Psychologické aspekty komunikace na internetu – Díl V.

Tak a je tu poslední díl mé teoretické částí diplomové práce na téma Psychologické aspekty komunikace na internetu. Práce má ještě část praktickou, v níž se formou dotazníku zkoumaly některé věci ohledně komunikace a důvěry uřživatelů v komunikaci na internetu. Protože zpracovaní, hlavně tabulky a grafy, této části je pro blog trochu náročnější, zatím ji sem dávat nebudu.

V případě většího zájmu ji sem ale umístím.

Předchozí díly diplomové práce naleznete zde:

Psychologické aspekty komunikace na internetu – Díl I.
Psychologické aspekty komunikace na internetu – Díl II.
Psychologické aspekty komunikace na internetu – Díl III.
Psychologické aspekty komunikace na internetu – Díl IV.

6 Anonymita a internet

6.1 Úvod

Při komunikaci hraje znalost těch, s nimiž komunikujeme klíčovou roli. Je nezbytností pro vzájemné porozumění a hodnotnou komunikaci. V odtělesněném prostředí internetu, v němž komunikace probíhá, se však ti, s nimiž komunikujeme, zdají a mnohdy také jsou nejednoznační. Mnoho základních osobnostních rysů a sociálních rolí, které jsou obvykle patrné v reálném světě, na internetu chybí.

Protože se komunikace na internetu ve většině případů soustředí více na informace, nežli materiálno, jak je tomu v reálném světě, není jednoduché určit s kým komunikujeme…

6.2 Míra anonymity

Ve své bakalářské práci David Šmahel (2000, s.25) provedl dělení míry anonymity na dvě části – na anonymitu objektivní a subjektivní. Podle jeho slov: „Anonymita objektivní znamená, jaká je opravdu reálná možnost identifikace identity odesílatele, jakou máme šanci, že budeme-li pátrat po jeho skutečném jménu, příjmení apod. a budeme úspěšní. Anonymita subjektivní naproti tomu znamená, co si my sami myslíme o anonymitě odesílatele, zda ho osobně známe, či zda si myslíme, že ho známe apod.“

U těchto dvou anonymit pak identifikoval vždy po třech kategoriích.

U anonymity objektivní to jsou tyto kategorie: žádná anonymita, nerozhodná anonymita a zcela anonymní.

U anonymity subjektivní rozeznává tyto kategorie: zcela anonymní, středně anonymní, a neanonymní.

Já jsem bez vztahu k předcházející práci a na základě svých poznatků identifikoval tyto kategorie anonymit:

– Žádná anonymita
– Pseudoanonymita
– Skutečná anonymita

Nyní je postupně popíši:

6.2.1 Žádná anonymita

Uživatel se nijak neskrývá. Druzí, s nimiž tento uživatel komunikuje, nemají o jeho pravé identitě pochyb.

Pravou identitu může zaručit například emailová adresa, domovská stránka, která obsahuje doménu, u níž je zřejmý přímý vztah k vlastníkům přístupu k této doméně. U veřejného chatu může zase být potvrzením skutečné identity například certifikát vystavovaný jejich správci.

6.2.2 Pseudoanonymita

Pseudoanonymita nám značí jakousi zdánlivou, nepravou anonymitu. Ač se v souvislosti s komunikací na internetu velmi často hovoří pouze o anonymitě, z větší části případů jde právě o tuto pseudoanonymitu. To z toho důvodu, že u mnoha rádoby anonymně vystupujících uživatelů jde s určitým minimem technických znalostí vypátrat jejich skutečnou identitu.

I když v komunikaci vystupuje osoba pod přezdívkou a má změněné pohlaví, tak IP adresu počítače, z kterého se hlásí a název domény, při které má zřízený účet obvykle nemění. A to je chyba, protože právě IP adresa a doména nám v mnoha případech snadno umožní k anonymně vystupujícímu uživateli nalézt jeho skutečnou identitu. Následující příklad nám výše uvedené tvrzení dokládá. Anonym – uživatelka Angelika Pejžeraková kritizuje zaměstnance z firmy Illusion softworks za nepříznivé hodnocení počítačové hry Operation Flashpoint, kterou vyvinula firma Bohemia Interactive. Rozhovor se odehrál na serveru www.bonusweb.cz v diskuzním fóru „Flashpoint“.

Angelika Pejžeraková, e-mail: angelika@yahoo.com [23.3.2001 13:54] – odpověz
Illusion softworks
Doufam, ze ti co tady vystupovali jako odbornici na slovo vzati pod hlavickou Illusion softworks jsou pouze anonymove, kteri se za ne vydavaji. Nedomnivam se, ze by profesional a odbornik daval podnetne rady, jak vylepsit hru nebo racionalne poukazoval na nedostatky zminovaneho dema, pres bulvarni web stranky typu Bonusweb. Podle meho nazoru se takhle profesional nechova. ……

Uživatel Zdeněk Polách, který má technické znalosti reaguje na příspěvek Angeliky Pejžerakové tak, že odkrývá její pravou identitu. Vychází najevo, že Angelika Pejžeraková není žena, ale muž a dokonce, že je zaměstnancem firmy Bohemia Interactive.

Zdeněk Polách, e-mail: vreco@bonusweb.cz [23.3.2001 16:23] – odpověz
Re: Re: Illusion softworks
V klidu. Ona Angelika Pejzerakova neni ani zena ani ta nezaujata, je to chlap a pracuje v Bohemia Interactive. :-))) Akorat presne nevim, kterej pocitac ma jeji koncove IPcko na konci, abych ji mohl vystopovat, mohu jen tusit podle toho, jestli maji v kancelarich v BI ty IPcka razeny postupne nebo ne :o)))

Někteří uživatelé reagují na odkrytí pravé identity uživatele nelibě. Obávají se odkrytí pravé identity dalších uživatelů.

Velky milovnik Vreca, e-mail: vreco@jateprostemiluju.cz [23.3.2001 18:15] – odpověz
Re: Re: Re: Illusion softworks
Vreco ses zlaticko. Co kdyby si ted ke kazdemu nazoru pripsal ze ktereho pocitace byl napsan. Ja jen, ze me chybi ta novinarska objektivnost, kdy si jen nekteri sem muzou psat pod ruznymi nicky a nikdo nevi o koho se jedna a pak prijde pan Buh Vrecousek a jednu neposlusnou Angeliku odhali. Ses pro me obycejnej hloupej Rimmer.

Uživatel Zdeněk Polách své chování obhajuje a uklidňuje podezření ostatních uživatelů konference, že by i jejich identita mohla vyjít najevo.

Zdeněk Polách, e-mail: vreco@bonusweb.cz [23.3.2001 20:40] – odpověz
Re: Re: Re: Re: Illusion softworks
Nesleduju IPcka lidi, zameril jsem se jen na Angeliku a to v online chatu s Pavlem Stastnym, kde se take vyjadrovala (u diskusi sledovat IPcka nemuzu). Pak jsem se samozrejme ptal lidi z BI kdo je Angelika, nechteli mi rict presne, ale naznacili, ale dokud to nemam 100% overene, tak to samozrejme rikat nebudu :o)
Normalne bych pochopitelne identitu Angeliky nechal takovou, jaka byla… ovsem jen v pripade, ze by neprisla pod svym pseudonymem kritizovat lidi z IS za to, ze kritizujou lidi z BI… tedy kdyby nekritizovala neco, co sama dela, zvlaste kdyz se za to stydi podepsat… tak asi tolik, Pejzeracko.

Uživatelka Angelika Pejžeraková se konečně vyjadřuje k tomu, že byla prolomena její anonymita.

Angelika Pejžeraková, e-mail: angelika@yahoo.com [24.3.2001 12:13] – odpověz
Re: Re: Re: Re: Re: Illusion softworks
Ach jo ty muj bozsky Vreco, ty me teda davas zabrat. Takze ty ses rozhodl, ze nektere ucastniky tvych hloupouckych auditek budes sledovat a az vysledujes jak se jmenuji, kde bydli, kolik berou, co berou a kde to kupuji, tak to pekne zverejnis. Je videt, ze ses clovek na spravnem miste. Doufam, ze se podivas na vsechny IP adresy tech co kritizuji tvoje oblibence z IS.

V návaznosti na odhalení identity Angeliky Pejžerakové uživatel Peter Helcmanovsky sám od sebe uvádí příslušnost k firmě Illusion Softworks

Peter Helcmanovsky, e-mail: ped@7gods.sk [24.3.2001 18:28] – odpověz
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Illusion softworks ……
– – Ped – (mimochodom tiez IS, aby ma Vreco nemusel stopovat ;)))……

6.2.3 Skutečná anonymita

Tento typ anonymity nám značí skutečnou anonymitu, kdy k vystopování uživatele nevedou žádné viditelné indicie. Anonymitu může uživatel získat například tak, že se do komunikačních prostředí hlásí jako host tj. nijak neregistrovaný uživatel, a nebo pro komunikaci používá službu anonymních remailerů. [7]

Skutečnou anonymitu z většiny případů užívají např. hackeři, crackeři, tedy lidé technicky na výši, jejichž dopadení by pro ně mohlo mít i soudní dohru. Dále toto plné anonymní vystupování je hojně používáno v diskusních skupinách, v kterých se jejich účastnící chtějí podělit s ostatními účastníky o jejich důvěrné problémy. V některých z těchto diskusních skupin je dokonce anonymní vystupování účastníků doporučováno a jsou jim poskytovány rady, jak této plné anonymity dosáhnout.

7 Etika internetové komunikace

Stejně tak jako jsou v našem reálném světě stanoveny různé mravnostní normy, je etika internetové komunikace snahou mnoha lidí stanovit podobné mravnostní normy chování i na internetu. Tyto normy by ve svém důsledku měly být pro většinu uživatelů přínosem.

Jedny z velmi často citovaných pravidel komunikace o deseti bodech sestavila Shea (1994).

Tyto pravidla jsou následující:

1. Pamatuj si, že jsi člověk.
2. Chovej se na internetu podle stejných norem jako v reálném světě.
3. Víš, kde se v kyberprostoru právě nacházíš.
4. Respektuj čas druhých.
5. Působ na druhé vždy nejlepším dojmem.
6. Poděl se s druhými o odborné znalosti.
7. Pomáhej držet „flame wars“ pod kontrolou.
8. Respektuj soukromí druhých.
9. Nezneužívej své síly.
10. Odpouštěj druhým jejich chyby.

Další soubor pravidel o jedenácti bodech sestavil Brian Sullivan (2002).

1. Nikdy o sobě neříkej nepravdivé věci.
2. Nauč se, kdy přestat mluvit.
3. Nauč se, kdy začít mluvit.
4. Kontroluj si po sobě gramatiku.
5. Nechtěj od druhých, aby ti hned odpověděli na email.
6. Drž se tématu, které jsi začal na diskusním fóru.
7. Neužívej prostředky sloužící pro zasílání krátkých zpráv na dlouhá sdělení.
8. Pošli druhým zprávu, když se odhlašuješ z chatu.
9. Odejdi z chatu, pokud ho právě neužíváš.
10. Nikdy v emailu neposílej nic, co bys nechtěl, aby věděla široká veřejnost.
11. Než pošleš email, tak si vše dobře rozmysli.

Seznam použité literatury (zahrnuje i předchozí díly)

1. ABELSON, H., LESSIG, L.: Digital Identity in Cyberspace, 1998 (citace prosinec, 7., 2001). Přístup z internetu:

URL: http://www.swiss.ai.mit.edu/classes/6.805/student-papers/fall98-papers/identity/white-paper.html

2. CRISPEN, P. :Roadmap 96, 1998 (citace říjen, 14., 2001). Přístup z internetu:

URL:http://netsquirrel.com/roadmap96/map26.html, 1998.

3. DONATH, J. S.: Identity and Deception in the Virtual Community, 1996 (citace leden, 20., 2001). Přístup z internetu:

URL: http://smg.media.mit.edu/people/Judith /Identity/IdentityDeception.html

4. ERICKSON, T.: The World Wide Web as Social Hypertext, 1996 (citace listopad, 14., 2001). Přístup z internetu:

URL: http://www.pliant.org/personal/Tom_Erickson/SocialHypertext.html

5. FEIBEL, W.: The Encyclopedia of Networking. Sybex Inc., Alameda 1996, s. 90.

6. GIBSON, W.: Neuromancer. Laser, Plzeň 1992, s. 46-47.

7. GROMOV, G.: The Roads and Crossroads of Internet History, 2002 (citace únor, 16., 2002). Přístup z internetu: URL: http://www.netvalley.com/intval.html, 2002.

8. HAGERTY, L.: The Spirit of the Internet. Matrix Masters, Inc. Tampa, Florida 2000, s. VII, 5.

9. HARTL, P.: Psychologický slovník. TERCIE, Praha 1996, s. 82, 195.

10. KEHOE, B.: Zen and the Art of the Internet, 1992 (citace leden, 15., 2002). Přístup z internetu: URL: http://www.cs.indiana.edu/docproject/zen/zen-1.0_toc.html

11. PASTORE, M.: The Web: More Than 2 Billion Pages Strong. CyberAtlas, 2002 (citace únor, 28., 2002). Přístup z internetu:

URL:http://cyberatlas.internet.com/big_picture/traffic_patterns/article/0,,5931_413691,00.html

12. PERTL, J.: Jak se internet dostal do Čech. Hradecké noviny, r.11, 16. února, 2002 str. 3.

13. PERTL, J.: Kolik lidí visí na světové síti. Hradecké noviny, r.11, 16. února, 2002 str. 3.

14. PERTL, J.: K čemu vám osobně slouží internet? Hradecké noviny, r.11, 16. února, 2002 str. 3.

15. PETERKA, J.: Nezapomínejte na předmět. Profit, č.38, 2001 (citace prosinec, 19., 2001). Přístup z internetu: URL: http://archiv.czech.net/b01/b0000009.php3

16. PETERKA, J.: Podepisujte své mailiy!. Profit, č.40, 2001 (citace prosinec, 19., 2001). Přístup z internetu: URL: http://archiv.czech.net/b01/b0000010.php3, 2001

17. PLAŇAVA, I.:Jak (to) spolu mluvíme. (Psychologie dorozumívání i nedorozumění mezi lidmi). Vydavatelství Masarykovy univerzity, Brno 1996.

18. RAYBOURN, E. M.: The Quest for Power, Popularity, and Privilege in Cyberspace:
Identity Construction in a Text-Based Multi-User Virtual Reality. University of New Mexico, 1998 (citace prosinec, 21., 2001). Přístup z internetu:

URL: http://www.cs.unm.edu/~raybourn/moo5d~1.htm

19. REID, E.: Electropolis: Communication and Community On Internet Relay Chat. University of Melbourne, 1991 (citace květen, 6., 2001). Přístup z internetu:

URL: http://home.earthlink.net/~aluluei/electropolis.htm

20. REID, E.: Cultural Formations in Text-Based Virtual Realities. University of Melbourne, 1994 (citace květen, 6., 2001). Přístup z internetu:

URL: http://home.earthlink.net/~aluluei/cult-form.htm

21. REYMERS, K.: Identity and the Internet, 1998 (citace prosinec, 7., 2001). Přístup z internetu: URL: http://www.acsu.buffalo.edu/~reymers/identity.html

22. RHEINGOLD, H.: The Virtual Community: Homesteading on the Electronic Frontier, 1996 (citace březen, 5., 2002). Přístup z internetu:

URL: http://www.well.com/user/hlr/vcbook/index.html

23. SEMPSEY, J.: The Psycho-Social Aspects Of Multi-User Dimmensions In Cyberspace, 2001 (citace prosinec, 21., 2001). Přístup z internetu:

URL: http://www.netaxs.com/~jamesiii/mud.htm

24. SHEA, V.: Core Rules of Netiquette. Educom Review, 29, 1994.

25. STERLING, B.: The Hacker CrackdownI. Bantam Books, NY, 1993 (citace listopad, 5., 2001). Přístup z internetu: URL: http://www.mit.edu/hacker/introduction.html

26. SULER, J.: Cyberspace as Psychological Space. In The Psychology of Cyberspace, 1998 (citace leden, 8., 2002). Přístup z internetu:

URL: http:// www.rider.edu/users/suler/psycyber/psycyber.html

27. SULER, J.: The Basic Psychological Features of Cyberspace. In The Psychology of Cyberspace, 1998 (citace leden, 8., 2002). Přístup z internetu:

URL: http:// www.rider.edu/users/suler/psycyber/psycyber.html

28. SULER, J.: The Online Disinhibition Effect. In The Psychology of Cyberspace, 2001 (citace leden, 8., 2002). Přístup z internetu:

URL: http:// www.rider.edu/users/suler/psycyber/psycyber.html

29. SULER, J.: E-Mail Communication and Relationships. In The Psychology of Cyberspace, 1998 (citace leden, 8., 2002). Přístup z internetu:

URL: http:// www.rider.edu/users/suler/psycyber/psycyber.html

30. SULER, J.: Life at the Palace. In The Psychology of Cyberspace, 1996 (citace leden, 8., 2002). Přístup z internetu:

URL: http:// www.rider.edu/users/suler/psycyber/psycyber.html

31. SULLIVAN, B.: Netiquette. Computerworld, r. 36, č.10, 2002, s. 48

32. ŠMAHEL, D.: Specifika komunikace prostřednictvím elektronické pošty. Brno:Katedra psychologie FSS MU, bakalářská práce, 2000.

33. VYBÍRAL, Z.: Mění se lidská psychika v éře internetu?. Psychologie dnes, č. 3, 2001, s.18.

34. Autor neuveden: Dočkáš se, vážený Oldo, psal Havel. MF Dnes, r. 12, 15. března 2001, str. 3.

You can skip to the end and leave a response. Pinging is currently not allowed.

4 komentáře k “Psychologické aspekty komunikace na internetu – Díl V.”

  1. Lenik napsal:

    ahoj! byla bych Ti vdecna za pripojeni i Tve analyticke casti diplomky..diky!!

  2. Lenik napsal:

    moc dik:)!!!

  3. LuFa napsal:

    Lenik: Není zač

Napište prosím komentář

You must be logged in to post a comment.