Nebojte se darovat krev

Když jsem šla poprvé darovat krev, neustále jsem se všech co darují vyptávala jaké to je, jak to přesně probíhá, atd… Měla jsem strach z neznáma a taky z toho, že cokoli je u doktora a nebo v nemocnici je nepříjemné. Jenže ono jde jen o překonání toho strachu z neznáma a z lékařského prostředí a pak taky trochu o zvyk.

Teď je čas darovat krev

Kdybyste měli podobný pocit, jako já tenkrát, na začátku, popíšu vám jak to chodí. Úplně nej je jít s někým kdo už chodí darovat, to pak budete mít takového osobního průvodce, utěšovatele. Pokud to nevyjde, nevadí. Sestry když zaregistrují prvodárce, měly by vše vysvětlit a objasnit také. V některých nemocnicích mají prvodárci dokonce přednost, asi aby je hned na poprvé čekání neodradilo.

Nejprve si na webu, či telefonicky zjistěte, zda se musíte objednávat. U většiny transfúzek to tak je. Určitě běžte darovat krev, když se cítíte zdraví a fit. Ženy by neměly právě mensturovat. Den před darováním krve byste neměli jíst tučné jídlo a pít alkohol.

U registrace vyplníte formulář, kde budou otázky typu čím jste se kdy léčil, kdy jste byl v jaké rizikové zemi, nebo zda jste měl klíště. Pak půjdete na kontrolní vzorek krve – odběr z prstu. Tam vám také změří teplotu těla, některé nemocnice i zváží. Buď budete mít možnost nosit si ranní moč z domu (Klaudiánova nemocnice v Mladé Boleslavi), nebo se vyčůráte tam, po odběru z prstu. Výsledky jsou hodně rychle, vy ale musíte čekat až na vás přijde řada u praktického lékaře. Ten s vámi projde výsledky, změří tlak, prohmátně břicho, uzliny, mrkne do krku (někde to dělaj, jinde ne). Pokud vám v testech něco vyšlo špatně, vysvětlí vám jak postupovat a pro vás tímto odběr končí. Pokud je vše ok, hurá na sál.
Ne, vlastně ne, před samotným odběrem je nutné (a velmi doporučuji) sníst rohlík a vypít čaj. Obojí je vám k dispozici. Je dobré i doma ráno lehce snídat, lidé si mylně myslí, že se chodí darovat krev na lačno. A pak tam omdlí.

Když čekáte na sál, bud už víte, jakou ruku si necháte napíchnout, nebo to necháte na sestrách. Ty posoudí, kde máte více vidět žíly. Pak se ze sálu ozývá: „Na pravou, na levou,….“

Poté si zacvičíte předloktím, sestřička vás napojí, a pokud vás nic nebolí a netlačí, tak si cvičíte pěstičkou. Když krev teče málo, dostanete do ruky balonek. Na prvních odběrech se odebírá méně, ženy cca 320 ml (normální odběr pro ženy je 400 ml). Chlapi dávají více. Odběr trvá dle toho jak hezky vám teče krev. Od cca 6ti minut do 12ti minut. Průtok krve se dá ovlivnit právě cvičením, či dostatečním pitím v dnech předchozích. Průtok krve naopak zmírňuje stres, což se může stát, když budete na odběru poprvé.
Když je krev odebraná, sestřička vás odpojí, a vy se můžete zvednout a jít se občerstvit. Zde je asi nejrizikovější okamžik celého odběru. Po odpojení a zároveň při zvednutí se se lidem může udělat slabo, tmavo před očima, mdlo. Proto je dobré se pozorovat a jakékoli pochyby hlásit sestře. Po odběru by se měl opravdu každý nasvačit a hlavně napít. Cca 20 minut posedět a pak se teprve vydat na cestu domů. Ten den byste se měli šetřit, proto máte také ze zákona placené volno z práce.


Proč darovat krev:

Jedná se o kontrolu vašeho zdravotního stavu. Krev můžete darovat každé 3 měsíce, takže jste pod kontrolou.

Když nedáváte světu co máte, tak pro který svět si to schováváte?
Pokud pomoci můžete, udělejte to, nevíte, kdy budete potřebovat pomoc vy, či vaši blízcí.

Máte den volna, dostanete buď stravenku, či občerstvení. Některé zdravotní pojištovny dávají dárcům balení vitamínů. Pokud darujete krev pravidelně, například OZP dává finanční bonus, který můžete vyčerpat ve sportovním zařízení, či v lékárně.

Darování krve je jednou z daňových úlev.

Kde mohou nastat potíže
Pokud nejste úplně zdraví, berete léky, je třeba vše přiznat a prokonzultovat s lékařem. Problém je také s alergiky. Obecně darovat krev mohou, ale jen pokud v poslední době (myslím 3 měsíce) nebrali antialergika.

Pokud jste pobýval v cizokrajných zemích vice jak půl roku, tak o vás na určitou dobu taktéž nebudou mít zájem.

Pokud máte nízký krevní tlak, po odběru vám ještě klesne, takže můžete pokaždé upadnout do mdlob, pak je dobré si rozmyslet, zda opravdu chceme za daných podmínek krev dávat.

Podmínky a proces darování krve se liší, proto toto berte jako návod, každá nemocnice si to dělá trošku jinak. Slyšela jsem, že například v Plzni vůbec neberou moč. V Boleslavi dbají na občerstvení před i po. Po si můžete vybrat ze tří menu, nejčastěji volené jsou párky:-)

To jestli jste vhodným dárce krve, by vám mohl pomoci určit i praktický lékař.

Tyto rady jsem sepsala jako laik, nejsem lékař ani zdravotník, nýbrž dárce, takže odborné věci konzultujte s lékaři.

Další informace:

Daruj krev

Darování krve

You can skip to the end and leave a response. Pinging is currently not allowed.

8 komentářů k “Nebojte se darovat krev”

  1. LuFa napsal:

    Obdivuji každého, kdo krev daruje. Sám na to ale nemám, i obyčejný odběr krve mi dělá problém :-(.

  2. Zdeněk Burda napsal:

    Klidně bych daroval, akorát jsem před x lety prodělal pár nemocí a doktor mi řekl, že kvůli tomu nemohu darovat krev :-(

  3. JanS napsal:

    To já zase zatím nikdy jakýkoli problém s žádným odběrem neměl a i díky tomu mám za sebou (prozatím) tří odběry. Je ale pravda, že v den (ráno) odběru narozdíl od jiných dnů podle doporučení vždy něco sním.
    Byl jsem vždy v Brně a od popisovaného poznávám pár rozdílů. Jsou pravda ale malé a na principu prakticky nic nemění – nikdy po mě nechtěli moč, kontrolní vzorek se bral také ze žíly, pohovor s doktorkou byl vždy jen o výsledcích vzorku, břicho, uzliny ani krk ji nezajámaly a poslední rozdíl kterého jsem si všiml je, že po samotném odběru krve – odpojení jehly od žíly vždy sestry nekompromisně trvaly ještě alespoň deset minut na klidném setrvání v křesle a až následně jsem se mohl jít občerstvit.
    POkud někdo zvažuje jít darovat, ale bojí se případné bolesti, jsou obavy zbytečné. Je pravda že před svým prvním odběrem jsem byl právě na toto zvědav, ale dnes se tomu jen směju. Pokud by se o něčem dalo říct že to bolí, tak je to okamžik, kdy špička jehly proniká kůží. Protože ale ten okamžik pronikání je velmi rychlý (naprostý zlomek sekundy) těžko bude někdo onu bolest cítit nějak déle.

  4. Magda švagrovka napsal:

    už jako malá jsem u taťky obdivovala odznaky s červenou kapičkou a slibovala si, že budu taky dobrovolným dárcem. Ještě za časů studií v Olomouci jsem šla na transfúzku a jeden odběr mám už „za sebou“. Vzala jsem si tenkrát s sebou tři kazety s písničkama, křížovky, dvě tužky pro jistotu, že by jedna přestala psát, další časopis a knížku. S tímto nákladem jsem zalehla na moderní polohovací lůžko, mrkla na televizi, co tam je, a než skončily titulky – bylo po všem. Nevím, proč jsem od toho čekala tolik, nebo spíš, proč jsem si myslela, že tam strávím půl dne. Bylo to fajn, slibovala jsem si, že budu pravidelným dárcem, jenže pak přišlo těhotenství, kojení, stěhování přes půl republiky, další dítě,… a jak člověk z toho předsevzetí jednou upustí, pak je těžké znovu se nadchnout pro dobrou věc. Už delší dobu si říkám, že se půjdu podívat, jak to chodí v Hradci. Nejsem žádná cíťa, ale hold nechám se hodně ovlivnit prostředím. V Hradišti to na trasfúzce vypadalo skoro jak v seriálu M.A.S.H., lehátka z roku raz dva ve dvou řadách proti sobě…takové je to tam fakt hodně nemocniční. V Olomouci mě zaujalo, že to tam bylo – s prominutím jako v nějaké bance /ostatně – krevní banka – jo, to by se dalo zaměnit :)/, fakt to tam mají moc hezké. No, jestli někdo z Hradce ví, jak to tu chodí, dejte mi vědět, ať krevní skupina B+ neproudí v mých žilách jen pro mě, ale pomůže třeba někomu zachránit život…

  5. Klára napsal:

    To Magda Švagrovka: To co jsem popisovala jsou vesměs zkušenosti z HK. Tam teď hlavně chodím. Je to tam docela nové, hezké. Sestřičky jsou milé. Je dobré se předem objednat.

  6. Vlasta napsal:

    před měsícem jsem dostala zlatou plaketu za bezplatné dárcovství krve….je to dobrý pocit!!!!

  7. Miroslav napsal:

    Tak já jsem začal v Brně za studentských let co by čerstvě plnoletý. Pak přišlo stěhování za prací, chvilka v zahraničí, manželství, stěhování …. šup a mezera 5 let. Teď je mi 30 let a jsem čerstvým držitelem stříbrné plakety a cennou tekutinu „odevzdávám“ v místě bydliště – Olomouci.

  8. ProDarce.cz napsal:

    Zdravím všechny dobrovolné dárce krve :-) Kromě výhod zmíněných v článku mohou dobrovolní dárci získat i další benefity, jako například slevy na sport, nákupy, vstupenky, služby atd. Na webu http://www.ProDarce.cz najdete seznam benefitů z celé ČR a další informace o dárcovství krve.

Napište prosím komentář

You must be logged in to post a comment.