5 května, 2008 
LuFa Jednoduše řečeno bez počítače. A abych pravdu řekl, mělo to své výhody, ale i nevýhody.
Sobota 00:00 – cca. 8:00
Spím jak zabitý. O tom, že nějaký počítač vůbec existuje nemám páru.
cca. 8:00 – 9:00
Za normálních okolností si v posteli po probuzení prolétnu prostřednictvím PPC zprávy. Nyní to nešlo, šáhnul jsem tedy po nedalekém papírovém časopisu a místo toho, abych si ho četl, jsem přemýšlel o tom, jak hloupý Den bez počítače je a zda-li nebude rozumné ho ignorovat.
9:00 – 10:00
Snídaně. Pociťuji absenci ranních zpráv. Volá švagrová. Gabča ji říká, o dni Bez počítače. Prý je to na mě znát. Švagrová zmiňuje Hurriho komentář a já se ptám, co píše. I bez počítače mám tedy částečný přehled. Najít tak někoho, kdo by mi přečetl ranní zprávy ;-).
10:00 – 12:00
Po snídaní jsem Gabče nabídl, že pojedu do města obstarat nákup a oběd. Souhlasila a já měl o zábavu postaráno.
12:00 – 14:00
Po obědě myslím na to, že bych na chvíli zapnul počítač. Podíval se, co je nové ve světě, pustil si nějakou muziku. Místo toho si do ruky beru papírové noviny, které jsem v rámci nákupu koupil. Nic moc v nich nepíšou. Chci novinky, ne zprávy z pátku, když už je ta sobota.
14:00 – 17:00
Čas bez počítače věnuji uklízení. Na počítač nemyslím.
17:00 – 20:00
Venku je nádherně, jdu si s přáteli sednout na zahrádku k pivku :-). Toto v současné době žádný počítač nenahradí.
20:00 – 22:00
Po velmi dlouhé době si zapínám TV a dívám se na český film Ro(c)k podvraťáků. Horší film fakt dávat nemohli. No, co už, alespoň vidím něco, co bych za normálních okolností neviděl.
22:00 –
Chystám se spát a za čas skutečně spím. V neděli se vše vrátí do obvyklých kolejí.
Zhodnocení závěr:
Jsou v roce dny, kdy celý den nezapnu doma počítač. Prostě se mi k němu nechce, jsem raději s dětmi venku, s rodinou na výletě a tak podobně. Jsou však zas jiné dny, kdy u počítače sedím víc, než bych asi měl. Tuto sobotu byly děti s babičkou a dědečkem na výletě v Brně, tak bych asi za normálních okolností, tj. bez Dne bez počítače, seděl u počítače víc. Takto jsem to musel zvládnout bez něj. Vydržel jsem, ale zda-li do toho půjdu příští rok, teď nevím ;-).
Oblasti, kde mi počítač nejvíce chyběl, bylo získání nových zpráv, nemožnost pustit si muziku a večer případně film dle vlastního výběru. Bez ostatních vymožeností se v pohodě obejdu.
Související příspěvky:
Den bez počítače – 3. května 2008
Zveřejněno v
Tak nějak jsem nepochopil proč to děláš. Vloni konstatování, že to nebylo o ničem, letos konstatování, že to nebylo o ničem, příští rok zkusím hádat co tu bude…
Martin: Tak vzhledem k tomu, že za monitorem v průběhu roku trávím mnoho a mnoho hodin, chci si vyzkoušet, jak moc mi to bez počítače půjde. Že se mé pocity shodly s loňskými asi o něčem svědčí ;-). Možná tedy, že se již příštího ročníku nezúčastním.
Jsem na tom podobně. Noviny už dávno neodebírám, protože mi včerejší zprávy v dnešních novinách taky připadají staré :)
O den bez počítače se takhle na povel nepokouším. Mám to jako Ty – někdy vůbec, někdy míň, někdy víc.
Kobliha: Právě to na povel, ale asi ukáže nejvíc. Jinak vlastně někdy uplně stačí, když celý den nejde elektrika ;-).
hodil by se pohled Gabči, co zaznamenala ona za výhody a nevýhody:-)
Mno, někdo chce bejt kosmonaut, jiný policajt a já chci být LuFa. Je vidět, že se má jako prase v žitě. :-) Nic ve zlém, jenom závidím…
Spectrum:víš, že nejsi sám, kdo by chtěl být LuFa? Stejný poznatek
pronesla moje máma.
Klárka:V Lukyho příspěvku chybí pár detailů.
Za a/se mě snažil přesvědčit, ať pc zapnu a předčítám mu alspoň komentáře
za b/ celý den chodil jak tělo bez duše, že by pc byla jeho duše?
c/ každou chvilku přišel za mnou žehlící haldu prádla s tím , aby mi oznámil, „jdu si jenom chvilku lehnout“, tuto větu jsem si vyslechla mezi uklízením a žehlením asi stokrát, k Lukyho cti si kromě nákupu, vynešení odpadků stihl úklid jeho milované komůrky.
Po několikrát opakované větě mě napadlo , co by si měl Luky nechat vytesat na náhrobní kámen“jdu si jenom chvilku lehnout.“
Gabča: díky moc za doplnění. Přesně tento pohled manželky mi v článku chyběl.
koukám, že ti v deníčku nechybí ani hodina