O práci osudu
Z dopisu:
Děje se toho v mém životě moc a moc, den je plný zvratů, kyvadlo se pohybuje střídavě napravo, střídavě nalevo. Brečím, mám radost, brečím to vše během jednoho dne, jednoho půldne.
Někdo má den úplně stejný jako jiný, zaběhlý, spolehlivý. Já ne. Nemyslím si, že si to dělám sama. Osud se stará, stará se o mě strašně moc, možná na mě plácá až zbytečně moc času. Neměl by taky nějaký čas věnovat ostatním? Proč tak intenzivně pracuje na mě, na mém dni, na mém životě? Proč mě střídavě hází ze studené a do teplé vody? Asi mu na mně hodně záleží, snaží se mě probudit, snaží se, věří mi, vkládá do mě sílu a naději. Nezklamu ho? Co mi to dává za znamení?
Marcela píše
am Leden 26 2008 @ 9:48 am
[Schopenhauer Arthur]
“Osud míchá karty, my hrajeme.”
Držím palce!
Marcela
blanka.faltynkova -lukyho mamka píše
am Leden 27 2008 @ 4:24 pm
moje heslo zni :každy je sam strůjcem osudu. blanka