Fejeton – Mluvíte slovensky?
Klára Antošová
Byly doby, kdy češi automaticky rozuměli slovákům a slováci rozuměli čechům. V pondělí se oba národy dívali na televizi, kde běžel film ve slovenštině, hlasatelé v rádiu i televizi byli jak čeští, tak slovenští, v čítankách jsme si četli i slovensky.
Už já jsem měla občas problém s některými slovy, babička jen vždy lamentovala:“Ježíšmarjá holka nešťastná, copak je to vůbec možný, že ty jim nerozumíš, to snad nemůže bejt pravda.“ Její pohled na mě byl vše vypovídající. Byla to směs vnučky budižkničemu, a zároveň lítosti nad budižkničemou.
Léta plynula, a já se slovenštinou poprvé pořádně setkala, v Anglii, v jednom malém kentském městečku, kde jsem společně se slováky pracovala jako au pair. Naučila jsem se korčuľovať (bruslit), rátať (počítat), poznala jsem rozdíl mezi kelom (kapusta) a kapustou (zelí), vím dodnes co jsou to paradajky (rajčata), cencúľ (rampouch), maternica (děloha), špirála (řasenka), vankúš (polštář), hrianka (topinka), bocian (čáp), skôr/neskôr-dřív/později. Když jsem řekla, že bydlím na Plachtě (sídliště v HK), slováci propadli smíchu, s vysvětlivkou, že se u nich sídliště nejmenují tak směšně jako třeba „prostěradlo.“
Další lekce jsem dostala v práci, kde pracuje i pár slováků, tam jsem se naučila mluvit slovensky v celých větách a laik nepoznal, že k nim nepatřím. Už vím, když někdo chodí na autě nebo dokonce na lietadle, nemusí to být vždy pan Tau. Nýbrž získávám o dané osobě informace, že je slovák a ještě k tomu jede autem nebo letí letadlem.
*****
Jedno prázdninové ráno, v podhůří Krkonoš jsem se s dětmi vydala na nákup do místní „sámošky“, cestou zpátky běžely holky napřed, vidím jak je zastavují dvě cyklistky: „ Prepáčte, môžete nám povedať ako sa dostaneme ku Prklínu?“ Starší dcera přešlápne, otočí se na mě, pak zase zpátky a tu slyším její hlas: “Can you speak english?“ Slovenky v domnění, že potkali holanďany, kteří zde mají pronajaty chalupy pohotově a s nadějí odpovídají: „ Yes, of course.“ Dcera šťastná, že může konečně využít své excelentní znalosti angličtiny a obzvláště poslední lekci In the town, ukazuje, vysvětluje. Na závěr se ujišťuje zda cyklistky už nic víc nepotřebují a vše je „ok.“ Konečně slyším její angličtinu. Cyklistky poděkují a vydávají se směrem k Prklínu. Holky běží domů a hlásí, že potkaly angličanky a poradily jim kudy na Prklín.
Ještě že se toho nedožila moje babička, vzpomínám na ni a přemýšlím, kdy se asi moje děti naučí rozumět slovensky alespoň z poloviny tak dobře, jako umí anglicky.
trpaslík:) píše
am Červenec 16 2007 @ 20:28
Kláro Kláro, taky bydlím v HK na prostěradle, tedy na Plachtě:) A Slovensky taky moc neumím:)
darisp píše
am Červenec 17 2007 @ 08:11
bratia a jejich zoznam.sk jsou OK:-)
Hujer píše
am Červenec 17 2007 @ 08:52
To je teda ostuda, co? A přitom je slovenčina tak pěkný jazyk… Myslím, že by se s tím mělo něco dělat, neco jako „Liga za záchranu česko-slovenštiny“…
LuFa píše
am Červenec 17 2007 @ 08:56
Moc krásně jsi to Klárko napsala. Osobně slovensky celkem rozumím. A jak naše děti? Uvidíme až za čas vyrazíme na Slovensko na dovolenou.
Každopádně je škoda, že si mnoho mladých Čechů a Slováků nerozumí.
cincinnatus píše
am Červenec 17 2007 @ 09:16
no, ja si myslim ze je skor problem v Cechach.slovenske deti cesky rozumeju, kedze vsetky TV stanice pre deti su v cestine a skoro vsetci maju doma aj ceske stanice. (+stvrtina programov na slovenskych je v cestine, tretina knih v knihkupectvach a knizniciach je tiez v cestine)
he píše
am Červenec 17 2007 @ 10:39
cincinnatus – súhlas, moje deťúrence (5r a 3r) čumia od rána do večera Minimax a Jetix a to by som vám prial počúvať tie reči keď sa hrajú. Tatíček Masaryk by sa tešil, bľabocú takou čechoslovenčinou, že ma ide poraziť a snažím sa ich opravovať. Samozrejme sa k tomu pridáva komplet filmová ponuka komerčných TV, vďakabohu STVčke za DVD MaťkoKubko, Bambuľka a zlatý fond. :)
Problém je v Česku preto, že deti nemajú slovenčinu napočúvanú, to je podobné ako pre naše deti polština, chorváčina, srbština a pod. Keby počúvali stále, tak ako za totáča a čiastočne aj teraz, češtinu mi – nemali by problém.
peto píše
am Červenec 17 2007 @ 11:04
presne tak. problém je v Česku. V Čechách neexsistuje takmer žiadne vysielanie v Slovenčine. U nás je takých televízií a programov kopec. Viem, že Češi majú strašne veľa vecí lepších ako na Slovensku (len jeden príklad – dabing), ale toto podľa mňa dosť sfušovali, keď sme sa rozdelili, že absolutne odignorovali Slovenčinu (neviem, či z hrdosti), my sme tak neurobili a našim deťom sme dali obrovskú prevahu od budúcnosti vo vzájomnej komunikácii. Aj keď, ako je včlánku spomenuté, dohovoriť sa vieme aj po anglicky, ale nie je to krajšie, keď sa rozprávame spolu v našich jazykoch a nám starším to vôbec nepríde, že sme dve odlišné krajiny s cudzími jazykmi.Mne sa dokonca zdá čudné, keď mi niekto povie, že Čeština je cudzí jazyk.
P.
mimo klepes píše
am Červenec 17 2007 @ 11:15
peto:
tomu sa tusim hovori robit z nudze cnost. cesky dabing v slovenskych televiziach urcite nie je kvoli tomu, ze by mili pani z vedenia chceli naucit slovenske deti po cesky, ale preto, ze ked uz je nejaky film nadabovany v cestine tak je pravdepodobne lacnejsie ho takto kupit ako znova predabovat do slovenciny. knihy a casopisy detto.
deblasco píše
am Červenec 17 2007 @ 11:17
osobne si myslim ze mame oproti vam vyhodu… je viac filmov s CZ dabingom… viac dobrych knih vychadza v CZ vydavatelstvach… na SK problem s CZ myslim nie je taky markatny ako u vas… v kazdom pripade je to strasna skoda…
Klára píše
am Červenec 17 2007 @ 11:36
všem: Ahoj, díky všem za příspěvky. Máte pravdu, v Čechách dítě slovenštinu neuslyší. Je to škoda. Rozumět česky i slovensky, to je např. v Německu moje konkurenční výhoda.Pak k nám vzhlíží, jako že jsme dobrý, že umíme další jazyk.Pro ně je to všechno španělská vesnice.Tak s tím něco uděláme? Lubka, čo ty?!?!Čo robíš? Chcela si mít jazykovů školu s výukou slovenčtiny, ne?
lemik píše
am Červenec 17 2007 @ 11:38
Já slovesnky rozumím a slovenština se mi moc líbí. S polštinou už jsem na tom trochu hůře, ale co se dá dělat.
Jednou jsem jedněm slovákům říkal: „Slovenčina se mi naozaj velmi páči.“ načež mi jeden z nich odpověděl „Tak nám ji nekurv“ :-) No jo, ale zasmali jsem se. Miluji Slovesnko a slováky.
Scrand píše
am Červenec 17 2007 @ 11:43
Poslední dobou tato hranice zase padá! Sice na slovenské stránky moc nechodím, ale tím, že slováci chodí na české a píší do diskuzí, tak i tím se přiučíme. Takové internetové československo :)
andrej píše
am Červenec 17 2007 @ 11:48
V podstate mame oproti Cechom obrovsku vyhodu, ze im rozumieme. Pre nas nie je problem prist do Ciech a vsade sa dohovorit. A aj ked v televizii bezia filmy s ceskym dabingom kvoli peniazom, je to pre nas aj tak len vyhoda. Moje deti (10, 12) rozumeju po cesky dobre a ked nieco nevedia, tak sa len opytaju a je po probleme. Nie nadarmo sa hovoli, kolko vies jazykov, tolko krat si clovek. Pre nas tu v strednej Europe je velkou vyhodou vediet viac jazykov. Priklad nielen z Ceska. Chodte do Polska na trhy. Tam nepotrebujete vediet po polsky. My rozpravame po slovensky a poliaci zas polsky a vsetci si velmi dobre rozumeju. Je to tym, ze vzajomne kontakty su velmi uzke a nerobi sa ziadna umela jazykova bariera. Takze je to skoda, ze si navzajom prestavame rozumiet, ale mam dojem, ze viac pre Cechov, ako pre nas.
marek píše
am Červenec 17 2007 @ 11:50
slovensky jsem se naučil díky návštěvám koleje, kde bydlí kámoš. Ale jinak dívat se na markízu je docela problém pro normální lidi, je to škoda… a přitom je to tak pěknej jazyk :)
poko píše
am Červenec 17 2007 @ 12:13
marek: máš pravdu, všimol som si napríklad že Aneta Petrovičová, redaktorka ČT na Slovensku, hovorí vo svojich reportážach oveľa pomalšie ako bežne, napríklad keď predtým pracovala pre spravodajskú TA3. Iste ju na to upozornili v Českej televízii, práve kvôli tomu, aby jej diváci v ČR lepšie rozumeli.
horse píše
am Červenec 17 2007 @ 12:30
ufff, dobre som sa nasmial.
Ale ako bolo spomenute vyssie, problem je na zapadnej strane.
Slovaci cesky vedia, cesi nie. Dobrym zaciatkom by mohla byt televizia a knizky pre deti.
PŠIII píše
am Červenec 17 2007 @ 12:37
Jestli spíš děti nemají nějakou vadu inteligence, protože na větě „Prepáčte, môžete nám povedať ako sa dostaneme ku Prklínu?“ může i Pražák nerozumnět tak maximálně slovu Prklín.
PŠIII píše
am Červenec 17 2007 @ 12:45
Jo, jiná věc by byla, kdyby nerozumněli větě „Kaňúr sedí na pántiku a grúli“, to je fakt těžký.
(Ale většina z vás, když řeknu: Dež sem bel malé, chodil jsem do čapale“, nebude vědět o čem je řeč, ať ste z Práglu nebo z Kasse.)
Klára píše
am Červenec 17 2007 @ 13:21
PŠIII:Nevieš sa vžiť do situácie:-)
Slovo „prepáčtě“ dnešní prňáček nezná, znáš ho ty, protože jsi slýchával, že „organizačnů štruktůru robiá úkoly“. O tom to právě je, že ty si řekneš, že musí rozumnět každý, protože jsi se ten jazyk naučil ani nevíš jak:-)
korka píše
am Červenec 17 2007 @ 13:22
PŠIII,
nebudeš ty náhodou z okolia Vyškova (u Brna)?
PŠIII píše
am Červenec 17 2007 @ 13:53
Klára
Aj keby som nerozoznal slovo „prepáčte“, zbytok vety vety je natoľko zrejmý, že by aj nepočujúci rozumel. Až na ten Prklín, to třeba v angličtině je zcela nepochopitelné slovo. Docela by mne zajímalo, jak to do angličtiny přeložili. ;-)
korka
Mezi Slavkovem a Brnem. Proč?
Pytlík píše
am Červenec 17 2007 @ 14:01
Ja osobne mám zase takú skúsenosť z pobytov v nemocniciach a pod. v česku,že keď ešte za býv. ČeskoSlovenska začali na vtedajšej TV1 či TV2 dávať niečo v slovenčine tak skoro všetko odsadenstvo sa zdvihlo na odchod s tým, že „když je to v slovenštině, kdo má tomu rozumět? Tohle nemá význam“.
Takže je to aj o chcení a prístupe. Ja osobne mám veľa dobrých známych a priateľov z čiech i moravy a vzájomne si v pohode rozumieme. Ak niekto niečo nevie, nie je problém sa spýtať a navzájom sa poučiť. Ale je pravda, že slováci sú vo výhode aj vďaka tomu, že čeština na slovensku je vcelku bežne dostupná a používaná. Ale už sa stretávam čím ďalej tým viac s prípadmi hlavne mladých ľudí, že už proste česky nerozumejú(alebo nechcú rozumieť). To už naozaj skôr použijú angličtinu…
bresto píše
am Červenec 17 2007 @ 14:10
keď Slováci skončili v prieskumoch o znalosti cudzích jazykov (vďaka uvádzaniu češtiny) v rámci EÚ medzi prvými, musel som sa smiať; teraz vidím, že to vlastne nie je až taká samozrejmosť… :)
tommy píše
am Červenec 17 2007 @ 14:16
ja som pred 3 mesiacmi spoznal jednu strasne zlatu cesku vo vlaku, obcas mi sice nerozumela ale bolo to v pohode, skoda ze som si od nej nevypytal aspon icq :(.
... píše
am Červenec 17 2007 @ 15:08
To jsou hemzy toto :D
Zuzka píše
am Červenec 17 2007 @ 15:12
Žijem už vyše 1,5 roka v Prahe a v styku s Čechmi hovorím po česky(cca rok). Jednoducho preto, že po slovensky som im musela opakovať tú istú vetu aj trikrát, aby pochopili, čo im vlastne hovorím. Keď som sem prišla, začínala som ako promotérka – robili sme rôzne promo akcie pre deti. A tie mi nerozumeli vôbec. Pýtali sa: „Mami, co tá pani říkala?“
Je to škoda, že sa tak rýchlo vzďaľujeme…
usaty píše
am Červenec 17 2007 @ 15:22
asi je to tym ze simek/grossman, labus/ctvrtnicek, holzman a cimrman mluvili … a bilak s husakom a lasica so satinskym to nezachranili …
juro píše
am Červenec 17 2007 @ 15:30
no hm. zeby sme mali normalnejsie nazvy sidlisk si nedovolim tvrdit. vid lunik 9, sidlisko kosickeho vladneho programu a pod:)
PŠIII píše
am Červenec 17 2007 @ 15:36
Zuzka
Vlivem wolkmanů, heavy metalu, techna a pouliční dopravy mají mnohé děti a mládež potíž se sluchem. :-(
Ale je pravda, že jsem tuhle poslouchal nějaké písničky Mariky Gombitové a taky jsem jí místama nerozumněl. Hlavně u songu „Mačací flám“, ale taky to může být kvalitou záznamu na Yotube.
sama píše
am Červenec 17 2007 @ 16:03
Vzajomne vseobecne porozumenie cestiny a slovenciny nie je otazkou lingvistickych znalosti, ale vzhladom na vyznamnu mieru podobnosti vacsiny slov skor otazkou vrodeneho intelektu. U deti je to pochopitelne, chyba im kontakt s jazykom, zda sa im cudny… U dospelych je to skor problem pristupu – neochota akceptovat cokolvek ine ako rodny jazyk kvoli pohodlnosti. Avsak vacsina normalnych dospelych Cechov (vratane tych, ktori uz vyrastli v samostatnej republike) slovencine v zasade rozumie.
squelch píše
am Červenec 17 2007 @ 16:51
Som veľmi milo prekvapený, že sú aj Češi, ktorí majú Slovákov radi a páči sa im naša reč. Všetkým ostatným sávam za pravdu, že jazyková bariéra vznikla a ďalej sa prehlbuje v Česku. My na Slovensku rozumieme a dokonca umíme i co-to mluvit.
Jediné s čím mám trochu problém sú niektoré názvy mesiacov. Niektoré sú jasné podľa počasia a ročného obdobia, ale napr Duben, Březen si neviem zapamatať :)
Ďakujem za pekný článok a taktiež diskutujúcim. Bolo by načase začať zase zmenšovať tú jazykovú bariéru.
Andrej píše
am Červenec 17 2007 @ 16:59
Zdravim! Ja tomu stale nechcem verit, ze niekto nerozumie po slovensky resp. cesky. Jasne, niektore slova su uplne ine, ale to uz musi byt ten clovek asi mentalne na nizsej urovni, ked nerozumie nic. U malych deti to este pochopim ale u starsich nie. Myslim si, ze u nich je to skor o pristupe, nechceni rozumiet a pohodlnosti.
Storm píše
am Červenec 17 2007 @ 17:11
slovenstinu mam moc rad (ackoliv nesnasim slovo „slovenčina“) kor co posloucham horkyze slize, mam zilinsky kamose a v anglii se se slovakama bereme jako krajani, protoze sme na jedny lodi (v mensine proti polakum). taky nechapu jak muzou dnesni mlady nerozumet slovakum, vzdyt je ta rec tak strasne podobna, az na nektery vylozene odlisny slova jako „pahreba“.
Andrej píše
am Červenec 17 2007 @ 17:22
a este by som chcel nieco dodat. Prirovnavat rozdiely medzi cestinou a slovencinou k rozdielom medzi slovencinou a polstinou je dost od veci, kedze polstina je omnoho viac odlisnejsi jazyk, kedze vacsinu slov ma polstina uplne inych, ma iny languageflow (ospravedlenujem sa za ten amerikanizmus ale nenasiel som v mojej matercine lepsi vyraz), stavbu viet atd. Ked porovnam spisovnu slovencinu, cestinu a saristinu (pre ceskych bratov ktori nevedia, saristina je narecie z okolia Presova), tak mi vyjde, ze saristine sa da rozumiet tazsie. Napriek tomu, ked nejaka babka hovori v televiznych novinach po sarissky, tak sa musim sice trochu
viac skoncentrovat, ale v konecnom dosledku jej porozumiem. Ak o som uz spomenul, je to len o chceni. Nevytvarajme tu nejake myty, ze slovencina a cestina su az natolko odlisne jazyky.
daniel píše
am Červenec 17 2007 @ 17:34
Tak strasne smutno mi prislo ked som si uvedomil ze uz niesme cechoslovaci… :-) nemam problem rozpravat v cechach cesky a doma slovensky, ani som to nepocitoval ako nejaku jazykovu prekazku, tieto jazyky su pre mna uplne prirodzene, rodne :-)
A pocit ked pri dorom vine pozeram do oci krasnej cesky hovoriacej slecne je na tom vsetkom uplne najkrajsi…..
Anonymní píše
am Červenec 17 2007 @ 18:09
K tomu Breznu a Dubnu (Marcu a Aprilu): ked som bol malicky moja babka ma naucila super lahku pomocku (v cestine):
Brezen – za kamna vlezem, Duben – jeste tam budem
[kamna = murovana pec] Nikdy som odvtedy s nimi problem nemal… :o)
Klára píše
am Červenec 17 2007 @ 18:16
Ahoj všem, díky za super diskuzi.Budu přemejšlet co a jak dál:-) Třeba něco zas napíšu. Zdravím.
matushiq píše
am Červenec 17 2007 @ 18:46
:_) ej veruže. Ja som sa zas naučil že do hospody sa dá dojít i dojet.. ale z praktického hľadiska je v tomto prípade lepšie když dojdu než když dojedu :)
prsk píše
am Červenec 17 2007 @ 19:36
TVOJA dcera?
a to sa nehanbis???
.
Ak ceske dieta nerozumie po slovensky, mama to dva dovody: bud je hlupe alebo lenive… teda tri, este moze mat takych rodicov.
Ani ty si nevedela po slovensky, pokial ta to TVOJA babicka nenaucila. Nie televizia, nie kino, ale TVOJA babicka.
Vdaka jej za to.
A pokial svoje deti nenaucis to, co ona teba, vediet to nebudu.
tomas píše
am Červenec 17 2007 @ 19:39
Ja som sa naucil ceske mesiace v kalendari na zachode, ked som bol maly! :) Mali sme na dverach plagat s kalendarom v cestine, tak som sa ich nazvy naucil naspamat! :) :) Sranda, dodnes v pripade, ze potrebujem pochopit, o ktory mesiac sa jedna, zacinam od zaciatku a zaroven na prstoch odratavam mesiace! :) Takisto suhlasim s tym, ze je velka skoda, ze najma ceski obcania tak jednoducho a rychlo stracaju prehlad o jazyku, ktory je im spomedzi ostatnych pribuzensky najblizsim… Zo skusenosti viem, ze este aj slovenske rozpravky sa dabuju do cestiny, co je viac nez smutne. Len aby to neskoncilo tak ako vztah portugalstiny a spanielciny, kde Portugalci rozumeju spanielsky ale naopak to nefunguje! :(
Petrinho píše
am Červenec 17 2007 @ 20:02
Je to skoda. Moje dcera mluvi obema jazyky, protoze matka je Slovenka, takze podobny problem mit nebude. Jinak problem slovenstiny v Cesku vidim hlavne v tom, ze Slovensko ma proste slabou tvorbu na to, aby to zaplnilo deno denne nase televize. Ale zas ty odlisnosti nejsou tak velke, ze by deti nerozumely vubec nic….tomu neverim, i kdyz jako Husakovo dite to asi vnimam uplne jinak tu slovenstinu.
Co se tyce federalnich casu znam dost lidi v Cesku, kteri na pondelni slovenske inscenace na 1.programu CST hromadne opousteli nebo vypinali TV ne z duvodu ze by nerozumeli, ale proste ze to nemelo dle nich kvalitu…..takze asi tak.
iluvatar píše
am Červenec 17 2007 @ 20:36
ahoj..clanok v pohode..prve co mi napadlo bolo, ze je to dost smutne ze si prestavame rozumiet..teda ta nasa najmladsia generacia..ja napriklad som bol teraz vo vizoviciach na Masters of Rock(festival) a tiez sa mi prihodila taka vtipna situacia..pytal som si v jednom stanku s obcerstvenim „korene zeli“ pricom slecna predavajuca mi nabrala trochu viac ako som chcel tak jej hovorim ze chcem „menej“..ona pozrela na mna..som jej to zopakoval s tym ze som si myslel ze nepocula, ale ked nereagovala ani tak tak jej hovorim ze „min“ a ona „no jo min..“, este som si pomyslel ze prida aj „ty vole“ lebo to tam pouzivali skor vsetci..hehe..takze tak..ale celkovo si myslim ze sa dorozumieme uplne v pohode az na tie decka..
Rasťo píše
am Červenec 17 2007 @ 21:02
Ani pre mňa, Slováka v dospelom veku, ktorý zažil federáciu a má prečítaných i napočúvaných haldu vecí v češtine, to nie je niekedy s tou češtinou jednoduché. Minule ma zradilo také nevinné slovko, že „chřest“. A tiež tragicky a hneď v začiatkoch stroskotal môj pokus presvedčiť v krčme kamaráta Čecha, že „dokážu mluvit takovou češtinou, že to neSpoznáš“.
eva z Kosic píše
am Červenec 17 2007 @ 21:07
chcete pocut vtipnu prihodu, z ktorej sa sama zo seba smejem :o) mam 27 a cestina je mi samozrejma aj ked niektore slova sa mi uz stracaju… ale to, ze ked som v Kosiciach blizko zeleznicnej stanice stretla ceskych turistov a oni sa ma pytali: kadial sa dostanu na „hlavni nadrazi“, tak ma samu zaskocilo,ze som paru stotin sekund zavahala a v duchu mi preblesklo „nadrazi…, hlavni nadrazi, vsak viem co to je,ale co to je… “ tak v tu sekundu ma to nenapadlo,museli vidiet moj vyraz hehe a okamzite sa obratili na moju mamu,lebo si boli isty,ze starsi to bude vediet….
fakt by som im skor odpovedala, keby sa ma to opytali v anglictine…, ale je to pocuvani cestiny – a tomu sa lahko rozumie, ale ked uz sa ta niekto nieco v cestine spyta,a ty mas pohotovo reagovat…… no tak to trosku trva, kym mi to doslo. rozpravam to prilezitostne ako srandovnu prihodu, ako uz mladi slovaci horsie rozumeju cechom… a to nehovorim o mladsich, aj u nas vznikaju medzery.
napr. este moj rocnik ked citam knihu abo pozeram film, ani neviem,ci je v slovencine abo v cestine,nevnimam to. ale uz moj mladsi brat ma kusok problem citat v cestine a skor sa mu uz nechce,radsej si precita nieco v slovencite,ked vobec….
eva z Kosic píše
am Červenec 17 2007 @ 21:16
a uz len maly postreh:
som ten rocnik, kedy ma uz na zakladnej skole vobec nezastihla rustina,len rovno anglictina. a ked som sa potom dostala do Polska a Poliak sa ma nieco spytal…. fakt som nemala ani len najmensiu paru,co tym mysli…ale moj priatel starsi o 5 rokov mu pohotovo odpovedal bez problemov. …hehe
a okusila som si to sama:
predtym,ked som v telke prepinala programi,a zachytila som rusky abo polsky kanal,tak som ani nevedela poriadne rozlisit,ci je to rustina abo polstina….. smiesne aj pre mna,ale co s tym narobim… ledva mi to starsie kolegyne chceli verit….
no a okolnosti ma casom priviedli k tomu, ze som sla na nejaky cas do Ruska, tak som sa zacala ucit azbuku a rustinu, a ked som sa z ruska vratila a teraz uz pocujem polstinu, tak je fakt akosi „zazracne“ viacej rozumiem.
Sky píše
am Červenec 17 2007 @ 21:54
cauko, ja som skor z tej mladšej generácie ale česky umim :)protoze ctu hodne knih a taky hodne brouzdam po netu,
aj ked moj brat je lepsi ako ja lebo stale pozera telku : )
si pamatam nas výlet do Česka, všetci sme mluvili cesky a pri odchode z restauracie vsetci povedali naschledanou len ja dovidenia : ) co bolo celkom haluzne, vobec som si nespomenula jak sa to povie
Benci píše
am Červenec 17 2007 @ 21:55
Veľmi pekne napísaný článok. Je to ale smutné. Tiež si myslím, že na Slovensku ľudia s češtinou problém nemajú, hlavne je to vďaka vysielaniu jednak českých televízií na Slovensku a jednak českým filmom/dabingu v slovenských televíziách. Ja pozerám české filmy od malička. Je jasné, že niektoré slová nepoznám (rampouch? :D), ale dorozumiem sa.
p360t píše
am Červenec 17 2007 @ 22:14
Inak napr. s knihami je to aj tak, že ak vydavateľstvo vydá knihu po česky, vydá ju pre 15-miliónový trh a ak po slovensky, tak len pre 5-miliónový. Už som videl knihu slovenského autora preloženú do češtiny a takto predávanú na Slovensku. :)
kako píše
am Červenec 17 2007 @ 22:46
teraz som si spomenul, že neviem, čo presne znamená slovo -chřípí-.. ??????????
martin píše
am Červenec 18 2007 @ 07:44
Tolko reakcii, vidno, ze Slovakov tato tema naozaj zaujima. Necudo, viac maju vztah k cecham – knihy, TV, kultura… ako je to naopak. Je prirodzene, ze ceske deti nebudu rozumiet slovencine, je v nej viac inych slov ako by sme si mysleli. Ja mozem potvrdit opacny priklad. Moje deti vyrastali v cudzine a s cestinou sa nestretali. ked nas navstivil cesky priatel, nerozumeli mu. Skoro som spadol z noh, ako je to mozne… ale je to fakt. Ked som studoval spanielcinu, vedel som citat trochu aj portugalsky. Cudoval som sa, ako je mozne, ze Spanieli odmietaju porozumiet syusedom, ked su si tak blizko jazykovo. je tam lenivost, ale aj nevola, naco sa ucit druhy jazyk, ak nie som v tom druhom jazykovom prostredi a nepotrebujem ho. Iste vsak je, kto si ponamaha mozog, dorozumie sa lahko slovensky, polsky i chorvatsky. A ak su to krasne oci druheho pohlavia, aj mongolsky.
mermaid píše
am Červenec 18 2007 @ 07:59
Chřípí sú nozdry, vole..
ja som slovenka ako repa, ale náš dabing ma spoľahlivo vytáča.
vďaka bohu hovorím anglicky a nemecky, takže na dabing resp. preklady nie som odkázaná, navyše čítať/pozerať knihy/filmy v origináli má tu výhodu, že nemusíte čakať na preklad
španielsky a francúzsky sa ešte len učím… :-)
každopádne, pre mňa čeština nie je cudzí jazyk, veď medzi ním a tým jazykom, ktorým tu švitoríme my, dáky rozdiel zasa nie je
ale vďaka za všetky tie ryby, nasmiala som sa, dokonca som si porobila dáke poznámky
keďže v robote už 11 rokov švitorím viac anglicky ako slovensky, przním svoj languageflow kadejakými anglickými slovíčkami (ale vraj aj bohemizmami :-))
teraz sa už teším ako plynule vo vete uplatním slovo „haluzné“ alebo „hemzy“. Vetu „Kaňúr na pántiku grúli“ sa tu pokúšame preložiť už pol hodiny a máme tri rôzne varianty, so far.
No a to, že „organizačnú štruktúru robiá úkoly“ – to jednoducho MUSIM použiť na porade vedenia!
a ešte na záver pointa – píšem Vám z hornej Oravy.
držte sa a nevzdávajte sa
PS: Pred pár dňami som stretla Nemca, ktorý sa mi priznal, že angličtina je jeho „first language“. Ja som ho utešila tým, že aj pre mňa. Ako príklad som mu uviedla príhodu, keď ma zaskočil (mňa, ekonómku!) výraz „krycí príspevok“.
Ak tiež neviete, čo to je, ide o maržu…
Michal píše
am Červenec 18 2007 @ 08:15
„Už vím, když někdo chodí na autě nebo dokonce na lietadle, nemusí to být vždy pan Tau“…
…ale ani Slovák hovoriaci spisovnou slovenčinou, pretože my lietame lietadlom a cestujeme autom. Naši východniari však okrem toho aj „chodia na Tesco“, kupujú „dva pivá a dve rožky“ a podobne…
mermaid píše
am Červenec 18 2007 @ 08:36
Moreover k tomu „kaňúrovi, čo na pántiku grúli“
urobili sme si tu taký prieskum a domnievame sa, že kaňúr bude asi prasa a pántik bidielko (alebo aj herec).
Mierne nezhody panujú v oblasti grúlenia.
Každopádne nikto nechápe, prečo by to ten kaňúr na tom pántiku, prebohaživého robil.
Hodnota intenčnej a situačnej adekvátnosti komunikatívnej relevancie nie je práve jasná
- na druhej strane sa to tu ľuďom vidí, „hemzy“ sa určite ujmú.
Ja zasa zbieram také tie archetypálne slovká, ako napr. „šumný“, „švárny“ a pod.
LEBO jediný spôsob ako uchovať jazyk nažive, je používať ho
a tie staré slovíčka sú navyše také rozkošné, no nie?
isokarhu píše
am Červenec 18 2007 @ 08:48
vsetko je pravda.ale stale si myslim,ze ludia s otvorenou hlavou ,ktori vedia byt nad vecou si z tych rozdielov nerobia hlavu.na oboch stranach moravy su normalni ludia,ktori su len radi,ze sa cesi a slovaci vedia dohovorit a rozumne spolu fungovat.bez nejakych umelo vytvaranych politickych trablov… hore sa spominala saristina.ja sam som priamo zo srdca sarisa,od presova.od malicka mi bola do hlavu tlacena cestina a slovencina,kedze vsetci dookola melu sarissky,tak aj ta (tu sem-tam zvykneme u nas na sarisi povazovat za samostatny jazyk)))…),byvam nedaleko polskych hranic,kde sa dala chytit polska telka,chodilo sa na zakupy do polska,poliaci k nam chodia na lyze,takze automaticky priska do toho polstina,moji stari rodica su rusini,takze to uz mame nejak prirodzene pat jazyokv dokopy)))) plus ako decko sociku som mal 6 rokov rustiny,ktoru som v priebehu rokov este vylepsoval… a ked toto vsetko clovek zmiesa dokopy,tak nema problem sa dohovorti so srbom,chorvatom,slovincom,proste so vsetkymi slovanmi…. teraz som vo finsku,je nas tu kopa z ostbloku a ked si tak spustime nasou slovancinou,kazdy po svojom,trosku pomalsie,ale v globale sa dohovorime,tak ti len kukaju okolo nas,ze to kolko jazykov kazdy vie.no,nase verejne tajomstvo,ze vlastne kazdy hovori svojim…
Jano píše
am Červenec 18 2007 @ 08:48
Fajn clanok.
Pet píše
am Červenec 18 2007 @ 09:05
Myslím, že je škoda,že sa u nás natáča málo filmov, preto češi nemajú kontakt so slovenčinou, ale zase si budte istý, že ked ČT vysiela slovenskú rozprávku, spoľahlivo ju predabuje do češtiny.Počuť našich hercov rozprávať česky cudzím hlasom je fakt divné, ale neviem, aký je jazykový zákon v ČR.Ale uvedommne si, načo by sa vlastne učili slovenčinu?Sme malá menej rozvinutá krajina na východ od nich.
izolep píše
am Červenec 18 2007 @ 10:15
Srdečne pozdravujem všetkých diskutujúcich. Učím na jednej univerzite v Českej republike, prihováram sa mojim komunikačným partnerom študentom v slovenčine, hoci som schopný prednášať aj v češtine, pravdaže, sem-tam so slovenskou intonáciou. Prijímajú skôr slovenčinu, bezproblémovo rozumejú povedanému, pretože vnímajú kontext + prezentačné vizuálne podklady. Testy na princípe áno – nie ponúkam v slovenčine, študenti zvládajú aj túto verziu môjho jazyka. Čo niekedy neporozumejú, sú niektoré príslovky, spojky a častice, ale na to počas testu občas pôsobím ako prekladateľ. Skrátka: so slovenčinou v CZ v podobných situáciách v generácii 18 – 25-ročných (ešte) žiaden neprekonateľný problém; ostatné ukáže budúcnosť. Dôležitý je postoj k „inému“ jazyku ako k hodnote. Od toho závisí, či sa dorozumieme, ale hlavne či si porozumieme. Všetko dobré!
TiPi píše
am Červenec 18 2007 @ 10:50
Ked chcete otestovat svoje znalosti z cestiny tak prelozte:
Terigal sa honelnik hore grunom s budzoganom
a pre vychodniarov:
Nebirujem satovat po garadicoch :)
Elena píše
am Červenec 18 2007 @ 11:15
Ja si myslim, ze nerozumie len ten, kto nechce rozumiet. Aj ked nejake slovo nerozumieme, da sa domysliet. Tiez ma tesi, ze nase deti nemaju ziadne problemy s cestinou, pretoze maju zaujem pozerat cesku televiziu. V Cechach chytaju aj slovensku televiziu, ale nie je zaujem ju pozerat. A vobec si nemyslim, ze nase programy su horsie. V poslednej dobe si myslim, ze ovela lepsie. No ale myslim si, ze je to pre nas velke plus. Na druhej strane musim priznat, ze este sa mi nestalo pri navsteve Ciech, ze by mi niekto povedal, ze nerozumie.
kubrt1 píše
am Červenec 18 2007 @ 11:59
Ahojte,nějak mi připadá, že někteří z vás tady míchají hrušky s jablkama a ještě připletou i švestky.Je přece rozdíl jestli se bavíme o tom zda někdo rozumí cizímu jazyku ve „spisovné formě“ nebo se bavíme o „nářečí“.Jako příklad: ja jsem slovák, ale žiju již 20let v čechách a česky mluvím asi 350 dní v roce.Těch zbylých pár dní v roce „hovorím veľmi dobre po slovensky keď som tam na návšteve“.Ale když tady na mě někdo vytáhne něco od „vychodniarov“ tak nemám šanci.Je to snad tím že nerozumím slovensky?Myslím si, že né.Jazyk se naučíte mnoha spůsoby, ale nářečí asi jen když jste v daném místě nějakou dobu.
Jinak je to zajimavé téma.Hezký den.
mokurik píše
am Červenec 18 2007 @ 12:23
Ahojte,
nechce sa mi čítať celá diskusia, tak iba môj postreh:
na jednej strane je smutné a je to fakt, že české a slovenské deti si prestávajú rozumieť (aj keď slovenské deti sú na tom trochu lepšie vďaka televízie, kníh a tak…)
na strane druhej: prečo sa v čechách slovenské programy nevysielajú? ale na slovensku česke áno? (resp. ak sa vysielajú, tak určite je pomer cz/sk dosť veľký…), a čo knihy? (väčšina zahraničných kníh sa prekladá do češtiny a slováci to len odkupujú, hlavne odborná literatúra)…
závery si z toho vytvorte sami. :)
chalan píše
am Červenec 18 2007 @ 13:06
Moc hezky se prolínají naše stezky, česky i slovensky, postřehy domněnky, v prachu ciest pomněnky, krasne su Češky aj Slovenky
za veľa môžu „obchodné podmienky“
Sk má maličký trh a ekonomika „nestiha“ produkovat programy s ambiciou distribucie na CZ trh.
Velke (zahranicne) medialne spolocnosti dabuju do cestiny a distribuuju aj k nam. Inak to nebude, trh to nedovoli. Ten prud a smer sa nezmeni. Knihy rovnako.
Asi to bude len o ľuďoch, ako sa rozhodnu a ako budu chcieť.
Lebo je nádherné ísť „tudydlenc“ mať barák v Klobúkách, vyspať sa na lúkach, počúvať báchorky, v chalúpke u Dorky, vyhnat z křoví ježibaby – bosorky… jak to skončí, kdo ví
Nas rozdelili neviem či sme sami chceli
Možno s Komenským povedať: Nýbrž někteří jste pochlebníci byli, v hříších lidu lahodili, zvlášte vyšším pro kus chleba a hrst ječmene, nevidouce, chodíce zbaběle, ježto jste pamatovati mněli…atd.
Oba naše jazyky sú nádherné a nesmierne bohaté. Dialekty (moravske aj vychodniarske)mi pridu ako excelentné korenie, tak jedinečné! Je v tom veľký kus našej – stale mam pocit – spoločnej identity.
Možno sa časom celkom stratí zo spoločnej Europskej mapy.
Možno
PŠIII píše
am Červenec 18 2007 @ 13:33
Udivuje mne, že Slováci neví, kdo je to kaňúr a co je to pántik (když i hrec se tak jmenuje). Mimochodem, je to věta, kterou jako soutěžní otázku jednou zadal Milan Markovič. ☺
evča píše
am Červenec 18 2007 @ 13:39
Ahoj Klárko, bez urážky, ale co jsi jako mamča udělala pro to, aby Tvé děti slovensky rozuměly? Pouštíš jim slovenské pohádky? Čteš jim slovenské knihy? Samy od sebe asi sotva budou rozumět, mohla jsi je to ale jako malé naučit (když už v TV postrádáme slovenské programy). Vždy mě totiž fascinuje, jak se lidi diví, že si nerozumíme, ale pro zlepšení nedělají nic.
Robo píše
am Červenec 18 2007 @ 14:51
No pelozi uz niekto to “Kaňúr sedí na pántiku a grúli”. My slovaci sme v koncoch :)
Klára píše
am Červenec 18 2007 @ 15:16
ROBO: Já slovensky moc neumím, ale laicky bych řekla, že sedí kanec na patníku a hulí nebo něco dělá:-)
Silvia píše
am Červenec 18 2007 @ 16:43
Ja som sice slovenka, ale na slovensku nebyvam uz trinast rokov, odkedy som mala dvanast. Minimalne komunikujem ci uz po slovensky, alebo po cesky, ale rovnako rozumiem obom jazykom. Po slovensky by som este dokazala aj pisat, po cesky asi tazsie. Pamatam si ale, ked som v 1996 bola v Prahe a uz vtedy so mnou odmietla komunikovat predavacka v starom meste.
paul laco píše
am Červenec 18 2007 @ 17:52
jednemu nerozumiem. ja zijem v kanade uz 39 rokov, mam vela priatelo slovakov a chechov. este raz sa mi nestalo ze by sa ma chech spytat co hovorim. skratka mozno ze sme starsia generacia. ale tu v kanade nemame problem sa dorozumiet. dokonca aj nase deti rozumeju. nechapem ake mate problemi
Stava píše
am Červenec 18 2007 @ 19:23
Nechapu, ze ani deti nepoznaji tak silnou podobnost. Kdyz na me zacne sislat polak, nerozumim, ale vytusim co chce.
Na druhou stranu, nepamatuju si reklamu na Slovensky ci Polsky film, knihu apod. Netrvalo moc dlouho a filmy po odtrzeni Slovaku se zacaly dabovat do cestiny. Takze, proc to prekvapeni?
Faktem zustava, ze je to smutne, zvlast kdyz kazdy jazyk se muze hodit. Stava
XThom píše
am Červenec 18 2007 @ 21:21
Á propos sídliská, mne sa páčia najmä poetické názvy pražských štvrtí, ako Rajská zahrada, Košík, Háje, či Smíchov, alebo trochu morbídne Hrdlořezy :)
Peter píše
am Červenec 18 2007 @ 21:24
pekný článok. potešil najmä tým, že o môj rodný jazyk sa zaujíma príslušník iného národa. myslím si, že tak isto by bol potešený Čech (Moravan, Slezan – aby sa nik necítil ukrivdený…) ak by sa stretol s cudzincom zaujímajúcim sa o češtinu.nečítal som celú diskusiu a neviem, či to bolo spomenuté alebo nie…
moja pripomienka sa ale týka iba mňa a je to môj súkromný názor –
história je jednoznačná a nijako ju nespochybňujem a neprekrúcam, ale žijem v súčastnosti. ak sa rozprávam s ľudmi o minulosti, stále rozprávam v súčastnosti. a súčastnosť je taká, že máme český jazyk a slovenský jazyk. vždy to tak bolo, i keď sa rôzny politici z rôznych dôvodov snažili vytvoriť akýsi „československý národ“ a „československý jazyk“.cítim sa trošku dotknutý, ak sa používa termín „československý“ prípadne „česko-slovenský“ v súvislostiach týkajucich sa, alebo odohrávajúcich sa v súčastnosti. v súčastnosti (a ani v minulosti)neexistuje nič „československé“ a to je potrebné rešpektovať. možno tu je pôvod nedorozumení medzi slovákmi a čechmi. rešpektujme prítomnosť a nazývajme veci správnymi menami. aj čeština aj slovenčina sú unikátne, jedinečné a nenapodobiteľné a ich nositelia by mali byť na ne patrične hrdý. buďte hrdý na svoju reč a neurážajte ju spájaním s takým paškvilom ako je „českoslovenština“.milujte svoju reč a svojbytnosť tak ako my milujeme svoju. a na záver jedno staré príslovie zo Slovenska: Koľko rečí vieš, toľkokrát si človekom!
p.s. pretože neviem, ako tu funguje diskusia a v prípade, že budete chcieť reagovať na môj príspevok, môžete mi poslať vaše reakcie na za týmto účelom zriadenú mejlovú schránku diskusne_forum_sme@centrum.sk
ďakujem a do skorého čítania
Elena píše
am Červenec 19 2007 @ 10:43
Peter asi si to nepochopil. Ti nikto nechce tvorit ceskoslovensky jazyk. Pouziva sa to v tom zmysle, ze za cias Ceskoslovenska sme si navzajom vsetci rozumeli, cize cesky a slovensky jazyk nerobil nikomu problemy.
A sucasnost sa pise bez t – prepac, ale clovek sa uci stale.
mermaid píše
am Červenec 19 2007 @ 11:38
Pre PŠIII, Roba a Klárku:
Myslíme si, že v preklade sedí to prasa na bidielku (to je to, na čom sedia v klietke vtáčiky, taká tá drevená palička)a krochká (čiže vydáva zvuk)
Ale stále nevieme, prečo by to prasa malo sedieť na tom bidielku – resp. ako dlho by sa tam udržalo..
No a pán Milan Markovič bol vždy veľký salámista, takže tak k tomu bidielku to prasa asi prišlo.
mermaid píše
am Červenec 19 2007 @ 11:39
správa pre chalana:
človeče, ty si dobrý, ak je to z tvojej hlavy
mermaid píše
am Červenec 19 2007 @ 14:08
Chlapi, pozrela som sa na ten pántik odborným okom.
Podľa pravidiel nášho jazyka je „pántik“ malý pánt.
Pánt je v angličtine „hinge“ alebo „joint“.
Pri spätnom preklade dostanete toto:
hinge: veraj,záves,kĺb,pánt,kľúčový bod,nálepka
joint: šev,miesto spojenia,kĺb,zhyb,pánt,roštenka,spoj,spojenie,káblová spojka,miesto pripojenia,skĺbenie,styk,zráz,styčník,špára,prasklina,záves (okna)
Stále ovšem nie je jasné, kto tam to prasa narval.
maja píše
am Červenec 19 2007 @ 20:08
Moj syn ma 4 roky a vie rovnako perfektne slovensky ako česky. Viem že bude mať obrovsku výhodu, lebo kým vyrastie bude to ako druhý cudzí jazyk :). Teda skôr pre vás ako pre nás… Škoda
chalan píše
am Červenec 19 2007 @ 20:39
sprava pre mermaid
diik, bol to taky nahly pocit nostalgie. Pochopitelne mam aj nadalej par Ceskych a Moravsko Slezskych priatelov, len sa neviem zbavit dojmu ze mi to rozdelenie nieco vnutorne vzalo.
Takovej stesk to byl!!
Inak mi tato diskusia pride mimoriadne vhodna. Mam silny pocit niecoho velmi ludskeho.
Diik vám všem ;)
Peter píše
am Červenec 19 2007 @ 21:57
to je v poriadku, ze sa clovek stale uci…keby to tak nebolo, dnes nemame internetove diskusie…
a aj ked v minulosti bola Ceskoslovenska (socialisticka)republika, stale tam boli dva jazyky a dva narody. takze spravne by sa to malo podavat ako ‘za CSR, CSSR’ a podobne. nie preto, ze to bolo ‘ceskoslovenske’. jeden z najcastejsie opakovanych argumentov za vznik Ceskoslovenska je, ze bez spojenia by tieto dva narody po trianone nemali v europe sancu. takze ceskoslovensko ako-take vzniklo hlavne s orientaciou navonok – do europy. a nie smerom dovnutra – vytvorit akysi paskvil s nazvom ceskoslovensky narod. bohuzial politici na oboch stranach sa snazili toto vyhodne spojenectvo znicit tym, ze tlacili oba narody do niecoho, co nechceli.
ako v mojom prvom prispevku opakujem, ze toto je moj sukromny nazor a ani len nespekulujem nad tym, ze kolko percent cechov a slovakov ma nazor rovnaky.
a aby naozaj nedoslo k omylu – verim, ze aj cech aj slovak by mali byt hrdi na svoju narodnost a jazyk. moj postoj je, ze co bolo ceske – bolo a je ceske. co bolo slovenske – bolo a je slovenske. a aj pocas CSR ci CSSR to bolo ceske a slovenske. len to bolo v ramci utvaru Ceskoslovenska (Socialisticka) Republika. vonkajsia forma urcena pre svet nema ziaden dopad na vnutorne vedomie dvoch narodov zijucich v spolocnom state.
mermaid píše
am Červenec 20 2007 @ 06:40
Pre Petra:
čéče, ty si vážne zložitý, šak?
Pre chalana:
Mňa to rozdelenie štve. Vždy, keď cválam cez hranice, ma to nejako osobne uráža, či čo. Mám pocit, že sme to rozdelenie nejako prehnane nacvičovali – asi ako keď si rozvedení manželia načarbú kriedou hranicu cez obývačku.
Ale také blbosti sa asi pri rozvode robia, nie?
Na druhej strane – poznáš tú Grigorovu pesničku – „všetci sa zídeme raz v jednej posteli“?
No a my to máme za pár.. See you o rok v Únií. Tam budeme na seba všetci švitoriť anglicky. Alebo možno skôr nemecky?
Elena píše
am Červenec 20 2007 @ 07:26
Chcem napisat svoj nazor na rozdelenie, pretoze si uz nieco pamatam, v Ceskoslovensku som nieco prezila a teda mam aj skusenosti zo spolocneho statu. Na jednej strane som bola proti rozdeleniu, vadi mi az doteraz, pretoze mam v Cechach vela priatelov a tie hranice sice vadia, ale radsej sa ich snazim nevnimat.
Na druhej strane to rozdelenie vsak nieco vyriesilo a myslim si, ze v tej dobe bolo dokonca aj nutne. Po revolucii sa nase narody zacali hadat kto na koho doplaca, mne sa miestami zdalo, ze sa zacinaju nenavidiet. Je to mozno krute slovo, ale mnohokrat utoky z oboch stran doslova boleli. Bolo to tak medzi politikmi, aj medzi beznymi ludmi. Jednoducho sme sa navzajom prestali vazit. My sme mali stale pocit, ze Cesi nas okradaju, neinvestuju tolko na Slovensku ako v Cechach a oni mali zase pocit, ze sme ich brzda a rozvijali by sa rychlejsie, keby nas nebolo. Cize aj ked som bola zasadne proti rozdeleniu, zucastnovala som sa vselijakych ceskoslovenskych prostestov, tak som nakoniec rezignovala a povedala si, ze ineho vychodiska snad ani nie je, pretoze to bolo len zbytocne natahovanie a nevedeli sa navzajom dohodnut. No a aby sme zabranili tomu, ze sa uplne znenavidime, tak musime nieco robit.
Po case som zistila, ze hranice sice vadia, ale nikto nikomu nic nevytyka, kazdy si hospodari sam a ako hospodari, tak sa ma. Trvalo to sice dlhsie, ale oteplili aj nase vztahy navzajom, hlavne kulturne vztahy, co ma nesmierne tesi, lebo po rozdeleni mi to velmi chybalo. No a myslim si, ze teraz je to v stadiu, kedy sa mame navzajom radi, vazime si jeden druheho a nevidime na sebe len chyby, ale aj klady. A to je velmi dobre, casom aj tie hranice zmiznu a bude to uz uplne super. Mozno mladi nebudu so mnou suhlasit, ale je to moj nazor na prezitu dobu.
Romco píše
am Červenec 20 2007 @ 12:23
by som to prelozil: Kanur=vtak, nie prasa (myslim Mysiak) sedi na bidle a skrieka. Opravte ma.
pittrek píše
am Červenec 20 2007 @ 12:55
Ludia, vy si hovorite Slovaci a neviete to prelozit ? :-)
Kanur = diviak, v prenesenom vyzname aj obycajne prasa
pantik = bidielko
grulenie = zvuk vydavany spokojnym prasatom
Co je na tom nepochopitelne ?
Inak prijemny, aj ked trochu smutny clanok
Milan píše
am Červenec 22 2007 @ 06:32
Slovník slovenského jazyka:
Kaňúr – dravý vták, kaňa, myšiak (1.diel,str.672)
Pántik – žŕdka v kuríne, na ktorej sedávajú sliepky,bidlo (3.diel, str. 22)
Grúliť – (o ošípanej) vydávať zvuk, krochkať
(1.diel, str.444)
Keď sa niekto stretne s menej frekventovanými slovami čo aj rodného jazyka, obráti sa na slovník. To je na adresu slovenských účastníkov diskusie. A na adresu Markoviča: Ako absolvent slovenčiny a ruštiny toto pravidlo určite pozná a musel vedieť, že slovo grúliť je v tomto kontexte použité nezmyselne.
pope2 píše
am Červenec 22 2007 @ 09:09
Je tu toho dosť, možno moje slová ani nikto neprečíta, ale skúsim.
Iba jednu poznámku: Pondelkové televízne večery na 1. programe Československej televízie sú mýtus. Teda aspoň ich kvalita.
1) Spomínajú ich najmä Česi po rozdelení, ako im to strašne chýba a Slováci tie lichôtky blahosklonne prijímajú. Mýtus a neúprimné slová. Keby boli naozaj tak kvalitné, ako sa o tom dnes hovorí, nečítali by sme tu hore také príspevky, ako „osadenstvo od TV prijímača húfne odchádzalo“.
2) Ja sám som si na pondelky „ordinoval“ za socíku rodinné návštevy a pijácke festivaly s priateľmi a vôbec sa za toto priznanie nehanbím. Väčšina TV pondelkov bola priemerná, až podpriemerná. Kde sú tie inscenácie dnes? Záznamy existujú, prečo sa nedávajú reprízy, keď to bolo tak super? Dobré veci sa reprízujú, bezduché nie. Sem-tam je niečo na STV2. Tento stav potvrdzuje môj postoj. Takže poprosím mojich českých (aj slovenských) priateľov: nevytvárajme mýty (samozrejme ani u vás, ani u nás). Aj keď nám to lichotí…
A znalosť jazyka? To v podstate nesúvisí s ničím iným (podčiarkujem v podstate), len so vzdelaním a usilovnosťou. Príležitosť a možnosť využívať jazyk je druhoradá. Najmä dnes vo veku IT. Aj univerzitný profesor aj sedliak ak emigrujú do Ameriky sa anglicky naučia. Ale ich znalosť angličtiny bude po napr. 10 rokoch emigrácie zodpovedať pôvodnému vzdelanostnému rozdielu.
Tak čo…
Lusikka píše
am Červenec 22 2007 @ 21:52
kanur na Gemeri je oznacenie kocura…
Anonymní píše
am Červenec 23 2007 @ 09:01
ad pope2
ty pako pre teba asi kultura (a zaroven aj kvalita)= hary poter a podobne kydy. Takejto luzy je cim dalej viac a ponuka stv sa im prisposobuje – preto ta absencia repriz a ktorej pises.
Vystal si si radu na HP?. Myslim ze nie – ty si vystojis radu na film s ostatnymi „fajsmekrami.
Tak si to uzi.
pope2 píše
am Červenec 23 2007 @ 17:29
Pre mňa sa kultúra začína predovšetkým materinským jazykom. Takže ja sa nepostavím do rady, ale do radu. Rada je iba ak je nad zlato. A po druhé: čo je to hary poter? Nejaký betónový poter? Nie som stavbár, nevyznám sa. Ten pojem sa podobá na ľudské meno. V tom prípade by si to mal (skôr mala -tipujem)písať veľkými počiatočnými písmenami. Aby sa nebodaj ten poter neurazil.
mermaid píše
am Červenec 24 2007 @ 07:59
Pope2, poter je Potter, v preklade starý hlinený hniec, alebo aj črepník, v tomto prípade myslia asi pubertálneho čarodejníka z UK – apropó, čítali ste to? Myslím poslednú knihu?
54 mŕtvych – a to nerátam sovu Hedwigu alebo škriatka Dobbyho… Krvavý víkend to bol, no jo.
Ja napríklad telku nemám – no, mám prístroj ako taký, DVD a video, jasné, takže keď ma to chytí, že MUSÍM niečo vidieť, no tak to vidím. Ale nevysedávam pred telkou ako cibulka, na to som BUSY, BUSY, BUSY..
mermaid píše
am Červenec 24 2007 @ 08:56
správa pre anonymní:
- ako viete, že Pope2 je „pako“? resp. „luza“?
- a kde ste nabrali presvedčenie, že ponuka STV sa vôbec niečomu prispôsobuje?? ja tu už dáky piatok žijem, ale podľa mňa si STV hrá a vždy hrala jednoducho, čo chce, diviak-nediviak. Preto sme predsa za totality pozerali rakúsku TV a teraz pozeráme ZDF a RTL2, no nie?
- a keď už vy, anonymní, viete všetko – a zjavne Vás je viac, podľa „í“ na konci vášho „mena“, prečo nejdete a nevládnete svetu? možno by sa mu ulavilo… :-)
Anonymní píše
am Červenec 24 2007 @ 13:00
pre mermaid
Nezadajte do Vasej reakcie svoj nick a budete tiez anonymní – system si to doplni na „anonymní“. To ze uvediete nick este neznamena ze neprispievate anonymne.
Ak za totality STV uviedla prevzate predstavenie divadelnej hry povedzme od Cechova tak to bolo zle? Co je na tom zle? Je Vam luto ze Vas vtedy nekrmili mexickymi telenovelami?
Alebo Vam na STV chyba Smrtonosna pasca s perspektivou az Smrtonesnej pasce 17?, uvitali by ste na STV moznost tesit sa na Rocky 9?
Ale aby som Vam odpovedal: ako vysvetlite telenovely v programe STV? – nie je to prisposobovanie?? A co Superstar?…
Ja by som tam radsej videl napr. nieco od Gogola – tak mi prepac ze som v mensine…
Anonymní píše
am Červenec 24 2007 @ 14:05
pre mermaid
„nejdete“ sa píše neidete.
Vrátim sa k pojmu lúza – v starom Ríme tak boli ozačovaní tí ktorých jedinou potrebou boli clieb a hry (rozumej zápasy
gladiátorov).
mermaid píše
am Červenec 25 2007 @ 07:50
pre anonymní
ako som už napísala vyššie, ja telku nepozerám, takže k žiadnemu uvedenému filmu, seriálu, či o čom to píšeš sa neviem vyjadriť…
Sorry, sorry.
Anonymní píše
am Červenec 25 2007 @ 08:42
pre mermaid
žiadna telka?
…“a teraz pozeráme ZDF a RTL2, no nie?“…
…“ja tu už dáky piatok žijem, ale podľa mňa si STV hrá a vždy hrala jednoducho, čo chce, diviak-nediviak.“ … ak nepozeráš ako vieš ?
mermaid píše
am Červenec 25 2007 @ 08:48
čítam noviny, jednoduché
síce to nerobím často, ale tu a tam sa zadarí…
no a mám kolegov a kolegyne a tí vše pozerajú telku
nemáte, ľudia, nejaký zábavnejší predmet na rozhovor ako telku?
Anonymní píše
am Červenec 28 2007 @ 10:29
do hajzlu s vama cobolici,jeste ze jsme se vas zbavili
čoboľ píše
am Červenec 30 2007 @ 14:18
Kíš kíš mädokíš nás sa nikdy nezbavíš
Anonymní píše
am Srpen 4 2007 @ 17:55
mozno to tu niekto pisal, necital som diskusiu… ale ludia na zapadnom Slovensku nemaju s cestinou problem… ale to bude ceskym dabingom v TV by som povedal:)… inak preto som si zacal do zivotopisov pisat ako cudzi jazyk aj cestinu:)
bb píše
am Srpen 5 2007 @ 21:17
Pre anonymneho…píše sa nejsť. nejdem, nejdeš, atď.
Caipira píše
am Květen 1 2008 @ 23:19
Zajímavé … je mi 23 let a patřím tudíž ke generaci, která by teoreticky měla mít se slovenštinou velké problémy (vyrostl jsem přece už po rozdělení státu). Přesto však bez problémů rozumím jak mluvené i psané slovenštině naživo ani v televizi. Zároveň jsem nikdy nepotkal nikoho, kdo by řekl, že slovensky nerozumí, a to ani z těch ještě mladších generací. Maximálně někteří říkali cosi v tom smyslu, že když slyší slovenštinu musí víc dávat pozor nebo, že číst slovenské knihy není úplně jednoduché, ale tohle je spíš důsledkem toho, že s ní asi přicházejí málo do styku. Každopádně přes 90% evidentně bez problémů rozumějí i oni. Ty rozdíly jsou opravdu dost malé a ty, které existují mezi některými „nářečími“ jiných jazyků jsou daleko větší (třeba švýcarská němčina a ta ze severního Německa). Pokud nějaký Čech řekne, že slovenštině nerozumí, tak musí být jednak opravdu línej a potom jednoduše – blbec. Vztah Čechů ke Slovákům je vůbec zvláštní. Jsou braní jako bratrský národ, a to i po rozdělení státu, ne jako opravdoví cizinci, hodně lidí také poslouchá slovenskou hudbu, ale kromě ní jakoby slovenský kultura neexistovala. A když se občas objeví v českém filmu nebo seriálu slovenský herec, tak se občas i stane, že je z nějakého důvodu jeho hlas dabovaný do češtiny. Bohužel jsem už takové případy viděl … A potom si ještě někteří stěžují, že malé děti mají prý problém rozumět slovensky …
Zvláštní národ, opravdu …