Carcassonne – hrajeme celá rodina

Carcassonne - obal hry

Poslední dobou se velmi dobře celá rodinka bavíme u hry Carcassonne, kterou dětem na Vánoce přinesl Ježíšek. Ano tatínek si udělal radost, ale to nikdo, především děti, nemusí vědět :-) (pssssst). Prostě, ať tak, či tak, máme teď doma Carcassonne, deskovou hru, u které se celá rodinka doma skvěle bavíme. A protože si myslím, že se můžete výborně bavit i vy a to ať už děti máte, nemáte, nebo je teprve čekáte, rád bych o této hře napsal pár řádek.

Jako člověk od přírody hravý, jsem po této hře již nějaký čas toužil. Hra na mě velmi často shlížela z regálu dnešních přeplněných hračkářství a dožadovala se pozornosti. Několikrát před koupí jsem dokonce vzal krabici s hrou do ruk a fascinovaně na přebalu četl: „Hra roku 2002“ a dále „CARCASSONE – taktická stolní hra, která s každým tahem přináší nové možnosti …“. Po hře jsem zatoužil, hru sem musel mít. Příležitost, jak jsem již napsal se k pořízení hry naskytla na Vánoce a tak jsem ji využil.

Nyní, měsíc po Vánocích mohu s klidným srdcem říct, investice do hry se vyplatila a již pokukuji po dalších rozšířeních, které se ke hře dají dokoupit. Abych ale nepředbíhal, napíši pár řádek o hře samotné.

Princip hry je celkem jednoduchý. Na zem se položí počítací karta, na které se v průběhu hry a po hře zaznamenávají body jednotlivých hráčů. Po počítací kartě se vyloží startovací kartička, ta je v celé hře jedna jediná a tak nemůže dojít k omylu, že by se vyložila jiná. Na konec se další hrací kartičky rozloží do hromádek šedým rubem navrch. Potom se začne hrát a to tak že hráč po hráči ve směru hodinových ručiček vezme svrchu libovolně hromádky kartičku kterou se snaží vhodně k přiložit již k umístěným kartičkám.

Pravidel pro umístění kartičky je několik. Hrad musí navazovat na hrad, cesta na cestu a louka na louku. Po správném umístění kartičky je na hráči aby umístil na vyloženou kartičku i figurku. Figurka se dle umístění může stát rytířem, mnichem, pocestným nebo sedlákem. Prostě fantazii a variabilitě se ve hře meze nekladou. Protože kartičky si navíc hráči berou pokaždé jinak, je i každá jednotlivá hra unikátní. Navíc některá svá díla a tím i body mohu hráči sdílet, lze taktizovat i mezi hráči. Kdo si nezahraje nepozná, kdo si zahraje, nebude chtít nikdy jinak.

Carcassonne - obal hry

Dalším překvapením hry je věk hráče, který je schopen hru hrát. Ač se na hře samotné uvádí minimální věk hráče osm let, není tomu tak. Davídek má čtyři a něco a hru plně pochopil. Stejně tak i děti známých. Věk čtyři a více, zdá se být tedy pro hru tak akorát. Samozřejmě, pokud v úvahu vezmu, že se hře mimo dětí bude věnovat i nějaký dospělí. Dvě samotně čtyřleté děti bych na hru ze zkušenosti asi neviděl. Možná by si chvíli hráli, ale nakonec by se asi stejně seprali :-).

Další úžasnou věcí, jak už jsem nakousl dříve, je možnost dokoupit rozšíření. Dostupných rozšířeních je dnes několik a po bližším prozkoumání vypadají zajímavě. Protože však ještě žádné doma nemáme, nebudu o nich psát. Napíši až si koupíme a minimálně pár her zahrajeme.

Nyní se skvěle bavíme u základní hry a myslím, že nám to ještě nějaký pátek vydrží. Mimo hry Carcassonne hrajeme doma ještě dost často hru Loupežníci, o které napíší pár řádek v dalším článku.

A jakou hrou se bavíte vy?

You can skip to the end and leave a response. Pinging is currently not allowed.

2 komentáře k “Carcassonne – hrajeme celá rodina”

  1. Mady napsal:

    Carcassonne je vynikající hra. My už máme 1 rozšíření a rozšíření Kupci a stavitelé a hrajem to s kamarády pořád. Věkový průměr je asi 25 :)

  2. LuFa napsal:

    My domů v nejbližší době plánujeme dokoupit rozšíření princezna a drak. Děti chtějí draka :-). A ja vílu :-D. No, každopádně se moc těším.

Napište prosím komentář

You must be logged in to post a comment.