Linux – výborný operační systém

Již nÄ›kolik let používám na svém domácím počítači Linux. Jsem s ním velmi spokojen a tak mÄ› téměř každý den zaráží, kolik uživatelů výpočetní techniky v nejrůznÄ›jších internetových fórech Linux haní. V jednom fóru kdosi píše, aÅ¥ se jde Linux s příkazovou řádkou zahrabat. V další pak jiný cosi vykÅ™ikuje o linuxových fanaticích. A v dalším zas o problémech s instalací. A v další …… no, vÅ¡echno vyjmenovat by bylo nadlouho. Takže k vÄ›ci.

Diskutéři, kteří na Linux v internetových fórech žehrají, tento výtečný operační systém většinou neznají. Možná ho chvíli viděli u kamaráda, možná si o něm něco málo přečetli, možná si stáhli nějakou distribuci z internetu, ale tím to skončilo. K Linuxu se nikdy blíže nedostali. Přesto z nich ale pouhá znalost slova Linux dělá machry, kteří když už nejsou s to, najít si několik málo hodin času, aby se o Linuxu něco dozvěděli, nebo si ho přímo nainstalovali a rozumě vyzkoušeli, tak ho alespoň pomlouvají.

Takové chování „namachrovaných“ samouků výpočetní techniky však není úplně nejvhodnější. Zaprvé vytváří dojem, že každý macho borec by měl používat majoritní systém strýčka Billa. Jinak neznamená vůbec nic. Zadruhé ukazují falešnou cestu mnoha začínajícím uživatelům, kteří se ve světě výpočetní techniky teprve rozkoukávají.

Není totiž žádnou neobvyklou situací, když takový macho samouk přijde k začínajícímu uživateli svého nového počítače s hezky vyvedeným pořadačem cédéček a začne mu do počítače ládovat spoustu nelegálního software. Při tom se takový macho samouk dokáže usmívat a chlubit se, za kolik statisíců ve svém pořadači software má. A v jakých verzích. Samozřejmě v těch nejnovějších.

Desktop

No, ale samozřejmě toto není případ každého. Jsou i tací, a je jich většina, kteří na diskuzích neplácají bláboly, zdržují se těchto neplodných diskuzí, ale přesto by se rádi něco užitečného a rozumného dozvěděli. Právě pro tyto uživatele jsem se rozhodl napsat pár následujících řádek a v nich uvést pár důležitých věcí souvisejících s Linuxem na pravou míru. Takže.

Linux není Windows

Velmi často se v internetových diskuzí setkávám s nahlížením na Linux, jakožto jakousi náhražkou za Windows. Takto se ale o Linuxu smýšlet nedá. Linux totiž není Windows a jeho tvůrci a uživatelé ho za náhražku k Windows nepovažují a snad ani nikdy nepovažovali.

Linux je samostatným operačním systémem, který vyšel z Unixu. Žádné Windows tedy při jeho vzniku roli nehráli.

Linux se v žádném případě nesnaží Windows napodobit, ale snaží se být systémem pro lidi. Samozřejmě o toto se snaží i tvůrci ostatních operačních systému, včetně Wíndows a tak se lehce stane, že napříč operačními systémy je z uživatelského hlediska dost věcí řešeno obdobně. Okenní manažeři jsou řešeny graficky, jejich ovládáni se děje myší. Vstup do aplikace zas prostřednictvím klávesnice. A tak dále, a tak dále. Prostě toto je v mnoha systémech stejné a nikdo nikoho nenapodobuje.

V tomto ohledu jsou všechny diskuze a smýšlení o Linuxu jakožto náhražce Windows bezpředmětné. Windows jsou Windows a Linux Linux. Nic těžkého. Oba operační systémy si žijí svým životem a to nezávisle na sobě.

Od Linuxu tedy nikdo nemůže očekávat a chtít to na co je zvyklý z Windows a opačně. Linux je prostě jiný a co mám zkušenosti z práce pod Windows, Linux je v základu mnohem lepší.

Instalace Linuxu je mnohem jednodušší než Windows

Mnoho lidí se na základě mylných informací bojí instalace Linuxu jako čert kříže. A přitom je to dnes tak snadné. Samozřejmě v závislosti na zvolené Linuxové distribuci. Pokud si zvolíte rozumnou distribuci, například dnes velmi populární Ubuntu vypadá instalace následovně.

Vložíte do mechaniky instalační cédéčko a celý linuxový systém se vám spustí v paměti. Na pevný disk se vám nic nezapíše a na monitoru již vidíte plně funkční systém. Jak snadné, máte v počítači funkční Linux a nic jste vlastně nikde neměnili. Nyní si máte možnost vše vyzkoušet. Připojit se k internetu. Spustit si pár aplikací. Zkusit jak vám Linux běhá. Pokud se vám vše líbí, kliknete na ikonu instalovat a Linux se vám nainstaluje. Pokud máte již v počítači nějaký operační systém nainstalován, Linux ho v instalačním procesu vezme na vědomí a vy po instalaci Linuxu můžete bez problému využívat i stávající operační systémy. Jak snadné a přívětivé.

O Windows toto bohužel říct nemůžu. Zaprvé Windows svým budoucím uživatelům neposkytuje žádnou možnost, aby si ho vyzkoušeli, aniž by ho museli instalovat. Zadruhé, instalace Windows nebere v potaz jiné již nainstalované operační systémy. Chová se velmi sobecky. Jako by to byl jediný systém, který člověk může mít na svém počítači nainstalován.

Instalace Linuxu tedy instalaci Windows v mnohem předčí.

Desktop2

Linux neběží na každém hardware

Ano neběží. A není to chyba Linuxu, ale výrobců exotického hardware, kteří Linux nepodporují. Na internetu však není těžké ke každé hardwarové komponentně dohledat, zdali ji Linux podporuje. Stejně tak je možné koupit i počítač, který si bude s Linuxem rozumět. Proto je především na uživatelích aby na toto při nákupu počítače, či počítačových komponent mysleli.

Já osobně díky vhodným značkovým komponentám jsem neměl s Linuxem ohledně hardware vůbec žádné problémy. Vše mi chodí, tak jak má.

Linuxů není mnoho, Linux je jen jeden

Často na internetu v diskuzích čtu, že Linuxů je hodně. Je to však omyl. Linux je jen jeden. Mnoho je distribucí. A co že to tak distribuce je? Je to jakýsi individuálně zvolený balík programů a systémových nástrojů, postavený nad Linuxem.

Faktem je, že distribuce se od distribuce liší. OdliÅ¡nosti jsou například v instalaci, v balíčkovacím systému, zvolených aplikací, zvolených okenních manažerech, systémových nástrojů a podobnÄ›. V konečném důsledku, pÅ™es tyto vÅ¡echny odliÅ¡nosti se ale jedná tak nÄ›jak o to samé. O Linux, GNU aplikace a další. Jako uživatel distribuce A, budu mít možnost stejných aplikaci, jako uživatel distribuce B, C, D … a dalších. Stále jde o jeden a ten samý Linux, pouze jinak zabalený.

Uživatelé Linuxu mají možnost používat tisíce výborných aplikací zdarma

Protože dnes mnoho aplikací pro Linux dělají lidé pro lidi, vznikají skutečně skvělé aplikace, z kterých mají jejich uživatelé maximum užitku. Navíc je většina těchto výborných aplikací dostupná zdarma.

Skvělý kancelářský balík OpenOffice.org, nebo KOffice. Výborný hudební přehrávač Amarok. Mocný grafický editor Gimp. Super multimediální přehrávač Xine, nebo mplayer. Výtečné komunikační prostředky a mnoho dalšího užitečného software, hry nevyjímaje.

Na Linux nejsou viry

Ano nejsou a to je fajn. Víc k tomu myslím není co dodat.

Linux je výborný operační systém

Jak je jasně vidět z výše napsaného tak skutečně je. A navíc je zcela zdarma, takže na něm nikdo neprodělá. Ale pouze vydělá a o tom to je.

Další článečky a zápisky o Linuxu boudou následovat. Můžete se na ně těšit. A pokud Linux nemáte, tak vám ho na základě vlastní zkušenosti mohu jen a jen doporučit.

You can skip to the end and leave a response. Pinging is currently not allowed.

32 komentářů k “Linux – výborný operační systém”

  1. Jakub napsal:

    Hezky clanecek. Uz jsem nekolikrate zkousel linux, ale pak jsem od nej vzdy upustil. S tim Ubuntem jsi me vcelku nalakal a vypada to ze zkusim a budu se snazit proniknout „pod povrch“.

  2. llook napsal:

    Několik let jsem Linux na desktopu používal, mimojiné i to Ubuntu (a po něm i pravý Debian) a stojím si za tímhle: Pro většinu uživatelů (a tím nemyslím jenom BFU) je mnohem vhodnější Windows. Není zas tak drahý a ta investice se vrátí ušetřeným časem a nervama.

    Žádný univerzální bootmanager sice s Windows distribuovaný není, ale proč také – dual boot je nÄ›co pÅ™ed Linuxem nevídaného, vznikl vlastnÄ› jenom proto, že Linuxáci se nechtÄ›li vzdát svých Windows.

    Tisíce aplikací zdarma jo, ale „výborných“ rozhodnÄ› tisíce nejsou. A co za nÄ›co stojí, má na Windows buďto port, nebo free alternativu. Naopak to ale často neplatí.

    Mimochodem – mám Windows a taky tady nemám viry. Jak to?

    Ovšem největším průšvihem Linuxu jsou balíčkovací systémy založené na sdílení objektového kódu (RPM a DEB).

  3. LuFa napsal:

    > Není zas tak drahý a ta investice se vrátí ušetřeným časem a nervama.

    Co se týká ceny, tak OEM verze Windows se pro jeden domací počítač dá skutečně zkousnout. Co ale dělat v případě, když například rodina má doma tři a více počítačů? Není to neobvyklá situace. Rodiče například desktop a dvě děti pak každý notebook. Pak tu máme cenu za OEM verzi Win x 3. To už je celkem dost. Nehledě na to, až za pár let nahradí strarý desktop počítač nový a s ním zas i nová cena OEM Win.

    Co se týká nervů, tak s Linuxem jsem zatím skutečně žádné problémy neměl, takže i nervy jsou v pohodě :-).

    > Žádný univerzální bootmanager sice s Windows distribuovaný není,
    > ale proč také – dual boot je nÄ›co pÅ™ed Linuxem nevídaného,
    > vznikl vlastně jenom proto, že Linuxáci se nechtěli vzdát
    > svých Windows.

    No, myslím, že toto není o Linuxácích, ale o všeobecné toleranci a slušnosti. Navíc krom Linuxu a Windows je i mnoho jiných OS, které je možno na PC s užitkem provozovat.

    > Tisíce aplikací zdarma jo, ale “výborných” rozhodně tisíce nejsou.

    No, tak jich možná bude o něco méně :-). Každopádně je jich ale víc, než co dokáži reálně používat a to je fajn.

    > Mimochodem – mám Windows a taky tady nemám viry. Jak to?

    Jednoduše, jste inteligentní uživatel, který se ve světe internetu a software velmi dobře orientuje. Ne každý je toho ale schopen.

    > Ovšem největším průšvihem Linuxu jsou balíčkovací systémy
    > založené na sdílení objektového kódu (RPM a DEB).

    Právě naopak, balíčkovací systémy osobně považuji za jednu z TOP věcí u Linuxu. Časem na toto téma zkusím napsat článek. Právě jste mě inspiroval. Díky moc.

  4. LuFa napsal:

    to Jakub: Myslím, že Linux je dobrá investice do budoucna. Tak určitÄ› nÄ›jakou distribuci vyzkouÅ¡ej. Ubuntu je dobrá volba, ale není jediná. Mandriva, Suse, Fedora, Debian …. jsou také fajn.

    Jinak jak jsem psal, v konečném důsledku je to jedno, co si člověk zvolí :-). Vždy to bude Linux a dostupné stejné užívatelské aplikace.

  5. Rubi napsal:

    SkvÄ›lý článek, jen kdyby jsi mohl vÅ¡echna slova „Linux“ pÅ™apsat na „GNU/Linux“. UrčítÄ› víš, že Linux je jen část operačního systému(kernel-jádro). GNU/Linux pak celý operační systém, o kterém jsi psal. Jinak opravdu velice povedené.

  6. LuFa napsal:

    Rubi: o správném názvu GNU/Linux vím a pokud píši Linux ve smyslu celé distribuce (jádro + aplikace), mám na mysli GNU/Linux. Tak nějak se ale stalo zvykem používat místo celého názvu GNU/Linux pouze Linux. Asi je to méně zmatečné pro začínající uživatele (ti pokročilejší o GNU vědí, tak si ho v hlavě automaticky dosadí). Takže se tohoto držím i já a píši jen Linux. I když souhlasím, není to 100% správné. Jinak dík za kladný názor na článek. Potěší :-).

  7. Mady napsal:

    > Instalace Linuxu je mnohem jednodušší než Windows

    Tak s tímto lze souhlasit jen stěží. :)

    Mám nějaký počítač s naprosto běžným hardwarem. Zkoušel jsem Vámi zmíněné Ubuntu. Nejdřív v Live verzi, to se hezky spustilo, ale nebyl vidět kurzor myši. Myš fungovala, když se člověk odhadem trefil na tlačítko, to se zvýraznilo a šlo kliknout, ale pro instalaci se mi to zdálo jako nepoužitelné.
    Tak jsem zkusil alternate cd a instalaci v textovém režimu, tak proběhla hezky, ale špatně to nakonfigurovalo grub, takže linux nešel spustit. Dalo mi to trochu bádání, ale opravil jsem to. Když se Ubuntu konečně začlo spouštět, skončilo to vypnutím monitoru. Neboli xserver byl špatně nastaven, tudíž opět ruční konfigurace.

    To jsou dva problémy, které mě ve windows nikdy nepotkaly.

  8. Mike napsal:

    Používám jak windows tak linux a musím říct, že linux zas tak skvělý není. Nebo možná jádro skvělé je, ale to ostatní je často dosti nespolehlivé a když se něco pokazí tak normální uživatel do kupy nedá. Na to je potřeba spousta znalostí, do kterých obyčejný člověk svůj čas investovat nechce. Windows se maximálně zaseknou a po restartu vše jede jak má u Linuxu jsem z počátku našel jediné řešení a tím byla kompletní reinstalace. Teď už se mi to nestává, s Linuxem pracuji přes 5 let, ale jen z pracovních důvodů.

  9. --==[FReeZ]==-- napsal:

    Linux je kernel, GNU/Linux je distribuce operacniho systemu. Podle teto zacatecnicke chyby spolehlive rozpoznam, kdo vi o cem mluvi a kdo jen bezduse placa.

    Pojem namachrovany samouk je zavrzenihodny a velice urazlivy. Vetsina uzivatelu OS GNU/Linux jsou totiz samouci, ja jsem take samouk a s clankem vubec nesouhlasim.

    Znam mnoho lidi, kteri se naucili s widlemi ve skole a dodnes poradne neumi ani klikat ve svem oblibenem office. Tito lide znaji pouze widle a office, browsuji mnohdy jedine v Internet Exploreru, pouzivaji integrovany Anti spyware od MS, integrovany FireWall od MS a tvrdi, ze MS rulez a nikdo na nej nema. Ti sami lide stravi cely den bez mrknuti oka stahovanim warezu pres StrongDC++ a neustale machruji co maji za SW (rozumejte kolik GB nakradli dnes, vcera, pred tydnem, etc.).

    Jsou to lide s nizkym IQ, GNU/Linux nikdy nevideli, ale samozrejme ho pomlouvaji, zavidi lidem, kteri s nim umi, nekteri z nich si pomoci primitivniho grafickeho instalatoru naklikali *buntu a nyni rikaji, ze „linux je na {dosadte libovolnou nadavku}“, nebo naklikali Mandriva/Suse popr. kdysi nabootovali z LiveCD. V shellu znaji mozna tak 2 prikazy: cd, del.

    Cili nejvice namysleni jsou bezpochyby widlaci se znalosti office, kteri si rikaji profesionalove, protoze uz umi preinstalovat widle, nebo maji ECDL a jelikoz pracuji vyhradne pod accountem „Administrator“ zpravidla si rikaji administratori. Jejich znalost siti je nulova, neumi ani nakonfigurovat apache+mysql+php, natoz zkompilovat ci zabezpecit. Prace v prikazovem interpreteru je u nich to same, jako reseni hardwarovych ci softwarovych problemu, ktere nepatri mezi nejznamejsi.

    Pubescenti, kteri dovedou metodou copy&paste + klikanim slatat pseudoaplikaci ve Visual Basicu se uz radi mezi naprostou elitu =))

    Tolik k pseudoprovesionalum (nezni to lepe, nez macho samouk?)

  10. --==[FReeZ]==-- napsal:

    jeste bych si dovolil poznamku k bootmanageru (pokud Vam to nebude vadit), nevznikl proto „ze linuxaci se nechteji vzdat svych *udajnych* windows“, nybrz proto, aby kazdy mohl mit vice kernelu, vice bootovatelnych partition (napr. jedna produkcni, druha zalozni) nebo i vice verzi GNU/Linux (jedna stable, dalsi development, kterou programator vyviji).

  11. LuFa napsal:

    to Mady: Těžko říct, jaký hardware si pod pojmem naprosto běžný pÅ™edstavit. KaždopádnÄ›, pokud je hardware linuxem podporovaný „informace je možno najít na internetu“, nemÄ›ly by být žádne problémy. Jinak nepopírám, že s určitým hardware má Linux menší, či vÄ›tší problémy. Bohužel není to vÅ¡ak vina Linuxu, ale výrobců hardware, kteří nejsou schopni, nebo nechtÄ›jí Linux podporovat.

    Pokud si hardware s Linuxem rozumí, tak se skutečně problémy nevyskytují a s Linuxem je radost pracovat.

  12. Václav Seidl napsal:

    Děkuji Vám moc za článek :) Je rozhodně nejlepší, jaký jsem v poslední době o Linuxu četl. Zaslouží si být šířen a já se o to postarám ;)

  13. LuFa napsal:

    Díky moc i Vám :-).

  14. makl napsal:

    for Mike:
    > Windows se maximálně zaseknou a po restartu vše jede jak má
    To má být vtip? Několikrát se mi stalo, že po restartu systém nenaběhl (protože se někde pokazila nějaká ta konfigurace) a skutečně jediným řešením je kompletní reinstalace (vzhledem k tomu, že se člověk ani nedoví, co je špatně natož aby mu byla poskytnuta možnost na nějakou opravu).
    > u Linuxu jsem z počátku našel jediné řešení a tím byla kompletní reinstalace.
    Naopak u Linuxových distribucí je kompletní reinstalace téměř zbytečná – stačí nahradit pár souborů ve kterých je chybka (aÅ¥ už jste si s obsahem toho souboru hrál či nikoliv) a zase vÅ¡echno bÄ›há. Vím o čem mluvím – už dvakrát nebo tÅ™ikrát se mi podaÅ™ilo systém rozbít do stavu, kdy by človÄ›k zvyklý Windows chtÄ› nechtÄ› reinstaloval. Stačilo jen pÅ™epsat pár souborů a vÅ¡e frčí jak má. Coby človÄ›k pracující 5 let s Linuxem byste to mohl vÄ›dÄ›t.

  15. sirkubador napsal:

    Výborný článek. NicménÄ› musím nesouhlasit s Mike m. Normální uživatel se nebude kupříkladu hrabat v sources.list u (apt) a pÅ™idávat nedůvÄ›ryhodné repositáře nebo instalovat nÄ›jaký konfliktní balíček. Zatím jsem se nikdy nesetkal s tím, že by se mi jenom tak sám od sebe „linux pokazil“, pokud jsem nedÄ›lal neobvyklé úkony – instaloval novÄ›jší, nestabilní software bez návodu atd..

    Dálepak tvrzení, že „Windows se maximálnÄ› zaseknou a po restartu vÅ¡e jede jak má“ je alespoň v mém případÄ› naprosto zcestné(neříkám, že by to jindy nemuselo platit). Každých 5 minut mi moje M$ Windows XP Home padaly modrou smrtí, která byla údajnÄ› způsobena HW. Je to pořád možné, ale Ubuntu 6.10 mi jede jak ma cely den na 100%, aÅ¥ ho zatěžuji, jak chci – pÅ™evody formátů, konverze video souborů, video editace… MaximálnÄ› mi občas spadne Xserver pÅ™i testování náročnÄ›jších 3d ve wine.

  16. Mady napsal:

    Psal jsem že mám běžný hardware a v tom také problém nebyl. Instaloval jsem Ubuntu na druhý disk včetnÄ› zavádÄ›cího sektoru, protože po pÅ™edeÅ¡lých zkuÅ¡enostech nechci, aby mi linux cokoliv mÄ›nil na disku s windows. Jenže instalace Ubuntu Å¡patnÄ› nakonfiguruje GRUB, pooplete hd0 a hd1 a linux tak nejde spustit. PÅ™edpokládám že dodatečné úpravy device.map a menu.lst nepatří do do „Instalace Linuxu je mnohem jednodušší než Windows“.
    Pak následovaly problémy s xserverem, který po instalaci naběhl s nastavením, že se mi vypnul monitor, těžko říct proč, když ubuntu z livecd naběhlo v pořádku, až na kurzor myši. Opět konfiguraci xorg.conf těžko můžu pokládat jako jednoduchou záležitost :)
    Ubuntu jsem rozchodil, ale jako uživatel bych to asi nezvládl. Taky mi není jasné, proč mě s Ubuntu potkaly takové problémy, když Suse, Mandriva i Fedora tohle zvládly bez problémů.

  17. marp napsal:

    PÄ›knej článek a autor ví, o čem mluví. Sám jsem dlouholetým uživatelem Windows a pÅ™ed cca 2 roky jsem se začal zajímat o Linux. Nyní mám na svém ntb dualboot – Win XPP a Ubuntu 6.10 EE (Windows ale jen dočasnÄ›:) ). UpřímnÄ› Å™ečeno, Ubuntu je pro BFU uživatelsky přívÄ›tivÄ›jší než Win XP. Ubuntu totiž vytvoÅ™ili lidé pro lidi, pro běžné používání – nikoliv pro programátory…

  18. LuFa napsal:

    to –==[FReeZ]==–: Proč používám termínu Linux, místo GNU/Linux vysvÄ›tluji zde:

    http://lukas.faltynek.com/2007/02/09/proc-pisu-linux-misto-gnulinux-a-jak-to-vlastne-doopravdy-je/

  19. llook napsal:

    –==[FReeZ]==–: PodrobnÄ› historii LILO (zÅ™ejmÄ› první rozšířenÄ›jší bootmanager) neznám, ale už od začátků mých zkuÅ¡eností s Linuxem (RedHat 7.0) jsem si téměř jistý, že mnohem více lidí bootmanagery používá pro možnost mít vedle Linuxu i Windows, než používat různé kernely Linuxu nebo neobvyklé OS. Kolik kernelů Linuxu a jiných OS používáš ty?

    To, že se někdo něco učil ve škole a umí hovno, není vůbec nic zvláštního. Kdyby se na školách učil Linux a OpenOffice.org, znal bys spoustu lidí, kteří by tvrdily, že OOo je lepší než MSO a že IPTables je ten nejlepší firewall. Ale o IQ to nic nevypovídá.

  20. spymac napsal:

    > Tisíce aplikací zdarma“ Rád bych na GNU/Linux pÅ™eÅ¡el ale je tu jeden velký problém, dost často potÅ™ebuji (pro vlastní potÅ™ebu)kopírovat DVD filmy a ty jsou vÄ›tÅ¡inou proti kopírování chránÄ›ny. MůžeÅ¡ mÄ› tady uvést příklady Linuxových aplikací které toto zvládají ? Díky :-)

  21. LuFa napsal:

    to spymac: bohužel jakékoliv kopírováni chráněných DVD, či jiných nosičů proti kopírování, byť pro vlastní potřebu, je z hlediska našeho autorského zákona (ČR) trestné. Proto ani nevidím důvod, pro existenci takové aplikace :-).
    Nicméně, co vidím jako problém je to, že si dnes na Linuxu nepřehraji obsah chráněný DRM. No, ale toto zas není ani tak vada Linuxu, jakožto těch, kdo DRM na multimediální obsah aplikují.

  22. spymac napsal:

    Nemáš pravdu a neznáš zákony …

    Zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském:

    § 30 Volná užití

    (1) Za užití díla podle tohoto zákona se nepovažuje užití pro osobní potřebu fyzické osoby, jehož účelem není dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu, nestanoví-li tento zákon jinak.

    (2) Do práva autorského tak nezasahuje ten, kdo pro svou osobní potřebu zhotoví záznam, rozmnoženinu nebo napodobeninu díla.

    (3) Nestanoví-li tento zákon dále jinak, užitím podle tohoto zákona je užití počítačového programu či elektronické databáze i pro osobní potřebu fyzické osoby či vlastní vnitřní potřebu právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby včetně zhotovení rozmnoženiny takových děl i pro takovou potřebu; stejně je užitím podle tohoto zákona zhotovení rozmnoženiny či napodobeniny díla architektonického stavbou i pro osobní potřebu fyzické osoby či vlastní vnitřní potřebu právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby (§ 30a) a pořízení záznamu audiovizuálního díla při jeho provozování ze záznamu nebo jeho přenosu (§ 20) i pro osobní potřebu fyzické osoby.

  23. spymac napsal:

    PÅ™iznej že se v tomhle Linux Windows rovnat nemůže protože má sice „Tisíce aplikací zdarma“ ale ty zdaleka nedosahují kvalit aplikací napsaných pro Windows :-) HOWK..

  24. LuFa napsal:

    to spymac:

    Myslím, že jsi nezaregistroval zákon 216/2006 ( http://www.mvcr.cz/sbirka/2006/sb072-06.pdf ), kterým se mění zákon č. 121/2000 Sb. Tam se píše:

    $43 (1) Do práva autorského neoprávněně zasahuje ten, kdo obchází účinné technické ochrany práv podle tohoto zákona.

    Co jsou to učinné technické ochrany se pak píše dále:

    $43 (3) Účinnými technickými prostředky podle tohoto zákona se rozumí jakákoliv technologie, zařízení nebo součástka, která je při své obvyklé funkci určena k tomu, aby zabraňovala nebo omezovala takové úkony ve vztahu k dílům, ke kterým autor neudělil oprávnění, jestliže užití díla může autor kontrolovat uplatněním kontroly přístupu nebo ochranného procesu jako je šifrování, kódování nebo jiná úprava díla nebo uplatněním kontrolního mechanismu rozmnožování.

    Právník Josef Aujezdský pak k tomu říká toto: „Technické prostÅ™edky ochrany práv tedy nelze novÄ› „prolamovat“ za účelem zhotovení rozmnoženiny pro osobní potÅ™ebu“

    Zdroj zde: http://www.eadvokacie.cz/clanekView.dhtml?id=77ebe82ed90bf2d501d62e6e314aa776

    K dalšímu tvému příspěvku pak už jen: myslím, že dostatečně neznáš Linuxové aplikace ;-). Ale neboj, brzy se můžeš těšiť na další článek s Linuxovou tématikou.

  25. Mike napsal:

    To Makl: Psal jsem, že teď už se mi to nestává, už většinou přijdu na to kde je chyba a vše spravím, také nejsem uživatel, který se ve všem hrabe a dělá různé pokusy, Linux se mi tehdy naprosto sesypal po změně hardwaru to se u windows nestane.

    Stejně tak mám svoje XP nainstalované téměř 4 roky a ještě ani jednou jsem nemusel přeinstalovávat. Píšu svoje subjektivní názory, můžete nesouhlasit, ale mě se to tak jeví, linux jsem musel dávat do kupy mnohem častěji než windows

  26. donny napsal:

    Mike:
    >linux jsem musel dávat do kupy mnohem častěji než windows

    No mozna jsi delal neco spatne ;) … Ja si stojim za tim, ze stabilita systemu je primo umerna znalosti systemu, resp. schopnosti jeho dobre administrace. Tedy: clovek, ktery umi ve Windows pracovat a zna ten system dobre (mluvim o Windows 2000 nebo Windows XP, s Vistou nemam zadne zkusenosti), tak ma stejne stabilni system, jako clovek znaly linuxu s jeho systemem. A naopak – clovek, ktery ma nainstalovany GNU/Linux, a neumi s nim pracovat, ma system kolikrat mnohem mene stabilni, nez nekteri uzivatele Windows.
    Tim vubec nenarazim na tebe, ja taky kazdou chvili v Linuxu (Kubuntu) neco resim, ovsem kdyz si vzpomenu na Windows XP a starsi, nebylo tomu nikdy jinak.

  27. Fox napsal:

    IMHO: nejsem znalec ani buhvíjak vyspělý uživatel ale za rak jsem už něco pochytil.

    Balíčkovací systém – asi nevÄ›tší kald linuxu.

    VÅ¡ecko jde i z kozole – uÅ¡etÅ™eno obrovské množství klikání co bylo a je v XP nezbytné.atím jsem se teda nepotkal s harddwarem který by ubuntu nrozchodilo. neříkám že to Å¡lo hned a mnohdy ne búhví jak hladce ale s TV kartou si rozumí líp než samotné windows.

    Widle si doma držím pouze kvůli dvěma programům které potřebuju do školy.
    JInak existují i emulátory operačních systémů jako je wine nebo dosbox. Pravda neumí spustit všechyn programy ale aspoň něco.

    Jako největší zápor linuxu vidím jeho absenci na školách a taky že není pro lidi keří neumí hledat na internetu.

    BTW istalace windows – se podaÅ™ila až po tom co jsem nechal v počítači zapojený pouze jeden disk. A nevíc nÄ›jak nedokáže rozchodit síťovku – nebo teda nedokáže jí nastavit IP adresu z rpotkolu TCP/IP .

    Ne vážně jestli někdy nebudu mít co dělat tak se pokusím nějkým způsobem dostat do osnov pro základní a střední školy povině aspoň 10 hodin práce s linuxem. (těžká utopie co ? :-) )

    Jo k tÄ›m virům – ty budou až bude linux používat více užovatelů než je dosavadních 8% – teÄŽ se to nikomu nevyplatí – jednak se budou asi vytvářet složitÄ›ji(moje domňenka) a taky se to teď nikomu nevyplatí.

  28. ozo napsal:

    zdravím,
    chci se zeptat, existuje nÄ›jaké omezení k šíření linku na tento článek mezi lidi??? článek se mi zdá skvÄ›lý a chtÄ›l bych rozeslat odkaz na nÄ›j mezi kámoÅ¡e…
    díky za info
    ozo
    “ používám kubuntu 7.04 – widle už na mém disku nemají místo =) „

  29. LuFa napsal:

    2 ozo: Ahoj, žádné omezení k šíření linku na tento, ani na jiné veřejné články, na tomto, i každém jiném blogu/stránkách neexistuje. Takže pokud se ti článek líbí a myslíš, že by byl užitečný i kamarádům, klidně link posílej. Bude tak jedině dobře.

  30. Jarda napsal:

    Používám Linux cca 3 roky společně s Windows. Zkusil jsem několik distribucí a zůstal jsem u Mandrivy. Musím připomenout, že mám zakoupeny všechny distribuce od Mandrake 10.1 až po Mandrivu 2008. Do dnes jsem téměř nepoužil příkazovou řádku a Linux běží a sám se aktualizuje bez zásahu administrátora. Používám ho k tvorbě webových stránek, presentaci, záznamu zvuku, úpravě obrázků, sledování a úpravě videa, samozřejmě k prohlížení internetu bez spamů a virů, televize a rádia a k mnoha dalším funkcím. Proto nechápu stížnosti některých přispěvatelů na Linux. Buď neumí při instalaci číst přesto, že je to ve většině distribucí česky, nebo se to snaží nainstalovat na něco hodně starého co chodilo tak na DOSech. Nechci se nikoho dotknout, ale když chci něco dělat, tak je dobré si o tom něco přečíst. Pak stránky věnované novým věcem nebudou o stížnostech ale o plodných diskuzích.
    Zdravím všechny Liberec 19.1.2008

  31. Honza napsal:

    Přečetl jsem si Váš článek a vlastně proti němu nic nemám. Pro domácí použití, případně jako stroj pro sekretářku je to vynikající volba.
    Avšak pokud: 1. mám ve firmě správce nebo mě to baví. Instalace na většinu strojů je v pohodě sem tam se ale najde problém, sdílení, zabezpečení a podobně je už vyšší difčí 2. nepotřebuji účetnictví. pokusy pro linux jsou dnes už docela dobré, ale nekompatibilní s bežnými systémy. Volba emulátor windows je krok stranou. 3. nespočet buildů, prostředí, které se funkčně často diametrálně liší s novým buildem. 4. nejste třeba grafik, Sada ADOBE prostě nemá konkurenci a v GIMPU předtiskovou přípravu dodnes neuděláte.

    Ale jinak je to dobrá alternativa. Je škoda, že je Linux tak otevřený a neexistuje, kromě SuSe a podobných jednotná filozofie a platforma.

    Nejsem samouk ani amatér ve smyslu vašeho článku. Na běžnou práci používám Windows pro databáze a serverová řešení Solaris a na hraní MacOS.

    Honza

  32. Jan napsal:

    Zdravím všechny machry.
    Když tak čtu toto forum ohlednÄ› Linuxu, tak zjiÅ¡tuji že sem vkládají komentáře jen samý doborníci nad odborníky a pÅ™edháníte se tu kdo zná lepší výrazy ohlednÄ› PC aby dokázal že je opravdu ten nejlepší. Z toho vyplívá že jste vÅ¡ichni nÄ›jaký způsobem odborníci na PC a pro normálního uživatele jako jsem já ,který o počítačích moc neví, je Linux vlastnÄ› nepoužitelný protože bych si s tím absolutnÄ› nevÄ›dÄ›l rady. Znalost nebo neznalost PC myslím úplnÄ› neurčuje kvalitu a IQ človÄ›ka. Kopil jsem si jako běžný uživatel nový notebook a v nÄ›m je nainstalován právÄ› zmiňovaný Linux. Takže je to poprvé co se setkávám s tímto OS.(A to docela nÄ›co pamatuji: Na Å¡kole jsme mÄ›li hodinu „počítače“ a tenkrát jsme výkvÄ›t techniky mÄ›li PMD a IQ počítače:) To je i důvod proč jsem se dostal až na toto foru. ChtÄ›l jsem o tomto systému nÄ›co zjistit jestli ho mám nechat nebo pÅ™einstalovat. (SamozÅ™ejmÄ› pánové že od odborníka jako jste vy). Počítač jsem zprovoznil a pokouÅ¡el jsem se vnÄ›m chvíli pohybovat ale zjistil jsem že běžný uživatel jako já, je v Linuxu absolutnÄ› stracenej a mrhá svým časem na nÄ›co co by asi trvalo hodnÄ› dlouho stejnÄ› bez výsledku. Resumé : PÅ™einstalovávám!!!!!

Napište prosím komentář

You must be logged in to post a comment.