Dnešní hádanka má slovo „nedělní“ v uvozovkách. Jak jsem na twitter ve 140 znacích psal, ve čtvrtek jsme koupili větší rodinný stan (reálné foto večer) a odjeli kempovat. K počítači se tedy dostávám až nyní.
Oproti zeměpisným foto hádankám z minulých týdnů, je tato trošku oddychová. Na dvou fotografiích vidíte dvě jídla stejného názvu. Slovenské brynzové halušky. Jedny jsem si objednal v kantýně, druhé v restauraci. Vašim úkolem je poznat, které halušky jsou odkud.
Foto 1:
Šéf: „Pořád si stěžuješ na krizi, přitom máš o 50% vyšší plat.“
Zaměstnanec: „Vyšší oproti čemu?“
Šéf: „Oproti příštímu roku.“
(zdroj: mail)
Vtípek, nebo realita?
Nedávno mi zazvonil telefon, volala jedná dávná bývalá kolegyně, která pracuje na Ministerstvu práce a sociálních věcí. Kdysi jsem ji požádala o radu v oblasti problematiky cizinců a teď se na mě hezky diskriminačně vyřádila, jako správná úřednice:
„Hele, to neděláte dobře, že tu pomáháte hledat práci cizincům, vždyť je spousta Čechů co nemaj práci. Víš jak nám stoupaj náklady na nezaměstnanost? Ať si jdou domů….
Vláda to vůbec nepodporuje a pokud vy budete pokračovat, tak vás systematicky oddělá…“
Já:“ Kdo mě oddělá?“
„Nová vláda, už dnes nikdo nesnáší cizince, teď o to víc, dělají bordel a navíc berou práci, ty to nechápeš? Přestaňte s tím….
Už na mě skoro řvala. Na to že jsme spolu nemluvily dva roky do mě začala dost hodně šít a nechtěla nic slyšet. V jednu chvíli jsem přemýšlela, jestli třeba není pod vlivem, protože mi strašně nadávala. Jako zaměstnanci státní správy se mi vůbec nepodařilo jí vysvětlit, že já vůbec nic neovlivním a že nechápu proč mi volá. Že by za to dostala nějaké body od socanů? (Nedával bych práci lidem z jiných kultur)
Čtenář Mártin Sládek nás požádal o zveřejnění své kompilace retrofotek s hudebním doprovodem. Osobně mi shlédnutí přišlo velmi příjemné a odpočinkové. Snad tak příjde i vám.
Před čase jsem se v příspěvku Koupil jsem si geocoin (geo minci). Poraďte její cíl. rozepsal o nákupu svého první geocoinu a poprosil vás o pomoc při nalezení cíle jeho cesty.
Vše šlo hladce. Minci jsem zaregistroval, opatřil popiskem a tak ji připravil na její dlouhou cestu.
Nakonec jsem ji s dětmi v neděli dva týdny zpět vložil do pokladu.
Potom jsme odjeli na dovču do Chorvatska. Po návratu mě v logu cache čekalo nemilé překvapení v podobě poznámky:
GC- jsem si nevšiml
Co to šlo, obsah cache jsem zkontroloval, a skutečně, mince nikde. Napsal jsem tedy zalogovaným objevitelům. Všichni mi rychle odpověděli s tím, že si žádné mince nevšimli. Jako by se po ni slehla zem.
Protože poklad je celkem dobře ukryt a stále existuje, nedomnívám se, že ho jen tak někdo náhodou objevil. Spíš jde o skutečné geozloděje, kteří nám tu v geocachingové hře začínají řádit :-(. Pozor tedy na ně.
Mince je nyní ztracená. Pokud se objeví, budu samozřejmě rád a napíši o tom.
Asi 14 dní po začátku mého au – pair angažmá jsem se zeptala, jaktože děti chodí do školy, když je červenec.
„Škola končí 20. července, tak užívej klidu.“ Smála se Helen.
Přemýšlela jsem. Mám pracovat cca 5-6 hodin denně. Když budou děti doma, znamená to že budu pracovat od 8 do 17:30? Navíc jak budu uklízet, když bude dům neustále plný? Napadaly mě další a další nevýhody. Pojala mě hrůza.
Svěřila jsem se ostatním au – parům. Tomovo dítě bude chodit do jakéhosi klubu, bude to podobné jako by ho vodil do školy, jen ho vyzvedne o 2 hodiny dříve. Druhý au – pair pokrčil rameny.
Nadějně jsem se šla ptát Helen, jestli naše děti taky budou chodit do klubu.
„Nebudou, víš kolik by to stálo peněz. Budou doma.“ Odpověděla.
Jako na zavolanou zavolala Trisha, paní která má au-pair agenturu. Naštěstí volala když jsem byla sama doma.
„Jak se máš, je všechno v pořádku?“ Volala vrámci takového aftercare.
Moc mě to potěšilo a řekla jsem ji svou obavu, že budou děti neustále doma, po dobu 6 týdnů prázdnin.
„Ne, to si musí jinak zajistit, i kdyby Tě platila více, je to nelegální, aby jsi pracovala tolik hodin. Promluvim s ní.“ Byla docela vyděšená.
Rok se s rokem sešel a je zde další kolo ankety Křišťálová Lupa 2009, v které bychom Vás rádi poprosili o nominaci.
Nominační formulář získáte na adrese: http://kristalova.lupa.cz/nominace/.
Na něm pak v kategorii Média – uživatelská vyplňte lukas.faltynek.com. Podle svého uvážení pak můžete nominacemi svých oblíbených webů pokračovat i v dalších oblastech.
Děkujeme Vám všem čtenářům za každý udělený nominační hlas.
Minulá hádanka byla docela chytáček, i když neplánovaný.
Pondělní hádanka vede k vodě – podobnost jezera a kopce je opravdu velmi blízká a s jiným jezerem a kopcem. V obou případech se jedná o sousední kraj kraje Královéhradeckého.
Máchovo jezero a Bezděz nebo Kristýna a Ještěd?
Jsme v oblasti Trojmezí, Polsko, Čechy a Německo. Oblast u Hrádku nad Nisou. Jezero Kristýna, v dálce Ještěd, kde se točil Grandhotel. Kraj Liberecký.
Tipů na výlet je několik: Zhořelec (Goerlitz), Budyšín, Grabštejn, Liberec,…
Dnes si dáme tedy oddychovku.
Co je to za přehradu?
Doma existuje jídlo, kterého je malé množství a to jídlo je pro rodiče. Děti moc dobře ví, co jíst mohou a co ne.
Občas se v nákupu objevila malá plastová krabička s borůvkami, malinami, ostružinami. Ovoce jako malované. Velké symetrické plody, kterými je pokryto dno krabičky. Cena za krabičku je neobyčejně vysoká. (asi tak 3 libry za 14 ostružin)
Okolí naší vesnice jelemováno farmami, rodinnými usedlostmi, ale i bushemi. Tedy keři a stromy, které nepatří nikomu. Tedy možná obci.
Objevujeme v těch křovích nádherné ostružiny, hlavně velké a sladké. V Čechách leckdy nestačí dozrát, jak je nedočkavci otrhají. Zde si ji nich ani nevšimne, tedy až na nás. Podruhý si jich pár nadrháme do krabičky. U nás doma si je dáme se smetanou.
Jenže to vidí děti.
„Ohh, kde jste sebrali tolik krásných ostružin, to muselo být ale drahé. Ty ale musí být dobré. Co je to bílé na nich?“
„Našli jsme je v buši, je jich tam spousty, tak si tam taky s rodiči zajděte.“ Mluvím pravdu, protože vidím, že se jim fakt sbíhají sliny. A pochutnejte si na nich, když na vás kouká čtvero dětských očí.
Dnes jsem si v MF dnes všimla rozhovoru s Michalem Vieweghem, a pochopila, že idnes vymyslelo perfektní letní „čtenářolapku“. Projekt Blogový román běží ale až do Vánoc.
O co jde?
Michal Viewegh píše novou knížku, spolu se čtenáři, tedy nejlepšími z nich. Zapojit se může každý, tedy přispět svoji kapitolou do vínku. (Další informace)
Srdce domova, toť název blogového románu.
Charakteristiky postav a příběhu je pevně dány, Michal napsal sám úvodní kapitolu. A další už je na čtenářích a pisálcích. Každá vítězná kapitola vyhrává 10 000 Kč.
Již druhý den o startu je na www.blogovyroman.idnes.cz
několik desítek příběhů, jenže kdo to má všechno číst?
Jednotlivé kapitoly budou zveřejňovány na idnes a v MF dnes.( Další pravidla)
Úvodní kapitola je bohužel klasická masovka dle Viewegha, což ale asi musí být, vzhledem k co nejširší cílovce publika. Vypovídá o tom již název díla: Srdce domova. Takže klasika: láska, sex, prachy, nevěra, nenávist, a možná i smrt….to záleží na čtenářích a pisálcích.
Tak uvidíme, jak se celý projekt vyvede.
17 srpna, 2009 
LuFa 