Přestože se docela deští, odhodlali jsme se s dětmi na lyže. Bylo to jejich poprvé a docela úspěšné. Na lyžích stáli, jeli a hlavně nepadaly. Bohužel kvůli dešti jsme celí mokří, takže teď chvíli počkáme, až uschneme a odpolko ještě vyrazíme. Snad si to všechno ještě přes nepřízeň počasí užijeme.
COBOL (COmmon Business Oriented Language) vznikl v roce 1959. Byl vytvořen za společné snahy firem Burroughs Corporation, IBM, Minneapolis-Honeywell (Honeywell Labs), RCA, Sperry Rand a Sylvania Electric Products ve spolupráci s vládními organizacemi Spojených států, a to US Air Force, David Taylor Model Basin a National Bureau of Standards (nyní NIST).
Popudem k vytvořením nového jazyka byl seminář s názvem „Programování/Tvorba SW“, který se konal ve dnech 28.-29. května roku 1959 na Pensylvánské univerzitě. V rámci semináře se konala schůzka významných počítačových uživatelů a firem, která měla rozhodnout o možnosti a účelnosti vytvoření jazyka, který by byl zaměřen na zpracování dat pro podnikání.
Tak nám tu od samého rána prší. Vleky nejezdí, na boby to taky moc není. Hledáme náhradní program. Co jsme zatim našli, je možnost zítra, či pozítří navštívit Krkonošské muzeum v Jílemnici a muzeum skla v Harachově. Dle mého jedna lepší možnost, než druhá :-(. Ale co už.
Dnešek asi strávíme konzumně. Navštívíme obchůdky v Rokytnici. Dále si pak s dětmi budem hrát nějaké společenské hry. Jistě dojde i na naše oblíbené Carsassonne ;-)
Jinak pokud byste někdo měli nějaký tip na to co by se dalo navštívit (dělat) v Rokytnici a okolí za špatného počasí, můžete písnout :-).
Tak jsme nakonec všechno včera zvládli, sbalili se a okolo šesté dorazili do Rokytnice. Bydlíme na Faře. Kdo by chtěl o ubytování vědět více, tak se může podívat sem: http://www.rokytnice.com/fara. Vybavení je skromnější, avšak poloha vzhledem k vleku (cca. 200 m k vleku) a cena za noc (170 kč/noc) výborná.
Jazyk, s nímž bych vás dnes chtěl seznámit, nese krásné jméno Ruby, do češtiny přeloženo Rubín. Vzácný červený kámen těšící se veliké oblibě především v asijských zemích. Jeho domovem je nám kulturně vzdálené Japonsko.
Otcem tohoto mocného, dynamického, plně objektově orientovaného skriptovací jazyka je Yukihiro Matsumoto, na Internetu vystupující pod přezdívkou „Matz“. Dle svých slov, s přesností na den, započal Matsumuto vývoj Ruby 24. února 1993. První program „Hello world“, jehož kód, jak je tradicí, si za chvíli ukážeme, pak napsal tentýž rok v létě.
Nyní ale již konkrétně k samotnému interpretru a jazyku. Interpretr jazyka Ruby je psán v jazyce C, což zaručuje jeho běh na nejrůznějších platformách. Najít ho tak například můžeme pod Linuxem, nejrůznějšími druhy UNIXU, MS-Dos, MS-Windows, BeOS a MacOS X. Navíc je od počátku vyvíjen jako open source.
Poslední dva dny vůbec nestíhám. Celý příští týden jsme s roďkou na horách. Vzhledem k značnému množství práce v práci, jsem se předevčírem a včera dostal domů z práce až velmi pozdě (včera až po 23:00 :-( ). Balení z mé strany tedy zůstalo až na dnešek, konkrétně na teď.
Nyní jsem provedl kontrolu notebooku, který jsem od léta nezapnul a který si chci vzít s sebou. Zatím mi vše funguje, na internet se dostanu, tak super. Teď ještě překontroluji foťák, kameru, proberu skříň, vezmu pár věcí na sebe a vyrazíme. Doufám.
Pokud bych se v následujících dnech nijak neozvýval, tak asi mi něco vzhledem k připojení k internetu přestalo fungovat. Pokud ale bude vše v pořádku, tak se brzy ozvu s dalšími příspěvky a fotečkami z hor.
Teď musím fakt končit a začít hejbat kostrou, abychom vyjeli :-).
V několika málo komentářích pod článkem Linux – výborný operační systém mi bylo vytknuto, že v článku pro Linux ve smyslu Linuxové distribuce (tj. Linux, jakožto Linuxové jádro a GNU komponenty) nepoužívám označení GNU/Linux. Ano označení GNU/Linux skutečně nepoužívám a komentujícím v tomto případě dávám 100% za pravdu, že by se skutečně mělo správně psát GNU/Linux.
Proč tedy, když toto vím a s náhledem na termín GNU/Linux se ztotožňuji, používám prostého termínu Linux, místo GNU/Linux? Odpověď je triviální, označení Linux prostě u většiny lidí vyvolá totožnou představu, jaká se skrývá pod termínem GNU/Linux. Zato termín GNU/Linux mnoho normálních počítačových uživatelů zmate třeba tak, že si GNU/Linux zařadí jako jednu z mnoha Linuxových distribucí.
Stejně tak v časopisech v článcích o GNU/Linuxu, používají autoři místo termínu GNU/Linux, pouze termín Linux. A termín Linux nepoužívají jen proto, že neznají GNU/Linux (znají :-) ), ale proto, aby zbytečně nezatěžovali čtenáře termínem, který jim není tak blízky, jako termín Linux.
Tolik k používání termínu Linux, místo termínu GNU/Linux. Teď k tomu, jak to s termínem GNU/Linux je.
Ve zkratce termín Linux označuje pouze Linuxové jádro, které samo o sobě není s uživatelského pohledu nijak zajímavé. Uživatelsky zajímavé se Linuxové jádro stává tehdy, kdy se k němu dodají základní systémové nástroje a další aplikace. A právě tyto aplikace byly a jsou vyvíjenými v rámci projektu GNU. Takže teprve Linuxového jádro (Linux) a GNU aplikace (GNU), pak dávají dohromady to, co je pro uživatele zajímavé a použitelné. Operační systém ze vším všudy. No a proto, aby zásluhy GNU projektu nebyli zapomenuty, mělo by se správně používat celé označení GNU/Linux. Proč se však nepoužívá, píšu výše.
Koho by zajímali další podrobnosti, mohu doporučit přečíst si o tomto třeba na Wikipedii. Odkaz zde: http://cs.wikipedia.org/wiki/Linux
Často si říkám – čím to, že většina nadčasových počinů zůstává mnohdy bez povšimnutí. A to i přesto, že nás mohou v mnohém obohatit a výborně posloužit. Ve světě programovacích jazyků lze za takový nadčasový počin označit čistě objektový jazyk Smalltalk. Přestože v následujících řádcích nestihnu přiblížit všechny jeho rysy a možnosti, budu se vás snažit pro Smalltalk alespoň pozitivně naladit. Zájemci o hlubší poznání Smalltalku pak na konci článku naleznou vhodně zvolené odkazy, které jim pomohou k jeho dalšímu již podrobnějšímu poznání.
Proč se Smalltalk jmenuje Smalltalk, vysvětluje jeho tvůrce Alan C. Kay následovně. Za prvé vyjadřuje pojmenování snahu dosáhnout takového jazyka, v němž by práce co nejvíce připomínala nenáročný rozhovor. Za druhé je toto pojmenování vzdorující reakcí dobovému zvyku, kdy se pro jména systémů volila božská velkolepá jména jako Zeus, Odin, nebo Thor, přičemž samo o sobě tyto systémy toho moc neuměly. Pojmenování Smalltalk se zdálo být natolik neškodné, že pokud by skutečně něco hezkého udělal, mohli být uživatelé jen příjemně potěšeni.
Historicky hledejme počátky Smalltalku na počátku sedmdesátých let. Tehdy si v Palo Alto Research Center (PARC) firmy XEROX pohrávala Learning Research Group (LRG) pod vedením Alana Kaye s myšlenkou vyvinout levný a malý počítač. Jeho ovládání mělo být řešeno perem nebo dotykem prstů. Používat se pak měl jako dynamická kniha, která by mimo jiného, jak autoři uvádějí, nahradila školní učebnice. Od toho název Dynabook.
Odkaz na hru dole pod pravidly.
Pravidla:
Bylo, nebylo, na břehu jedné japonské řeky se u přistaveného voru sešla rodinka (táta, máma, dvě holky, dva kluci), policajt a vězeňkyně, s cílem dostat se na druhý břeh. Jak už to ale v životě bývá, nic není tak jednoduché jak by být mohlo a tak pro převoz lidiček na druhý břeh platí následující pravidla:
Vor je malý a tak najednou uveze maximálně dvě osoby.
Řídit vor dokáže pouze otec, matka a policajt.
Vězeňkyně, nemůže bez přítomnosti policajta zůstat s žádným členem rodiny.
Otec nemůže bez přítomnosti matky zůstat sám s žádnou ze svých dcer.
Matka naopak nemůže bez přítomnosti otce zůstat sama s žádným ze svých synů.
Pomůžete všem zúčastněným na druhý břeh?
Hra se spouští modrým kolečkem vpravo dole
Hlavolam neleznete zde:
http://freeweb.siol.net/danej/riverIQGame.swf
Již několik let používám na svém domácím počítači Linux. Jsem s ním velmi spokojen a tak mě téměř každý den zaráží, kolik uživatelů výpočetní techniky v nejrůznějších internetových fórech Linux haní. V jednom fóru kdosi píše, ať se jde Linux s příkazovou řádkou zahrabat. V další pak jiný cosi vykřikuje o linuxových fanaticích. A v dalším zas o problémech s instalací. A v další …… no, všechno vyjmenovat by bylo nadlouho. Takže k věci.
Diskutéři, kteří na Linux v internetových fórech žehrají, tento výtečný operační systém většinou neznají. Možná ho chvíli viděli u kamaráda, možná si o něm něco málo přečetli, možná si stáhli nějakou distribuci z internetu, ale tím to skončilo. K Linuxu se nikdy blíže nedostali. Přesto z nich ale pouhá znalost slova Linux dělá machry, kteří když už nejsou s to, najít si několik málo hodin času, aby se o Linuxu něco dozvěděli, nebo si ho přímo nainstalovali a rozumě vyzkoušeli, tak ho alespoň pomlouvají.
13 února, 2007 
LuFa 