Čas od času se mě přátelé, kteří využívají jiný operační systém, nebo s počítači začínají, ptají, proč by měli vlastně používat „nějaký“ Linux? Co je na něm tak skvělé? Našel jsem si tedy nyní trochu času a důvody proč Linux používat jsem se snažil shrnout do deseti hlavních bodů.

1) Linux je moderní operační systém vhodný jak pro začínající, tak pokročilé uživatele

Ač se to stále mnoha lidem nemusí zdát, Linux je velmi moderní operační systém, který odráží současný pokrok ve světě informačních technologií.

Zatímco od předposlední vydané verze Windows XP museli uživatelé na novou verzi Windows Vista čekat téměř šest let, uživatelé Linuxu měli a mají s upgrade své distribuce vše nové na svých počítačích během pár měsíců.

Linux dále bere ohledy na méně pokročilé uživatele výpočetní techniky, nebo začátečníky, takže pro běžné věci, kterými jsou prohlížení webu, napsání si emailu, textu v textovém editorů, výpočtů v tabulkovém procesoru, poslechnutí si muziky, podívání se na film, zahrání si hry nejsou potřeba žádné znalosti.

Zkušeným uživatelům pak Linux nabídne vše, na co si jen lze vzpomenout.

2) Linux je zdarma, či za velmi nízkou pořizovací cenu

Ne vše co je zdarma, nebo se prodává velmi levně musí být zákonitě špatné. Linux budiž tomuto světlým příkladem.

Většina výborných linuxových distribucí je jejich tvůrci v základu (bez podpory, literatury, proprietárních ovladačů) poskytována zdarma. Za relativně malý peníz pak i s podporou.

Pokud máte v rodině, nebo ve firmě více počítačů, nebo jen nechcete být vázaní velmi omezenou OEM licencí, vychází například pořízení operačního systému Windows v porovnání s Linuxem velmi draze.

Číst dál »

Neuplyne týden, aby nás odborná, či populární média neinformovala o nových zkázotvorných virech, pekelnou rychlostí se internetem šířících červech, bezpečnost ohrožujících trojských koní, otravných tunách komerčního spamu, o pomoc naléhavě žádajících hoaxů, bezpečnostních dírách a nově vydávaných záplatách v masově používaných programech. Neuplyne čtrnáct dní, aby se mi někdo ze známých s trochu zmateným slovníkem nesvěřil, že se mu do počítače dostalo pár virů, trojanů, nebo červů a nepožádal mě o pomoc. Když pak chci vědět, co přesně má dotyčný za problémy, zjistím, že největším problémem je především správně se vyjádřit a ve všech těch hrůzu nahánějících pojmech se alespoň trochu orientovat.

Začněme ne v našich končinách úplně frekventovaným termínem malware (MALicious softWARE), který bychom do češtiny mohli přeložit jako škodlivý software. Pod pojem malware řadíme všechen software vytvořený za účelem poškození cizího počítačového systému. Nejčastěji jsou těmito škodlivými programy viry a červy. Dalšími velmi rozšířenými programy pak jsou trojské koně, spyware a dialery.

Když se řekne virus

Skupinou snad nejvíce skloňovanou jsou viry. Jak říká definice, vir je program, který sám sebe dokáže replikovat (množit), přičemž k tomu potřebuje hostitele, ke kterému je připojen. V 80. letech byly těmito hostiteli bootovací sektory disket, disků a spustitelné soubory. V 90. letech se pak k těmto možným nositelům přidala spustitelná makra a emailoví klienti, umožnující spouštět přílohy. Princip šíření viru je následující. Jakmile se spustí hostitel, provede se vykonání kódu viru, během kterého se virus snaží hlavně o svoji replikaci tím, že se připojí k dalším vhodným spustitelným hostitelům. Kromě snahy o svou replikaci může samozřejmě vykonávat mnoho dalších škodlivých operací.

Číst dál »