Příběh první Začalo to někdy v létě, když jsem po týdnu dojel pro Gabču s dětmi na Moravu, kde trávily týden u dědy a babičky. „Tatínku,“ oslovil mě po několika slovech přivítání Davídek, „kolik penízků stojí zlato?“ „Moc penízku Davídku, zlato je drahý kov,“ odpověděl jsem mu popravdě a čekal, co mi řekne. „Babička s […]
Archiv pro kategorii ‘Lidé’
Tak se nám švestky činily
„Tak se nám švestky činily,“ prohodil kamarád. Zprvu jsem nechápal. Pak jsem se podíval jeho směrem. Auta stála na zákazu zastavení, takže policisté konali správně. I tak si ale říkám, není jich třeba i jinde? Zde jde o vjezd k čerpací stanici. V místě, kde totálně chybí volná parkovací místa.
Kdo to ví, odpoví – roztomilá kočičí hádanka
Dnes ráno mi přišla mailem docela milá početní hádanka. Zadání je jednoduché (autora hádanky neznám): V autobusu je 7 děvčat, každé děvče má 7 tašek. V každé tašce je 7 velkých koček, každá velká kočka má 7 koťat. Všechny kočky mají 4 nohy. Otázka : kolik nohou je v autobusu celkem? Počet nohou můžete zanechat […]
Dnes má svátek Lukáš
A proč to vlastně píšu? Protože jsem na to sám úplně zapomněl, ale je spousta lidí, kteří mi to od půlnoci připomínají. Je to milé, když si někdo vzpomene. Budu si muset na svátky těch ostatních dávat větší pozor. Někdy svátek zaregistruji, vzpomenu si na všechny toho jména co znám a popřeji jim. Někdy však […]
Břevnovské posvícení – sluneční brýle a sluchátka doporučena
V sobotu jsem měla chvilku volnou, tak jsem uposlechla tipu MF Dnes a vydala se na Břevnovské posvícení do areálu Břevnovského kláštera. Cesta byla dlouhá, hned dvě starší domorodkyně nás s radostí poslali úplně někam jinam, takže ze Smíchova na Břevnovské posvícení cesta klikatá byla a trvala přes 2 hodiny. Když jsme se ptali už […]
Zkopírováni za výlohou
Inspirován příspěvkem Klárky Dětské perly v dospělosti, vzpomněl jsem si na jeden trošku obdobný zážitek, v kterém se psát hanlivé nápisy na druhé taktéž nevyplatilo. Tentokrát tomu bylo v počítačové hře Body Blows, někdy kolem roku 1994, kdy se hry a programy mnoho nekupovali, ale tak nějak kopírovali. Povědomí o legálnosti/nelegálnosti takového chování bylo pramalé […]
Tak se to všechno nějak v životě opakuje
Před pár dny mi mamka donesla starou fotku, na které jsem já ve školce. Nic moc by mi na tom nepřišlo k zamyšlení, kdyby nyní nechodil do školky Davídek a neměla ho stejná paní učitelka, která před lety měla i mě. Je to děs, jak ten čas letí a vše se tak nějak v generačním […]
Jak jsem kupoval „Pošušňáníčko pro tebe“
Pokud někdo z vás nakupuje podle seznamu, který vám předem někdo sepsal, určitě znáte situaci, kdy 99% výrobků naleznete během několika minut, ale hledáním posledního 1% strávíte hodiny a hodiny. No, možná tuto situaci neznáte, ale já se s ní potýkám docela často. Někdy je to způsobeno změnou polohy sortimentu, někdy neznalostí výrobku. Dnes se […]
Dětské perly v dospělosti
V osmdesátých letech měla asi každá česká rodina stan. Byly tenkrát dva typy, buď oranžovohnědý, s kulatým okýnkem a žlutou ložnicí, nebo zelený s dvěmi žlutými ložnicemi. My měli první typ. Letos v létě jsme ho postavili, na žádost bratrových dětí. Když jsem stan viděla, zdál se mi hrozně malý. Jak jsme ho tak s […]
Řepy v Praze, aneb nehvězdné setkání s „hvězdami“
„Teda kluci, nezlobte se na mě, ale chovali jste se jak řepy,“ zpražil nás Robert pohledem po nehvězdném setkání s „hvězdami“. Odnesl to bohužel nejhůř, tak měl právo se zlobit. Že jsme se ale chovali jak řepy, to si nemyslím. I když, je fakt, sledovat televizi, hltat bulvární magazíny, zbožňovat si herce, herečky režiséry a […]