Putování za polodrahokamy

Děti a peníze. Již jsem o tom něco málo napsal v příspěvku „Děti a peníze“ a teď o tom napsala i Klárka v příspěvku „Kdo je nejbohatší?“ .

Být v konzumní společnosti dítětem bez peněz není holt jednoduché. Takže tuto sobotu jsme jako rodiče (Já, Gabča, Dena a Lukáš) udělali svým dětem radost a pod vedením Klárky jsme se vypravili hledat cenné polodrahokamy.

Naše výprava za drahými kameny začala prohlídkou kamenné dílny u Vorlů v Roztokách u Jílemnice. Nejdříve nám a dětem byly představeny výrobky, které se v dílně vyrábí. A že bylo na co se dívat. Kameny, z kterých jsou okrasné výrobky udělány, pochází nejen z Čech, ale i z jiných koutů naší planety. Ty zelené v pravé horní části fotografie pochází například z dalekého Pakistánu.

Mě osobně se ze všech vystavených věcí líbil kamenný stolek s kamennými pohárky.

Dále mě zaujal kámen, pocházející z karlovarských trubek, kde se 80 let tvořil jako usazenina. Vybroušený vypadá skutečně nádherně.

Číst dál »

Lyžování na ledovci – Čechů ráj

Když jsem letos byla na lyžích v Peci pod Sněžkou, na fronty, které tam pamatuji jsem mohla jen s úsměvem vzpomínat. Byla to pohoda, nikde žádná fronta, hezké lyžování. Jen se mi zdálo, že jsem spíše na návštěvě v Polsku, než „doma“. Navíc, občerstvení nic moc a tuze drahé. Dnes už vím, proč v Peci nebyly fronty, po Čechovi ani památka, všichni jezdí do Alp.

O týden později jsem patřila k těm co tráví 8 hodin na cestě za velkými zasněženými svahy. Jela jsem do Pitztalu, který leží v Rakousku – Tyrolsku, asi 60 km od Innsbrucku.
Lyžování v Pitztalu je na ledovci, tudíš možnost lyžovačky je od října do konce května. V březnu je tam už příjemně teplo, sluníčko svítí…

Do centra lyžařského dění (2840m) se z údolí dostanete metrem – Pitzexpresem, cesta trvá cca 8 minut, jezdí každých 10 minut. Po výstupu z metra již vidíte zasněžené svahy, houpající se lanovky a sedačky, kotvový vlek. U metra je také půjčovna i úschovna lyží, velká restaurace typu jídelny – samoobslužný bar. Venku je obrovské prostranství na odpočinek, relax, opalování, jídlo, pití. Spousta míst k sezení a stojanů na lyže. Uprostřed je open-air bar. Pokud se rozhodnete usadit se zde, zjistíte, že je to Čechů ráj! Náš rodný jazyk převažuje:-) „Tak tady jsou všichni ti týpci, co sedávali v Peci v bufíku s párkem v rohlíku v ruce, ti co se tlačili ve frontách, nebo tam dokonce předbíhali.“ Říkám si.

Číst dál »

Cestopisná hádanka – poznej zámek

Zámkem z hádanky z minulého týdne – Cestopisná hádanka – poznej zámek byl zámek Bojkovice-Nový Světlov. Zámek se nachází nedaleko Luhačovic.

Dnešní hádankou je opět zámek.

Nápověda:

Zámek je znám především pro svůj rozsáhlý park, který je plní botanických a dendrologických skvostů.

Velmi podařený IQ kvíz

Tak mi zas mailem přišel jeden z pseudo IQ testů, který mě však položenými otázkami zaujal. Schválně si ho zkuste. A nepodvádějte. Nejprve si zodpovězte všechny otázky a teprve pak se podívejte na správné otázky, které jsou uvedeny na konci testu.

Osobně jsem tentokrát na všechny otázky odpověděl správně, jak jste na tom vy?

Otázky k testu:

1) Mají v USA 1. máj?

a) ano

b) ne

2) Kolik dnů narození zažije průměrný člověk?

a) 1

b) 2

c) 3

d) více

3) Některé měsíce mají 31 dní, kolik jich má 28 dní?

a) 1

b) 5

c) 6

d) 12

4) Je těžší kilo železa nebo kilo peří?

a) stejně

b) železa

c) peří

5) Je u nás legální oženit se znova se svou ovdovělou manželkou?

a) ano

b) ne

6) Vyděl 30 číslem 1/2 a přičti 10. Kolik ti vyšlo?

a) 5

b) 10

c) 60

d) 70
Číst dál »

Moc nočních můr aneb vzestup politiky strachu

Včera se k mým očím dostal třídílný televizní dokument Moc nočních můr (Power of Nightmares) z produkce britské BBC. Ač snímek pochází z roku 2004, nadchnul mě natolik, že jsem se rozhodl na něj upozornit ty, kteří se s ním ještě nesetkali.

Dokument se ve třech hodinových dílech velmi zjednodušeně řečeno věnuje novodobému politickému trendu, který je postaven na zastrašování civilistů hrůznými pohádkami o islámských teroristických organizacích a jejich hrůzných činech. Diváky seznamuje s fenoménem amerického neokonzervatismusu a islámského radikalismusu.

Adam Curtis, autor snímku, se snaží o maximální objektivnost. Žádné konspirační teorie, pouze holá fakta, podpořena mnohým archivním materiálem, který obsahu četné výpovědi zúčastněných.

Film začíná prologem:

V minulosti nám politici slibovali vytvoření lepšího světa. Měli různé cesty jak toho dosáhnout. Jejich moc a autorita pramenila z optimistických vizí, které nabízeli svým lidem. Tyto sny selhaly. Dnes lidé ztratili víru v ideologie. Stále více jsou politici vidění jen jako pouzí manažeři veřejnosti. Nyní tito politici objevili novou roli. Místo splnění snů nám slibují ochranu od nočních můr.

Říkají, že nás ochrání před děsnými hrůzami, které nemůžeme vidět a nechápeme je. Že největší nebezpečí všech je mezinárodní terorismus. Silná a zlověstná síť se spícími buňkami v zemích na celém světě. Hrozba, s níž musí být bojováno ve válce proti terorismu. Z valné části je ale tato hrozba fantazií, jenž byla zveličena a překroucena politiky.

Je to temný přelud šířící se nezpochybňován kolem světa prostřednictvím vlád, bezpečnostních služeb a mezinárodních médii. Toto je série filmu o tom, jak a proč byla tato fantazie vytvořena a kdo z ní profituje. V centru tohoto příběhu jsou dvě skupiny. Američtí neokonzervatisté a radikální Islamisté. Obě skupiny byli idealisté, kteří se zrodili z krachu o vytvoření lepšího světa. A obě mají velmi podobné vysvětlení, co způsobilo tento krach.

Tyto dvě skupiny změnily svět, ovšem ne tak, jak si to představovaly. Společně vytvořili dnešní noční můru o tajném organizovaném zlu, které ohrožuje svět. Tato fantasie, jak politici zjistili, obnovila jejich moc a autoritu v době vystřízlivělé z ideologií. A ti s nejděsivějšími obavami se stali nejmocnějšími.

K velmi zajímavému a pro mnohé diváky překvapivému odhalení se dokument dostává ve třetím díle, kde se ukazuje, jak si Američané vymysleli a zhmotnili teroristickou organizaci Al Kaidu. Toto odhalení je ve snímku uvedeno slovy:

Číst dál »

BoomsticK – oddechová flash střílečka

Po týdnu (
Zeba – pomožte dráčkovi v logické hříčce
) další skvělá hra. Tentokrát oddychová střílečka BoomsticK.

Pohyb hlavního hrdiny ovládáte klávesami A a D (alternativně kurzorovými šipkami). Míříte a střílíte pomocí myši. Mimo střílení po létajících barevných útvarech je vašim úkolem sbírat munici, která po určitý krátký čas zůstává na zemi. Mimo munice můžete sebrat i speciální bonusové útvary, které vám například urychlí pohyb hlavního hrdiny, nebo zničí vše živé, co se právě nachází na obrazovce.

Hru doporučuji především těm, kdo se potřebují odreagovat.

Číst dál »

Geniální skrytá kamera se zrcadlem, která z vás udělá upíry

Dnes mi do mailu spadl odkaz na velmi vydařenou skrytou kameru. Jdete na WC, před vám veliké zrcadlo. Před zrcadlem líčící se pohledná dívčina a vy. Díváte se do zrcadla, vidíte dívčinu a ….. a váš obraz nikde. Co se to děje? Nevěříte svým očím. Prostě naprosto skvělý kousek.

A jak je vše provedeno? Dvě zrcadlové místnosti od sebe odděleny sklem. Na proti sobě se pak líčí dvojčata, která kopírují své pohyby.

Další skvělé video:

Skrytá kamera ve studentské kuchyňce

Recyklace telefonních čísel

Co udělá mobilní operátor s neplatičem, nebo někým, kdo vypověděl jeho služby a vrátil své mobilní telefonní číslo? Poskytne ho novému zákazníkovi.

Ten si po prvním podivném zavolání, či sms myslí, že to je omyl, že se někdo uťukl. Když ho ale kontaktuje více různých lidí a všichni ho oslovují“ Zdeňku“, pak mu dochází, že s tím bude muset něco udělat.
Loni jsem dostala „nové“ číslo od O2.
Nejprve mi chodily sms, které se všechny týkaly toho, že musím přijet, protože se někomu rozbil počítač. Někdy tam byl i podrobný popis chybové hlášky. Nikdy jsem nepřijela, proto postupně začli nešťastníci volat a nechali si vysvětlit, že nejsem Zdeněk a Zdeňka neznám.

V druhé fázi mi začala volat nějaká slečna, a chtěla vždy kupodivu mluvit se Zdeňkem. Ta nechtěla ale za žádnou cenu pochopit, že nejsem Zdeněk a ani ho neznám.

„Já vím, že je někde vedle Vás, koukejte mi ho dát. A kdo vlastně vy jste, vy s ním teď bydlíte?“ Snažila se mermomocí ke svému „milému“ dostat.

„Ne, žádný Zdeněk tu není, a ani nikoho takového neznám, musíte si na něj sehnat jiný kontakt.“ Vysvětlovala jsem neprve podobrém.

Slečna byla ale zoufalá a Zdeněk ji moc chyběl, neváhala volat hlavně večír a v noci, kdy měla největší jistotu, že je blízko mě. Jediná možnost, jak to ukončit byla napsat ji drsnou sms ať si laskavě toto číslo i Zděňka vymaže z paměti a nevolá. Napsala jsem ji a byl klid.

Netrvalo to ani rok, mám „nové“ číslo od O2 a je to tu zas. Tentokrát je to zábavnější. Několik lidí hledá Matůše, aby zahrál na svatbě, nebo na pohřbu a aby se vrátil domů. Všichni volající mluví slovenskoromským přízvukem a prosí mě, ať jím seženu kontakt na Matůše, nebo ať přijedu na svatbu zahrát já. Ženské se mě ptají, co mají dělat, jestli bych jim neporadila. Stále neztrácí naději, že to jednoho dne Matůš zvedne, že to číslo přeskakuje někde na telefonní ústředně.

Matůš byl patrně neplatič, chodí mi sms z různých bank s oznámením, že jsem nesplatila splátku, že mi bude zablokována kreditní karta, atd. Když to přišlo poprvé, hodně jsem se lekla, v druhé vteřině mi ale došlo, že já vlastně v daném finančním ústavu vůbec účet nemám.

Vypadá to, že mobilní operátoři stará čísla obratem dávají novým zákazníkům, hlavně těm firemním, což nevidím jako šťastnou volbu.

Druhé ponaučení, které z toho plyne je, nepoužívat služební telefonní čísla pro soukromé účely, pokud totiž služební mobil po Vás dostane kolega, bude o Vás vědět docela dost informací. Kde máte účet, že neplatíte, že ve volném hrajete po svatbách a funusech, že se schováváte před neodbytnou a zoufalou slečnou,…..

Děti dávají hádanky

Tak nám včera Davídek s Lucinkou daly hádanku:

Lucinka: Je to modrý a má to na hlavě klobouk?

Davídek: Má to játra ve skříni?

Lámeme si hlavu. Gabča na Davídkovu hádanku odpovídá lednička. Davídkovi záři očka a říká, jóóó.

S Lucčinou hádankou je to těžší. Modrá houba? Ne. Modrý panáček? Ne. Po chvíli se necháváme poddat.

No přece modřina, usmívá se Lucinka a je šťastná, že její hádanka byla neuhodnuta.

PRVNÍ ČESKÝ NÁRODNÍ CIRKUS? Jo-Joo!

Právě jsem dotelefonovala se svou mamkou. Ptala se, co provádíme. Na odpověď, že jdem z cirkusu, opáčila, na co chodíme do cirkusu, když děláme cirkus doma.

Znáte to, není cirkus jako cirkus. Do Hradce Králové zavítal PRVNÍ ČESKÝ NÁRODNÍ CIRKUS Jo-Joo. Pro ty z Vás, kdo jste z blízkého okolí to může být tip k návštěvě. Zavítat můžete až do 13.4. 2008 a to ve všední dny v 17hodin a v sobotu a neděli ve 14hodin na prostranství u Malšovického stadionu. (termíny vystoupení v jiných městech pak naleznete zde: Sezona 2008)

Pokud nepreferujete lóži za 260kč, můžete zakoupit vstupenku do galerie za 200kč pro dospělého a vstupenka pro dítě stojí 160kč. Ve městě nám však nabízeli např. v cukrárně nebo v ZOO EXPO buď vstupenky s 50% slevou na dětskou vstupenku, pokud dítě doprovodí platící dospělý. Jinde např. v OBI nabízeli volné dětské vstupenky, taktéž pokud dítě do 12let doprovodí platící dospělý.

Do cirkusového areálu jsme šly Davídek, Lucinka, já, jejich máma a babička Blanka s velkým nadšením. Nejdříve jsme zamířili na dost stísněné, avšak čistotou ucházející WC v maringotce, pravda dostat se do kabinky s dítětem, je taky tak trochu artistický výkon. Při vstupu do cirkusového šapitó nás obklopili hostesky s košíky nabízející prodej světélkujících tyčinek, vibrujících světelných koulí a podobných magnetů lepících se na děti.


(Zdroj: http://www.narodnicirkus.cz – Faraon)

Číst dál »