„A kde vlastně ti tolik proklínaní kuřáci jsou?“ napadlo mě zeptat se sebe sama koncem minulého týdne, když jsem se za celý týden, od své poslední návštěvy kuřácké hospůdky, s žádným tabákovým dýmem nesetkal.
Jsou kuřáci a tabákový dým skutečně pro nekuřáky takový problém? Nebo jde jen o davovou psychózu, či zbytečné vypruzování?
Těžko na toto v úhrnu správně odpovědět. Každý kdo po zákazu kouření volá si na toto musí odpověď sám.
Mě osobně dnes kouření druhých nevadí. A to jsem cigaretový nekuřák :-). A dokonce ani cigaretový kouř nemusím. Takže kde je příčina mé tolerance?
Je to jednoduché, když nechci, s cigaretovým kouřem do styku nepřijdu. A jak to dělám? Jsem snad kouzelník? To určitě ně. Prostě kouření dnes není v módě a tak čím dál měně lidí kouří. A pokud už kuřáci kouří, dělají to většinou na vyhrazených místech, kam nechodím a nebo ve svých hospůdkách.
Takže ať to vezmu kolem a kolem, když chci na kouření nemusím narazit jak je rok dlouhý.
Jako kouzelníci mi v tomto spíše připadají militantní nekuřáci. Ti snad vidí kuřáka a kouř i kde není a nikdy nebyl. Stejně tak všude vidí veřejné prostory a strkají nos tam kam nemusí.
No, každý jsme nějaký. Někdo je ke svobodě jednotlivců tolerantní více, někdo méně a někdo vůbec. Každopádně bych byl rád, kdyby se militantní nekuřáci skutečně zamysleli nad tím, zdali jim tak kouření vadí a natolik je omezuje. Jak je vůbec možné, že někdo o tabákový dým nezavadí jak je týden dlouhý a druhý se s tabákovým dýmem setkává každou sekundu svého života?
Více už na toto téma delší čas psát nebudu. Osobně doufám, že se kouření v hospodách rušit nebude a svoboda jednotlivce zůstane alespoň v tomto případě zachována.
Vidíte a já mám opačné zkušenosti. Minulý týden v sobotu odpoledne jsem zašel s kamarádkou na kafe. Byl hezký den odpoledne a v restauraci byly tři rodinky s dětmi na pizze a dvě maminky s dětmi v kočárku též na pokecu u kafe.
Pak přišli dva pánové na jídlo a po chvíli se k nim přidal třetí. Sedli si doprostřed mezi všechny ty děti a bez jakéhokoli rozmýšlení začali všichni kouřit. Mylím že k těm asi osmi dětem, co tam zrovna byli to nebylo moc fér. A nakonec si bez ptaní zapálila i moje kamarádka, přestože ví, že mě z kouře pálí oči a vadí mi to.
Jednoduše, kde to není vyloženě zakázáno, kuřáci kouřit budou, ať se kolem nich děje co chce. A na venkově, v městečku s 800 obyvateli nekůřácká restaurace sama nevznikne.
Já nejsem militantní nekuřák, naopak, ať si kouří a přidávají tak peníze do státního rozpočtu, ale v našem městečku nemám na výběr, pokud chci jít s přáteli do hospůdky, mám volbu buď být s kuřáky a nebo zůstat doma.
to Mady: Asi je to fakt hodně o zkušenostech. V únoru, kdy jsme se celá rodinka vraceli z hor, stavili jsme se v Hořicích na jídlo. Přestože restaurace byla kuřácká, lidé si vzhledem k dětem začali cigarety zapalovat až po našem odchodu. Takový přístup kuřáků oceňuji. A možná i proto proti kuřákům zatím nic nemám.
Ono je to opravdu o lidech. Já jsem se taky snažil před dětmi a u oběda nekouřit.
Ono pravda o zákazu neexistuje. Nemůžeme říct, že zakážeme kouřit nebo že to budeme tolerovat. Tady je zásadní spor o právech jedince a právech skupiny lidí. Pokud jsem v restauraci, kde je více nekuřáků než kuřáků, tak z čistě demokratického hlediska se tam kouřit nebude, pokud ale budeme chtít být liberální, potlačíme práva skupiny a vyzdvihneme nad ně práva jednotlivce. Já si myslím, že je to opravdu hodně filozofická otázka. Samozřejmě, že diktovat majitelům restauraci, zda se ve jejich vlastních zařízeních může kouřit, či ne, je nesmysl.
koureni neni v mode a stale mene lidi kouri? jak je mozne ze prodeje cigaret neustale rostou a to navzdory rostoucim cenam?
boris: Jaká jsou přesná statistická čísla nevím. Usuzuji tak pouze na základě svého okolí, v kterém kuřáků ubývá.
Lufa:Povolal je k sobě hospodin?
hurri: LOL! Konečně rozumná odpověď.
Vaše články jsou čím dál tím vtipnější. Závidím vám, závidím vám vaše prosluněné okolí bez kouře, vaše okolí kde lidé přestávají kouřit, z důvodu že je to nemoderní, závídím vám vaši zářivou budoucnost bez kuřáku. Musím říct že u nás, tady na Zemi, je to naopak rok od roku horší, veškeré statistiky se zhoršují, připadá mi, že s kouřením se začíná už ve školkách, zřejmě těm nebohým dětem nikdo nevysvětlil nové módní trendy. Ale ono to přeci nevadí, kuřáci jsou ohleduplní a nekuřáci přece mají možnost zůstat doma, nikdo je přece nenutí chodit do společnosti a když už jdou, mohou jít do separace, pardon, do nekuřáckého podniku, na každém rohu stojí přeci jedna, obzvlášť v malých městech. Nejdůležitější aby kuřáci nepřišli o svá práva, vždyť nedělají nic špatného, je to přeci jejich volba, to že pár jedincům znepříjemňují život přeci neznamená, že jim tato skupinka odporných nekuřáků může oplácet stejnou mincí. Vždyť oni jim chtějí diktovat kde smějí a nesmějí kouřit, to je útok na samotné kořeny demokracie! Jejich arogance nezná mezí. Oni si myslí, že je jejich právo na zdravé ovzduší nadřezeno právu kuřáku na iracionální chování. Jak se opovažují. Svět se řítí do záhuby. Je nejvyšší čas odkonit se odsud, není na vaší planetě pane lukáši ještě volné místo?
krispel: moc hezký a vtipně napsaný komentář. Díky za něj.
Co se týká mimoZemě, možná je můj pohled zkreslen tím, že s kuřáky mimo občasné návštěvy svobodně zvoleného podniku, kde se kouří, do styku nepříjdu.
Pokud mohu porovnávat z minulostí, kdy se mohutně kouřilo na nádražích, autobusových zastávkách a jiných skutečně veřejných prostranstvích, dnes se tomu tak, nebo alespoň v takové míře, neděje.
Kuřacké koutky aktivně nevyhledávám a tak se s tabákovým kouřem téměř vůbec nesetkám.
Kde všude se s kouřením setkáváte vy?
Hlavně v místech, kde bych se chtěl bavit (hospody, kluby a ano, i restaurace), což je jeden z důvodů proč nechodím moc do společnosti. U nás (UH) osobně neznám nekuřácký podnik (tím neříkám že tu není), takže dělím zařízení na ty s dobrou vzduchotechnikou a na ty zaplivané, zamlžené putiky, plné chrchlajících špinávců (proti kuřákům skoro nic nemám). Bohužel ani v podnicích s kvalitní VZT se člověk neubrání sekundárnímu zápachu a to hlavně oblečení. Proto se těmito jedinci (kuřáky) cítím omezen, někdy i poškozen. Jelikož já nedělám nic špatného, kdežto kuřáci jednoznačně ano (minimálně v obecné lidské rovině) zastávám naivní názor, že by toto omezení mělo být sejmuto ze mě jako oběti a přeneseno na viníky, tak mi to alespoň říká můj smysl pro spravedlnost. V tomto případě není místo pro kompromis. Je třeba zavést nový standart, nelze se odvolávat na svobodu konat hloupě, pokud hloupost jednoho poškozuje život druhého, stát a právo musí jasně říct čí svoboda ma být omezena na úkor toho druhého, protože nelze v tomto případě zachovat rovnoprávnost, jelikož zájmy obou táborů jsou protichůdné. Lidé stále nepochopili, co znamená demokracie, kterou tu údajně máme mít. Demokracie neznamená, že se mužeme chovat hloupě jak chceme, ale základem demokracie je: Moje svoboda končí tam, kde začíná svoboda druhého. Teď se nabízí otázka, jak tedy mohu požadovat dodržování svých svobod na úkor kuřáku? Jednoduše. Moje svoboda je v tomto případě postavena na zdravém a pevném základu života, kdežto svoboda kuřáka na hnusné dehtové bažině smrti :)
Tento článek si uložím na disk, historici jednou ocení zejména čtenářské komentáře pod ním. Autor článku s tím snad problém mít nebude, militantů se na dovolení neptám.
Dnes jsem byl u vykouření několika krabiček cigaret, úžasné… Obešel bych se bez toho. ;-)
tark: tomu říkám štěstí, ja opět ani jeden cigaretový dým :-(.
Tak to Ti teda Lukáši závidím. Mě stačí abych byl povolán k servisnímu zásahu k několika málo uživatelům a po odstranění diskety z mechaniky (pčítač nebootuje) jsem tak načichlý kouřem, že mi manželka večer nevěří že jsem nebyl v „hospodě“ i když ví že na taková místa nechodím. Je pravda že na zastávkách (PHA) MHD se už nekouří, ale když jdeme občas po chodníku a někdo před námi si zapálí, nezbývá než přidat a předejít ho a nebo počkat než se dostatečně vzdálí. Jinak mám to štěstí že v mém blízkém i širším okolí nemám žádného kuřáka. Ale asi je to spíše o určité vrstvě lidí ve které se pohybuji a o její uvědomělosti a stylu života.
Zajímavá věc je jakou „odvetu“ si jakýkoliv članek o kouření (pro nebo proti) ihned vyslouží.
Vypadá to jakoby téma kouření bylo u nás citlivější než cokoliv jiného.
Tip pro začínající blogery: Zakupte domény nekurakjevul.cz a kurakjevul.cz, zacnete na nich psat vlastni blog o koureni a o návštěvnost se nemusíte obávat :D
Náhodou jsem sem zabloudila, ale mám jeden dotaz na nekuřáky: proč si nikdo z nich nezařídí nekuřácké akce (koncerty diskotéky, plesy ,apod), dále jsou v provozu nekuřácké restaurace – pokud se jedná o menší vesnice, tak toto zařízení tam asi není, ale případný nekuřák by mohl projevit podnikatelskou aktivitu – proč to nefunguje ? Každý nekuřák se snaží změnit zavedené, ale nekuřácká aktivita se zaměřuje nesprávným směrem.
Aliz: Díky moc za komentář. Vidím to stejně.