Ostblock versus Westblock

Minulé týdny jsem postupně měla dvě návštěvy ze zahraničí, ač ze zahraničí blízkého, rozdíl byl obrovský. Rozdílný pohled návštěvníka z „Ostblocku“ a „Westblocku“ jsem cítila takřka denně.

První návÅ¡tÄ›va byla z Polska, už z návÅ¡tÄ›v minulých jsem vÄ›dÄ›la, čím Justýnu pohostit, rozdíl by nepatrný v tom, že jsem ji nemohla nabídnout fernet a pivo, jak tomu bylo zvykem – Justýna čeká miminko. I tak jsem nakoupila jako vždy lučinu, korbačiky, český chléb (musí být s kmínem), suÅ¡enky Opavia, studentskou pečeÅ¥…….a nÄ›kolik druhů nealkoholického piva.

Jednoho dne jsme šly kolem malých potravin, typický rohový obchůdek na Vinohradech. Původně jsme chtěly jen koupit vodu, ale pak Justýna zahlédla v mrazících boxech nanuky.

„To je česká zmrzlina?“ Ptala se mě německy.
„To jsou české nanuky, zmrzlina na tyčce.“ Odpovídám.
„Tak to musím ochutnat, to my nemáme.“ S nadšením hlásí Justýna a už to bylo.

Další den jsme se pohybovaly v okolí Pražského hradu a Justýna opět dostala chuť na český tvarohový nanuk. Jenže ouha. Všude byla Algida. Hledaly jsme dlouho, už jsem se i v obchodech ptala, zda je možnost, někde na Malé straně sehnat české nanuky.

„No to tu nikdo nemá, kdo by to kupoval, cizinci to neznají, co neznají, to nekupují. A češi tu nejsou.“ Odpovídá prodavač.

„Ach jo.“

Když jsme se dostali z turistických lokalit, postupně Justýna okusila Míšu, Kubu, Tvaroháčka a hrozně si libovala.

„Je to dobré a levné.“

Za dobu pobytu jsem jeÅ¡tÄ› v supermarketu byla nucena vybírat džusy, které jsou zaručenÄ› české, pak vína – moravská, jogurty, trubičky hoÅ™ické…..

Nezapomnělo se ani na krtečka a jeho kamarády. V obchodě v Celetné ulici, stál malý krtek 280 Kč. V Tescu na Národní stál stejný Krtek 180 Kč. Kromě krtka tam měli i porcelánovou soupravu s krtkem. Okolo se ochomejtalo dost lidí, Justýna mi zašeptala, že to jsou taky její krajani.

Justýna vezla domů spoustu českých výrobků, musím říci, že mě to hřálo u srdce.

******
O pár dní později mě navštívil Martin („západní němec“)
Opět jsem nakoupila chléb, lučinu, sýry, studentskou pečeť a Opavia sušenky. Jelikož zůstával doma sám, zjistila jsem, že se ničeho ani nedotkl.
Poslední den jsem se ho ptala:
„Co jsi tu teda celou tu dobu snídal?“
„ Chleba a Ramu,tu znám, ta je stejná jako u nás.“ Odpověděl mi klidně.
„Je tu spousta jinejch věcí, mohl jsi ochutnat cokoli!“ Pokračovala jsem.
„ To já neznám, nepoznám ani co to je, když to tam není napsaný.“

V tu chvíli se mi vrátila slova prodavače z Malé strany.
„….kdo by to kupoval, cizinci to neznají, co neznají, to nekupují.“
„Ach jo“

Martin z Čech nevezl vůbec nic. Nic za to nestálo.

Když jsem u něj bydlela, nechala jsem mu tam české potraviny. Asi po 14ti dnech od mého odjezdu mi psala Justýna, že u něj v ledničce našla všechno moje dobré super jídlo zkažené. Byla tenkrát naštvaná víc než já.

„Proč mi to nedaroval, vždyt to bylo tolik peněz a tolik dobrého jídla!!!“

Ano, takže budoucnost opravdu mají Mc Donaldi, KFC, Milka, Coca Cola,… Západní turisté nechtÄ›jí „ na východě“ riskovat.

Rozdíl mezi Ostblockem a Westblockem tu stále je…………
……o ostatních postÅ™ehách zas tÅ™eba příštÄ›.

You can skip to the end and leave a response. Pinging is currently not allowed.

6 komentářů k “Ostblock versus Westblock”

  1. LuFa napsal:

    Moc pěkný postřeh Klárko a moc velmi hezky napsaný. Trochu mi to s Martinem připomíná situaci, když jsem chvíli ve Španělsku cestoval s Japoncem. Mimo jiného jsem s ním nakupoval. V obchodě se mě na každou potravinu ptal a ke všemu čuchal. I ke konzervám, což bylo velmi legrační. Jednoznačně ale byla znát nedůvěra ke všemu neznámému.

    Na druhou stranu, ruku na srdce, taky mi chvíli trvalo, než jsem se něco v Asii, nebo v Africe odvážil vzít do pusy. Vůbec nejhorší to bylo v Mongolsku ve stepích, kde mnoho na výběr skutečně nebylo. Neexistovali jiné alternativy, než jíst s domorodci. I to jsem ale po třech dnech hladovění překousnul ;-).

  2. Klárka napsal:

    LuFa: Jo napadlo mě taky, že jsem byla nedůvěřivá k jídlu v Africe, no a v Asii, bych asi jedla málo. Jenže, Asie je trochu víc daleko a větší rozdíl. Martin tu byl za 4 hodiny autem, jsme sousedé, ale on prostě do roku 1989 o nás věděl kdoví co, nebo vůbec nic. Nenastane brzy doba, kdy se bude vaše Lucinka bát ochutnat Olomoucké syrečky?

  3. LuFa napsal:

    Klárka: No, vzhledem k tomu, že Olomoucké syrečky doma čas od času konzumuji a děti jejich charakteristickou vůni znají, myslím, že jistou důvěru k nim postupně získávají :-D.

    Co se týká uvedeného „extrému“ s Asií a Afrikou, jsou státy nám blízké, jako tÅ™eba Rumunsko, Bulharsko, Litva, k jejichž potravinám nebude mít mnoho čechů taktéž důvÄ›ru.

  4. Lemik napsal:

    2 Klárka: Možná hloupý dotaz, proč jsi se s Justinou bavila německy? Když je to Polka.

    Před 2 lety jsem měl s přítelkyní doma jejího kámoše z Francie. Šli jsme do takové fajn české hospody pod hradem a on si dal špagety. Oni asi nechtěji ochutnávat jídlo hostitelů.

    Teď jsem byl 14 v Chorvatsku a snažil jsem se kupovat jen jejich věci, škoda jen, že to byl docela problém. Jsem prostě jiní, lepší :-)

  5. Klára napsal:

    Lemik: NÄ›mecky – ze zvyku, známe se z NÄ›mecka. Taky jsme se divily, proč se krkolomÄ› dorozumíváme nÄ›mecky, když českopolÅ¡tina je nám bližší.

  6. darisp napsal:

    Mám taky jednu zkuÅ¡enost. Je to už pár let, co u nás byli přátelé z Itálie. SamozÅ™ejmÄ› jsme jim chtÄ›li ukázat ÄŒechy jak se patří, takže kromÄ› různých výletů po krásách naší zemÄ› jsme jim každý den uvaÅ™ili typické české jídlo. Jeden den zase oni na oplátku udÄ›lali „Å¡pagety“. VÅ¡echno jim moc chutnalo, až na jednu výjimku. Tou byly kynuté sladké knedlíky s borůvkami. Filippo i Anna snÄ›dli každý jeden a Å¡li se dorazit pizzou:-) Jinak ochutnali knedlo, zelo, svickovou atd a byli nadseni:-)

Napište prosím komentář

You must be logged in to post a comment.