Při návštěvě Mníšku pod Brdy jsme navštívili Restauraci Káji Maříka
Na zdi visel jeho velký plakát. Hezký chlapeček podobný malému Bobšovi.

„Kdo ho vlastně napsal?“ Ptám se skupiny svých oblíbených „ajťáků“.
Odpověď mě šokovala: „Nějakej chlap, co byl vlastně nakonec ženská.“

A tím to začlo. Pátrání po životě Káji Maříka.
„On tu žil?“ Ptáme se číšníka.
„Jo a házel tady kamenama.“ Směje se a utíká před dalšími otázkami.

Kdo ho napsal a kde Kája ve skutečnosti žil nevěděl, tudíš přišel čas stříbrných krabiček a googlu – ten si neodpočne ani o víkendu.

Autorem knížek o Káji Maříkovi je Felix Háj alias Marie Černá Wagnerová.
Proč tento mužský pseudonym?

Marie Wagnerová se ovšem až do své smrti velice důsledně kryla pseudonymem F. Háj, později Felix Háj. Proč vlastně? I na to známe odpověď. Zřejmě ji inspirovala její o něco starší „kolegyně“ Anna Lauermannová-Mikschová (1852–1932), která stávala v čele známého pražského literárního salonu (od roku 1880). Také ta totiž publikovala výhradně pod mužským pseudonymem, a to Felix Téver (Šťastná Tibera). Zdroj

Příběh Školáka Káji Maříka se odehrává po okolních lesích. Autorka se pravděpodobně inspirovala vlastním mládím. Další inspirací jí mohl být její syn Vilém. Knihy jsou prokatolicky zaměřeny, proto byly v dobách komunismu zakázané.

Po Kájovi v Mníšku zbyl název hospody a rozebraná zámecké zeď, v které chybí kameny, to byly asi ty, kterými on po lidech házel.

Stejně jako kolem Járy Cimrmana vznikla spousta historek a hlavně fanoušků, tak i Kája Mařík má své. Když projdu všechny dostupné informační zdroje, tak to nakonec vypadá, že žádný Kája Mařík po brdských lesích neběhal a přesto jeho jméno říká něco téměř všem.

Související odkazy:

Stránky fenoménu Kája Mařík – zde najdete i rozkreslený rodokmen, informace o autorce, ke stažení jsou naskenovaná předválečná vydání
Diskuzní web o Káju Maříkovi
Wikipedie