Probouzím se, ty jo, teprv půl šestý, tak to ještě musím počkat. Sedím si tak ráno u PC, je 8h, snídám a odpovídám na ranní služební i soukromé mejly. Je 8:15 a uvědomím si, že je čas činnost i byt opustit, abych stihla být včas, v 9:00 v práci. Něco takového sdělím na chatu Marcele. […]

Podařilo se mi o víkendu dostat do krajů, kde pojem světová ekonomická krize znamená, že se nemusí bát, že se jich to netýká, protože svět je od nich daleko, když jsou na jeho konci. Po téměř měsíčním intenzivním bušení informací do hlavy o krizi, cenách bytů, o insolvenci, o nezaměstnanosti, propouštění, krachu společností, exportu cizinců […]

S kamarádem z dětství, kterýho jsem asi rok neviděla. Takže jsme mluvili a mluvili až jsme zapomněli na čas. Doma jsem říkala, že přijdu tak kolem desátý – přece jenom druhej den do práce… Kolem jedný hodiny jsem se připotácela domů. Manžel už na mě číhal. „Kde seš?! Říkalas, že jsi do desíti doma!“ Na […]

Každý má svého Ubra, zaznělo v recenzi filmu Děti noci. Zaujalo mě, že se to někdo odvážil říci nahlas. Máme někoho kdo přijde, když je nám zle, pokud nepřijde, dokonce si ho zavoláme. Rádi cítíme, že nás ve špatných chvílích má alespoň někdo rád. Zpytujeme-li své svědomí, tak se přistihneme, že Ubra zneužíváme. Ubra mají […]

Stejně jako každý rok se houfy lidí nechali svést představou, že datum, kde se nápadně často opakují stejná čísla ve skutečnosti znamená něco pozitivního. Možná po letošní zkušenosti ten zbytek pochopí, že tomu tak není, druhý zbytek si začne myslet, že je to naopak. Lidé po celém světě se vzali, prý proto, že tento den […]

Když jsem dnes šla kolem laviček, která jsou u místní samoobsluhy, jako vždy tam sedělo několik známých milých tváří. Zdánlivě staří, opotřebovaní, ale šťastní. S vrásčitým úsměvem a lahví či krabicí v ruce vždy moc hezky zdraví. Jsou tam v 8 ráno i v 6 večer. Taková moje jistota, že je na světě vše při […]