Jak jsem psala před pár dny v příspěvku U mě dobrý, podařilo se mi neplánovaně navšívit dva nové české filmy, za cenu jednoho.

Film Bobule byl pro mě tím příjemnějším filmovým zážitkem. Najít se v něm může každý z nás, a to diváci oceňují.
Film se nejprve odehrává v byznysově tvrdé Praze, ale velice brzy se posune na Jižní Moravu, kde jsou lidé srdečnější, přátelštější….Možná bylo inspirací k tomu to filmu neustále dohadování Moraváků o tom, jak jsou lidé v Čechách, popřípadě přímo v Praze nelidští.(Proč nepracovat ve Škodě auto?)

A co ve filmu jde? No asi o nic, a o tom to asi je. Jsou tam běžné historky ze života, hezké hlášky, a krásné pohledy na vinohrad, víno, sklípky. Film dokáže navodit tu pravou letní atmosféru.

Honza je sympatický inteligentní podvodníček, který se rozhodl splnit životní sen svému nemocnému dědovi – zařídí mu cestu do světa. A aniž to tuší, splní si tím i svůj sen – najde to, co hledal, po čem toužil, ale to na začátku netuší. Příběh je potvrzením moudra, že když už se moc v životě plácáš, je nejlepší se vrátit ke kořenům.

Perfektně tam hraje pan Václav Postránecký. Pokud byste slyšeli jen zvuk a né obraz, budete si myslet, že tam hraje Jiří Langmajer, po otevření očí zjistíte, že postava vypadá trošku jinak, ano je to jeho bratr Lukáš.

Jinak zaručeně dostanete chuť na víno, jak na hroznové, tak na „lahvové“.