Jak taky chutná Amerika

Jestliže někdy máte pocit, že naše zákony i policisté samotní jsou přísní, a že když celý život vede vzorně bez rozporu se zákonem a jednou jedinkrát díky souhře náhod či nevědomosti uděláte chybu, že by na to mohl být brán zřetel, tak na to pomalu zapomeňte.

U nás to asi ještě možné je, ale takový New York, tam jde o velký „ byznys“. Tomuto druhu výdělku napomáhají turisté a cizinci, kteří nad americkými zákony nevěřícně kroutí hlavou. Neznalost zákona neomlouvá. Málokoho ale napadne, jak zásadně by se tam mohla pravidla lišit. Málokdo si před řízením auta v Americe alespoň projde jejich pravidla silničního provozu. A pak je Amerika plná Alenek v říši divů.
Jedna z Alenek jsem byla i já.
Po pár dnech strávených v New Yorku jsme se rozhodli půjčit si auto a vyrazit dál, směrem na západ. Auto jsme si vypůjčili večer, seznámili se s ním a jeho automatickou převodovkou, projeli se po nočním New Yorku a v noci se vrátili do místa našeho pobytu, bytového domu v Brooklynu. Byli jsme zvědavi, jak se nám podaří zaparkovat. Přijížděli jsme k našemu domu s napětím.

„Hele, chachá, krásný místečko tu čeká přímo na nás“, ulevuje si radostně řidič. Opravdu, v řadě podélně parkujících aut, jako zázrakem je místo na ještě jedno auto. Na naše.
„RadÅ¡i tu nic moc nenechávejte.“ Hlásí Å™idič. Když ukradnou auto, je to jedno, když je z půjčovny, ale ty vÄ›ci v nÄ›m nám nikdo nezaplatí. A navíc – jsme v Brooklynu!“ Zní další pokyn.
Jsou dvě hodiny ráno, opouštíme auto a jdeme s taškami do bytu. Druhý den musíme brzy vstávat, abychom vyrazili z města dříve, než doprava v New Yorku a jeho okolí zkolabuje. Zbývá nám asi 5 hodin spánku. V kombinaci s časovým posunem je to vražedná kombinace.

Kupodivu se vypravujeme včas a kolem půl osmé už opouštíme byt, s batohy na zádech, obtěžkáni taškami. Zdá se mi, že naše auto nevidím.
„Jakou má to naše auto barvu?“ Ptám se.
„Tyjo, ani nevím, včera už byla tma, ale nějakou tmavou, modrou nebo zelenou ne?“ Dostane se mi odpovědi.
Znejištuji:“ A kde jsem parkovali? Nevidím ho.“

Docházíme do míst, kde by auto mělo být, mám pocit, že se mi vše jen zdá. Auto nikde, kdybych byla sama, projdu všechny okolní ulice, jestli jsem nezaparkovala jinde, jenže takhle nás tam udivených bylo více.
První na co jsme se vzmohli bylo prohlédnout si dopravní značky na v ulici, zda nás to nenavede na stopu. Nic.
Odnášíme vše zase zpátky do bytu a voláme o radu hostiteli, místními obyvateli.
Toho náš problém rozesměje:“ Jo, to je Amerika, buď ho ukradli, nebo odtáhli. Pro Vás by ale bylo lepší, kdyby ho ukradli, když ho máte z půjčovny. Odtah je tady děsně drahý.“
Mám na nÄ›j vztek, chová se jak kdyby to tady bylo na denním pořádku. Dává nám ale telefonní číslo, na místní policii, kde zjiÅ¡tujeme, že „naÅ¡e auto“ bylo skutečnÄ› odtaženo. O pár bloků dál je rozsáhlé parkoviÅ¡tÄ› odtažených aut, pro celý Brooklyn. PÅ™i vchodu do areálu to vypadá skoro jako pÅ™i vstupu na území USA. Pasy, proč tam jdeme, co potÅ™ebujeme, kde bydlíme, papíry od auta. VÅ¡ude jsou policisté a policistky, velké, tlusté černé,… vlastnÄ› jako z filmů, jenže ve filmu vás tolik nepÅ™ekvapí jako ve skutečnosti.
„Zkusíme to ukecat, jako že jsme cizinci, a jsme tu první den,…“ Navrhuji.
„Ne, to nedělejte, to je striktně dané, tím byste se ještě mohli přivést do dalších problémů.“ Upozorňuje hostitel, už se nesměje a náš nápad se smlouváním ho značně vylekal.

Systém je jak na české poÅ¡tÄ›, vezmete si lísteček s číslem a čekáte až se objeví vaÅ¡e číslo u pÅ™epážky. Tam jsme se jasnÄ› a stručnÄ› dozvÄ›dÄ›li, že se jsme parkovali ménÄ› jak 15 stop od hydrantu a to se nesmí. Pokuta 130 dolarů, plus částka za odtah auta, plus poplatek za parkovné na odtahovém parkoviÅ¡ti za jeden den….. Skončili jsme na částce 200 dolarů ( v dobÄ› kdy byl dolar za 27 Kč). Platba byla umožnÄ›na platební kartou. Po zaplacení nás naložili do staré dodávky, z které se rozléhala černoÅ¡ská hudba a paní policistka nás vezla pÅ™es rozsáhlé parkoviÅ¡tÄ› odtažených aut, kde bylo až tisíc aut. Celá plocha byla systematicky rozdÄ›lena do sektorů a díky tomu nás policistka dovezla k tomu naÅ¡emu. Což byla služba velká úspora času, vzhledem k tomu, že jsme nevÄ›dÄ›li, jaké barvy naÅ¡e auto bylo.

Vracíme se pro zavazadla, auto už na parkovišti nenecháme bez dozoru, a pomalu vyrážíme směr západ, v dopolední new yorské špičce. S velkým zážitkem, jak taky může chutnat paní Amerika.

Od té doby jsme si dávali sakra pozor na to, kde je hydrant a kde parkuje naše auto. Na placených parkovištích jsme si poctivě kupovali lístek. Jenže ani to v Americe nestačí. Dodneška mi není jasné, jak to dělají, ale když překročíte parkovací dobu o cca 3 minuty, v tu ránu máte za stěračem lísteček, s pokutou 21 dolarů, za neplacené parkování. Stejně tak si říkám, že byli Brooklynští policisté neuvěřitelně pohotoví, když stihli najít a odtáhnout špatně zaparkované auto. A to během 6ti brzkých ranních hodin. I dnes mi stačí potkat hydrant kdekoli na světě a ani nemusím mít auto, okamžitě si na náš příběh vzpomenu a odhaduji kolik stop od něj parkuje nejbližsí auto. Musím říci, že naši policisté jsou přece jen lidštější, každopádně se s nimi dá vyjednávat víc než s těmi Brooklynskými. Na druhou stranu, pro Brooklyn je to nepochybně příjemné posílení městského rozpočtu.

You can skip to the end and leave a response. Pinging is currently not allowed.

7 komentářů k “Jak taky chutná Amerika”

  1. Trtkal napsal:

    jóó myslím, že bychom si mÄ›li začít pomalu zvykat :D. Radary už nám sem nacpali, teď jeÅ¡tÄ› tohle a zachvilku nám sem pÅ™estÄ›hujou i ten Brooklyn ;), tím stylem, jak jim ty „ze zhora“ lezou vÅ¡ak víte kam. … dřív se lezlo Rusku, dneska zas na druhou stranu.

    Ale rozhodně krásnej článek a jestli někam pojedu, asi si více přečtu, co se kde smí a co ne :-) Ale že je tov USA až takhle drsný, to jsem si teda nemyslel (nenosej vedle pistole za pasem i metr? :-))

  2. Šťáva napsal:

    Moc pekne napsane.

    Ale vy jste jeste nevideli skripejici hasice u zablokovaneho hydrantu u nas v CR? Obcas to daji i v TV. Je to stejne jako v clanku, jen v US pravidelne patroly hned potencialni problem likviduji a u nas se na to kasle.

    Na druhou stranu musim pridat i pozitivni zkusenost. Stejne jako v US spousta policistu dba na poradek a dava pokuty, ti sami lide mi velice dobre a ochotne kdykoliv pomohli a poradili. Dokonce, pri ceste do Kanady, nam pomohli hledat spratelene auto na dalnici nebo pri bloudeni ochotne vytahli mapu a poradili nejlepsi cestu, upozornili na objizdky apod.

  3. David napsal:

    Trtkale, Trkale, to jsou mi ale řeči. Co se nejprve zamyslet nad důvody, proč na tom tak lpí? Až Ti vyhoří byt jen kvůli tomu, že se hasiči nedostanou kolem špatně zaparkovaných aut, nediv se.

    Dodržování zákonů a pořádku by mělo být pravidlem. Samozřejmostí je pak třeba nést následky za jejich porušení.

  4. mv napsal:

    „Musím říci, že naÅ¡i policisté jsou pÅ™ece jen lidÅ¡tÄ›jší, každopádnÄ› se s nimi dá vyjednávat víc než s tÄ›mi Brooklynskými.“

    Aha, takže ono je v pořádku, že se to u nás dá „ukecat“, že pravidla neplatí pro vÅ¡echny stejnÄ›? Dokud si tohle bude myslet vÄ›tÅ¡ina lidí, tak se z tohohle banánistánu nevyhrabem.

  5. Gaucman napsal:

    Šťáva: ano, to co popisujeÅ¡, tak vystihuje heslo, který si naÅ¡i policajti zatím dokázali jen napsat na služební auta: „pomáhat a chránit“. Pomoc od naÅ¡ich cajtů radÄ›ji nečekám.

  6. Lenka H. napsal:

    Je v pořádku, že chtějí policisté volnou cestu k hydrantu, ale mohlo by se na to někde upozornit, aby to věděli i cizinci

  7. iRoss napsal:

    Z článku mám stále stejný silnější dojem, že je člověk u nás v ČR z minulosti až nebezpečně deformovaný. Vlastně mě mrzí, že se člověk pozastavuje nad tím, že se v USA předpisy a zákony opravdu dodržují (nebo alespoň snaží dodržovat, ale většina zkušeností hovoří o opravdovém respektování). Ono je to totiž normální, jenže od nás na to bohužel nejsme moc zvyklí.
    Pokud jsem nÄ›co Å¡patnÄ› pochopil, pak se omlouvám – ale jak již zaznÄ›lo, požár není moc sranda a pÅ™ijít o vÅ¡echno kvůli Å¡patnÄ› zaparkovanému autu, to je zlý.
    A navíc – vyjednávat už znamená skoro totéž jako vyjednávat penÄ›zi, což znamená úplatky. Ono ta lidskost právÄ› v tohle vyústí. Zákon je zákon, o tom se nevyjednává.

Napište prosím komentář

You must be logged in to post a comment.