„Ajťák“ a vánoce

„A jak jste prožili vánoce?“ ptala se mne známá, když skončily svátky. „Dobře,“ odpověděla jsem podle pravdy a zavzpomínala na Štědrý večer. Zůstal ve mně hezký pocit hlavně z toho, jak se děti těšily z dárků a s jakou radostnou vděčností je přijímaly. I ty drobnosti.

„Áá, hrníček na čaj,“ komentoval dárek nahlas syn, už skoro plnoletý. „Pěkný,“ říkal. „Svůj hrnek na čaj ještě nemám, mám na kakao, ale na čaj jsem neměl.“ Tolik řečí kolem hrnku, napadá mne skoro dojatě, je sice zvláštní tím, že má keramické síto a pokličku a je výrazně malovaný… ale jinak je to běžný předmět denní potřeby ze supermarketu.

„Mikina,“ rozbaluje spokojeně další balíček a natřípá khaki kousek oděvu, aby si ho pořádně prohlédl. „Pěkná,“ chválí uznala směrem ke mně, pak přišlo na řadu triko, „hezký tričko“, říká. Vypadá to, že to myslí vážně. A proč se divím? Obojí už totiž viděl, je to čtrnáct dnů, možná trochu dýl, trvala jsem totiž na tom, aby si oblečení vyzkoušel. Udělal to nerad a bez valného zájmu, o mikině se vyjádřil v tom smyslu, že je poněkud fádní. A teď tohle! Hraje komedii? Na přetvářku mi ale připadá moc líný.

Ovšem stejně mi to trochu vrtá hlavou. Nedá mi to, a za nějaký den si to u něj přece jenom ověřím. Hrál divadlo? Ale ne, kdepak… On si to jednoduše vůbec nepamatoval (!). Nosí v hlavě přece tisíc důležitějších věcí a nejspíš jsem ho tenkrát vyrušila od nějaké počítačové hry nebo důležité internetové komunikace s vrstevníky. Nebo zrovna něco kreslil na tabletu? Nechápala jsem…

Pak jsem si přečetla na jednom blogu (na tomto blogu…) povedený článeček o tzv. „ajťácích“, tedy lidech, zabývajících se IT(informační technologií, jestli té zkratce dobře rozumím). Bylo to velmi poučné. Jde totiž prý o poměrně nový lidský druh vyznačující se nadměrnou roztržitostí a extrémní zapomnětlivostí hraničící s nepoužitelností v denním praktickém životě. Občas to může být užitečné, napadlo mne.

Ale pro úplnost je třeba dodat, že s neomylnou intuicí jako vůbec první balíček syn otevřel krabici (ano jeho otec opakuje každý rok stejný žert a dárky malých rozměrů nám balí do velkých krabic od bot) s vytouženým MP4 přehrávačem. Radost byla veliká. Celý svět se stal nejspíš rázem krásnějším… a to včetně obyčejného hrnku na čaj i nezáživné mikiny…

Tématický související odkaz:

Nový typ člověka – Ajťák

You can skip to the end and leave a response. Pinging is currently not allowed.

11 komentářů k “„Ajťák“ a vánoce”

  1. robert revicky napsal:

    taky zvyk maju v dansku darčeky balit čo do najvetšieho počtu obalov a krabic,je to zaujimave a napinave najme pri baleni a rozbalovani darčekov

  2. LuFa napsal:

    O zabalení malého dárku do několika krabic jsem již mnohokrát přemýšlel. Párkrát jsem to viděl ve filmu a dost se mi to líbilo.

    Bohužel, k realizaci jsem se zatím nikdy nedostal. Nakonec jsem byl rád, že jsem dárek vůbec nějak zabalil ;-).

  3. Marcela napsal:

    Kluci neblbnÄ›te… fakt to není vtipný. Zvlášť když se to opakuje každý rok. No jo, ale to by nebyli chlapi, aby nedrželi pÅ™i sobÄ›.. :-)

  4. M4r3k napsal:

    Mnohem lepší než zabalit do mnoha krabic a dát dárek do té nejmenší je zabalit do více krabic, ale dárek umístiti třeba do 3. z 5 :-)

  5. Marcela napsal:

    Mužská vynalézavost zkrátka nezná mezí… :-)
    Myslím, že jedna věta v závorce by už pomalu vydala na samostatný fejeton. (Kdo se toho ujme?)

  6. LuFa napsal:

    PřípadnÄ› návod – Jak efektnÄ› zabalit dárek.

  7. Marcela napsal:

    Zeptám se manžela…

  8. Jak jsem obdarovala 3 lidi jednim darkem:Luky mel 9.9.narozky .Koupila jsem mu tasku na rameno.Dam mu ji a Lukas:mami to je jak kdybys mi dala hrebik do boty.!!Asi tak se mu libila.No toto! a dal mi ji ferove nazpet.11.11 ma druhy syn Stepan narozky.Prijel z Brna a ja:Stepi tu mas peknou tasku. Je ,mami ta je nadherna a ja mela radost.on odjel do Brna.Pred vanoci jsem chtela schovat vanocni darky do skrine a uplne v koutku za pradlem se krci Stepanova narozeninova taska.AHA!zabalila jsem ji do vanocniho papiru a dala ji muzovi k vanocum.mel radost a nosi ji dodnes.Tak jsem usetrila 2x 45 €.

  9. Marcela napsal:

    To se mi líbí, tomu říkám přístup! Lepší než balit jeden dárek do třech krabic, je jeden dárek darovat třikrát!! Gratuluju.

  10. magda napsal:

    Když jsem si pÅ™ečetla „námÄ›ty“ na balení maličkostí do velkých „nádob“ vpomnÄ›la jsem si s nostalgií na své 17. narozeniny. PÅ™iÅ¡ly dÄ›cka /chápejte, z Moravy, tam si říkají aj čtyÅ™icátníci „dÄ›cka“/ na oslavu a když jsem otvírala dvÄ›ma kamarádům, nechtÄ›la jsem věřit, co nesou. byla to pÅ™inejmenším krabice od pračky. Já rozbalovala, rozbalovala, vÅ¡ude papíry, polystyrenové kuličky, dÄ›s, ten čurbes. A na konci vÅ¡eho bylo Kinder vajíčko. Ani netuÅ¡ili, jakou mi tím udÄ›lali radost. Nejen tím, že si dali tu prácu a balili to minimálnÄ› pár hodin, ale hlavnÄ› tím, že tam byla fakt drobnost a ne žádný plyÅ¡ový medvÄ›d nebo pes v „nadživotní“ velikosti, kterého bych nemÄ›la kam strčit. Vajíčko jsme si poctivÄ› rozdÄ›lili, a hračka byla malinká, ani nevím, co to už bylo. Jen musím jeÅ¡tÄ› poznamenat, že ty vÅ¡echny krabice jsem musela poctivÄ› vrátit, prý je to putovní, a budou to potÅ™ebovat pro dalšího oslavence. :)

  11. Marcela napsal:

    Tak to Ti věřím, že sis oddechla. Ta obří krabice musela vydÄ›sit… Mimochodem můj manžel je taky z Moravy. My vÅ¡ichni žijeme na MoravÄ›. Ale se nám ta diskuse krásnÄ› rozbÄ›hla, dÄ›cka, co..! :-)

Napište prosím komentář

You must be logged in to post a comment.