Jaro je spravedlnost

21.3.2008

Jaro je spravedlnost,
noc stejně dlouhá jako den,
rovník postavil slunci most,
Beránek bude odveden.

Na hoře stojí krutý kříž,
umírá Beránek-Boží syn,
brzy budeme Otci blíž,
pomalu mele boží mlýn.

V noci je tma jen lehký stín,
posílá na zemi luna,
milost nás zbaví našich vin,
v poušti vše přikryje duna.

V neděli ráno začal den,
nebude láska už v hrobě,
kámen musel být odvalen,
sláva Ježíši tobě!

***

Dnes ráno, přesně v 6:48 nám začalo astronomické jaro. Radujme se. Odložme zimní oblečení, lyže dejme do skříně a začněme se pomalu věnovat letním sportům.

No, není venku krásně (foceno dnes – první jarní den):

P.S. Pan Klaus má jako vždy pravdu, globální oteplování je fikce ;-).

Marek je hezkej. Je sympatickej. Je s ním legrace. Bydlí ale na vesnici. Takže příležitostí k seznámení moc není. Zvlášť, když je Marek gay.

Tak jsme se s kamarádkou domluvily a o víkendu vyrazily i s Markem do gay klubu v Pardubicích.

Je to malý útulný klub, kam nechodí jen homosexuálové a lesbičky, ale i jejich kamarádi a lidi, který se chtějí o víkendu pobavit.

Jelikož jsme strhaný matky od rodin, tak nám musel Marek slíbit, že se zdržíme jen chvilku. (Tuhle větu mi o půl pátý ráno manžel ve dveřích připomenul.)

Po pár panákách jsme s Lídou vyrazily prozkoumat terén. Nenápadně jsme zjišťovaly, jestli je ten náma vybraný kluk gay a jestli má přítele…

Číst dál »

…tak by se mohl jmenovat veletrh pracovních příležitostí příště. Ve středu 12.3.2008 proběhl na ČVUT veletrh Ikariera, který pořádají studenti sami. Principem je pozvat všechny zajímavé zaměstnavatele, v jeden den, na jedno místo. Každý zaměstnavatel má k dispozici stánek, kde se může prezentovat dle svých představ. Studenti se mohou se zástupci firem pobavit, předat jim životopis, či se dohodnout na pohovoru. Jelikož poptávka po studentech převyšuje nabídku, musí se firmy sakra snažit nalákat studenty do své firmy, či ke svému stánku. Rok od roku vzrůstá originalita soutěží, dárků, praktických reklamnách předmětů.

Letos pořadatelé využili k propagaci veletrhu poznatky z let minulých a zainzerovali s pravdivým komiksem.

Po chodbách školy ve středu opravdu korzovali „sběrači“ čehokoli. Někteří se zeptali, jiní si ze stánků brali sami, co se jim zlíbilo. Sbírku barevných tužek si pyšně vystavovali na svém oblečení, tedy z každé kapsy jim koukala tak desítka tužek, pečlivě zastrkaná jedna vedle druhé. Pro studenty je tento den ohromná legrace, je vidět že je to baví. Zároveň chci dodat, že Ti kterým již zvoní hrana, to berou vážně a zjištují si informace o firmách a možných pozicích.

Co mě zaujalo, že se od stánku ke stánku šourají i postarší unavení profesoři a velice slušně se ptají, zda si mohou vzít tužku, jestli mohou i dvě. Docela dost se jich ptalo i po klíčenkách. Přijde mi strašně smutné, že učitelé, profesoři, docenti, kteří zasvětili svůj život akademické půdě a vědě, nemají ani tužku. Zde si vybavuji Bolka Polívku: „Mně je tak blbě, že nemám ani tužku.“

Ne, nejde o žert. Stejně jako tak jako jsem přesvědčen, že Baskicko dnes patří Španělsku, Korsika Francii, Kurdistán Turecku, Skotsko Anglii, Vlámsko Belgii, … tak minimálně stejnou měrou Tibet náleží Číně.

Letos se díky rabujícím Tibeťanům hovoří o akci Vlajka pro Tibet více než v minulých letech. Pořádají se demonstrace, kdy se stádo nevědomých lidí ohání především termínem „lidská práva“. Kolik z těchto lidí ale zná historii Tibetu a uvědomuje si, že se Tibeťanům pod Čínskou navládou žije lépe, než se jim žilo s krutým feudálním a náboženským režimem v dobách jejich krátké samostatnosti?

Pro mnoho lidí je Tibet pouze pojmem. Čímsi mystickým, nedotknutelným, k čemuž nábožně vzhlížejí. O skutečné situaci v Tibetu však nevědí nic. Realita je bohužel trošku jinde.

Více toho zde v příspěvku rozvádět nechci. Myslím, že kdo historii a situaci v Tibetu zná, tak mi dá za pravdu. Kdo situaci nezná a žije jen z informací, které mu poskytnout mírně neobjektivní média a populističtí politici, ten se bude jen nesmyslně hádat.

Update 25.3. 2007: Na Britských listech právě vyšel článek s kterým se mohu ztotožnit a který vám k přečtení k této problematice doporučuji: Tibet – konečně vyvážený přístup

Na závěr přidávám pár svých „Tibetských“ fotografií:

Číst dál »