Bezpečnost komunikace nadevše a tak je fajn nová volba Gmailu, která vám zaručí, že se pokaždé ke své gmailové schránce připojíte přes šifrovaný protokol https.
Změnu provedete přes volbu nastavení, níže pak v záložce obecné.
Sám jsem této možnosti rád. Na připojování přes protokol https jsem dost často zapomínal.
Tak jsem si poučen z minulé bouřky, při které mi zřejmě díky přepětí v síti odešla u počítače základní deska, koupil za přibližně tři stovky přepěťovou ochranu.
Zasazena je přímo do těla prodlužovačky, tak by mi snad měla ochránit vše, co v ní mám kolem počítače zapojeno.
Nyní si říkám, že jsem tak měl učinit dříve. Na druhou stranu, bez přepěťové ochrany mi počítač sloužil téměř osm let, což si je myslím také víc než slušné.
Při vybírání přepěťové ochrany mě jinak u dražších ochran překvapila výrobcem nabízená doživotní záruka na případné zničené zboží do nich zapojené a proplacení škody. Hmm, tak to je pěkné, kupuji ochranu s tím, že se mi do ní zapojené přístroje mohou stejně poničit. No, nevím, možná se taková záruka hodit může, i když přesně nevím, jak bych prokazoval, že zničená elektronika byla při zničení skutečně do ochrany zapojena. Nakonec jsem tyto o dvě a více stovek dražší ochrany nekoupil a spolehl se na levnější bez záruky.
Zdali se jedná o investici dobrou, či špatnou ukáže čas. Možná, že ani neukáže, ono jak jsem psal, osm let mi vše bezvadně chodilo bez ni. I tak ale věřím, že mě tato přepěťová ochrana počítač alespoň trochu ochrání. A já mohu při bouřce v klidu spát ;-).
Zhruba před čtrnácti dny mi zřejmě díky bouřce a nějakému přepětí v elektrické síti odešlo srdce u hlavního stolního počítače - základní deska. Netřeba se rozepisovat, jak moc mě to vzalo ;-), takže nastalou situaci bylo třeba začít řešit.
Investovat do nové-staré základní desky (zničená pocházela z roku 2001) se mi nechtělo. Kupovat nový počítač, jehož výkon plně nevyužiji také ne, tak jsem se odhodlal zprovoznit si starší repasovaný počítač jako hlavní pracovní stanici. Konkrétně IBM NetVista, který jsem měl možnost za pár stokorun koupit.
Po pár drobných úpravách, výměna CD mechaniky za DVD RW, výměna původního 40 GB disku za větší, rozšíření o FireWire kartu a rozšíření o něco RAM je na světě jak se zdá výborný malý počítač.
Co se týká chodu Linuxu (nyní Ubuntu), zatím jde vše bezvadně, takže si na žádné problémy nemohu stěžovat.
Tak se mi doma minulý týden stalo, co se asi jednou stát muselo. Odešla mi základní deska. Zřejmě nějakým chvilkovým přepětím v síti, které bylo způsobeno nedávnými většími bouřkami. No, stalo se. Co tedy s tím? Přechodně jsem si půjčil počítač si Windows XP a aby se na něm dalo normálně pracovat, rozhodl jsem se tam nainstalovat Linux.
Abych do současné instalace počítače mnoho nezasahoval, využil jsem novinky Wubi, který je jakýmsi Ubuntu instalátorem Linuxu po Windows. Instalace proběhla na výbornou, takže bych s ní rád seznámil i vás.
Instalace Ubuntu pomocí nástroje Wubi je velmi snadná a zvládne ji úplně každý. Používáte-li Windows a chcete zkusit mnohem lepší operační systém Linux, postupujte následovně.
1)
Z adresy http://www.ubuntu.cz/ziskejte/stahnout si stáhněte nejnovější verzi Ubuntu 8.04 “Hardy Heron” a vypalte si ji na CD.
2)
CD s Ubuntu vložte do mechaniky. Na monitoru by se vám mělo objevit okno s Ubuntu CD Menu. Zvolte volbu Install inside Windows.
Sbíraj dneska děti něco?
Nedávno jsem přerovnávala své poklady, které už vůbec nepoužívám, ale nezvládnu je vyhodit. Jsou to sbírky. Sbírky čehokoli.
Když jsem chodila do školy, každej něco sbíral. Někdo sbíral každý týden něco jiného, jinej sbíral vše co se sbírat dalo.
Pokud dva lidé ve třídě sbírali stejné věci, probíhalo o přestávkách vyměňování. Už zde se ukázal bud obchodnický nebo neobchodnický talent. Někdo vyměnil obal od žvýkačky za angličáka a až doma mu rodiče řekli, že se nechal vošulit. Někteří rodiče takto nepovedené výměny chodili „reklamovat” do školy.
Napadá mě, zda dneska děti něco sbírají. Mám pocit že ne.
A co jsme sbírali my?
Obaly od žvýkaček a obrázky co bejvaly uvnitř
Obaly od čokolád
Známky
Pohledy
Céčka
Ubrousky
Angličáky
Odznaky
Plechovky od nápojů
Kaktusy
Tácky od piva
Výstřižky z časopisů, kde byly hvězdy jako Dalibor Janda, Darinka, Kája Gott, Pepa Melen, Pavel Horňák, Lenka Filipová, Naďa Urbánková, Sagvan Tofi, Pepa Laufer, Iveta Bartošová, ….
Napadá vás ještě něco? Co jste sbírali vy?
Kde skončily vaše sbírky?
Již nějaký čas existuje v časopisu LinuxEXPRES velmi zajímavá rubrika Proč používá Linux. V ní se uživatelé Linuxu v krátkých mini zpovědích zamýšlí nad tím, proč právě oni používají operační systém Linux. Zpovědi jsou to mnohdy zajímavé, uváděné argumenty, proč právě Linux a ne jiný operační systém, přesvědčivé. Uvažujete-li o používání Linuxu, tuto rubriku vám velmi doporučuji.
Pokud již Linux používáte a rádi byste do rubriky LinuxEXPRESu přidali i ten svůj linuxový příběh, máte možnost. Pokud to stihnete do 10.6.2008 máte dokonce šanci vyhrát knihu Mandriva Linux 2008.1 CZ. Jak se píše v Vyhrajte nový Mandriva Linux 2008.1, jsou v soutěži celkem knihy dvě.
Já svou Linuxovou zpověď ještě nedodal. V brzkých dnech to ale napravím. Samozřejmě mimo soutěž. Při svém štěstí bych s jistotou vyhrál a někoho tak o knihu s výbornou distribucí Mandriva připravil :-).
Moc hezké video, které jak doufám potěší každého hráče. Osobně jsem většinu z her hrál a mnohé dohrál. Úžasné je také sledovat, kam se hry od velmi jednoduchého Pongu dostaly.
Jinak co si vzpomínám, Pong jsem hrál až někdy kolem roku 1982 ;-). O něco později pak v maringotkách Space Invaders, Pac Mana, Froggera a Centipede. Pitfala, Pole Position, Donkey Kong a další pak na Atari. Další hry pak na PC a konzolích. No prostě paráda. Teď když je čas mučím PSP, o kterém mám v plánu zas něco napsat.
Update: Chybějící hry v prvním videu:
Ač se dnes, v době kdy Linux celosvětově používá pouze pár procent počítačových uživatelů, může zdát nadpis přehnaný, není tomu tak. Dle informací uveřejněných v příspěvku A Million Motherboards a Month is a Good Start a v příspěvku Všechny základní desky Asus s Linuxem aneb je vymalováno?, který mě na předchozí příspěvek dovedl, bude se linuxová minidistribuce Splashtop natvrdo pálit do základních desek pro Asus.
Každý kdo si takovou základní desku zakoupí, bude mít hned po zapnutí počítače dostupný internetový prohlížeč Firefox 2.0 a Skype. Více video z Youtube:
Pro začátek se má výroba základních desek s Linuxem pohybovat v množství více než jednoho miliónu kusů za měsíc. Předpokládám-li, že se do budoucna k nápadu pálení Linuxu do základních desek přidají i další společnosti, máme se skutečně na co těšit.
A co na to uživatelé? Myslím, že budou víc než spokojeni. K čemu hloupá černá obrazovka, která vás uvítá, když v počítači nemáte operační systém, nebo vám odchází pevný disk? Dnes k ničemu. Lépe funkční aplikace ;-).
Do budoucna osobně předpokládám, že webový prohlížeč Firefox a Skype rozšíří další užitečné aplikace.
Více informací o linuxové minidistribuci Splashtop naleznete na domovských stránkách: http://www.splashtop.com/.
Minulý týden jsem velmi levně koupil starší, leč plně funkční, notebook IBM ThinkPad R32. Jak už to tak u starších počítačů bývá, chyběl nainstalovaný operační systém. Jediné co po něm zbylo, je ze zadu nalepená legalizační samolepka, opravňující používat Windows XP Professional. Jenže kde ho vzít a nekrást?
Každý kdo si myslí, že na počítač s legalizační samolepkou je možné nainstalovat jakékoliv Windows XP pak jen opsat produkční klíč se hrubě mýlí. Bohužel to nefunguje a tak je v tomto případě staršího počítače s samolepkou kontaktovat jeho prodejce, v mém případě by to bylo IBM, nebo možná už Lenovo ;-), a systém si do počítače vyžádat. U stolního počítače IBM, pro který takto CD u IBM žádal kamarád, vyšla cena médií se staronovým systémem na 500,- Kč. Jiné společnosti mohou CD poskytovat i za vyšší cenu.
Neznám natolik rozporuplný jazyk, jakým je v očima programátorů nahlíženo právě na BASIC. Mnozí programátoři ho předem zatracují a zjednodušují. Jiní ho považují za výtečný jazyk, v němž v mžiku udělají mnoho. Další pak většinou z neznalosti nechává chladnými.
Ať tak, či onak, pravdou zůstává, že historie jazyka BASIC je velmi bohatá a jeho kořeny sahají hluboko do minulosti. Konkrétně do roku 1963, v kterém dvojice John Kemeny a Thomas Kurtz navrhli původní verzi jazyka BASIC, kterou vzápětí pod jejich vedením implementoval tým studentů z Dartmouthu na sálovém počítači GE-256.
Cíle návrhu jazyka, které si autoři v počátku stanovili a jimiž se nejrůznější modifikace jazyka vyznačují dodnes, byly především jednoduchost s ohledem na začínající uživatele, obecnost a mnohoúčelovost, interaktivita, rozšiřitelnost vzhledem k potřebám pokročilých uživatelů, naprosté odstínění uživatelů od operačního systému a hardwaru, rychlá odezva pro malé programy a srozumitelné reportování chyb. Jazyk byl částečně založen na jazyku FORTRAN II a ALGOL 6O.
Původní BASIC získal označení podle místa vzniku jako Darmouth BASIC. BASIC nejen že v překladu znamená “základní”, ale jedná se o akronym Beginner’s All-purpose Symbolic Instruction Code, což by se dalo volně přeložit jako “univerzální jazyk symbolických instrukcí pro začátečníky”.
Kompilátor Dartmouth BASICu byl odpočátku poskytován zdarma, a tak se jazyku brzy dostalo širokého rozšíření. S nástupem minipočítačů nasadila BASIC společnost Digital Equipment Corporation do série minipočítačů PDP (Programmed Data Processor) a společnost Data General do minipočítače Data General Nova. V těchto minipočítačích byl jazyk implementován jako interpretr, namísto kompilátoru.
S nástupem mikropočítače Altair 8800 společnosti Micro Instrumentation and Telemetry Systems (MITS) v roce 1975 se BASIC ukázal velmi vhodným jazykem pro méně výkonné počítače. Jeden z prvních BASICů, který se na mikropočítači Altair 8800 objevil, byl Tiny BASIC, původně navržený Li-Chen Wangem. V témže roce pak zakladatelé nově vznikající společnosti Microsoft, Bill Gates a Paul Allen, vytvořili Altair Basic. O něco později pak z Altair BASICu vzešel Microsoft BASIC, který se v miliónech kopií stal velmi úspěšným. Microsoft BASIC se dokonce stal standardním jazykem počítače Apple II.
© 2007 - 2008 Lukáš Faltýnek a autoři
| Theme (Not so) Svěží
