Krása drahých kamenů

Jak jsme psali již v příspěvcích Kdo je nejbohatší a Putování za polodrahokamy, dá se stále v Podkrkonošší najít pěkné kousky. Existuje i pár místních nadšenců, kterým hledání kamenů učarovalo natolik, že se rozhodli své poklady představit světu.

Jeden takový tráví léto ve „výstavní síni“ obecního úřadu ve Studenci u Horek. K vidění jsou jak kameny z okolí tak zkamenělá dřeva. Vystaveny jsou i kameny získané na burzách drahých kamenů, například v Mnichově. Kameny si můžete nejen prohlédnout, ale i zapojit se do debaty s odborníkem. Dozvíte se kde který kamen našel, jak se které kameny hledají, jaké trampoty „hledače pokladů“ potkávají, když narazí na majitele pozemků,….

Pokud se touláte po okolí, je možné, že se vám nějaký ten drahý kámen přišine do cesty, můžete ho vzít s sebou, na výstavě vám rádi poradí. Mně se podařilo na kraji pole, při odskočení si na „toaletu“ najít krásný ametyst:-)

Výstava je ve všední dny, až do konce letních prázdnin, na obecním úřadě ve Studenci u Horek.

Druhá výstava drahých kamenů se již každoročně vyskytuje v Lomnici nad Popelkou, v městském muzeu. Trvá do 3.8. a je otevřeno i o víkendech. Pozor, naopak je zavřeno v pondělí.

Znič totem a zachraň zlatou sošku – výborná flashová hra

Po delší době výborná flashová hra, která stojí za zveřejnění a hraní. Po spuštění hry vidíte v každém kole postavený totem a na něm zlatou sošku. Místo kurzoru pak bombu.

Totem může být postaven ze třech druhů kostek. Hnědé, klasické, zelené gumové a černé. Hnědé a zelené kostky můžete ničit bombou (najedete na ně kurzorem a stisknete levé tlačítko myši). Černé jsou nezničitelné. V každém kole je pak vašim úkolem zničit určitý počet kostek, aniž by zlatá soška spadla na zem. Počet kostek, které zbývají ke zničení vidíte v pravém horním rohu pod nápisem Destroy.

Číst dál »

Foto reportáž z inline výletu Nymburk-Poděbrady a zpět

Tak se nám to podařilo. Plány se staly skutkem a my v hojném počtu 9 lidiček (z toho dvě děti – jely na kole) vyrazili do Nymburka, odkud jsme na bruslích pokračovali do Poděbrad a dále na soutok Labe s Cidlinou. Krátkou reportáž z výletu již napsal Filip Rychetsky – Inline Nymburk – Poděbrady a tak si k němu můžete zaskočit.

Nyní k fotoreportáži. Startovali jsme 5.7. 2008 kolem 10:30 pod Nymburskými hradbami směrem na Poděbrady.

Po pár stech metrech si můžete vybrat po které straně Labe do Nymburka pojedete. Zábavnější je levá strana tj. pokračovat stále dál, klidnější a lepší je strana pravá, tj. přejít most. My jsme si na cestu do Poděbrad zvolili zábavnější levou stranu.

Nedostali jsme se daleko a už nás zdravil vodník.

Číst dál »

Petr Bajza umí malovat

„Jmenuji se Petr Bajza…“ Tak nějak možná včera zahajoval svou výstavu Adam Novák – herec, scénograf a výtvarník.

Asi ne zcela náhodou je na plakátcích fotka výtvarníka. Ano, podle fotky je poznat, že se opravdu jedná o herce, známého ze seriálu Bylo nás pět. Možná si tam mohl nechat svou dětskou tvář, proto že dnešní už není tak roztomilá:-)

Výstava se koná až do konce prázdnin ve výstavní síni klášterní zahrady v Broumově.

„Myslíš že těží ze své herecké popularity anebo opravdu umí malovat?“ Spekulujeme nad pozvánkou na výstavu.
„No, je tam uvedený, že to je Petr Bajza, tak to vypadá, že skoro i jo, že mu to pomáhá. To je marketing.“ Dostává se mi odpovědi.

Zvědavost mi nedá a na výstavu se druhý den vydáváme. Výstavní sín v Klášterní zahradě funguje již víc jak rok, je malinká, ale útůlná a stylová.

Číst dál »

Fotohádanka- O jaký zámecký park se jedná?

Minulá hádanka byla jedna z těch těžších, odpověď zní: Ondřejník, hora nachází se v Beskydech. Obrázek je focen od Kunčic pod Ondřejníkem. Ondřejník je vysoký 890 m.n.m.

Dnešní hádankou se vrátíme z hor, zpátky do nížin. O který zámecký park se jedná?

Vemte lidem koše a vymáhejte vysoké pokuty za odhazování odpadků

No jasně, tak jsem zase kápnul na způsob, jak si přijít na slušné peníze. Bohužel, jak se zdá, nebyl jsem první. Předběhlo mě pár pražských chytráků.

O co jde? Tak především dle všech indícii začala v Praze platit dle mého špatná vyhláška o odhazování odpadků a krmení holubů – Pražská vyhláška zavádí třicet tisíc pokuty za vyplivnutí žvýkačky. Fakt drsné.

Včera jsem jel například pražským metrem. Při šesti minutovém čekání jsem si na nástupišti rozdělal čokoládovou tyčinku, snědl jsem ji a začal se rozhlížet kolem po nejbližším koši. Žádný jsem nenašel. V metru prostě nějak nejsou. Takže co s obalem od tyčinky, dát do kapsy, nebo odhodit na zem. V tomto případě jsem si ji dal do kapsy.Mít však něco jiného, nebo někde obal od jídla zmazat, nevím jak bych se zachoval. Možná jako lidé, kteří stojí za odhození odpadků z fotografie.

Pokud někdo chce, aby se občané chovali slušně, ať zařídí koše. Samo, výmluva, nebo podlehnutím bludům o možném teroristickém útoku je sice hezká, ale nijak to neřeší problém z nepořádkem. Odpadkových košů v metru, ani kdekoliv jinde se skutečně nebojím a v tomto případě bych jejich existenci přivítal.

Číst dál »

Rok kohouta Terezy Boučkové

Taky vídáte už několik týdnů na top žebříčku knížku Terezy Boučkové – Rok kohouta?
Taky jste se šli podívat do knihkupectví co to je zač, a oni ji „už“ ji neměli?

O to víc mě to motivovalo tu knihu mít, stále se mluví o krizi a blízkém zániku knih a najednou je něco rozebráno?

Nejprve mě zajímalo kdo vlastně Tereza Boučková je, že ji všichni kupují. Jedná se dceru českého spisovatele Pavla Kohouta. Je autorkou mnoha fejetonů, a knih.Navíc – Tereza je narozena v roce Kohouta – podle čínského horoskopu.

O čem kniha je?

Je to deníkové vyprávění, otevření svého soukromí a to zajímá každého z nás. O to zajímavější její život je. Stala se matkou dvou romských dětí, kluků, kteří dospívají a naplno v nich bují geny. Autorka velmi autenticky popisuje den za dnem, trápení za trápením, ztracené naděje a hlavně vyčerpanost a bezmoc.

Když čtenář knihu čte, určitě si uvědomí, že on se vlastně má dobře a že jeho problémy jsou ve skutečnosti nicky. O to radši knížku čte, utěšuje ho cizí neštěstí.

Pro sociology a psychology se jedná o autentický obrázek reality přijmutí dětí do pěstounské péče. V co se změní lidská odvaha, co všechno pěstounské rodiče potkává, co jim hrozí. Kniha Terezy Boučkové rozhodně adopci a pěstounskou péči nepodpoří.

Kniha je místy drsná, drsně smutná, až tragická. Hlavní hrdinku nejednou čtenář polituje. Hovořila jsem se známým o tom, zda je vhodné dávat takovou knihu své vlastní matce.
„Nebude spát:“ Říkám.
„Ale kniha je to moc hezká, vede k zamyšlení a hlavně si obdarovaná matka uvědomí, jaké štěstí to ona má doma, v podobě nás, svých dětí. Každé matce se někdy zdá, že bychom mohli/měli dělat něco jinak, jenže když dáte přečíst tuto knížku své matce, nejednou si řekne, jaké štěstí to ona má, že má tebe.“ Dodávám.

O autorce

Ukázka

Letní inlajnování (Sobota 5.7.2008) – poslední informace

Víkend se pomalu blíží a tak bych zde rád naposled shrnul všechny podstatné informace ohledně hromadnějšího bruslařského výletu Nymburk – Poděbrady a zpět.

Poslední známe informace:

Start: Nymburské nádraží v sobotu 5.7.2008 v 10:10.

Doprava: K dopravě do Nymburka lze použít všech dopravních prostředků.

Osobně preferuji vlak.

Pro ty kdo pojedou z HK vlak vyjíždí v 9:08 a v Nymburce je v 10:01.

Pro pražské pak vlak jede z Prahy Masarykova nádraží v 9:05 a v Nymburce je v 9:54.

Trasa: Pro cyklostezce z Nymburka do Poděbrad. V Poděbradech občerstvení, případná prohlídka města a zpět. Podrobnější domluva k tomuto bodu na místě.

Odkzay k trase:

Nymburk – Poděbrady a ještě dále

Fotografie Filipa Rychetského z trasy

Počasí: Dle posledních předpovědí by mělo být mírně pod mrakem bez deště. V případě, že tomu tak bude, můžeme se radovat.

Náročnost: Předpokládám rekreační tempo, tj. žádný závod. Délku trasy v jednom směru předpokládejte v délce zhruba 10 km.

Předpokládaný počet účastníků: Co vím, tak by nás zatím mohlo být kolem deseti. Na konečný počet jsem sám zvědavý. V lepším případě nás bude víc, v tom horším méně. Každopádně, ať tak, či tak celkový počet účastníků by na samotný průběh výletu mít žádný vliv neměl ;-).

Kontakt: Telefon sem raději uvádět nebudu. V případě zájmu si o číslo napište na adresu lukas.faltynek@gmail.com.

Pokud by vás cokoliv napadlo, pište na do komentářů, nebo na uvedený mail.

Snad nám tedy společný sobotní výlet vyjde. Těším se.

Instalace Ubuntu Linuxu pod Windows jako aplikace

Tak se mi doma minulý týden stalo, co se asi jednou stát muselo. Odešla mi základní deska. Zřejmě nějakým chvilkovým přepětím v síti, které bylo způsobeno nedávnými většími bouřkami. No, stalo se. Co tedy s tím? Přechodně jsem si půjčil počítač si Windows XP a aby se na něm dalo normálně pracovat, rozhodl jsem se tam nainstalovat Linux.

Abych do současné instalace počítače mnoho nezasahoval, využil jsem novinky Wubi, který je jakýmsi Ubuntu instalátorem Linuxu po Windows. Instalace proběhla na výbornou, takže bych s ní rád seznámil i vás.

Instalace Ubuntu pomocí nástroje Wubi je velmi snadná a zvládne ji úplně každý. Používáte-li Windows a chcete zkusit mnohem lepší operační systém Linux, postupujte následovně.

1)

Z adresy http://www.ubuntu.cz/ziskejte/stahnout si stáhněte nejnovější verzi Ubuntu 8.04 „Hardy Heron“ a vypalte si ji na CD.

2)

CD s Ubuntu vložte do mechaniky. Na monitoru by se vám mělo objevit okno s Ubuntu CD Menu. Zvolte volbu Install inside Windows.

Číst dál »

Let balonem, aneb moje „Tahiti“…

„Když Vás někdo pozve na Tahiti… aspoň o tom přemýšlejte,“ přečetla jsem si před časem jednu z rad v v jedné nejmenované příručce. Ta rada mne rozesmála. Už jsem viděla… jak mne někdo zve na Tahiti…

Uplynul nějaký čas a toho pozvání se mi skutečně dostalo. Nebylo to sice na Tahiti (pro ty z vás, kteří jste na tom se zeměpisem podobně slabě jako já, dodávám, že je to fakt z ruky) a pozvání to bylo spíše nepřímé… ale inspirována radou autorky Rebeccy Hallové – o věci jsem přemýšlela. A co je důležité – od myšlenek jsem přešla k činům…

No nebudu Vás napínat, šlo o let horkovzdušným balonem. „Splňte si svůj sen“, je jeden z reklamních sloganů společnosti – a já jsem na něj slyšela. Balon pro mne byl vždycky symbolem dobrodružné romantiky a připadal mi úžasný. Z obrázků, na kterých balon je namalovaný, dýchá kus nostalgie a krásy. A vždycky když se (jednou za čas) objevil nad naším městem, byla to pro mne událost. Ale že bych i já měla letět?!

Ta možnost pronikla do mého vědomí vlastně až s upozorněním výše zmíněného známého na velký reklamní nápis poblíž loučky, ze které se startuje, kde jsme se ocitli vlastně náhodou. „Určitě je to krásný, ale radši zůstanu na zemi…“, byla moje okamžitá reakce. „Třeba by se ti to líbilo,“ nenechal se odbýt ten „pokušitel“. Jenže já jsem věděla sví… V poslední době mi nedělali dobře ani pouťové atrakce, na které jsem s dcerkou obvykle musela. A balon létá vysoko…

Jak vlastně vysoko létá? Začala jsem o tom číst na internetu. Pak mi zavolala kamarádka z mých školních let, sešly jsme se a vyprávěla mi, jak si k výročí svatby daly s manželem dárek – vyhlídkový let letadlem… Byla nadšená. V myšlence na let balonem, která mi stále vrtala hlavou, mne jednoznačně podpořila.

Číst dál »