(LuFa: Vážení čtenáři, tímto příspěvkem o Arteterapii bych rád uvedl novou autorku Denisu. Na blogu bude psát pod přezdívkou Dena. )

Nesportuju. Nikdy jsem nestála na lyžích, nehraju volejbal – popravdě ani mě nebaví se na sport dívat…Zato manžel – jezdí na prkně, chodí hrát nohejbal…

Vloni jsem si po třech letech na mateřský řekla, že se taky potřebuju nějak realizovat. Ale žádná kolektivní záležitost – kromě sportu – mě nenapadala.

Pak jsem náhodou narazila na inzerát, že se v Hradci Králové bude konat kurz arteterapie. A tak jsem se chodila jednou za měsíc, v sobotu, realizovat. Byla to paráda. Naše vyučující Zuzka nám vždycky povyprávěla něco málo z teorie nebo historie umění a pak jsme patlaly. (tvrdý y píšu záměrně, byly sme samý holky) Dělaly jsme všechno možný: prstové barvy, suchý křídy…ale žádný umělecký díla – jen si vyzkoušet techniku a vyřádit se. Jak to trefně vyjádřila jedna z holek, Olga: „Já jsem tempery nevzala do ruky už několik let…né, že by mě to nenapadlo, ale manžel by na mě asi doma koukal jako blázen, co že to tam dělám..“ Bavilo nás to i kvůli Zuzce, která nelitovala času a doma po večerech barvila několik kilo rýže na různý barvy, abychom si pak v sobotu mohly sypat ohromný mandaly..

Arteterapie je léčebný postup, který využívá výtvarného projevu jako hlavního prostředku poznání a ovlivnění lidské psychiky a mezilidských vztahů. Někdy bývá přiřazována k psychoterapii a jejím jednotlivým směrům, jindy je pojímána jako svébytný obor. Obvykle se rozlišují dva základní proudy, a to terapie uměním, v níž se klade důraz na léčebný potenciál tvůrčí činnosti samotné a artpsychoterapie, kde výtvory a prožitky z procesu tvorby jsou dále psychoterapeuticky zpracovávány.

(Citace z www.arteterapie.cz)

Letos už jsem nastoupila do práce, takže jsem nechtěně „realizovaná“ až až. Po měsíci v práci jsem si vzpomněla na kurz arteterapie, přemýšlela jsem, jestli začít zase chodit – mezi lidi už se teď dostanu.

Jo, jo…nakonec zase chodím. Sešly se tam fajn holky. Minulou sobotu jsme batikovaly. Posypaly jsme trička barvami a daly zapíct v pytlíku do mikrovlnky. Pravda, první výtvor nám shořel, neodhadly jsme čas….ale pak už to bylo umění. Doma jsem potom pyšně předávala mýmu Matýskovi flekatý tričko na který jsem ještě vysavovala pavouka. Pravda, manžel koukal trochu skepticky, ale bylo mi jasný, že Maty mě pochopil:“Tyjó, tričko se spajdrmenem!“

Myslím, že je docela škoda, že letos neměl kurz skoro žádnou reklamu. Já sama jsem viděla jen jeden plakát. Určitě by se našlo víc „nesportovců“.

Související články:

Tip na víkend – z kurzu arteterapie

Odkazy:

Praktické info o kurzu: Kurz Arteterapie.