Pocta Douglasovi Adamsovi (1952 – 2001), aneb Ručníkový den – 25. května 2008

Douglas Adams
Stejně jako minulý rok, i letos připadá na 25. května 2008 Ručníkový den, který se koná na počest zesnulého Duouglase Adamse, autora kultovní knihy Stopařův průvodce po Galaxii. A samozřejmě i mnohých dalších výborných knih.

Jako velký příznivec Stopařova průvodce po Galaxii se ho opět zúčastním. Vás co Stopaře, případně ručníkový den znáte, tímto k účasti též vyzývám. Ostatní pak mohou číst dále.

Proč zrovna ručník. Protože jak se v knize i na stránkách Ručníkového dne píše jde o kolosálně důležitou věc, která by neměla chybět ve výbavě žádného hvězdného stopaře.

Citováno z knihy Stopařův průvodce po Galaxii:

„Ručník je skutečně kolosálně užitečná součást výbavy hvězdného stopaře. Především má značnou praktickou cenu – můžete se například do něj zabalit, aby vám nebylo zima, když poskakujete napříč chladnými měsíci planety Jaglan Beta. Můžete na něm ležet na zářivých, mramorovým pískem vystlaných plážích Santraginu V a vdechovat opojné výpary z jeho moří. Můžete na něm spát pod hvězdami, jež tak rudě září na planetě pouští, Kakrafúnu. Můžete ho použít jako plachtu, až poplujete na maličkém voru po proudu drsné řeky Moth, můžete ho namočit pro boj zblízka, nebo si jím zahalit hlavu, abyste necítili jedovaté pachy žravé obludy Blátotlačky z Traalu a nestřetli se s jejím pohledem (je to nepředstavitelně tupé zvíře, myslí si, že když ji nevidíte, nevidí ani ona vás – blbá jak tágo, ale značně žravá). Když jste v úzkých, můžete jím signalizovat o pomoc. No, a samozřejmě se jím také můžete utřít, pokud vám po tom všem ještě připadá dost čistý.

Co je však ještě důležitější, je obrovský psychologický význam ručníku. Tak například když nějaký paďour (paďour = ten, kdo není stopař) zjistí, že stopař má ručník, automaticky předpokládá, že vlastní rovněž kartáček na zuby, žínku, mýdlo, krabici sušenek, čutoru, kompas, mapu, klubko provázku, sprej proti mravencům, výbavu do deště, skafandr atd. ap. A nejen to. Rád stopaři půjčí kterýkoli ze jmenovaných předmětů nebo cokoliv jiného, co stopař nešťastnou náhodou “ztratil”. Onen paďour si totiž pomyslí, že ten, kdo dokázal stopovat napříč a našíř celou galaxii, žít v drsných podmínkách a za pár šupů, porvat se s osudem a přeprat ho, a kdo přesto vždycky ví, kde má ručník, je zřejmě člověk, s nímž je nutno počítat.

Tento obrat ostatně pronikl i do stopařského slangu. Lze například říct: “Hele, sasuješ toho húpyho Forda Prefecta? To ti je teda frúd, kterej fakticky ví, kde má ručník.” (sasovat = znát, brát na vědomí, seznámit se s, poznat po sexuální stránce; húpy = opravdu děsný frajer, frúd = opravdu děsně správný frajer). „

Nyní už víte, proč právě ručník. Teď ještě pár slov k tomu, co se od účastníka ručníkového dne očekává. Je to prosté, celý den byste měli s sebou nosit ručník, tak jak se o tom píše na stránkách Ručníkového dne:

Ano, opravdu byste měli celý den nosit ručník s sebou. Okolí vás může otravovat nebo vás mít za blázna, ale pak jen stačí schovat se za svůj ručník, dokud ti otravové neodejdou. (Tito lidé jsou nepředstavitelně tupí a myslí si, že když je nevidíte, nevidí ani oni vás – blbí jak tágo, ale jinak nebezpeční.) Ale vážně, pokud jste stále ve škole, vysvětlete svým učitelům, co děláte. Pravděpodobně toto gesto velkému literárnímu mozku ocení. Upřímně, řekněte jim to v předstihu. Také by vás mohli překvapit tím, že si sami přinesou ručník.
Možná nebudou v některých zaměstnáních tak chápaví, ale za pokus to stojí. Pokud se vás někdo zeptá, co děláte s ručníkem, řekněte mu, ať si koupí knihu. “

You can skip to the end and leave a response. Pinging is currently not allowed.

3 komentáře k “Pocta Douglasovi Adamsovi (1952 – 2001), aneb Ručníkový den – 25. května 2008”

  1. Klárka napsal:

    25.5. je neděle, škoda že se nejde do práce, pozorovala bych kdo má a nemá ručník…..

  2. LuFa napsal:

    Takto jsem s ručnikem chodil minulý rok: A máme tu Ručníkový den.

  3. Trtkal napsal:

    No jo, fakt neděle, to je na … to nebude taková zábava, jako chodit po škole a sledovat na přednáškách občas nějakého ručníkáře. Loni jsem uvažoval, že se zůčastním, ale nakonec jsem myslím nevytáhl patu z domu :-), takže to nemělo smysl, ale jinak za Stopařem si stojím, je to úžasná knížka :-)

Napište prosím komentář

You must be logged in to post a comment.