát dostává se mi hbité odpovědi.“

„Čtyřicet šest,“ říkám. A rychle, aby mě prodavačka nemohla přerušit počítám. „Deset deka poličanu, to máme,“ ukazuji na cenovku, „patnáct devadesát. Řekněme šestnáct. K tomu deset deka herkula, opět za šestnáct, je dohromady třicet dva. K tomu teď dětská šunka za čtrnáct. Dohromady to je čtyřicet šest.“

Chvíle ticha. Prodavačka se na mě tak nějak divně kouká. Po chvíli vzrušeným hlasem povídá „No, ale vy nemáte deset deka?“

Číst dál »

Blokování Google AdSense v prohlížeči Firefox

V příspěvku Google AdSense alergie jsem se rozepsal o nově objevené alergii na Google AdSense. Díky komentáři od čtenáře a aktivního přispěvatele mj jsem se dozvěděl o možnosti Google AdSense blokovat.

Sám jsem o této možnosti do dnešního dne nevěděl. Nyní již vím, takže pro všechny, kteří Google AdSense alergií trpí, nebo netrpí, ale reklamu nechtějí, nyní dávám stručný návod, jak lze Google AdSense zablokovat v internetovém prohlížeči Firefox.

Možná, že někomu nyní vrtá hlavou, proč vám toto radím, když sám na tomto blogu reklamy AdSense mám. Vězte tedy, že každý máte právo určit si, jaké informace na svých monitorech vidět chcete a jaké nechcete.

Jsou lidé, kterým reklama na webových stránkách nevadí a rádi se na ní podívají. Mezi takové zatím patřím i já. No a pak jsou druzí, kteří reklamu nechtějí, nebo trpí Google AdSense alergií a tak jim Google AdSense, či jiné obdobné věci, dělají nevolno.

Každý ať se tedy zařídí podle toho, co mu nejvíce vyhovuje.

Blokování Google AdSense v prohlížeči Firefox

1.

Ze stránky https://addons.mozilla.org/en-US/firefox/addon/1865 si do firofoxu nainstalujte plugin Adblock Plus.

2.

Po nainstalování a restartu Firefoxu zvolte v hlavním menu Tools nebo Nástroje a Add-ons.

3.

V okně Add-ons zvolte volbu Preferences

Adblock_plus_01

4.

Číst dál »

Google AdSense alergie

Jak to tak vypadá, další z mnoha nepříjemných civilizačních chorob, zužující svět jednadvacátého století je na světě. A já jsem teď na sebe snad právem pyšný, že mi dnes shůry bylo dáno, abych ji objevil a prostřednictvím těchto stránek o ní mohl svět jako první informovat.

Před tím než začnu s popisem této nově objevené civilizační choroby, rád bych upozornit všechny čtenáře, kterým Google AdSense nic, nebo mnoho neříká, že je řádky níže mohou trochu nudit. Navíc dokud Google AdSense nijak nepoznají, nemohou se na něj stát alergičtí.

Pokud však i přes tuto neznalost, chcete dál v textu pokračovat můžete. Třeba se vám znalost této nově objevené civilizační choroby bude do budoucna hodit.

Tak tedy pro neznalé ve stručnosti co je Google Adsense. Google svou službu Google Adesensce popisuje následovně (cituji z nápovědy ke Google Adsense):

„Google AdSense je pro majitele webových stránek libovolného rozsahu rychlý a snadný způsob, jak na svých obsahových stránkách zobrazovat relevantní, neobtěžující reklamy Google a vydělávat tím peníze. Protože reklamy souvisejí s tím, co uživatelé na vašich stránkách hledají, jde o způsob, jak obsahové stránky využít k výdělku a zároveň je obsahově obohatit.“

Z výše citovaného je podstatné, že prostřednictvím služby Google AdSense mohou být na webu zobrazovány neobtěžující reklamy, které obsahově souvisí s obsahem stránky. Navíc, pokud si návštěvník si návštěvník webu na nějakou zobrazenou reklamu klikne, je majitel webu honorován jistou, ne do předu známou částkou, která se většinou pohybuje v haléřových, někdy ale i v korunových položkách.

Protože mě tato služba zaujala, mnohé jsem již o ní četl, zaregistroval jsem se do ní a nyní poznávám jak pracuje.

Tolik o službě Google AdSense. Nyní k Google AdSense alergii.

Již několik let jsem uživatelem emailové diskuzní služby Pandora.cz. Služba obsahuje mnohé uživatelské konference s rozličnými tématy. Do některých z těchto konferencí jsem přihlášen, většinou jako pasivní účastník.

Číst dál »

Na co rádi z dětství vzpomínáte?

Tak jsem si včera v souvislosti s vzpomínkovým příspěvkem o Sandokanovi (Sandokan se vrací – kultovní film dnešních třicátníků) chvíli zavzpomínal a pokusil se vzpomenout na vše, co jsem měl jako dítě rád.

Začal jsem filmy a seriály. Po chvíli se k tomuto přidalo jídlo a mě napadlo, vše vzpomenuté si začít zapisovat. Pak jsem si ke vzpomenutým věcem začal dohledávat různé informace na internetu. Vzpomínání se tak stávalo zajímavějším.

Potom jsem si vše roztřídil do kategorií. A nakonec toho všeho vše vzpomenuté v bodech zveřejnit a tím vás taktéž zatáhnout do vzpomínání.

Ke všem položkám na seznamu se u mě váže spousta krásných věcí a především pocitů. V blogu jsem si nyní založil rubriku retro, v které čas od času nějaké ukázky, vzpomínky a tak budu zveřejňovat.

Toto je můj seznam retro věcí mého dětství, který jsem si včera a dnes vytvořil.

Televizní seriály:

  • Sandokan
  • Skippy
  • Přátelé zeleného údolí
  • Elektronek
  • Spadla z oblakov
  • Děti z Kouřové hory
  • Návštěvnící
  • Arabela
  • Létající čestmír
  • Bambinot
  • My všichni školou povini
  • Sanitka
  • Čtyři z tanku a pes
  • Goro bílý pes
  • Příběhy rodiny Smolíkovi
  • Jen počkej zajíci
  • Chocky
  • Curro Jimenez
  • Robin Hood
  • Dva roky prázdnin
  • Příběhy majora Zemana
  • Jůh a Hele, Muf, Harry Soumen
  • Šmoulové
  • Čáryfuk
  • Chobotnice
  • Soptík
  • Uzlík a Mazlík
  • Nemocnice na kraji města

Číst dál »

Davídek má pět let

Včera, 23.7.2007 oslavil Davídek své páté narozeniny. Všem kteří Davídkovi popřáli, děkujeme. Všechny zprávy jsem Dádovi předali.

narozeninovy dort

Nejvíce nás pobavilo blahopřání od strejdy Štěpána, který ho v SMS přání vyjádřil následovně:

Číst dál »

Vytěžte ze svého obsahu co nejvíce – oficiální Google příručka pro tvůrce a správce webových stránek ke stažení zdarma

Dle informací na oficiálním blogu Google pro Českou Republiku, vyšla v článku Informace Google pro webmastery, zpráva o možnosti bezplatného stažení, česky psané, základní informativní brožurky pro tvůrce a správce webových stránek.

Brožurku je možno bezplatně stáhnout z tohoto odkazu: http://czech.gblog.googlepages.com/files.

Brožurka je poskytována ve formátu .pdf. Celkem má Celkem má 20 stran, na kterých jsou velmi srozumitelně vysvětleny základní principy, tohto co a jak dělat, aby se webové stránky objevili na nějakých rozumných pozicích ve vyhledávači Google.

Ač by se při charakterizaci brožurky dalo použít i slovo SEO, nepoužiji ho, stejně tak, jako se bez něj obešli i autoři brožurky. Tímto bod pro ně.

Co jinak čtenáři brožurka přinese? V celkem deseti kapitolách se čtenář dozví základní principy a postupy toho, jak své stránky zviditelnit ve vyhledávači Google a tak obsah stránek poskytnout dalším čtenářům.

Pokud s tvorbou webových stránek začínáte, nebo jste se ještě nikdy o to, jak své webové stránky zviditelnitelnit nepřemýšleli, rozhodně si tuto příručku oficiálně vydanou společností Google stáhněte a přečtěte.

Jabbim, český, velmi nadějný IM klient pro Jabber

Jabbim_logo
Jabbim je nový český, velmi ambiciózní, multiplatformní (Linux/Windows) IM klient (kecálek) pro síť Jabber s velmi progresivním vývojem, o kterém si myslím, že rozhodně stojí za zvýšenou pozornost.

Ač se dle roadmapy (vývojového plánu) Jabbim pohybuje kdesi na úrovni verze 0.1 až 0.2, je již dnes pro „normální“ použití celkem funkční.

Ze základních funkcí Jabbim zvládá přenos souborů, podporuje skiny (změnu vzhledu), umožňuje MUC (chatovací místnosti) a jeho bookmarky (záložky), zvládá metakontakty. Pluginy je pak řešeno upozorňování na nové zprávy a ukládání historie. Chatovací okno pak u jednotlivých rozhovorů podporuje záložky.

Nad toto všechno se Jabbim chová velmi stabilně. Za dobu jeho dvoudenního používání jsem nezaznamenal žádný pád. Vhodný je pak díky použité grafické knihovny Qt4 vhodný jak pro Linux, tak pro Windows. Osobně Jabbim používám pod Gnome.

Praktická ukázka Jabbimu

Jabbim získáte a nainstalujete a spustíte dle instrukcí na domovských stránkách projektu: http://dev.jabbim.cz/jabbim.

Po spuštění Jabbimu vás přivítá přihlašovací okno, do kterého zadáte své Jabber ID a Heslo. Pokud Jabber ID nemáte, budete ho muset bohužel získat prostřednictvím jiného klienta. Například PSI, o kterém je psáno v článku: Jabber – Instant messaging bez omezení.

Jabbim_01

Po zadání přihlašovacích údajů budete dotázání, zdali chcete přihlašovací údaje uložit, či nikoliv.

Číst dál »

Sandokan se vrací – kultovní film dnešních třicátníků

Není tomu tak dávno, co deník AHA! vydal ve své DVD edici filmů za pár korun titul Sandokan se vrací. Dnes jsem se na tento film Sandokana podíval a musím říct, že jsem unešen.

Sandokan

Ač film není nijak hvězdně natočen a ani se nadá říct, že by z filmového hlediska mezi filmy nějak vyčníval, váže se k němu mnoho pocitů z mého dětství. Ne tedy jen na tento konkrétní film, ale na hlavní postavu Sandokana a herce Kabira Bediho.

Nevím, nakolik Sandokan, řekne něco mladším ročníkům, myšleno tak pětadvacet a níže. Určitě však vím, co Sandokan znamená pro nás kolem třiceti a výše, kdy ho jako jeden z mála „lepších“ zahraničních seriálů vysílala státní televize.

Sandokan byl jeden čas, myslím, že v době před céčkama, všude. V dlouhých hovorech mezi dětmi, na tričkách, obrázcích, fotkách, básničkách a písničkách. Byl to prostě náš dětský idol. Pohled v té době dospělých na Sandokana neznám. Dívala se myslím ale většina tehdejší populace.

Update: Pokud uvažujete o zakoupení Sandokana, můžete tak učinit v Levných knihách, tak jak jsem to nyní učil já: Sandokan a jiná skvělá DVD v Levných knihách

Velmi mi taktéž ze Sandokanománie v hlavě úvodní píseň (z rozporuplným ohlasem ji přezpívali pánové z naší školky, Gotvald a Hložek). Na youtube jsem tuto píseň našel ve dvou podání.

Číst dál »

Tak se nám pan bratr oženil

Tak se nám pan bratr dnes kolem jedenácté hodiny v Brně oženil.

svatba_01

Průběh svatby zpestřil jeden zapomenutý občanský průkaz, bez kterého nebylo možné sňatek uzavřít. Po zhruba půl hodině se občanský průkaz nalezl a obřad mohl začít.

Číst dál »