Předchozí příspěvek – XIII.
Vlak v Anglii je pěkně drahý, to jsem věděla už když jsem tam jela, tak jsem dostala od kámoškyjakousi „zákaznickou kartu“, která byla bez fotky, tedy pro čecháčky přenosná. Znamenalo to 30 procent slevu, ale i tak….Před odjezdem jsem předala další kolegyni.
Co funguje dobře jsou zpáteční slevy, pokud je jednosměrná jízdenka za 10 Liber, zpáteční je cca za 11,50 Liber, tedy vyplatí se hodně. K tomu, pokus jedete do Londýna, máte zdarma pohyb městskou hromadnou na všech 5 zon, což jinak je tak za 5 Liber.
Jenže au pair dostává týdně tak 40 – 80 Liber, proto co studentíky nenapadlo, stopování.
Stejně jako v Čechách narazíte na podivíny, a právě podivíni nejvíce staví. Umělci, vyhulenci a bohémové. Rádi si pokecají a dovezou vás kam chcete.
Další skupinou jsou starší manželé a důchodci. Ti si myslí, že stopujete proto, že potřebujete pomoci. Mají o vás strach, když řeknete, že jste z Čech, vědí, že se tam válčí a že utíkáte před válkou. Když vás vyhodí na okrají Londýna chtějí vám dát ještě peníze na metro. Celý rozhovor je v tonu lítosti, jací že to jsme my Češi chudáci.