Kam ten svět a právo spěje říkám si při pročítání obsahu článků, které informují o případu devatenáctiletého mladíka, který měl dle obvinění v českobudějovickém kině natočit a posléze na internet umístit nový film o Simpsonovic rodince.

Trest, odnětí svobody až pět let a k tomu úhrada škody až do výše pěti miliónu, se mi zdá za takovou pro společnost téměř nevinnou klukovinu trochu moc. O kolik víc let odnětí svobody dostane ten, který druhého člověka, byť neúmyslně, připraví o život. Ne, nechci to zde řešit, o moc víc to ale kolikrát nebude. Stejně tak jako člověk páchající majetkovou činnost, jaká jemu je mnohdy připsána směšná výše náhrady škody.

Ať tak či tak, maximální výše trestu, o které se v článcích píše je pro devatenáctiletého mladíka za to co provedl absolutně nepřiměřená a nejde mi na rozum, kde se vůbec takovéto maximální sazby pro udělení trestu berou. Pokud v zákoně, selským rozum mi říká, že něco někde není v pořádku.

Taktéž výpočet škody, která je uváděna v řádech miliónu, se mi zdá velmi pofidérní. Jako by každý, kdo si film v zřejmě ve velmi hnusné kopii stáhl, uvažoval jít do kina. Moc se mi takové počty nezdají. Spíš si myslím, že každý kdo do kina jít chtěl, tak šel a každý kdo do kina jít nechtěl, nešel.

No, ale abych tady zas úplně mladíkovo chování neomlouval, souhlasím, točit produkci v kině videokamerou se nedělá, takže nějaký trest si přeci jen zaslouží. Otázkou je jaký.

Vězte že trest spravedlivý. Protože se mladíkovo konání týkalo filmu o rodince Simpsonových, nevidím jiný spravedlivější a vhodnější trest, než ten, aby se provinilci uložilo bílou křídou na černou tabuli 100 x napsat „Už nikdy nebudu natáčet film v kině“.

Včera vyšel můj poslední článek v LN (Transplantace vlasů) který jsem psala v rámci letní školy žurnalistiky.

Nevím zda to bylo tím, že jsem pracovala pro přílohu Letní Relax, ale po měsíci sledování této přílohy mám spíše pocity zklamání a zkažené dojmy z novin, které odebírám. Je nutno také brát v potaz, že novináři mají nyní „okurkovou sezonu“, takže moje praxe by byla bývala jiná, v jiné redakci, či v jiné době.

K věci, každodenním cílem je „zaplnit místo“. Vymyslet dostatečně „nosná“ témata, která budou zároveň servisem pro čtenáře. Všem článkům musí rozumět průměrný čtenář.

Témata se plánují cca 14 dní dopředu, mají být letní, dovolenková, prázdninová. Mám pocit, že se témata už vyčerpala v červenci, protože na srpen tam zbyla témata: Chleba, voda, víno, mléko, houby, kozy,……to jsou ta nosná témata, o kterých je půlka přílohy.

Jednotlivé redakce spolu patrně komunikují jen formálně, protože např. o mléce vzhledem k jeho zdražení vyšla stránka v byznyse i v Relaxu. O vodě taktéž. Novináři si jednoduše támata kradou, jo ale co s tím má dělat čtenář?

Jak probíhá práce na článku?

Dostala jsem zadáno téma článku Potraviny na cestách. Měla jsem psát o tom, jaké potraviny kupovat na cesty, jak je balit, uchovávat, převážet a zdravotní rizika při požití špatných potravin. Udělala jsem si osnovu článku, kontaktovala mluvčí jedné nemocnice, která mi velice rychlě a ochotně zprostředkovala kontakt na lékaře, odborníka přes výživu. Ten asi na pokyn paní mluvčí, velmi rychle a ochotně spolupracoval, odpovídal na otázky přes e – mail, doporučil stránky Společnosti pro výživu,…..

Článek si pak vyžádal k autorizaci. Měli jsme z toho oba dobrý dojem. Jenže………..

Několik hodin před plánováním vydáním článku jsem se dozvěděla, že je moc odborný, že by tomu lidé nerozuměli a že to není servis pro ně. Další argument byl, že už je skoro po létě a že to není aktuální. O hodně věcech už se v Lidovkách tohle léto psalo.

Ok, řekla jsem si, ale rázem mě napadlo:“ A co pan doktor a paní mluvčí?“ Oba se mě ptali na datum vydání článku. Jelikož mi jich bylo líto, oznámila jsem jim tuto „smutnou“ zprávu, ale posléze jsem zjistila, že toto redaktoři neřeší.

Mám pocit, že většina článků čtenářům nic nového nepřinese, nepoučí je, vše jen tam málo rozvedeno, jak to nesmím být odborné, složité,….Přitom cílové publikum LN jsou středoškoláci a vysokoškoláci.

Poslední postřeh, v redakci je minimum lidí s žurnalistickým vzděláním, např. zde to byl 1 z 10ti. Co dělají všichni ti absolventi žurnalistiky?!?!?!

To neznamená, že vás nabádám nekupovat si noviny, brzo okurková sezona skončí a třeba to bude úplně jiné. Já je samozřejmě čtu i nadále, ale v duchu si vždy řeknu, který článek byl jen „vyplňovač“ prostoru.