Proč se zdržovat čtením návodů

Znáte to, jsou mezi námi tací, kteří by koupenou věc nespustili dříve, než pečlivě, pokud možno i vícekrát přečtou návod k použití. Já bohužel patřím k těm, kteří se něčím takovým nehodlají zdržovat a šup šup, jen ať to co nejdříve funguje. Pokud se jedná o automatickou pračku, jsou tam přece nakreslené obrázky, se kterými si často poradí i děti. Podobně je tomu i u myčky na nádobí, snad jen v momentě, kdy začne pračka pípáním signalizovat poruchu, začnu hledat ten starý dobrý návod, abych zjistila, že E 40 znamená – voda přetrvává v nádrži, je potřeba vyčistit filtr.

Můj muž, jak už to tak bývá, je mým pravým opakem. Návod důkladně prostuduje, někdy mám pocit, že by potřeboval speciální návod k tomu, jak správně přečíst návod, aby mu náhodou neunikla informace mezi čárkou a mezerou. Pokud si koupí nový mobilní telefon, je nad slunce jasné, že na něj nesmíme promluvit, aby neztratil souvislost a nemusel tak číst od začátku po desáté. Jeho důkladnost je o to větší, čím více informací může o dané věci získat, mimo již zmiňovaného návodu, také z hovorů od zkušených kamarádů, z internetu a pod.

Pokud nechci riskovat ztrátu času, je jednodušší si např. dětskou dřevěnou židličku složit sama. O něco lepší vztah mám k návodům kresleným týkajících se postupů stavby domečku, hradu z kostiček a pod., ale dlouhé litanie slov v návodu připomínají nekonečné řady v supermarketech.

Nevím jaké máte kdo zkušenosti, ale i takové banální návody jako jsou kuchařské recepty jsou pro mě kolikrát Šifrou mistra Leonarda, jednou je uvedeno 20dkg mouky, jak mám ale poznat, zda autor myslel hladkou nebo polohrubou, podobné je to s cukrem, pochopila bych tak že do koláče nebudu dávat kostky cukru, ale je přece rozdíl mezi krystalovým a moučkou. Dopadá to většinou tak, že si přečtu, co by asi mělo v daném receptu být a pak improvizuju, ku podivu i jídlo líp chutná, když jej celé vymyslím, nebo jen vytáhnu suroviny, než když důkladně odměřím každý gram cukru, pokud mám štěstí na dobře napsaný recept.

Jednou jsem však svůj vrozený odpor překonala a rozhodla se rodině, ve které jsem dělala au-pair upeču banánový chléb. Jediným detailem bylo, že recept byl psaný anglicky a já mluvící trochu německy ve Švýcarsku navíc v české rodině, zas tolik angličtinu nepotřebovala. Pár slovíček jsem sice pochytila od anglicky mluvících přátel, většinou se týkali jídla, tak jsem si troufla. Problém č.1 nastal u již zmiňované mouky, pochopila jsem kolik, ale při váhání mezi hladkou a hrubou jsem zvolila zlatý střed polohrubou, (světa znalý, zřejmě víte, co již dnes taky vím, že v Anglii používají jen hladkou mouku, to já ale tehdy netušila). Když jsem rozmačkala banány s cukrem, práškem do pečiva narazila jsem na mléko, co znamená tajemná zkratka tbs. jsem netušila, no co tak naleju hrnek mléka, co jiného by to mohlo být. Když jsem těsto vypadající celkem schopně šoupla do trouby, bála jsem se abych tu nádheru nepřipálila. Jenže nahoře se banánový chléb začal připalovat, zatímco těsto dole bylo polosyrové, co teď? Dostala jsem nápad, pomalu připalující vrch jsem odkrojila, nechala v troubě dopéct a mezitím přemýšlela, jak ohlodanou část esteticky vyspravit. V tom jsem dostala nápad, zachráním to polevou. Klasickou, co se jen rozpustí jsem nenašla, tak jsem jak pejsek s kočičkou zkusila, co najdu. Našla jsem čokoládu, rozpuštěnou v másle jsem ještě vylepšila Sunarem, (to jsem si vzpomněla, že na vánoční čokoládu rodiče vždycky potřebovali sušené mléko), trochu kakaa, mletého cukru a hmota byla hotová. Musím se skromně pochválit, že netradiční banánový chléb docela chutnal, dokonce někomu i víc než původní, nevím, kdyby mě však viděl někdo v akci, zda by vůbec ochutnali. Mimochodem tbs. byla zkratka pro lžičku, takže toho mléka, tam bylo trochu víc.

Abych se jen nechválila, nedávno se mi podařil kousek, který mě z nečtení návodu vyléčil. Zkusila jsem prvně v životě dětem udělat popcorn,do té doby jej excelentně dělal můj drahý muž. Neshledávala jsem na tom nic výjimečného. Má tuto pochoutku rád a často i v noci mě vůní popcornu probudil. Vložila jsem tedy pytlík požadovanou stranou do mikrovlnky, čímž bohužel čtení návodu skončilo, nastavila na něco mezi 3 a 5minutami a šla zkontrolovat jak můj syn píše úkol. Po příchodu do kuchyně jsem se nestačila zděsit, okna jsem otevřela asi nejrychleji ve svém životě, rychle vypla mikrovlnku už s doutnajícím pytlíkem s černým obsahem, o jehož poživatelnosti nikdo nemusí pochybovat. Větrali jsme celý byt několik týdnů, zakoupili osvěžovače, citróny, co údajně mají lapat zápach, na chodbu společných prostor jsem vystříkala svoji oblíbenou citrusovou toaletní vodu, ta teda byla účinná, ale ještě předtím se mě stihl soused z baráku zeptat:”Nevíte náhodou, co se tady stalo, že je tu takový smrad?” Vy už to víte, jedna chytrá si nepřečetla návod. Takže když přišel muž, že si musí nastudovat, jak správně naředit zakoupený Absint, jen jsem pokorně pokývala hlavou.

You can skip to the end and leave a response. Pinging is currently not allowed.

18 komentářů k “Proč se zdržovat čtením návodů”

  1. Skvělé napsal:

    Skvělé, tohle musím dát přečíst svojí ženě, která se mi vždycky směje, že začínám čtením návodu. :-)

  2. Hospodynka napsal:

    U nás je to přesně naopak – já čtu návody, muž všechno ví a rovnou koná. Potom já radím, když on neví, jak na to :)

  3. spectrum napsal:

    On je návod a návod. Nejradši mám ty obrázkové tak do pěti kroků (víc toho najednou nepoberu). Že LuFa rád čte návody, to ho poznávám. Na druhou stranu se mi to někdy docela hodí, protože vím, že ho má nastudovaný a tak mi může v případě potřeby rychle poradit. ;-) Článek je super.

  4. gabča napsal:

    spectrum: díky

  5. Jasně, je “návod” a návod. Nicméně, jde-li o dovozovou věc, ke které je návod přeložen, čtu zásadně, opakuji, zásadně, jen ten anglický – tedy originální.
    Nevěřili byste na kolik nesmyslů, překlepů a špatně přeložených žvástů můžete narazit. Vládnete-li tedy angličtinou, můžete začít jásat – jistě jste ušetřili spoustu času a blamáže… (vlastní zkušenost)

  6. Hujer napsal:

    Identifikace> Ten “Vždy je origoš” jsem já, Hujer. Sorry :-)

  7. klárka napsal:

    Snad ten absint nemíchá?!?!

  8. LuFa napsal:

    Klárka: Ale jo, Absint se míchá, více pro teď na Wikipedii, sekce “Pití absintu”.: http://cs.wikipedia.org/wiki/Absint

  9. HELE JÁ PRODÁVAL ELEKTRO ASI MILIJÓN LET A SRALI MĚ LIDI CO NĚCO ROZBILI JEN PROTO, ŽE VONI JÓ, VONI TO ZNAJ A NÁVODY U VÝROBKU JSOU JEN PRO DEBYLY. FAKT JSEM TO NEMOH VYDEJCHAT … A MOJE ŽEBRO, DCERA INŽENÝRA CO NAVRHOVAL KOMPONENTY PRO TEMELÍN, TAK TA JE TAKY NEČTE, NA TO SEM PRÝ DOMA JÁ. A JINAK JE TO KRÁSNĚ LITERÁRNĚ UDĚLANÁÝ GÁBO A DOCELA NÁS TADY VŠECKY STRKÁŠ DO KAPCY A TO JE KOMPLIMENT A TAK TO TAK BER !!!

  10. gabča napsal:

    Tlampy díky za kompliment

  11. Anonymní napsal:

    Gabi, tak to nema chybu. Ja jsem pravy opak, vsechno si prectu. Jak rikas ty, jsi vylecena. Neco podobneho se totiz stalo i me :)

  12. Anonymní napsal:

    aha, tak jsem se zapomela podepsat, anonym nejsem…Jana z Anglie, ktera vi co je to tbs

  13. Anonymní napsal:

    Gábo, vydařený článek. Zase napiš. Edita

  14. LeLa napsal:

    Ahoj Gábi, celý příběh vlastně znám, ale článek o tom je fakt super. I člověk, který u toho nebyl a pouze čte tento příběh, vžije se a pochopí vše. Moc pěkný!!! Hledáš ještě práci??? Psaní ti jde fakt moc dobře…..pa Lea

  15. Anonymní napsal:

    Bezva clanek gabi.ted uz vim hlavu i patu proc byl u vas tenkrat takovy “vůně”.ja taky jednou jen letmo pred odpoledni si precetla navod na flasce oleje po koupeli/dostala jsem ho darem/, Jen jsem si precetla ze nenici kuzi a dela jemnou plet… tak se rychle okoupu a naolejuji se ,ale zacala jsem peknecela penit a tak jsem dal docetla ten navod ze to je pripravek na nadobi a ze nenici kuzi ….znovu koupat a prisla jsem pozde na odpolko.hezky den a pis dal. blanka

  16. blanka napsal:

    Gabi,to nebyl o jaru anonym ale ja blanka faltynkova.zmizela mi predtim fotka i s adresou

  17. blanka napsal:

    ten pripravek na nadobi se jmenoval jako kosmetika Palmolive!!!

  18. Kamila napsal:

    Skvělý počtení. Já jsem taky nečteč. Ještě že existují ti čteči… umějí zapínat a vypínat spoustyp přístrojů. Díky jim.

Napište prosím komentář

Zaškrtněte v případě, že chcete emailem dostávat upozornění na nové komentáře.