Tux je maskot Linuxu, jádra Linuxu, protože takto často označujeme celou distribuci, která je sbírkou ohromného množství programů. Poprvé se slovo „Tux“ objevilo v diskuzní skupině LKML (Linux Kernel Mailing List, pozn. redakce), kde se v první polovině roku 1996 rozpoutala diskuze o vhodném logu či maskotu pro Linux. Návrhy, které účastníci předkládali, byly většinou parodie na jiné operační systémy, nebo se v nich objevovala impozantní zvířata jako například orli nebo žraloci. Po čase se však do debaty vložil sám Linus Torvalds a projevil své přání a touhu zároveň, aby se logem stal tučňák.

Prvotní Linusovou představou byl „tučňák zabiják“, jehož obrázek můžeme najít přiložený k jádru Linuxu verze 1.3. Ne každému se ale Linusův nápad s tučňákem líbil a účastníky diskuze zajímalo, proč by logem mělo být takové legrační zvířátko. V příspěvku z 12. května 1996 Linus vysvětluje použití tučňáka následovně.

„Proč zrovna tučňák? Nemám pro to popravdě rozumné vysvětlení. Když se to ale tak vezme, logo nemusí mít jasný význam a je to právě možnost asociace z daného loga, na které záleží. A navíc mohu přijít i na mnoho horších věcí, než aby byl Linux spojován s tučňákem. Lidem, kteří chtějí logo používat v souvislosti s různými materiály, které jsou s Linuxem spjaty, dává tučňák více svobody. Nemusí se tak striktně upínat na specifické logo (trojúhelník, „Linux 2.0“ nebo jinou abstrakci). Užívání něčeho, jako je tučňák, umožňuje vytvářet jeho různé modifikace, které jsou však vždy snadno rozpoznatelné.“

Vzhledem k neznámým autorským právům k „tučňákovi zabijákovi“ musel Linus do verze jádra 2.0 najít tučňáka jiného. Z mnoha výtvorů si nakonec Linus zamiloval výtvor Larryho Ewingse a bylo rozhodnuto. Oficiální maskot Linuxu byl na světě. A jak na svých stránkách Larry píše – namaloval ho v GIMPu verze 0.54 jen za pomoci myši a notné dávky trpělivosti.
Teď když byl na světě konkrétní tučňák, zbývalo jediné. Najít pro něj vhodné jméno. Jedním z prvních nápadů bylo pojmenovat tučňáka Homer. Podle obrázku Antona Johanssona, na němž vyobrazený tučňák připomínal Homera ze Simpsonových. Dalším nápadem na jméno byl akronym ze slov Torvalds‘ UniX, což se ujalo.

„Jaký dárek Linusovi k narozeninám?“ přemýšlel Alan Cox (přední vývojář jádra, pozn. redakce), načež dostal nápad. Adoptovat skutečného tučňáka. A to se stalo v bristolské zoo. Za zmínku stojí uvést příhodu spojenou s adopcí, kdy Tux ze zoo utekl. Dle výpovědi zaměstnanců se to stalo při pádu tamního operačního systému na serveru, Tux prý na útěku navštívil jeden počítačový obchod, z něhož vzal krabici s distribucí Red Hat Linuxu. Po dopadení a návratu Tuxe do zoo se dokonce jeden pracovník anonymně vyjádřil, že vedení zoo zvažuje Tuxe zaměstnat jako správce svého počítačového systému.

Pokud byste zatoužili mít Tuxe doma u svého počítače, není nic jednoduššího než si ho vyrobit z papíru. Odkaz na hezkou vystřihovánku Tuxe naleznete v odkazech. Navíc si projděte i další tipy na www stránky, například různé galerie a jedno webové sídlo s příznačným názvem „A Complete History of Tux. (So Far)“.

„Neberte tučňáka tak vážně. Měl by být legrační a praštěný, to je celé. Linux by měl být taky takový (samozřejmě je to taky ten nejlepší operační systém široko daleko, ale zároveň i legrační a trhlý),“ Linus Torvalds, autor jádra Linuxu.

Článek vyšel původně v časopisu LinuxEXPRES. Autor článku Lukáš Faltýnek.

Článek je uveřejněn s GNU FDL licencí (anglicky).