Fejeton – malá lekce z českého jazyka a literatury

Tento příspÄ›vek jsem napsala, protože si myslím, že je potÅ™eba vám nÄ›co vysvÄ›tlit a to, co je fejeton. Už dříve jsem si vÅ¡imla, že si buďto nevšímáte kategorii – žánrů, v jakých jsou naÅ¡e příspÄ›vky zaÅ™azeny, a nebo nevíte, co si pod daným žánrem pÅ™edstavit. Pak článku a dÄ›ji v nÄ›m popisovaném pÅ™ikládáte troÅ¡ku jiný význam, než ve skutečnosti má.

O fejetonu

Slovo fejeton vzniklo z francouzského feuilleton, což znamená lístek, nebo taky poznámka pod čarou.

V dnešní době se v tisku objevují i dílka s označením fejeton, ale zdaleka nesplňují to, co má fejeton splňovat. Jak se v tom pak mají děti a studenti vyznat, když se před psaním domácího úkolu inspirují fejetonem nefejetonem?

Abych se mohla pokusit vysvětlit co je fejeton, musím zabrousit nejříve trochu jinam.

Žurnalistika se rozděluje na dva žánry: zpravodajství a publicistika.

Zpravodajství – autor informace vyhledává, zpracovává a předává lidem. Zpravodajství tedy je objektivní, rychlé, vyvážené. Autor čtenáři nesděluje svůj názor na věc. Např. Neprotěžuje ani jednu stranu sporu, nesděluje čtenářům, jak by situaci řešil on. Zpravodajstvím by měly být zprávy v televizi, novinách, dnes i na internetu.

Publicistika – autor k informacím, či událostem dodává svůj názor a nÄ›kdy se i snaží ovlivnit názor čtenáře – pÅ™esvÄ›dčit ho o své pravdÄ›. Publicistické žánry: esej, reportáž, recenze, komentář, rozhovor, fejeton, sloupek a další.

Fejeton je krátký literárně publicistický žánr. Je psán s humorem, ironií, sarkasmem, nadsázkou a musí být zakončen pointou.

Autor může polemizovat o dané problematice, snaží se čtenáře získat na svou stranu.Takto napsaný fejeton se nazývá polemický.

Autor se i může ptát na názory čtenářů, vyzývá je k zamyšlení, ptá se na jejic názor. Tento fejeton se nazývá beseda.

Nejčastěji užívaný fejeton je satirický, je plný nadsázky, vtipu i ostrých slov. Bojuje proti lidské hlouposti, pověrám i nevěrám:-), míří do svědomí čtenářů.

Fejeton se vždy týká jednoho tématu, jedné myšlenky. Cílem fejetonu je čtenáře pobavit a dovést k zamyšlení.

Zde publikujeme mnoho příspÄ›vků jako fejetony. Fejeton je subjektivní žánr. Subjektivní se ale nerovná pravdivý. To mi objasnila lektora tvůrčího psaní – Markéta Dočekalová.

Je-li text subjektivní, znamená to, že je na věci a problémy nahlíženo očima autora, jeho viděním a cítěním a vše je filtrováno přes jeho duši a životní zkušenosti. To je subjektivní text. A takový text může být naprosto pravdivý, ale také nemusí, čili to s pravdivostí nebo-li objektivností textu nemá vůbec nic společného.

ÄŒasto místo zamyÅ¡lení nad pointou, nebo „co tím autor chtÄ›l říci“ čtenáři pÅ™emýšlí nad tím, co ten LuFa, Dena, Marcela nebo já jsme asi za človÄ›ka, jak můžem toto říci, z onoho si dÄ›lat legraci a ono zlehčovat. Opravdu, fejetony musí být subjektivní, mohou být i pravdivé – tedy z autorova života, ale nemusí. A často nejsou, to by pak čtenáři o autorech vÄ›dÄ›li moc. To je asi to co jsem vám dnes chtÄ›la říci.

Za sebe přiznám, že plno věcí jsem někde slyšela – v restauraci, ve vlaku, od dětí. Málo z nich jsem osobně prožila. Inspirace je všude, stačí jen ji sebrat a dát na klávesnici.

Zaručené správný fejeton (zkontrolován lektorkou):

Rodičák

Na záletech

You can skip to the end and leave a response. Pinging is currently not allowed.

14 komentářů k “Fejeton – malá lekce z českého jazyka a literatury”

  1. Marcela napsal:

    OsobnÄ› mám velmi ráda fejetony Rudolfa KÅ™esÅ¥ana, pamatuju jeÅ¡tÄ›, když vycházely v Mladém svÄ›tÄ›, ale vyÅ¡ly i knižnÄ›. Napsal a publikoval jich prý pÅ™es dva tisíce. Jsou velmi nápadité, hravé a vtipné. (Doporučuji…)

  2. LuFa napsal:

    Můj oblíbenec z oblasti fejetonů je Jaroslav Hašek. Ze současných autorek pak samozřejmě Klárka ;-). Současné fejetony nejčastěji čtu v novinách a magazínech MF Dnes.

  3. hurri napsal:

    Jste si jistí, že je nutné literární žánry této krátké formy takto škatulkovat? Kdo ta pravidla vytvořil? Pokud je to v novinách v rubrice fejeton, tak ještě možná, ale na blogu?
    Já bych to z tÄ›ch novin vyházel. Může tam být pÅ™ece subjektivní poznámka publicisty a tam by mohlo být cokoliv – tÅ™eba fejeton.
    Mně je to fuk, od dob jsou k dispozici agregované zdroje (RSS) noviny nečtu. Proč se prohrabovat spoustou článků, které mě nezajímají?

  4. trpaslik napsal:

    Takže to znamená, že televize Nova nemá zpravodajství.

  5. LuFa napsal:

    Hurri: Fejeton je označen fejetonem proto, aby si jeho obsah mohl čtenář lépe zařadit a dále s ním pracovat. Pokud se na internetových stránkách fejeton vyskytne, myslím, že je vhodné ho i takto označit. Čím se fejeton vyznačuje nalezneš právě v článku výše.

  6. LuFa napsal:

    trpaslik: LOL. Výborný postřeh, toto mě nenapadlo :-D.

  7. Marcela napsal:

    A pak mne taky oslovily fejetony Tomáše Baldýnského, píše v Lidovkách. Vždycky se u toho moc pobavím… a to si myslím, že by fejeton mÄ›l. Zaujmout, pobavit… možná i pÅ™imÄ›t k zamyÅ¡lení.
    Ale nÄ›kteří lidé prostÄ› tento žánr nemají rádi a vyhledávají jenom „objektivní“ zpravodajství…
    Jde jim primárnÄ› jenom o obsah a asi si neumí nebo nechtÄ›jí vychutnat i formu…

  8. roman napsal:

    fejeton som niekedy obluboval,teraz sa my nechce rozmyšlat nad poinou

  9. Marcela napsal:

    A pak mne taky oslovily samozÅ™ejmÄ› fejetony Klárky… (A já sem tam taky napíšu nÄ›jaký docela dobrý :-)) Ale mistÅ™i jsou mistÅ™i!

  10. Klára napsal:

    Někdy je to zásadní vědět, co za literární útvar čteme. Aby jsme nezpanikařili.
    Například sloupek, ten má být o aktuálních záležitostech, dřív býval na vrchní straně novin a opravdu měl říci tu nejdůležitejší zprávu dne. Fejeton aktuální být může a nemusí. Hlavně jsem chtěla říci, že fejeton nemusí být podle skutečné události, tak jak se stal, ba dokonce by tak napsán ani být neměl.Fejeton je prostě tak jak ho autor sesumíruje.

  11. Klára napsal:

    To Trpaslík:
    Myslím, že by neškodilo, kdyby novináři občas prošli nějakým školením, budto lety praxe ztratili pojem o novinařině, nebo ho ani nikdy neměli:-) Tím narážím na fakt, že dnes je víc novinářů, kteří nemají žurnalistiku vystudovanou.Jsou sice dobří, ale pak se může stát, že ani neví, že nedělají zpravodajství:-)

  12. trpaslik napsal:

    Jak to tak pozoruju, tak se mi zdá, že ani buď nechtÄ›jí, nebo spíš nesmí, jelikož to je zpráva co zpráva hroznej narychlo dÄ›lanej subjektivní blábol, pÅ™i kterém jeÅ¡tÄ› na konci trapnÄ› „zavtipkují“ (nehledÄ› na to, že pokud se človÄ›k o danou zprávu / problém zajímá, tak zjistí, že se vÄ›tÅ¡inou min. z 50% zakladá na lži nebo kamufláži)

  13. Marcela napsal:

    Taky mám tu zkuÅ¡enost, že novinaÅ™inu dÄ›lají lidé, kteří vystudovali původnÄ› nÄ›co úplnÄ› jiného. Ale vzhledem k tomu, že jsem na tom podobnÄ› – mne to dost povzbudilo… Na druhé stranÄ› ale „trocha teorie nikoho nezabije“, že… :-)

  14. hurri napsal:

    Na novinařinu se snad nemusí studovat-> buď dokážu sehnat a podat pravdivé informace a nebo nedokážu. Trocha teorie může pomoci, ale jinak na tom nevidím nic složitého.

Napište prosím komentář

You must be logged in to post a comment.