Kešky najdete i v Kambodži

Vím, že se o konkrétních keškách nemá psát, ale přece jen si říkám, že je malá pravděpodobnost, že někdo zneužije informací mého článku, napsaného v češtině a týkající se ukrytí konkrétní kešky vzdálené 5473 mil.

Jednoho dne mě ve městě Batambang na západě Kambodže napadlo mrknout se, zda někde v Kambodži jsou vůbec kešky. Jen tak se podívat, GPS stejně nemám, čas taky ne…..

Jenže ona jedna byla přímo v Batambangu. Dle popisu a fotek zjištuji že je u hotelu Leon, no a nápověda byla více než jasná. V mapě se dal najít hotel, bylo jasné, že ten večer okolo „náhodou“ stejně půjdem.

Otázkou je jak kešku získat. Heslo totiž znělo: “ Ptejte se na pana S….“

Co když se zeptám té nesprávné osoby?
„Znáte pana S….? Ptám se na daném místě.
„Znám, bude tu večer, proč se ptáte?“ Dostanu odpověd formou otázky.
„Hraju takovou hru…“ Zaculím se a mám pocit, že jsem na špatném místě.

Číst dál »

Nechodit blízko, nestrkat – nová povídka pro starší 18. let

Nechodit blízko, nestrkat je název nové povídky pro starší 18. let, kterou jsem z větší části napsal nyní v neděli. Doufám, že některé z Vás opět pobaví.

Povídku naleznete zde: Nechodit blízko, nestrkat

Díky za všechny vaše komentáře.

Víte, proč je večer tma?

Včera večer mě Lucinka povídá:“Maminko, víš, proč je večer tma, já ti to řeknu. Je to proto, aby děti večer nemlsaly, Já bych po tmě do komůrky nešla, na čokoládku, já bych se bála, tak už víš, proč je večer tma?

Kočkovy papíry – nová povídka

Jak jste si někteří dle vašich dotazů stačili všimnout, na stránkách se nám přestaly každodenně objevovat nové příspěvky, které Klárka mnohdy nazývala spamem.

Ano, je to tak, více času jsem nyní na úkor denních příspěvků začal opět věnovat psaní povídek. Po celkem úspěšném Promrdaném víkendu jsem dnes dopsal novou povídku Kočkovy papíry, kterou též raději publikuji v kategorii pro dospělé.

Odkaz na povídku: http://lukas.faltynek.com/2010/01/01/kockovi-papiry/

Snad se vám bude líbit. Případné komentáře a to ať kladné, tak i záporné uvítám. Díky.

Víla Zubnička opět na návštěvě

V úterý měla Lucinka svůj velký den. Nevypadl ji sice zoubek jako Davídkovi, ale protože jsme přišli na preventivní prohlídku, zoubek jí paní zubařka vytrhla. Lucinka však prokázala i velkou statečnost s jakou zvládla vrtání jejího prvního kazu. Jako rodič jsem se sice zastyděla. Nicméně jsem před pár dny mluvila s kamarádkou lékařkou, jejímu chlapečkovi taky vrtaly zoubky, takže jsem se utěšovala, že v tom nejedu sama.

Odpoledne si Lucinka se svými kamarádkami oblékly pyžamka a šly si lehnout ve velké víře, že přijde víla Zubnička a ony uvidí jak vypadá. K jejich zklamání se nedočkaly a tak až večer si dala znovu Lucinka vytrhlý zoubek pod polštář a těšila se na vílu Zubničku. Mezitím Dáda začal ječet, že on chce taky svůj první zoubek a že se mu po něm stýská. Dáda na rozdíl od Lucinky schoval pod polštář drahý kámen, který dostal od víly Zubničky. Ráno Lucinka nemohla dospat a pod polštářem místo zoubku našla vysněnou mycí houbu kočičky Kitty, zatímco Dáda měl pod polštářem svůj kámen. Když se začal divit, říkám: „Davídku, tys dal pod polštář achát a od víly Zubničky jsi přece dostal růženín. Dáda další noc kámen vyměnil a teď přemýšlím, má víla začít hledat jeho první zoubek aby mu jej vrátila nebo, co se jednou dá se nevrací?

Dnes mi Google udělal svým titulním obrázkem na google.cz radost

Mám rád občasné obrázky na titulní stránce www.google.cz. Naposledy se mi moc líbil obrázek Karla Čapka, zveřejněný na počest 120. výročí jeho narození. Neoslovil mě ale natolik, abych se s vámi, kteří tyto obrázky nesledujte, o něj podělil.

S dnešním titulním obrázkem k 116. výročí narození amerického malíře Normana Percevela Rockwella je to jiné. Přesto že jsem o tomto malíři do dnes nikdy neslyšel, zveřejněný obrázek mě chytil za srdce. Zvlášť nyní v období nekončících mrazů a sněhu.

Posuďte sami, není krásný? To teplo a naděje lepších zítřků, která z něj vyzařuje. Nádhera.

Babské a chlapské recepty

Je za námi již druhý Pro…..ej víkend a někdo se možná pro….l až ke chřipce, nebo nachlazení. Při takovémto víkendu je třeba myslet na to, že když nevíme s kým m….e, můžem si s sebou něco odnést. V ideálním případě je to dar boží a za devět měsíců budou porodnice plnější než dnes. V neideálním případě to může být i nějaká pohlavní nemoc, HPV virus nebo jen obyčejná rýma. Taky by to mohla být prasečí chřipka, záleží kdo se všechno no víkendového m….í zapojil.

Co dělat, když se po víkendu cítíte jako spráskaný pes, máte rýmu, bolí vás v krku?
Poslední dobou se objevuje spousta staronových babských i chlapských rad. Možná i vy máte nějaký svůj osvědčený lék?

Baba radí určitě zůstat v posteli. Vyležet to. Jak dlouho ale ležet? Kdy to přejde? To už baba ani dědek neradí.

Babská rada:

Ležení se prokládá pitím bylinkových čajů, máta, šalvěj, i různé směsi bylinek. Do čajů se dá přidat sirob či med.
Hodně se doporučuje citron a jeho štáva. Někdo doporučuje česnečku a někdo zkombinuje obojí. Tedy rozmixuje štávu z citronu s česnekem, což může být ne uplně delikatesní, ale pokud to pomůže….

Poslední dobou získal na oblibě zázvor a to jak to míchaných drinků, tak právě čaj. Jedná se o nakrájený, či nastrouhaný zázvor, zalitý vroucí vodou. Celý letkvar se ochutí medem a citronem. Někomu se může i toto zdát nechutné, ale je pravda, že pálícímu krku na chvíli uleví. Po zázvoru zatrne jazyk i pusa a cítíte jen jak vás to pálí.

Chlapská rada:
Nejen u Moraváků se objevují velmi silné rady jako slivovice, hruškovice, rum…. To ale nenajdete v oficiálních doporučeních zdravotníků, ale fungovat to může:-)

Máte nějaké jiné rady, lektvary či recepty co dělat po p…….m víkendu?

Nejvyšší ocenění – ukradená kniha

Už se zase blíží nominace na Magnezii Literu. Sakra, mělo by se o mně více psát, abych se tam dostal, určitě by mi to zvýšilo prodeje, možná se ozvou nějací investoři. Ta letošní kniha, ta se docela vyvedla, asi nejvíc ze těch co jsem napsal, ale bohužel, dnes už to není o tom co je dobré a co je špatné, dnes je to o marketingu. Taky o sexu, penězích, drogách a alkoholu.Taky dnes člověk přijde, knížku koupí, za pár dní přečte odhodí a je konec jednoho výtisku.

Když jsem si někdy koupil knížku já, opatroval jsem ji jako oko v hlavě, četl několikrát, bral si ji s sebou na výlety, představoval si spisovatele, jak vypadal, jaký byl jeho život, co zrovna dělal. Taky jsem přemýšlel o tom, jaký byl asi žák, o tom jsem přemýšlel hlavně když jsem měl ve škole problémy, nebo když se mi tam vůbec ale vůbec nechtělo. Přemýšlel jsem, jestli byl spisovatel taky někdy za školou a jestli třeba za školou psal právě tu knížku, kterou držím v ruce nebo o ní přemýšlel, nebo ji třeba jen vymýšlel. To vše mě naplňovalo a oživovalo naději, že to se mnou třeba taky dopadne dobře, i když mi třeba nejdou integrály. Kolikrát jsem s knížkou a spisovatelem žil. Někdy jsem se svěřil kamarádovi a on samosebou chtěl knihu půjčit. A to se mi kniha pouštěla z ruky těžko. Nadruhou stranu jsem si mohl vyžádat na oplátku nějakou jeho knihu. Vždy jsme přesně dohadovali termíny vrácení a pak jsem četl třeba i celou noc, abych to stihl.
Jednou, na školním výletě, jsme si s kamarádem v noci četli nahlas, byla to dobrodružná kniha a já to teda nepřiznal, ale bál jsem se moc. Byla noc, byli jsme na horské boudě a strašně foukal vítr, okny to lomcovalo, meluzína byla slyšet a my četli o vrahovi, chtěl jsem stále říci:“ Hele, jdem spát…“ Ale nechtěl jsem, aby kamarád poznal, že mám strach. Kamarád četl s velkým napětím, občas byl úplně v transu, hlavně když došlo k vraždě.

Číst dál »

Svíčky za promarněné životy

Číst dál »

Promrdanej víkend – povídka určená starším 18. let

Promrdanej víkend je název nové povídky, kterou jsem napsal přes víkend. Protože se najde leckdo, komu nemusí být použité výrazy po chuti, viz. název, umístil jsem povídku pod odkaz:

http://lukas.faltynek.com/2009/01/25/promrdanej-vikend/

a nechám na Vás, zdali na něj kliknete a povídku si přečtete, nebo ne.

V komentářích u povídky pak dejte prosím vědět, jak se vám napsané dílko libí/nelíbí. Díky.