Lukáš Faltýnek a autoři

Sdružení dárců krve České republiky vyzývá své členy, aby přestali dávat krev!

Slyšela jsem ve stručných zprávách v rádiu. Zarazilo mě to natolik, že jsem se začla pídit po dalších informacích.
První co mě zarazilo, že existuje sdružení dárců krve a já o to nevím. Co to asi přináší za výhody, být členem tohoto sdružení? Jen to, že členům přijde domů dopis at v červnu nedarují krev a když už tak za peníze.
Hlavou sdružení je pan Kotrman:

Podle něj vede Sdružení dárců krve České republiky třináct krajských zmocněnců. Nikdo je nezvolil, ve vedení začali pracovat sami od sebe. Sedmapadesátiletý Kotrman dělá zmocněncům, jak řekl, neoficiálního předsedu a výzvu prý vydal po telefonických konzultacích s nimi. „Od roku 1970 jsem daroval krev již téměř osmdesátkrát.

I přes očividnou zbytečnost takovéto organizace má prý dnes téměř 100 000 registorovaných dárců.

Vrátím se zpátky k výzvě – Od 9.6. do 30.6. nemáme darovat krev, je to forma protestu proti reformě zdravotnictví. Když už budem darovat, máme si nechat zaplatit, 10 000 Kč.
Jakým právem navádí lidi, kteří krev darují dobrovolně a bezplatně? Lidé darují krev proto, aby pomohli druhým, nikdy neví, kdy budou potřebovat pomoc oni. Pan Předseda Kortman o sobě říká, že je taktéž dárcem, jeho jedovatou krev bych ale přijmout nechtěla.

Nedostatek krve prý nehrozí, já si myslím, že hlavně nehrozí, že by někdo jeho výzvu poslechl. Protože kdo by to odnesl, zas jen obyčejní lidé. Politici by si krev koupili, nebo dostali za úplatek. Výzva u mě vyvolala spíše opačnou reakci, připomnělo mi to, že je zase už čas, jít dát krev.

Související články:
Sdružení dárců vyzývá – Přestante dávat krev Julínkovi

Nebojte se darovat krev

12 komentářů

Tak jsem asi fakt závislý na netu. Celkem běžně teď v létě stávám mezi pátou a šestou. Pustím si počítač, přeběhnu novinky na webu, sem tam něco napíšu, udělám si co potřebuji a pak jdu do práce.

Na dnešní ráno jsem měl v plánu, dokončit instalaci jednoho počítače a napsat článek na blog. K oběma těmto činnostem potřebuji net. Bohužel, ten mi ráno díky souhře „nešťastných“ náhod nešel :-( a já z toho byl celý nesvůj ;-). Nic příjemného. Počítač si bude muset na doinstalování počkat do zítřka a blog na plánovaný příspěvek také.

Chjo, hrozný jak je člověk odkázán na techniku. O život sice nejde, ale i tak někdy naštve :-). Nečekané ráno bez internetu může být 1000 x horší než plánovaný den bez počítače.

7 komentářů

Očkování proti klíšťové encefalitidě s úspěchem (zatím jsem ji nedostal ;-)) využívám již od roku 1998. Protože jsem před lety trávil v přírodě infikované klíštětem dost času, mělo očkování smysl. Dnes když už zas tak nikam nejezdím, přesunulo se klíště i k nám na vesnici (při pochodu 14 dní zpět se nám klíště zakouslo do Davídka :-( ), má myslím smysl pokračovat v přeočkování dál.

K pravidelnému tříletému přeočkování jsem se na hygienickou stanici dostavil včera. Čekárna byla prázdná, tak jsem šel hned na řadu. Po klasických otázkách na to, zdali v současné době netrpím nějakou chorobou, neberu nějaké léky mi byla měřena teplota. V době měření jsem byl vyzván k zaplacení očkování. Na otázku, jestli chci stvrzenku o zaplacení jsem se zeptal, zdali mi k něčemu bude. Doktorka mi odpověděla, že být může pro pojišťovnu. Některé prý na očkování přispívají. Pak se mě zeptala, u které pojišťovny jsem, řekl jsem že u VZP a ona, že zrovna ta, také příspěvek na očkování dává. Konkrétní částku nevěděla ale pohledem na net jsem si dohledal, že až do výše 500,- na jednu vakcínu ročně. Paráda, očkování mám tedy zadarmo.

Po očkování, prováděné vpichem do ramena jsem zamířil na VZP. Nikdo tam nebyl, takže vše šlo rychle. Po vyplnění krátkého formuláře s žádostí o příspěvek a doložení částky, kterou jsem za očkování zaplatil, mi byla hotovost vyplacena na místě.

V době nehezkých plateb u lékaře mě alespoň toto mile překvapilo. Vám, kteří o očkování proti klíšťové encefalitidě uvažujete, doporučuji se u své zdravotní pojišťovny podívat, zdali také příspěvek na očkování neposkytuje.

12 komentářů

Moc hezké video, které jak doufám potěší každého hráče. Osobně jsem většinu z her hrál a mnohé dohrál. Úžasné je také sledovat, kam se hry od velmi jednoduchého Pongu dostaly.

Jinak co si vzpomínám, Pong jsem hrál až někdy kolem roku 1982 ;-). O něco později pak v maringotkách Space Invaders, Pac Mana, Froggera a Centipede. Pitfala, Pole Position, Donkey Kong a další pak na Atari. Další hry pak na PC a konzolích. No prostě paráda. Teď když je čas mučím PSP, o kterém mám v plánu zas něco napsat.

Update: Chybějící hry v prvním videu:

Pokračovát dále ve čtení příspěvku »

3 komentářů

Přečtěte si následující slova:

FILE

COPY

Vyhodnocení:

↓

↓

——————————————————————————–

↓

↓

↓

Pokračovát dále ve čtení příspěvku »

17 komentářů

Tak se nám o víkendu udělalo hezky. Ještě aby ne, když jsme měli naplánováno opékání prasečí kýty ;-).

Po zajištění masa a soudku pravé nefalšované ;-) plzeňské dvanáctky začalo zhruba v deset ráno chystání na místě. Nejvíce si jak jinak užívaly děti.

Zatím co se nám děti na provizorní „skluzavce“ klouzaly, my dospělí jsme řešili, jak postavit střechu nad hlavou. Nakonec nám nesprchlo, ale kdo to měl ráno vědět.

Poté přišla na řadu kýta a děti si nějak musely zdůvodnit, co že se to vlastně opéká. Naše Luci pronesla: „tatínku, prasátka se nesmějí jíst. Jist se mohou jenom prasata, kterým se říká maso.“ Odkýval jsem to, co také dítěti říct.

Pokračovát dále ve čtení příspěvku »

9 komentářů

Již nějaký ten pátek zde máme jaro a s ním první pokusy rodičů, naučit svá dítka jezdit na kole. Způsobů, kterými to dokázat je bezesporu mnoho. Některé děti jezdí na kole s přidělanými postraními kolečky, někteří rodiče své děti stále na kole přidržují a doufají, že jednou se to přeci jen povede. Jiní rodiče dají svým dětem kolo až v pozdějším věku, s tím, že se párkrát nabijí a na konec se naučí jezdit sami.

U nás doma jsme nyní ve fázi, kdy na kole učíme jezdit Lucinku. Stejně jako u Davídka, který už na kole víc jak rok jezdí, k tomu používáme bezvadné dřevěné odrážedlo, které dětem koupila babička.

Ač jsme odrážedlo zprvu nechtěli, musím po zkušenosti s Davídkem a teď i Lucinkou uznat, že je to výborná věc k výuce jízdy na kole. Po pár měsících na odrážedle se dítě naučí držet rovnováhu na tolik, že pak už jen sedne na kolo a jede.

Pokračovát dále ve čtení příspěvku »

9 komentářů

Dnešní hádankou je zřícenina hradu, o kterém se nic moc neví:-)
Hrad je vybudován na rozsáhlém skalním masívu a z jeho věže je daleký výhled na krásy nejen země české.

O hradu se píše v knize Karolíny Světlé „ O Krejčíkovic Anežce“, několikrát se zde filmovalo. Z nejznámějších filmů je pohádka „ O princezně Jasněnce a létajícím ševci“.

8 komentářů

Pondělí 26. května

Cena štěstí (csfd – 46%) – DVD edice Blesku pro ženy „Romance“ druhý film ze série románů Danielle Steel

Úspěšný obchodník Bernie ztratil milovanou ženu a zůstal sám s nevlastní dcerou Jane. Jednoho dne se však objeví Janin pravý otec, který požaduje vysokou částku za to, že se vzdá svého nároku na dceru. Bernieho čeká nelehký boj o dceru, v němž pozná, jaká vlastně je cena štěstí…

Originální obal k DVD lze stáhnout na www.bleskprozeny.cz.

Hrají: D.W. Moffett, G. W. Bailey, Dakin Matthews, Cloris Leachman, Will MacMillan

Jazyk: česky, anglicky

Titulky: české

Formát: 4:3

Doblba! (csfd – 46%) – DVD edice deníku Aha! česká černá komedie

Příběh černé vánoční komedie Doblba! se odehrává v rozvětvené rodině Mukových. Hlavním hrdinou je Karel Muk, jednoduchý chlapík s jednoduchými sny, žijící poněkud stereotypním manželským životem s Terezou, nevlastní matkou Karlovy dcery Valinky. Řečeno slovy scénáře: Karel pracoval dlouhá léta jako správce hřbitova a s oblibou říkal: Jistá je jen smrt, ale nikdy si nepřipustil, že by se ho mohla nějak dotknout. Nebylo toho moc, za co by se ho dalo pochválit. Bratr Robert Muk je naopak sebevědomý a praktický podnikatel a nejmladší Pavel jakoby se stále nemohl rozhodnout, zda najít smysl života v ochraně šumavských hvozdů nebo v erotických hrátkách se sekretářkami. Jednoho dne, krátce před Vánocemi spadne rodině Mukových do klína nečekané dědictví.

Náhlá možnost zbohatnutí je jakýmsi spouštěcím momentem pro řadu osudových událostí, které jednotlivé členy rodiny trochu svedou z nastoupených cest, některé nasměrují na cesty úplně jiné a cesty těch dalších se dostanou téměř ke svému konci. Nic už nebude jako dřív. A náhody neexistují.Všichni musí přehodnotit své žebříčky životních priorit. A přitom platí pravidlo: jakékoliv vaše činy se vám jednou v dobrém či ve zlém zúročí.

Režie: Petr Vachler

Hrají: Jaroslav Dušek, Petr Čtvrtníček, Marek Daniel, Lenka Krobotová, Věra Křesadlová, Nela Boudová, Tomáš Matonoha, Olga Schmidtová, Josef Polášek, Pavla Tomicová, Tomáš Hanák, Martin Zbrožek, Miloš Černoušek

Jazyk: česky

Titulky: české, anglické

Formát: 16:9

Pokračovát dále ve čtení příspěvku »

Jeden komentář

Byl to krásný pocit, je po zkouškách, červen ale co budem dělat? I když má většina studentů zkoušky v cajku, potkávají se denně ve škole, v počítačových učebnách, kde mohou celý den surfovat zadarmo. Na konci devadesátých let omámilo kouzlo internetu většinu studentů i studentek fakulty informatiky. A to natolik, že ve škole seděli i když už nemuseli.

Už nebylo fakt kde surfovat, proto se Karla nahla ke své spolužačce, aby viděla kde surfuje ona.
„Tyjo, ty jsi na seznamce?!?Co hledáš když máš Karla?!?!?!“
„Pšt.“ Spolužačka Hanušová se tajemně zatlemí :“ Jen se tak koukám.“

„Tak já tam jdu taky.“ Hlásí Karla, aby předešla údivu spolužačky.

Spíše než rubrika Ona hledá jeho ji zaujmula rubrika Cestování. Karla to pročítá a vidí, jak je na světě spousta odvážnejch a podnikavejch lidí. Ten hledá parťáka do Mongolska, ta zase na Aljašku.
Pročítá inzeráty a najednou ji to napadne. Vždyt já mohu odpovědět za někoho? První inzerát který najde rozklikne celý a ihned reaguje. Dívá se na kamarádku Hanušovou, zrovna si něco pečlivě sepisuje na druhou stranu vstupenky do kina. Nevidí a neslyší.

Pokračovát dále ve čtení příspěvku »

Přidat komentář