Nejsem typická matka aranžérka, co je již dlouho před vánoci natěšená na vyzdobování svého bytu. Ne, že by se mi všechny ty výzdobičky nelíbily, ale spoustu krásných výrobků přinesou děti ze školy a ze školky. Čertíci a andílci na nás bafají za každým rohem, takže si raději s dětmi zahraji pexeso nebo jiné deskové hry.

Předevčírem jsem, ale udělala výjimku, abych dětem ukázala, co jsme vyráběly s dětmi z mého nynějšího zaměstnání. Zkusili jsme s Davídkem a Lucinkou navléknout kousíčky vaty na nit, takže při zavěšení chomáčky připomínaly sníh, aby se snadněji oddělily, dělají se mezi nimi na niti s odstupem uzlíky. Dětem jsem říkala, že v práci mi kolegyně nerozuměla, když jsem „po našem na Moravě“ řekla:“ mám udělat suk?“( rozuměj uzel) a Lucinka, která mluví spíš hodně česky, mě fakt dostala, když se mě pak zeptala:“ a z kama je, maminko ta paní?“