Citace k zamyšlení z mé velmi oblíbené knihy Země Člověka (Terre des Hommes). Napsal Antonie de Saint Exupéry, autor Malého Prince.
V Evropě je dvě stě miliónů lidí, jejich život nemá smyslu a kteří by se chtěli znovu narodit. Průmysl je vyrval ze selských rodů, mluvících jejich řečí, a uzavřel je do nesmírných ghet, která se podobají rozřaďovacím nádražím, zataraseným řadami vagonů. Chtěli by se probudit ze sna, ve kterém je vězní hlubiny dělnických měst.
A jsou jiní, lapení do spleti všemožných řemesel, a těm jsou zakázány radosti pionýrů, radosti, které dává náboženství i radosti vědců. Věřilo se, že k jejich povznesení stačí, budou-li nasyceni, ošaceni, bude-li vyhověno všem jejich potřebám. Pomalu z nich vyrostli maloměšťáci jako do Courtelina, vesničtí politikové, technici, pro které neexistuje vnitřní život. Snad se jim dostalo vzdělání, ale nedostalo se jim kultury. Ten, kdo věří, že kultura spočívá v zapamatování formulek, má o ní ubohé mínění. Špatný žák odborné školy ví toho dnes o přírodě a jejich zákonech více, než Descartes a Pascal. Je také schopen stejných duchovních výkonů?
Roku 1946 vydalo nakladatelství ELK Praha. Překlad: Jaroslava Wissová.
malého prince sem četla asi tak třináctkrát….přednášela sem úryvek na recitační soutěži……mněli sme ho jako táborové téma a doma mám dvě knížky…..jo a tuhle mi taky musíš pujčit…..pls
(teta) Klárka: určitě pujčím, knížka je výborná, byla by škoda si ji nepřečíst.