Opuštěný starý pán svým unaveným pohledem naposledy přelétl slavnostní tabuli, aby se ujistil, zdali je vše v pořádku. Vše bylo perfektně přichystané, nic nechybělo. Pomalu, tedy usedl do čela stolu, nalil si sklenku červeného vína, po troškách jim zapíjel nejrůznější tabletky a čekal. Oslava osmdesátých narozenin starého pána mohla začít.

Chléb – dar Boží. Tisíce lidí na modré planetě Zemi, usedá každý den před namazaný chléb s máslem, za nějž vzdává své díky STVOŘITELI. Je mi to k smíchu.

Kdo dnes kurva není romantik? Tak třeba stará Vejmělková šoustala včera našeho hafana. Jeden by se z toho zeblil. A nebo pan Alois, soused od naproti. Romantik jak když ho vystřihnou ze slabikáře. Kolik ten toho zažil. Hlavu v oblacích a nohy ve sračkách. Neviděl jsem ho od té doby, co mu zahnula manželka. Taková […]

Byl to Evin nejlepší šuk. Trval přesně osm minut a dvacet devět sekund. Pro znalce numerologie žádná zvláštní číselná kombinace. Žádný znamení, že by se něco podobnýho mělo stát a přece. Pár desítek sekund před tím, než k tomu došlo, obdělával Adam Evu důkladně ze zadu. Až po kořen zanořenej v píče.

Update: Citace povídky Kundička byla zařazena do knihy Kniha o kundě viz. příspěvek: Tak jsem se zas našel v literatuře – Kniha o kundě Nyní již samotná povídka: Každej den se nám sny neplní, a tak tomu pomalu ani nemůžu uvěřit, že sem právě teď v podvečer našel na chodníku v poloprázdný Horinovi ulici hezky […]