Fotografie pro dnešní hádanku nám zaslal Filip Rychetský a my se vás spolu s ním ptáme, poznáte město, z kterého pocházejí? Odpověď nepište přímo, ale opisem. Ti znalejší z vás mohou popsat i zachycené objekt na fotografii.
Foto 1:
Foto 2:
Foto 3:
Bílej kůň žlutej drak je prej podvrh. Už zase je tu něco a někdo co prý neexistuje.
Pro mne šok, o to víc, že jsem knihu četla a mnoha lidem doporučila. Autorství knihy je přirovnáno k případu domu, co tam straší. Kdyby v domě něžil ten kluk, tak tam nestraší.
V Respektu i jinde se objevily dohady, že autorem knihy Bílej kůň žlutej drak není mladá vietnamka, ale nějaký jiný český autor. Vietnamka prý studuje v Kuala Lumpur, ale tam po ní není ani vidu ani slechu a to ani na univerzitě.
Ach jooo.
Autorku neznají ani na její střední škole, tedy nikdy nikdo takový v Písku nestudoval. Takže další český vtípek, hodný zápisu do knihy skeptiků.
Poznali jste rotundu?
Nejstarší zachovalá rotunda na území Prahy, Rotunda Sv. Martina. Najdete ji na Vyšehradě.
Dnes jsem zvědavá, zda poznáte zámek, případně odkud je focen.
Nápověda: U zámku je bludiště, za bludištěm řeka, za řekou park,…
Jak to tak bývá, dostáváme dnes ze všech stran informace o viru H1N1 a jeho mutacích, dokonce se dozvíme, jak jsou na tom s chřipkou v Norsku i Karlových Varech. Taky novináři stříhají metr, kdy už přijdou ty vakcíny do Česka, kolik jich bude a kdo bude očkován a kdo ne.
Hodně doktorů odmítá podstopit očkování, protože není otestované a stejně nepomáhá.
Co tato informovanost způsobuje u „normálních“ smrtelníků?
Bojíme se.
Dnes ráno, docela brzo ráno jsem nakupovala v obchodě co není Kaufland, ale přesto tam stála střednědlouhá fronta. „Normálně“ vypadající pán asi nakupoval vyjímečně, možná to za něj obvykle dělá někdo, kdo má chřipku. Pán ale náhle promluvil:“ Co to tam je za afričany? Jsou pomalý a černý, pak nemáme bejt nemocný, šahaj na naše jídlo a naše peníze a prskaj nám tady, ať jsi jdou prskat domů do Afriky.“ Pán si vše výrazně přivlastňoval.
Tady se pán projevil jako ten, o kterém píše pan psycholog (nebo sociolog?):Jsme národ pitomců. Hned jsem si na tento článek vzpomněla a bylo mi líto paní Jaroslavy, která měla tento víkend šichtu na pokladně. Paní Jaroslava měla jen černě obarvené vlasy a možná tmavší oči. Do vzezření afričanky hodně daleko. Možná by se mohla považovat za romku, ale romové přeci nejsou afričani, nebo?
Dnes jsem jela tramvají, sednu si a za mnou začne někdo kašlat, lidi od člověka odstupují, odsedávají si, udělám to i já. Tady mám pocit, že mohlo jít o fígl, jak si vydobít místo k sezení.
Nebo: Lidé více než jindy nadávají na ty, co chodí do práce nemocní, s teplotou a rýmou. Používají stejné toalety, kuchyně, místnosti jako ostatní. V tomto případě se dá rychle poznat kdo z dam je čerstvě těhotný (rozuměj,ve té fázi, kdy je to tajemství). Ta začně totiž vyšilovat nejvíce a posílat krchláky domů, případně radši zůstane doma preventivně ona.
Co jsme se tak bavili v práci, rozhodně se nestýkáme s lidmi, co mají děti, protože tam to je jasný a vysoce pravděpodobný.
A to všechno i přesto, že nemáme kolem sebe někoho, kdo by měl prasečí chřipku prokázanou, nebo kdo by na ni dokonce umřel.
Myslím, že o co víc se budem bránit a budem na to myslet, tím je pracděpodobnější, že padnem a posílíme Tím silný pharma průmysl.
Tak nevím co je na tom pravdy, páč jsem v Hradci dlouho nebyla, ale….
Prý budou letos v dva adventní trhy, ve stejném termínu. Jeden pořádán Muzeem (v muzeu a okolo) a druhý v Novém Adalbertinu. Celý cirkus začíná příští pátek.
Za ta léta, co adventní trhy v Hradci jsou, asi obě strany zjistily, že se jedná supr byznys. Viz. Hádanka z loňska.
Více info – Adventní trhy, Hradecké noviny.
Který z cirkusů navštívíte?
Dvě léta zpět, jsem zde představil Lego adventní kalendář, který děti dostaly od babičky s dědečkem. Letos babička s dědou dětem nadělila Playmobil adventní kalendář.
Davídkovi s kriminální tématikou:
Lucce kalendář s vílami:
Oba kalendáře pohromadě:
Tak se nám blíží výročí Sametové revoluce a těším se že nám Lufa připraví nějakou novou výroční šablonu.
V rádiu jsem zaslechla, že sice je to výročí dvacet let, ale stát, že žádné velké oslavy nechystá, páč to vláda nestihla, měli kluci jiný strarosti, že?
Říkali, že aktivita je tedy na občaských sdruženích. Jeden takový projekt už mohou turisté i pražané vidět v Pze.
My jsme to nevzdali, vzpomínková výstava pod širým nebem, v ulicích Prahy. Hezká procházka po pamětech národa z Hradčaského náměstí, přes Klárov až na Václavák. Několik etap, několik zastavení.
Kde žijí tyto labutě? Tak zněla nedělní hádanka z pondělka.
Bohužel nevím, zda Merencin uhodl či ne, když mluvil o točení Pelíšků. Pravdou je, že je to nedaleko Barandova a filmy se tam prý nějaké natočily. Každopádně labutě žijí v Praze, v Prokopském údolí. Jezírko je vlastně vápencový lom. Dalejský háj a Prokopský park se nachází na západě Prahy, jedná se o přírodní rezervaci, kde najdete potoky, kopce, jeskyně a vzácné rostliny. V jezírku prý žije i okoun. Z kopců jsou krásné výhledy na Prahu.
Dnes se ptáme na rotundu, kde ji najdeme a komu je zasvěcena?
Jak tak Lufa twittuje ze sklípku, řekla jsem si že napíšu o sklípku. Hodně lidí tam jezdí pravidelně, tedy tradičně jednou za rok. Někdy to vyjde i dvakrát. Jenže není sklípek jako sklípek. Když přijedete do vinné oblasti, je všude plno vinařství, sklípků a ubytování. Poslední dobou sklÍpkařům hodně pomohly vinné cyklostezky, které přivedou turisty do sklípků i v létě.
Nejlepší je návštěva sklípku na podzim, nejen kvůli burčákU, ale i kvůli prohlídce vinice, ochutnávCE hroznů a možnosti účastnit se vinobraní.
Ale už jsem zase u toho, záleží na koho narazíte. Na Moravě, pokud nemluvíte po jejich, ale přesto vám rozumí, dostanete nálepku PRAŽÁKA. Je potřeba najít sklípek, kde mají vína jen červená a bílá a ne „ta pro pražáky“.
Mám pocit, že anonymita internetu probouzí v lidech touhu něco říci. Hlavně v těch, kteří za celý život nic neřekli, školu odseděli v tichosti, v práci sedí v tichosti. Ve virtuálním světě žijí druhý život. Anonymita v nich vzbudí touhu něco říci, zakřičet: „Vy to za ty roky nevíte, ale já taky žiju, já si taky něco myslím, tak umím mluvit.“
Dnes si v podstatě kdokoli může na internetu psát cokoli, pokud není v Číně nebo na Kubě či pokud se nejedná o některou z činností jako rasismus atd to pak asi pan admin zakročí. Komentující se může se přiznat ke své identitě či nikoli. Hodně lidí to využívá, o hodně více lidí komentuje, méně tvoří. Máme dvě možnosti komentování, pozitivní a negativní. Proč ale převažují ty negativní komentáře? Proč jsou leckdy zlé, zákeřné a rádoby zraňující?
Když máš srdce zjihlé, když má potíže…..
Komentování, komentování, všechny smutky zahání…
komentování, komentování je lék….
Žal se krásně vstřebá, začni s tím hned teď..
