10 důvodů proč používat Linux

BabyLinux - zdroj: http://images.linux.com/babytux.png
Čas od času se mě přátelé, kteří využívají jiný operační systém, nebo s počítači začínají, ptají, proč by měli vlastně používat „nějaký“ Linux? Co je na něm tak skvělé? Našel jsem si tedy nyní trochu času a důvody proč Linux používat jsem se snažil shrnout do deseti hlavních bodů.

1) Linux je moderní operační systém vhodný jak pro začínající, tak pokročilé uživatele

Ač se to stále mnoha lidem nemusí zdát, Linux je velmi moderní operační systém, který odráží současný pokrok ve světě informačních technologií.

Zatímco od předposlední vydané verze Windows XP museli uživatelé na novou verzi Windows Vista čekat téměř šest let, uživatelé Linuxu měli a mají s upgrade své distribuce vše nové na svých počítačích během pár měsíců.

Linux dále bere ohledy na méně pokročilé uživatele výpočetní techniky, nebo začátečníky, takže pro běžné věci, kterými jsou prohlížení webu, napsání si emailu, textu v textovém editorů, výpočtů v tabulkovém procesoru, poslechnutí si muziky, podívání se na film, zahrání si hry nejsou potřeba žádné znalosti.

Zkušeným uživatelům pak Linux nabídne vše, na co si jen lze vzpomenout.

2) Linux je zdarma, či za velmi nízkou pořizovací cenu

Ne vše co je zdarma, nebo se prodává velmi levně musí být zákonitě špatné. Linux budiž tomuto světlým příkladem.

Většina výborných linuxových distribucí je jejich tvůrci v základu (bez podpory, literatury, proprietárních ovladačů) poskytována zdarma. Za relativně malý peníz pak i s podporou.

Pokud máte v rodině, nebo ve firmě více počítačů, nebo jen nechcete být vázaní velmi omezenou OEM licencí, vychází například pořízení operačního systému Windows v porovnání s Linuxem velmi draze.

3) Linux a mnoho aplikací pro Linux dostupných vytváří uživatelé pro uživatele

Linux a mnoho výborných aplikací, které jsou pro Linux dostupné vytváří sami jejich uživatelé a to bez nějakého ryze komerčního finančního kalkulu, ale jen pro to, aby pohodlně a lehce na počítači vytvořili to, co vytvořit chtějí a potřebují.

Proto není divu, že s Linuxem a mnoha Linuxovými aplikacemi dosáhne jejich uživatel oproti jiným operačním systémům a komerčním aplikacím značné efektivity.

4) Linux na první (ale i další :-) ) pohled nádherně vypadá a výborně se ovládá

Nebudu daleko od pravdy, když řeknu, že mnoho nelinuxových uživatelů při pohledu na linuxový desktop (Gnome, KDE, XFCE) položí otázku, jaké že pěkné Windows to jsou, na které se dívá. Stalo se mi to několikrát.

Na základě tohoto se tedy odvažuji tvrdit, že Linux skutečně velmi hezky vypadá. A mnoha uživatelům se líbí.

Co se týká ovládání, tak to je u Linuxu skutečně efektní. Mnoho klávesových zkratek. Více pracovních ploch. Vlastnosti oken aplikací, jako vždy na vrchu, nebo průhlednost a mnoho dalšího.

5) Linux je odolný virům a další ohavné havěti

Pokud vám viry, červy a jiná ohavná havěť nahání hrůzu, vězte, že s Linuxem se ji bát nemusíte. Vlastně se s ní ani nesetkáte a za čas už ani nebudete vědět o čem je řeč. Pro Linux prakticky viry neexistují a ani do budoucna existovat nebudou. Na kvalitní operační systém si prostě nepřijdou.

penguin-on-throne - zdroj: http://www.davidlouisedelman.com/images/penguin-on-throne.jpg

6) Linux je víceuživatelský

Pokud nemáte počítač jen sami pro sebe, ale požadujete, aby ho mohlo sdílet více uživatelů, je pro tuto situaci Linux jak dělaný. Jednoduše každému uživateli vytvoříte vlastní účet s kterým se do Linuxového systému budou hlásit.

Jednotliví uživatelé s účtem obdrží i část diskového prostoru, kam uvidí pouze oni sami, nebo si sami ještě rozhodnout, co kdo z ostatních uživatelů na jim vyhrazeném diskovém prostoru uvidí.

7) Linux je stabilní

Pokud jste se nÄ›kdy v životÄ› setkali s nestabilním operačním systémem, určitÄ› víte, jaké peklo je na takovém systému pracovat. Máte rozdÄ›lanou práci a najednou …. systém se poroučí do binárního nebe a s sebou veÅ¡keré aplikace.

S Linuxem se tohoto bát nemusíte. O vypnutí systému rozhodujete jen a jen vy jako uživatelé. Linux je velmi stabilním systémem.

8) Linux k instalaci software používá balíčkovací systém

S vynálezem balíčkovacího systému máte jako uživatele valnou většinu aplikaci na dosah ruky. Žádné zdlouhavé prolézání webu.

V Linuxu si spustíte balíčkovací systém, v něm si buďto podle kategorií činnosti, či názvu aplikace nebo jejího popisku vyhledáte aplikaci, kterou potřebujete, stisknete tlačítko, provede se její instalace a chtěnou aplikaci můžete začít hned používat.

9) Linux aktualizuje sebe i nainstalované aplikace

Je smutnou pravdou, že vytvořit bezchybný program nelze. Co však lze je nalezené chyby opravovat. Proto, aby se uživatel nemusel pracně zajímat o to, jaká chyba byla v systému, nebo v nainstalovaných aplikacích nalezena, je toto řešeno automatickými aktualizacemi. V Linuxu se tyto automatické aktualizace vztahují jak na operační systém, tak i na aplikace nainstalované přes balíčkovací systém. Díky tomuto bude mít Linux a aplikace v něm stále aktuální.

10) Linux a většina aplikací pro něj je plně zdokumentovaná a jsou přístupné zdrojové kódy

Pro každého kdo rád poznává jak věci fungují, nebo si je rád upravuje k obrazu svému, dává Linux jedinečnou možnost vše poznat a ze vším si pohrát. Není nic lepšího než dobře zdokumentovaný a plně otevřený systém. Stejně tak i většina aplikací, která se pro tento systém používá.

Linuxu nic před svými uživateli nic neskrývá a každému dává možnost se do něho podívat, nebo si ho dle svých potřeb upravit.

You can skip to the end and leave a response. Pinging is currently not allowed.

37 komentářů k “10 důvodů proč používat Linux”

  1. yuko napsal:

    a co tak prihodit este nejaky ten link na lnxs ?

  2. LuFa napsal:

    Pokud myslite linkem na lnxs link na linuxovou distribuci, tak je možno například:

    Ubuntu – http://www.ubuntu.cz/

    openSUSE – http://www.opensuse.org/

    Fedora – http://fedoraproject.org/

    Mandriva – http://www.mandrivalinux.com/

    Debian GNU/Linux – http://www.debian.org

  3. štěpán napsal:

    I Windows jsou moderní (viz 1) operační systém :-) sice nevychází nová verze každých půlrok, ale podle mne to nejde porovnávat. Linux je spíš složen z mnoha knihoven a programů, jejiž aktualizace vycházejí. Výhodou Linuxu je v tom, že základní distribuce obsahuje rovnou kancelářské balíky nebo kvalitní nástroje pro Internet (poštovní klient, prohlížeč, komunikační program atd.). Windows naproti tomu obsahují Wordpad, ktetý nejde s třeba s OpenOffice porovnávat (schválně nezmiňuji MS Office, protože ty jsou sice kvalitnější než OpenOffice, ale jsou placené a nejsou v základní distribuci). Outlook Expres mi přijde prakticky nepoužitelný. Pokud však srovnáváme jen operační systém, OpenOffice, Firefox nebo Thinderbird jsou na Windows portovány také, takže není problém je používat.

    Není pravda, že by OEM verze byla funkčnÄ› omezena. Pouze je distribuován systém s novým počítačem, na který se váže i licence. Software tvoÅ™ený ‚uživateli pro uživatele‘ (viz 3) je tvoÅ™en i pro Windows nebo jiné platformy. Vzhled pro mne osobnÄ› není až tak důležitý, grafické ‚fičurky‘ si klidnÄ› odpustím a operační paměť využiji pro nÄ›co jiného. Co se týče průhlednosti a dalších vlastností, tak lze prakticky kterýkoliv systém rozšířit utilitami.

    I Windows je odolný proti ‚havÄ›ti‘ :-) stačí mít nainstalovaný antivir a firewall, napÅ™. Avast nebo Kerio lze používat zdarma. Příznivci Linuxu se absencí virů rádi ohánÄ›ji, ale upřímnÄ›… který duÅ¡evnÄ› zdravý ‚Å¡kůdce‘ by tvoÅ™il viry pro minoritní systém :-) je to samozÅ™ejmÄ› dáno i tím, že každá distribuce Linuxu je jiná (ovÅ¡em i v součtu je to u běžných uživatelů stále minorita).

    Systémová práva jsou v Linuxu velkou výhodou, o tom asi nelze příliÅ¡ polemizovat :-) v tomto ohledu má Windows co dohánÄ›t – sice omezení lze také nastavit, ale jeÅ¡tÄ› by to chtÄ›lo trochu dotáhnout (uvidíme, jak se toho zhostí Vista).

    Windows nejsou stabilní? Používám Windows XP a jsem s nimi spokojen :-) nepadají mi, nezatuhávají a nepociÅ¥uji žádná omezení – mohu to porovnat s Linuxem (Open SuSE a Ubuntu).

    Použití balíčkovacího systému může být někdy velký problém, zvláště pro lidi, kteří nejsou připojeni k Internetu :-( instalace většiny softwaru je utrpením, chybí některé knihovny a programy jsou bez nich nespustitelné.

    Linux vidím samozÅ™ejmÄ› jako alternativu, líbí se mi v mnoha smÄ›rech – a pÅ™edevším díky cenÄ›. Bohužel nÄ›které vÄ›ci jsou stále nedotažené :-( synchronizace mého MDA Varia (kalendář, kontakty, úkoly…), v základu nÄ›kterých distribucí nejsou kvůli licenci ani běžné kodeky (WMF, MP3, DivX…), pÅ™idávání specifického hardwaru (výrobce podporuje vÄ›tÅ¡inou platformu Windows), díky vysoké provázanosti je Linux bez pÅ™ipojení k Internetu prakticky nepoužitelný… mnoho lidí je na Windows zvyklá z práce nebo ze Å¡koly a nic jiného než Windows prostÄ› používat nechce :-)

  4. Pepa 'JoLa' Lacina napsal:

    To: Å¡tÄ›pán. Koukám že mÄ› nÄ›kdo pÅ™edbÄ›hl :-) ChtÄ›l jsem nÄ›co takového taky napsat. Jsem sice zastáncem Linuxu (a doma ani v práci nic jiného nepoužívám) ale… Pro mÄ› jako človÄ›ka který tvoří weby a programuje v PHP je Linux ideální. U táty ve firmÄ› bych si nedokázal Linux pÅ™edstavit už jenom kvůli účetnictví které pod Linuxem prostÄ› nerozbÄ›hnu (Money S3). …“mnoho lidí je na Windows zvyklá z práce nebo ze Å¡koly a nic jiného než Windows prostÄ› používat nechce“… a to je jedna z vÄ›cí která mÄ› dráždí. MÅ MT má podepsanou smlouvu MS SELECT a vÅ¡echny Å¡koly mohou nakupovat za opravdu legrační ceny (WinXP cca 2500,-, Office2003Pro 1500,-) Tímhle si Microsoft „koupí“ další generaci zákazníků kteří budou zase chtít Windows. HOWG K tomu padání. Linux opravdu nepadá. Ale když žuchne Quanta a zrovna jsem napsal nÄ›co co jsem 3 hodiny vymýšlel (průběžnÄ› ukládám ale prostÄ› to „ztuhne“ v té nejblbÄ›jší chvíli) tak jsem opravdu naÅ¡tvaný a rozdíl mezi Win a Lin v tu chvíli nevidím (ale vidím rudÄ› a nadávám ;-)). Co se mi na Linuxu opravdu líbí je možnost vybrat si a možností je mnoho. Zatím jsem s Linuxem spokojený a manželka taky („Jéé co to máš v počítači? Tučňáka? Ten je héééézkej. Jáho chci taky“ :-))

  5. halogan napsal:

    Né že bych nesouhlasil. Je to zajímavý článek, nicménÄ› bod „Linux je víceuživatelský“ mi pÅ™ijde takový… v dneÅ¡ní dobÄ› celkem nevhodný. Poukažte na operační systém, běžnÄ› používaný, který toto neumí.

  6. --==[FReeZ]==-- napsal:

    Opravdu povedeny clanek, posledni dobou mi pripada, ze se o GNU/Linux hovori a pise mnohem vice, nez kdykoli drive a to je dobre. Mnoho uzivatelu uz nechce byt dale crash-dummies pro Micro$oft a tak si instaluji *buntu/Debian/Suse/Mandriva/etc. V clanku jeste mohla byt vyzdvihnuta moznost globalni zmeny jazyku. Temer veskere zakladni aplikace v GNU/Linux maji vicejazycnou podporu, cili uzivatel pepa muze mit napriklad cely system po prihlaseni cesky, uzivatel jakub korejsky a uzivatel root napriklad anglicky. Vsem se priradi po prihlaseni klavesnice kterou si nastavili i jazyk, ktery si nastavili. Prelozeny jsou i chybove hlasky. Toto Windows neumi a jeste hodne dlouho umet nebude.

    štěpán: ad. 1) Windows jsou vzdy technologicky pozadu, nejen svym zabugovanym a na standardy nedbajicim designem, ale i jednotlivymi moznostmi kernelu. Tyto moznosti nejsou ani z poloviny takove, jako u Linuxu. Pochybuji, ze Windows umi pracovat napriklad z 50TB velkymi pevnymy disky, nebo ze uz obsahuje propracovany packet filter, podporu pro napriklad 1TB RAM, mailserver, secure telnet, kvalitni dalkovou administraci a mnoho dalsich veci. To vse, co ve Windows neni lze bud vzit z GNU, nebo (a to je nejcastejsi) zakoupit za neuveritelne vysoke ceny. Pojem Shareware hovori za vsechno. Cokoli potrebujete ve Windows, bez Shareware proste neudelate. At uz se jedna o WinRAR, TotalCommander, WinAMP, Nero, nebo kterykoli jiny prakticky program.
    V GNU/Linux jsou ke vsem temto programum svobodne alternativy, ktere lze uzivat zdarma.

    ad. havet: Pro Windows je potreba instalovat zvlast Firewall, Antivirus, AntiSpyware, Antidealer, Registry cleaner, atd. Toto vse snizuje vykon a hodne. V GNU/Linux to takto neni a neplytva se v nem tedy zbytecne zdrojy, ani procesorem. GNU/Linux pobezi i na slabsim zeleze a nikdo Vas v nem nebude nutit nakupovat za desetitisice novy HW, pouze kvuli stupidnim cirkusovym efektum.

    ad. Stabilita: Windows nejsou stabilni, dost casto zatuhavaji a navic chteji neustale restartovat, nejen po kazdem zaplatovani, ale predevsim po kazde vyraznejsi zmene konfigurace, pridani hardwaru, nebo dokonce i po nainstalovani noveho softwaru !

    ad. Balickovaci system: Pokud nekdo nema internet, postaci mu DVD s libovolnou distribuci, protoze na nem je vse (veskere potrebne knihovny pro obsazene balicky).

    Windows je desktopovy system, na serveru IMO nema co delat a i pro desktop mi prijde mnohem vhodnejsi treba takovy Gentoo.

  7. BaRacuda napsal:

    S tou stabilitou bych to neprehanel,linux mi pada katdou chvili(aniz bych se v nem hrabal…) a widle drzej

  8. --==[FReeZ]==-- napsal:

    BaRacuda: stabilita operacniho systemu je primo umerna jeho konfiguraci, ktera vetsinou byva nespravna (defaultni). Pripadne se muze jednat o umirajici motherboard ci neco podobneho. Na Linux kernel to rozhodne svadet za zadnych okolnosti nelze.

  9. CzechCloud napsal:

    Ja ocituju nejvetsiho ceskeho bloggera: Nezalezi na OS, ale na aplikacich, ktere pod nim rozbehnete.

  10. Já jsem linux prakticky nikdy nepoužíval. Jednou jsem nainstaloval Ubuntu, ale nerozběhl jsem net, tak jsem se na to vykašlal. Teď reakce na jednotlivé body (chtěl bych upozornit, že jsem přece jenom normální uživatel PC, žádný programátor, tedy to spíše berte jako pohled BFU):

    1) Windows jsou myslím také moderní. Všechno z toho, cos vyjmenoval, mohu na Windows dělat bez problémů také.

    2) Ano, to je výhoda linuxu. Jen argument s více počítačemi v domÄ› mi pÅ™ijde trochu zkreslený – pokud mám na tÅ™i počítače za tÅ™ikrát tÅ™icet tisíc, jistÄ› najdu i tÅ™ikrát dva tisíce na kvalitní OS.

    3) Ten druhý odstavec platí stejně tak o Windows. Nehledě na to, že některé (většina x menšina?) linuxové aplikace jsou pokud vím dostupné i pod Windows.

    4) Linux vypadá trochu jinak a vypadá hezky. Zkus ukázat člověku, co celý život pracoval jen na linuxu (ale zároveň se obávám, že takového člověka neseženeš), Windows a taky se tě třeba zeptá, co je to za hezkou distribuci Linuxu? :-)

    5) NÄ›kdo už to tady říkal – kdo by proboha vytvářel viry na OS, který používá 1% uživatelů? Navíc jeÅ¡tÄ› pokročilých uživatelů, kteří soubor delete_hdd.exe jen tak nespustí. Navíc s kvalitním firewallem a antivirem také nemám na XP problémy.

    6) To jsem moc nepochopil, nemají to Windows taky?

    7) Mé XP jsou také stabilní, za celou dobu mi Windows XP spadly tak pětkrát. 98 padaly častěji, to jo. Ale předpokládám, že v té doby nebyl stabilní ani linux (ale možná, jo, třeba ho podceňuji).

    8) To neznám, nevím moc, co tím myslíš.

    9) Automatické aktualizace jsou i ve Windows. Akorát asi neaktualizují zároveň i jednotlivé aplikace (to nevím).

    10) Tak tohle mě jako BFU opravdu nezajímá :-)

    Tak a teď ještě nastíním, čeho se při přechodu bojím:

    – Poběží mi na linuxu vÅ¡echno, co mi běží pod XP a co jsem zvyklý používat? Například vÅ¡echny hry (moc jich nehraju, ale občas se nÄ›co najde)

    – Pokud nÄ›kdo vydá nÄ›jaký software, mám prakticky jistotu, že to XP (či spíše teď už Vista) budou podporovat. Mám tu samou jistotu i u linuxu?

    – Jestli se nÄ›co rozbije, kdo mi poradí? Pokud se nÄ›co porouchá ve windows, vždycky mi nÄ›kdo poradí. Je možné, že už nÄ›jaký kámoÅ¡ Å™eÅ¡il podobný problém apod. Kdyby se mi porouchal linux, jsem v tom sám. Pro vÄ›tší pÅ™edstavu počítejme, že se porouchá zrovna net, abych se nemohl nikoho zeptat na netu :-).

    – A obecnÄ› – Nerýpej do něčeho, co funguje. XP funguje, není důvod pÅ™echázet na linux, dokud nebude _řádovÄ›_ ve vÅ¡em lepší než XP.

    To zas bude flame ;-).

  11. štěpán napsal:

    to freez: Co se týče terabajtových hodnot pamÄ›ti nebo disků, jsou to hodnoty, které mÄ› jako ‚běžného uživatele‘ naprosto nezajímají. Mám fungující systém, na kterém spustím co potÅ™ebuji :-) nepotÅ™ebuji TB pamÄ›ti a věřím, že až je budu potÅ™ebovat, tak v té dobÄ› už bude systém který ‚to bude umÄ›t‘.

    ExtrémnÄ› velká paměť nebo extrémnÄ› velké disky začnu Å™eÅ¡it v případÄ› serverové části. V tento moment, ale radÄ›ji rozložím zátěž na více strojů, protože kromÄ› výkon kromÄ› pamÄ›ti (RAM/HDD) zavísí také na procesoru. Pravda je taková, že ‚běžné‘ Windows na server (kromÄ› vývojového prostÅ™edí) na server nepatří – nicménÄ› Windows Server jsou už o něčem jiném. StejnÄ› tak pokud budu nasazovat ‚unix like‘ systémy, tak radÄ›ji zvolím Solaris než tÅ™eba Ubuntu :-) z mého pohledu se open-source prostÄ› nedokáže prosadit na velkých serverech u enterprise aplikací, protože korporátní organizace potÅ™ebují mít zaručenou garanci – tu si Linux díky své filozofii nemůže dovolit. Velké organizace (banky, telekomunikační firmy) staví svoje ‚mission critical‘ Å™eÅ¡ení na komerčních produktech, protože je pro nÄ› důležitá garance/dostupnost nebo podpora. Také plánují z dlouhodobého hlediska a nepodÅ™izují se pouze poslední módÄ› (i to je důvod, proč se velká část aplikací píše v Oracle PL/SQL i když jsou daleko lepší technologie).

    Co se týče další funkcionality, jako komprimace nebo diskový manažer… je to trochu porovnávání hruÅ¡ek s jablky :-D i do Windows si mohu nainstalovat 7-ZIP nebo Salamandra, a jedná se o freeware nikoliv shareware! Pokud bychom se omezili pouze na to, co je dostupné v základní instalaci operačního systému, tak Linux je naprosto nepoužitelný, protože bez proprietárního kodeku (který v základní distribuci díky licenci není) si nespustíte ani MP3ku :-)

    JeÅ¡tÄ› jednou upozorňuji, že to není flame ‚MS vs. zbytek svÄ›ta‘ (minoritní statistiky pro zbytek svÄ›ta hovoří celkem jasnÄ›). Každý uživatel si může vybrat co bude používat. Pokud není ochoten operační systém, který získal s novým počítačem (OEM), pÅ™einstalovat, je to jeho volba – zvolil si cestu nejmenšího odporu :-)

    To, že stačí při instalaci nového softwaru pouze DVD s distribucí je nesmysl! Pokud si třeba z CD v časopisu nainstaluju nějaký program, který chce další knihovny (které na DVD být můžou a nemusí), tak mám prostě bez připojení k internetu smůlu. Naproti tomu na Windows, díky své politice nesdílených knihoven, program spustím. To bychom už ale mohli začít polemizovat o technologii .NET/JAVA, které zakladní knihovny sdílejí a k programu se přidávají pouze rozšiřující knihovny.

  12. Vlastimil Ott napsal:

    Å tÄ›páne, pochop ale, že žádný program z časopisu nemá cenu instalovat – na tom svém instalačním DVD už ho máš, v časáku se o nÄ›m píše prostÄ› jenom proto, aby se o nÄ›m vÄ›dÄ›lo. MaximálnÄ› tam budeÅ¡ mít nižší verzi. Než se ho ale naučíš používat, dostane se ti do zdrojů softwaru ta verze, která byla v časopise. Takhle to prostÄ› vůbec není.

    Mně ta myšlenka kdysi přišla tak úžasná, že jsem jí dlouho nevěřil. Ale ano, je to tak. 90% softwaru, který člověk může potřebovat _má_ ve zdrojích softwaru.

    A naopak: soft, který tam není, je buď úplnÄ› nový a za chvíli (řádovÄ› dny) tam bude, nebo je příliÅ¡ starý a už tam není (existují zdroje „starého“ softwaru pro nové distribuce, ale není moc vhodné ho instalovat), a nebo je to software Å¡patný, který si nezaslouží, aby ve zdrojích softwaru byl.

    Výjimka jsou témata vzhledu a různé doplňky, které ne vždy ve zdrojích jsou a jejich instalace zatím není sjednocena.

    Zdroj = datové úložiště (server, CD nebo DVD), repozitář.

  13. --==[FReeZ]==-- napsal:

    štěpán: Chapu ze bezny uzivatel nepotrebuje mit podporu obrovskych pametovych ci vypocetnich kapacit, ani nepotrebuje mit maximalni propustnost site (kterou Windows se svym designem sitoveho subsystemu nikdy mit nebude), nejvyssi vykon databaze, popr. spolehlivy mailserver / webserver / etc. Nicmene pouze jsem uvedl nektere z mnoha bodu, ze kterych jednoznacne vyplyva technologicka vyspelost Linuxu (kernelu). Neni nic podivneho na tom, ze bezny uzivatel nedokaze patricne ocenit technickou vyspelost, proto bezny uzivatel pouziva Windows.

    „Windows Server jsou už o něčem jiném“ – jelikoz Windows Server 2003 vlastnim uz nejaky ten rok, vim moc dobre, ze je to desktop osekany o multimedialni podporu s napisem „server“. Jaka je realita? Nakonfiguruji sit a „System musi byt restartovan“, nainstaluju firewall a „System musi byt restartovan“, stahne se zaplata a „System musi byt restartovan“. Copak to chcete nazyvat server? Vzdyt to nema ani poradnou dalkovou administraci, dokonce i ssh chybi. Podporuje Windows („server“) vubec hotplug, vymenu napriklad pameti RAM za behu, nebo jej lze instalovat na jine platformy, nez ix86 / ix64?
    Podporuje windows („server“) napriklad SPARC? Vzdyt windows („server“) je desktop ! (vykricnikem pouze kladu duraz na slovo desktop)

    Jak kvalitne a spolehlive muzou routovat windows („server“) rozsahle site? Neni v nich nic noveho, zadne sluzby navic, v praxi budou routovat stejne spatne, jako XP. Uvidite stejny vzhled a ziskate stejnou funkcnost, jako kdyz byste si spustil u sebe mmc a trochu si v nem zaklikal (az nekolikahodinove klikani).

    Rozdil mezi obemi desktopovymi systemy od M$ (z nich jednomu se napsal nazev server) spociva jednak ve vyssi verzi Windows kernelu, ktera v praxi vubec nic neznamena a dale je rozdil v zadnedbatelnem mnozstvi „novych“ prikazu (programu) pro prikazovy interpretr (cmd), bez kterych by se kazdy obesel.

    To je vse, co mam na srdci kdyz nekoho napadne tvrdit, ze windows je server. (Marketingovym trikem spravce site obalamutit nelze a pokud ano, jsou to BFU a ne spravci). Podivejme se kolem sebe, na serverech kraluji *NIXove systemy uz po cela desetileti =)

    Ve velkych korporacich se AFAIK uziva RHEL, Suse enterprise, BSD unix, Sun solaris, Irix a mnohe dalsi operacni systemy. Vzdy zalezi na zamereni konkretni organizace, napriklad chemici budou ztezi provadet sve vedecke vypocty na nejake klikaci hracce pro deti, typu Windows, ktera by jim ani nedokazala korektne naalokovat pamet ci ulozit vysledky na disk. A to ani nemluvim o miliardach, ktere by padly na proprietarni vedecky software. To same plati v matematice, astronomii, botanice, v automobilovem prumyslu (narocne simulace) v zabavnim prumyslu (televizni ci radiove vysilani) a na mnoha dalsich mistech.

    Zkratka chce to divat se kolem sebe a nedivat se pouze na nejaky praveky Windows („server“), ktery neumi ani nainstalovat firewall aniz by se nezrestartoval.

  14. --==[FReeZ]==-- napsal:

    dodatek k mp3 pro Stepana: mp3 je zastaraly, az primo historicky format, ktery dokaze vytecne zprznit libovolnou muziku.

    Nejkvalitnejsi zkuvovy format je FLAC (kompletne OpenSource), ktery je bezztratovy a v dnesni dobe, kdy ma vetsina lidi HDD s kapacitou vetsi, nez 120GB je to idealni zvukovy kodek. Vy se samozrejme budete drzet dale proprietalniho, ztratoveho a zastaraleho formatu mp3, nehlede na to, ze uz davno jej prekonal take napriklad ogg (OpenSource).

  15. honza napsal:

    to havrlant : Kurnik šopa ja bych do toho kop. Ta argumentace, když mám na windows program, poběží mi i na linuxu je směšná. Ja třeba nepalím pod windows prostě proto, že tam neexistuje kvalitní náhrada gnomebaker, která by byla zadarmo. Zkoušel jsem nero, ale to neumi nic navic a když jsem chtěl nainstalovat jeho linuxovou verzi tak jsem byl zděšen. To bylo něco příšerného.

    Ty stesky lidí kvůli hardwaru, no budiž může se stát. Ale ja třeba nainstaloval ubuntu už na dva notebooky a všechno na nich jelo bez potřeby jakkoliv do toho zasahnout a více konfigurovat. A taky značná část věcí se dá konfigurovat, přes vychytané GUI udělatka.

    Ještě k tomu softu. Ja třeba neužívám windows. Takže vůbec netuším, jakej soft se dá použít a musim ho hledat. Nevim kde seženu kodeky, kde přehravač prostě nic. Pro mě jsou windows opravdu těžko použitelný systém.

    Poslední věc. Včera jsem se dostal na článek k Hulánovi, ten tam zas pro změnu adoruje windows do nebe. Budiž, buď je placenej microsoftem a nebo uplně blbej. Nicmeně tam se v diskuzi rozčiloval nějaký puberťák, že linux je nanic protože mu to neumí pracovat s NTFS diskem. Jak známo NTFS je technologie MS. Windows taky ext2 neumí nativně a taky nikdo nenadáva, že je to systém na prd.

  16. štěpán napsal:

    to freez:

    > Podivejme se kolem sebe, na serverech kraluji *NIXove systemy uz po cela desetileti

    To je pravda :-) a to už z vlastní podstaty, protože ‚unix like‘ systémy potÅ™ebné kvality pro nasazení na server dosahovaly dřív. Microsoft v tomto ohledu hodnÄ› zaspal. PÅ™esto se vÅ¡ak .NET platforma pomÄ›rnÄ› dobÅ™e prosazuje. Bude to mít určitÄ› těžké (oproti J2EE a dalším), protože pÅ™iÅ¡la pozdÄ›ji a z historických důvodů vývoj zpravidla pokračuje v zavedené technologii. NicménÄ› je daleko více projektů, které se pÅ™i stavbÄ› na ‚zelené louce‘ staví právÄ› na .NETu nebo používají MS SQL server. Proč?

    > …RHEL, Suse enterprise, BSD unix, Sun solaris, Irix

    O tom se nepřu :-) nicméně v uvedených případěch se jedná o komerční distribuce (nevím jak BSD), které mají s open source řešením už málo společného.

    Co se týče MP3 formátu, tak jsem asi barbar, kterému ztrátová komprese postačuje. Jsem běžný spotÅ™ebitel :-) asi jako 90% lidí z naší populace. FLAC má opodstatnÄ›ní pouze pokud si uživatel pořídí velmi kvalitní ‚hardware‘ (pÅ™ehrávač, sluchátka atd.). Pokud to nÄ›kdo pÅ™ehrává na běžných peckách za 500,- ve vlaku, tak mu skutečnÄ› formát MP3 bohatÄ› stačí. Mnoho lidí, kteří by mÄ›li dostatečnÄ› kvalitní zařízení a současnÄ› i hudební sluch aby dokázali ten rozdíl mezi MP3 a FLAC rozliÅ¡it, neznám (u MP3 se bavíme o vysokém bitrate, nikoliv hodnotách kolem 112/160 apod.).

    to honza:

    > Ta argumentace, když mám na windows program, poběží mi i na linuxu je směšná…

    Jestli budeš mít někdy firmy a sám si povedeš účetnictví, tak ti ta argumentace tak směšná nepřijde. Firmy, které dělají účetnictví, prostě portují svůj produkt pouze na Windows (slyšel jsem pouze o jednom účetnictví, které běží na Linuxu).

    > Ještě k tomu softu. Ja třeba neužívám XXX. Takže vůbec netuším, jakej soft se dá použít a musim ho hledat. Nevim kde seženu kodeky, kde přehravač prostě nic. Pro mě jsou XXX opravdu těžko použitelný systém.

    Za XXX doplňte Windows nebo Linux podle potřeby :-)

    Jinak ten Hulánův článek je skutečnÄ› luxusní… holt se musíme vÅ¡ichni smířit s tím, že vÅ¡ichni jsme blbci a jen ‚náš veliký‘ má tu jedinou pravdu :-D

  17. --==[FReeZ]==-- napsal:

    štěpán: Proc se vice programuje pro Window$? Nebude to treba tim, ze Window$ je nejpouzivanejsi OS?

    > …RHEL, Suse enterprise, BSD unix, Sun solaris, Irix
    Samozrejme, ze se *musi* jednat o komercni distribuce, pokud je podminkou nasazeni moznost vyuzivat technicky support, ktery ma byt dostupny az 24/7, nemyslite?. V enterprise enviromentu se muze takovyto support nekdy vyplatit i vice, nezli profesionalni administrator s nejakymi 10-ti / 20-ti lety praxe =)

    ad. mp3: Uzivatel muze mit treba i pecky za 39Kc, pochopte, ze kdyz si 100 lidi za sebou ripne urcite CD do mp3, posleze z formatu mp3 CD znovu vypali, pote zase ripnou, zase vypali a nakonec si jej legalne stahnete… Ziskame otresne „ostrouhany“ zvuk o basy, vysky a navic jako bonus i kovovy sum. Tomu lze predejit uzitim kvalitniho loseless formatu, jako je mj. FLAC.

  18. VfB napsal:

    >> –==[FReeZ]==–
    Windows je sice nejpoužívanější ale to neznamená že nejlepší, Škodovek je tady taky mnohem víc než Ferrari ale to neznamená že je Škodovka lepší auto :)
    většina úspěchu MS je postavena na marketingu, nemůžu si vzpomenout na žádnou převratnou technickou novinku, kterou by přinesl MS a ujala se, vždycky jen špatně okopírovali něco co už někdo vymaslel a pak spustili brain washing

  19. David Petr napsal:

    No ja Linux taky velmi rád používám, ale nedávno jsem si koupil nové PC a ejhle, Linux mi tam uz nenabehne. Pro vÄ›tší objektivitu by to taky chtÄ›lo napsat „10 důvodů proč nepoužívat Linux“ a problémy s HW pod Linuxem rozepsat tak do deseti bodů :-). Jinak máte pÄ›knej blog.

  20. LuFa napsal:

    to David Petr: Naprosto s vámi souhlasím, HW kompatibilní s Linuxem je zakladem k dobrému běhu Linuxu. Do budoucna mám o tomto v plánu napsat samostatný příspěvek.

    Co se týka důvodů, proč Linux nepoužívat, těžko z mé strany říct, když používám Linux a nemám s ním žádné problémy :-).

    Jinak díky za vyjádření pochvaly blogu.

  21. Honza napsal:

    Mno, já sám linux už nÄ›jaký ten pátek používám k plné spokojenosti a zpátky bych se nevracel, tvrdit vÅ¡ak, že: „ZkuÅ¡eným uživatelům pak Linux nabídne vÅ¡e, na co si jen lze vzpomenout.“ bych si netroufl. Je stále dost oblastí (CAD, pÅ™edtisková příprava, zmiňované účetnictví) kde je stále co dohánÄ›t.

    Jinak co se stability týče, linux (coby kernel) je stabilní až až, uživatele vÅ¡ak hlavnÄ› zajímá stabilita aplikací. Ta se často odvíjí od toho, jak moc „bleeding edge“ je ta která jejich verze v té které distribuci.

    Dále, kde berete odvahu tvrdit, že viry pro linux do budoucna nebudou? Odkud to proboha víte?

    Oceňuji vaši snahu, ale bojím se, jestli váš článek neudělá nakonec GNU/linuxu medvědí službu. Čtenář, zlákaný vidinou OS ráje, by se po pár negativních zkušenostech snadno mohl změnit v jeho zatvrzelého odpůrce.

  22. LuFa napsal:

    to Honza: Tak abych se přiznal, tak CAD systémy, předtiskové sestavy a učetnictví nejsou zrovna mím šálkem kávy. Nicméně co jsem před lety dělal v Drážďanech s CAD systémem IDEAS, tak pod Win to rozhodně nebylo :-). Každopádně věci, které jste zde zmiňoval jsou pro běžného uživatele minoritní.

    Stabilita aplikací je kapitola sama pro sebe. Špatně napsaná aplikace nebude stabilní ani na tom nej OS. Na dobře napsanou aplikaci má ale OS vliv a o tomto případě se pak má cenu bavit.

    Jak s viry a Linuxem jsem popsal zde:

    http://lukas.faltynek.com/2007/02/15/linux-viry-a-spam/

    Že nebudou viry pro Linux do budoucna samozřejmě nevím, neví to nikdo, ale vzhledem k výborně řešeným právům, které Linux má, se lze domnívat, že dále nebudou. Tedy alespoň ne pro OS jako celek. To že se bude něco dít v domovském adresáři uživatele je věc jiná.

  23. Jan Minárik napsal:

    Já osobně používám Windows a to od verze NT4 (v tomto příspěvku mluvím o operačním systému Windows, a proto vynechme ME, 98, 95, 3.11 a podobné správce souborů). Rád bych popsal své zkušenosti a žádám Linuxáře, aby mě upozornili na to, co v mém systému chybí a o co přicházím, když používám Windows XP.

    Doba života nainstalovaných Windows je omezena životností hardwaru. Nestalo se mi, že bych z musel Windows instalovat znovu z jiného důvodu, než že jsem starý počítač házel do koše. Instalace, kterou Microsoft připravil na CD, trvá cca 40 minut, instalace, kterou si pomocí např. programu nLite připravíme sami, obvykle necelých 10 minut včetně nastavení ovladačů, plochy a sítě včetně firewallu.

    Mám několik desítek současně běžících aplikací a služeb, které pomocí process exploreru vidím ve stromové struktuře podle volajícího procesu. Pokud někdy něco spadne, je to v 90% případů špatně napsaným ovladačem hardwaru. Několikrát jsem zažil tzv. modrou smrt, neboli situaci, kdy chyba v ovladači s sebou strhla celý operační systém. Většinou se později ukázalo, že byl vadný hardware. Na mém současném domácím počítači ani na počítači v práci se mi to ještě nestalo.

    Mám zapnuté automatické aktualizace systému. Nikdy se mi nestalo, že by po aktualizování počítače něco přestalo fungovat, že by se mi při aktualizaci do nějakých skriptů dostala chybová hlášení různých utilitek, částí systému, apod. Nepoužívám antivir. Používám firewall na routeru + Microsoft Firewall, který je ve Windows zdarma, nebrouzdám v Internet Exploreru, nespouštím podezřelé skripty a programy. Pokud nepočítám adware, nemám žádný problém.

    Jako textový editor u mě vyhrál PSPad + lehce modifikované klávesové zkratky trochu blíž středu klávesnice, místo exploreru používám Total Commander, který umožňuje pomocí klávesových zkratek vyhledávání, porovnání, masové přejmenování, vkládání textů do příkazové řádky, záložky pro adresáře, a sto dalších věcí. Používám GNU utility typu sed, gawk, wget, unrar, apod., ke skriptování buď WSH (Windows Scripting Host) nebo Ruby.

    Jsem vášnivý fotograf a ke čtení RAW fotografií z fotoaparátu a k úpravě fotek v 16 bitových kanálech používám Picture Window Pro, který mé požadavky splňuje lépe než Adobe Photoshop a řádově lépe než The GIMP. Diplomovou práci jsem psal v TeXu, tedy v MikTeXu pro Windows, ale momentálně většinu textů píšu v OpenOffice, jelikož má nejvyšší poměr cena/výkon. Nicméně teskně vzpomínám na bývalého zaměstnavatele, kde jsem používal MS Word 2003, který svými možnostmi (pokud je člověk skutečně umí používat) válcuje všechny ostatní pokusy o totéž, bohužel za nehoráznou cenu.

    Při výkonu svojí práce píšu programy v Javě a Ruby on Rails, které potom většinou běží na Linuxu a nemám s tím žádný problém. Sem tam napíšu program v Microsoft Visual C++, který bez problémů a úprav zkompiluju v gcc.

    Za licenci Windows, Picture Window Pro, Microsoft Visual C++ a Total Commander dohromady jsem zaplatil cca 10000 Kč, tedy něco přes tři dny práce, pokud si licence mohu dát do nákladů.To však zdaleka každý uživatel nepotřebuje.

  24. LuFa napsal:

    Jan Minárik: delší vyjádření k Vašemu komentáři naleznete zde: O co přichází uživatel Windows, který nepoužívá Linux?.

  25. A.N.T.I. napsal:

    Prijde mi jako nesmysl platit za OS win kdyz mam moznost porizeni lepsiho OS (LINUX) zadarmo

  26. shiggyzam napsal:

    Koukam ze tu je hodne komenataru jeden hezci nez druhy. Ja nejsem profk prez Linux ale na linux nedam dopustiti dejte uplnemu zacatecnikovi Linux a Windows ktery ani jedno z toho nezna a chec se o to sam starat a brouzdat po netu ktery PC se mu driv zahlti informacema ze nebudu stihat to spracovavat? u mne to byl dycky windows. Ktery se driv zahazi virama, spamama, trojakama … zase Windows. Tak proc by zacatecnik nemohl pouzivat Linux. Jiste muze je jednoduchy. Lidi se proste zvykli na Windows a nicemu neveri. Prose se nekteri boji vtupu do Linuxu a nekteri vymysleji takove veci aby proste rekli ze Linux je spatny. Ja vim no Linux je tak spatny protze je neznamy pro spoutu lidi stejne jako ze zeme je placata a este ke vsemu stredem vesmiru. A bude to tak. nebo spis bylo. Protoze se bali ze to bude jinak ale zmenilo se to sli dal nebali se noveho. a Proc se hodne lidi boji Linuxu. Ze se to ovlada trochu jinak? No to Windows 3.11 od Widows Vista se taky ovlada jinak.

    Mensi poznamky k odtavsim….

    Lukáš Havrtlan….Windows i kdyz zabespecis ale nehromadou blbosti se ti tam vecpe nejaky blby vir za dobu treba pul roku a pokud ti chytne systemovy soubor muzes to zas instalovat nanovo pokud se v tom nevyznas tak perfektne a neopravis to z dosu nebo z jineho PC.

    1% Ze uziva linux?? to uz je vic jak prez jedno procento podlo teho co ja znam tak takzdy desaty takze spis kolem tech 10% bych rekl ja.

    Neznam nekoho komu by spadnul linux bez sam od sebe treba pri hrani hry. Mozna kdyz se hrabe v root tak to jo to se mi stalo hodne krat ze sem si neco zablokoval.

    Hry ti tam pobezi vsechny. treba i C&C3 (Comand @ Conquer 3), HMoM5 (Herous 5), CoD2 (Call of Duty 2) a spiustu dalsich.

    Neni v nicem horsi ve vsem se vyrovna windowsu. Mai spoustu blbosti co lidi radi vyuzivaji. A spoustu dalsich. I kdyby windows mel male nedostatky tak je ma o hodne vic nez Linux.

    Tak to bych se hadal. Ja sem nahodou na jedne distribuci linuxu pustil nejen MP3 ale i Video a to bez nejakeho zasahu do instalaci kodeku protoze sem nevedel jak se to na zacatku ani delat.

    No bud jsou tyhle clanky stary nebo ja to chapu spatne ale Linux nepouziva format NTFS pod sebou ale pracovat s nima umi jak kopirovat tak i nahravat a mazat kdyz to mam ja tak to umi :-).

    Å¡tÄ›pan …

    Co se tyče učetnictvi tak vim o hodne programech co jdou na linux nebo tam se aspon nacpou a funguji bez problemu.

    To je zatim vsechno co sem chtel rict. Ale kdybych mel vyjadrit vsechno tak to nevyjadrim a to linux pouzivam jen pul roku a myslim ze toho umim teda ohodne vic na windows. za dobu 4 let.

  27. Radovan napsal:

    No nedalo mi to a také musím přispět se svou troškou do mlýna:
    PÅ™echod z Windoze na Linux – sousedovic dÄ›cka ke mnÄ› občas zajdou podívat se na net, na mail nebo zahrát hru, pár úkolů už tu také vzniklo. Nepozoroval jsem že by mÄ›li/y nÄ›jaké problémy s Gnome, které se od Woken trochu víc liší než tÅ™eba KDE. Stačilo říct že místo Start jsou tu tÅ™i nabídky, pod kterými je vÅ¡chno logicky rozdÄ›lené.
    Víceuživatelský systém – pravda, to Microsoft celkem úspěšnÄ› napodobil už u WinNT, ale s tou ochranou dat to nebylo až tak žhavé jako s pÅ™ihlaÅ¡ovacím oknem. S tím dost souvisí i
    Viry – možná nestojí za to psát viry pro systém který používá víc jak 5% (a to už je dost starý údaj) uživatelů a pÅ™es 40% serverů, a možná to ani dost dobÅ™e nejde. Pro Linux (prý) existují tÅ™i viry, z toho dva byly jen experimenty, jestli to vůbec je možné. Už jsem vidÄ›l pár počítačů s antivirem i firewallem zamoÅ™ených takovým způsobem, že neÅ¡ly ani zapnout. Nejvíc mÄ› pobavilo to, že soubor s virem jsem ani pod administrátorem nemohl zkopírovat, hádejte na jakém systému? A viry do budoucna? UrčitÄ› pÅ™ijdou, ale vzhledem k systému přístupových práv na *nixech mají jen pramalo Å¡anci nÄ›co vážnÄ›jšího napáchat, takže zatím nemám obavy.
    PÅ™ipojení k Internetu – tak to mi v Ubuntu po instalaci také neÅ¡lo, a neÅ¡lo ani ve Win98 který mají u sousedů. Na serveru mají totiž Widle s blbÄ› nastaveným DHCP, takže se systémy které dodržují NORMY nechytají. XPčka to zvládnou, proč asi? Tak jsem si holt ty čtyÅ™i čísla do nastavení naÅ¥ukal ručnÄ›. PÅ™estože jsem také BFU, nemÄ›l jsem s tím žádný vÄ›tší problém.
    Instalace programů v Ubuntu – můžu použít klikací Synaptic nebo konzolový apt, ale já si radÅ¡i vÅ¡echny potÅ™ebné balíčky ručnÄ› stáhnu k sobÄ› na disk a pak instaluji kliknutím, takže programy, které už mám „doma“, jsem schopný kdykoliv nainstalovat znovu i bez přístupu k Internetu. Co se množství programů týče, říká se že co není ve Slaxu, nepotÅ™ebujete, co není v Debianu, neexistuje. (neberte to úplnÄ› doslova)
    Instalace – XPčka jsem u kámoÅ¡e na čistý disk instaloval nÄ›co pÅ™es hodinu, pak nastal tanec ovladačů. Jen na rozchození síťové karty byly potÅ™eba dva… CelkovÄ› jeden giga dat, holý systém a pár nepříliÅ¡ použitelných programů. Pak pÅ™iÅ¡lo na Å™adu Ubuntu, to trvalo půl hodiny, fungovalo úplnÄ› vÅ¡echno a dokonce si to stáhlo z repozitáře i balíčky s čeÅ¡tninou, které na instalačním CD chybí. Výsledek: dvÄ› giga dat, operační systém s balíkem programů a spoustou her a nejrůznÄ›jších aplikací, a k tomu další stovky programů které jsou v repozitáři a zdarma ke stažení. Co se tÄ›ch ovladačů týče, to bych pochopil, pÅ™eci jen jsou XP z roku 2001, takže dnes beznadÄ›jnÄ› zastaralé, ale víte nÄ›kdo, kolik stojí firemní licence na MS Office?
    Linux a velké firmy – koncern PSA (Peugeot a Citroen), BMW, Audi, italská vláda, česká poÅ¡ta… To asi nejsou dost velké firmy. A také FTP server Microsoftu běží na Linuxu ;-) On vůbec M$ nÄ›jak málo používá svoje vlastní výrobky, nÄ›které programy dokonce používal nelegálnÄ› :-D
    ŘeÅ¡ení problémů – poradí mi kámoÅ¡, soused… SamozÅ™ejmÄ›, s běžným problémem určitÄ›. A když mám problém s Linuxem, jdu se zeptat také nÄ›jakého kámoÅ¡e, který už to pár roků používá. TÄ›ch problémů moc nemám, a obvykle na nÄ› najdu odpověď aniž bych se musel ptát, protože na netu to už dávno nÄ›kdo Å™eÅ¡il pÅ™ede mnou. A také jsem si koupil pár knížek a nebyl jsem líný si je pÅ™ečíst a jeÅ¡tÄ› jsem se nedostal do situace abych musel posílat dotaz do nÄ›jakého fóra, která často pročítám.
    A co se třeba toho zmiňovaného účetnictví týče, byl by pro tu firmu tamový problém po výrobci požadovat linuxovou verzi? Asi ano, je spousta linuxových programů upravených pro Windows, ale opačně se to zatím moc nedaří.
    A NTFS už Linux také umí, jen je potřeba do něj tu podporu přiinstalovat, což je otázka několika kliknutí. Bez restartu!
    Perlička na konec, víte že Windows se používá i na superpočítačích? Ano, skutečně, jsou to celá tři promile! Zbytek používá skutečné operační systémy, viz třeba http://www.cray.com/products/xmt/index.html

  28. blabun napsal:

    No nevím, zkouším přecházet z Win XP na linux a mám velmi smíšené pocity. Ubuntu je ořezaný paskvil vhodný tak do veřejných knihoven, na němž spousta věcí nefunguje, ještě dávám šanci OpenSuse, ale musím přiznat, že jako člověk odkojený cca 4 verzemi Windows shledávám tyto dvě mutace linuxu hrozně neintuitivní. Win, hlavně XP, mi připadají stabilní a logické, to u těchto dvou mutací říci nemohu. Jsem linuxem nedotčen, a tak zatím tápu a experimentuji, ale jako linuxový novic opravdu spíše tápu a začínám zvažovat návrat k Oknům.

  29. LeV napsal:

    Na odzkoušení linuxu je celkem vhodná a dobře fungující distribuce Mandriva 2007.1, která se dá za cca 500,- Kč koupit i s pěkně napsanou knihou pro začátečníky a dvěma DVD s kupou SW. Doma používám dula boot (WXP a Mandriva). Po vlastních zkušenostech nedoporučuju dlouhodobým uživatelům Woken přecházet rovnou na linux, protože je to bez podpory od zkušeného linuxáře může jen odradit. Lepší je dualboot a hrát si s linuxem, zkoumat a skamarádit se. Sám jsem zprovoznil svým známým dva PC a jeden notebook s Linuxem a do dnešního dne jsou maximálně spokojeni. Vše co od PC potřebují jim funguje a nekonají se žádné pády, restarty a podobně.

  30. tr napsal:

    Tak jsem konečnÄ› dočetl celou tuhle diskuzi až do konce, a musím pÅ™iznat, že pÅ™i nÄ›kterých příspÄ›vcích mÄ› opravdu vstávaly chlupy na zádech. TÅ™eba to jak vychvalují do nebes, že jenom Linuxy podporujou 1TB disky a pamÄ›ti tak proto bychom na nÄ› mÄ›li vÅ¡ichni pÅ™ejít. Co je mÄ› po tom jako běžnýmu uživateli já potÅ™ebuju abych spustil co nejvíc aplikací. Vím možná vás spoustu namítne, že se vÄ›tÅ¡ina aplikací z windousů dá spustít pomoci wine i pod Linuxem. Ale to můžete udÄ›lat maximálnÄ› s 2D prográmky. Ve chvýly kdy se pokusíte o novou 3D hru, nedej bože s podporou DX10, tak jste v …..
    Navíc i když něco přes wine spustíte, tak vám to pojede několikanásobně pomalu. Proto pro běžnýho uživatele, dokud MS nezmění politiku a Linux si nepořídí alespoň 40% uživatelů, tak budou windousy nejlepší volbou.
    Na druhou stranu to srovnání MS serveru a Linuxu, si myslím je naprosto bezpředmětný, windous je opravdu nepoužitelný, a to dokonce i v té nejnovější verzi, kterou jsem měl možnost nějakých 14 dní zpátky otestovat. Ovšem to srovnání unixový systémy vs. windous, tak to teda je jako srovnávat auta se škodovkami. Možná si to totiž moc lidí neuvědomuje, ale i windousy jsou unixovej systém. Sice za ta léta pořádně překopanej, ale pořád mají jádro unixu.
    Dále potom tvrzení, že na Linux nejsou a nebudou viry, protože kdo by se psal s viry pro 1% uživatelů je taky blbost, jelikož zaprve Linux používá daleko víc než jedno procento, a navíc je fakt, že většina serverů běží na Linuxech, nebo jeho tatíčkovi Unixu. A na koho jsou většinou zaměřeny útoky hackerů? Já si myslím, že častěji to je na servery jak na desktopy. I když je taky pravda, že po tom co jsem měl možnost přečíst si na internetu návod na hackování linuxovýho servru, a potom ho úspěšně ověřit na svém virtuálním počítači, kterej sem si před tím patřičně zabezpečil, tak jsem došel k názoru, že na Linux nejsou viry, protože je vlastně ani hackeři ani nepotřebují. K hacknutí linuxovýho serveru jim vlastně stačí obyčejnej příkazovej řádek.

    Jinak moje zkušenost s Linuxem je taková, že jsem si na loňském Invexu ukořistil vytoužené instalační DVD suse Linuxu, kterej jsem ihned po té, co jsem dorazil domů nainstaloval přesně podle návodu, kterej nám daly na školení jež se knalo právě na Invexu. První problém se vyskytl ihned po instalaci když mě to nechtělo nainstalovat tiskárnu(konkrétně brother dcp-115c) To jsem ještě nejak přežil, ale když to nemělo ani grafickej ovladač pro grafickou kartu Ge-force řady 7, tak to už bylo vážně moc. Následoval potom další šok, když jsem nemohl spustit windousy, jelikož mě LILO přepsal windousowskej zavaděč. Tento problém jsem nakonec sice odstranil docela složitou úpravou v LILO ale když jsem nakonec asi po dvou měsících naštvaně Linux odinstaloval, tak se oběvil další problém, a to ten, že jsem musel přeformátovat celej disk, protože starej windousovskej zavaděč nešel vrátit zpátky. Takže jako desktop a ještě navíc podle rady dva systémy zarás aby si člověk pomalu zvykal, děkuji opravdu nikdy více.
    V současné době používám linuxy ve virtuálním počítači, jako webovej server, a musím uznat, že by sem asi těžko hledal lepší řešení. Učím se programovat v PHP, a pod okny mě za nic na světě nešel nakonfigurovat apache server s podporou PHP. Pod suse jsem to měl asi za 10 minut.
    Takže závÄ›rem po této zkuÅ¡enosti mÄ› vyplívá, že pokud doporučit systém na server, je to jednoznačnÄ› Linux, ale pokud se jedná o systém pro domácího uživatele, tak je to jednoznačnÄ› windous. KonkrétnÄ› jestliže nemáte grafickou kartu s podporou DX10, tak stále WinXP, v opačném případÄ› budete donuceni šáhnout po vistÄ›. I když Microsoft si tentokrát „pospíšil“ s SP1, tak možná pokud ji vydá ve slybovaném termínu, tak již příští mÄ›síc bzude vista opravdu nejlepší sstém pro domácího uživatele.

  31. to tr:
    Sice mám po tomto komentáří tik v celém tÄ›le, ale pokusím se pouze zeptat na pár vÄ›cí a nebýt nepříjemný …

    Kdo říká, že bychom měli všichni přejít na Linux ? Prosím o konkrétní citace, konkrétní lidi. Snad zkušený uživatel posoudí sám, kdy se mu práce s Linuxem vyplatí.
    Na to hned navazuje další poznámka. Linux != Windows takže opravdu nelze čekat plnou podporu např. pro DX10 či nejnovější hry, hry jsou psány většinou pro windows a opět, zkušený uživatel přece nebude ztrácet čas pokusy o zprovoznění takovéto náročné hry pod Wine, když si chci zahrát, rebootuju do windows a hotovo.

    Dále, windows je Unixovej ????

    Viry pro Linux nejsou, protože je těžké napsat takový vir, který by obstál v prostředí Linuxu, systém uživatelských práv mu to značně komplikuje.

    Dále bych rád zpochybnil vaÅ¡e hacknutí „patÅ™ičnÄ› zabezpečeného serveru“, když máte problém s nastavením LILO atd., nevím jak jste si poradil s iptables atd.

    Neexistuje dogmatické prohlášení že windows na desktop, Linux na server. Každý používá co mu vyhovuje, většinou postupem času někam dospěje a u toho zůstane, nebo narazí na článek jako je tento, vyzkouší něco nového a zůstane, cesty jsou různé, ale nikdy ne předem dané.

  32. Anonym napsal:

    Linux je stabilní:
    ehm, ehm, taková Mandriva, ta není moc stabilní (za 4dni jsem měl 6 problémů :-))

  33. LuFa napsal:

    Osobně již nějaký ten měsíc používám Mandrivu 2008 a na stabilitu OS a ani aplikací, které denně používám, si stěžovat nemohu. Jakého rázu jsou zmiňované problémy?

  34. jan g. napsal:

    Zdravim,… vsechyn jak linuxaky tak widlaky. Ja sam jsem neco mezi. Dnes jsem narazil na tuto diskuzia nekde te tu pise ze se jednomu z Vas povedlo zprovoznit snad vsechyn hry co chtel pod winem. pouzivam ubuntu a nejak se mi tam snad nepodarilo pod winem jeste nic zprovoznit. muzete mi prosim ndeko napsat jak na to?….
    A take jestli byste treba mohli doporucit nejaky nastroj na pripojovani obrazu. iso, alcohol image a tak.
    Diky

  35. Milan D napsal:

    minulý týden jsem si nainstaloval Mandrivu 2008 verzi ONE ,ale shodou okolností jsem v tu dobu právě kupoval nový PC a tak jsem měl možnost poprvé vyzkoušet i MS Vista.Nechci psát o kvalitách toho či onoho systému,zatím jsem teprve ve fázi testování, ale jedna věc mě tam opravdu hodně zaujala a to jak moc Microsoft při vývoji Visty čerpal inspiraci právě ve vodách Linuxu.Jen se jim to trochu vymknulo kontrole a Vista je proto neskutečně chaotická a ovládání je utrpením,.Už se těším až mi přijde DVD s ostrou Mandrivou a Vistě dám sbohem..

  36. LuFa napsal:

    Milan D: Mandriva je dobrá volba. Pokud sis objednal Power pack edici, myslím, že budeš spokojen. Bez problémů jsem používal celé minulé pololetí. Nyní jsem si pro změnu dal Ubuntu ;-).

  37. Bronislav Klučka napsal:

    ad 1/ a cim pomerujete „modernost“? Vindows Vista jsou modermim operacnim systemem pro pokrocile i zacinajici uzivatele

    ad 2/ Windows jsou take za nizkou cenu. OEM verze je normalne plnohodnotan verze, co se funkcnosti tyce. A navic, za smesnych 2000 Kc ziskavam mnohem vetsi jistotu nez na linuxu, ze mi tam pobezi HW i SW ktery chci (bavime-li se o beznych uzivatelech)

    ad 3/ jenze to plati i o Windows a navic je to nic nerikajici. To neni zadna pridana hodnota, s efektivitou nema nic spolecneho.

    ad 4/ tohle je subjektivni hovadina, co Vam prijde hezke a jednoduche nemuzi prijit nekomu jinemu. IMHO GTK je strasne odporny (napr. oproti KDE)

    ad 5/ pokud BFU pusti kod, system Vas nezachrani, + opravdu, ktery blazen by delal viry pod linux?

    ad 6/ no to je snad i Windows, ne?

    ad 7/ tohle jsou bachorky sirene linuxaky, ja uz jsem nevidel BSOD ani nepamatuju…

    ad 8/ balickovaci system neni nutne vyhodou. Aplikace tam jsou zastarale, na Winkach proste stahnu a nainstaluju novou verzi klidne 5 sekund po jejim release… Navic, balicky pocitaji s urcitym stavem systemu (zavyslosti) a v tom se da pekne zamotat, hlavne pokud mate dve aplikace zavisle na stejne knihovne ale jejich ruznych verzich, nainstaovat 2 verze PHP na Winka? zadny problem, nainstalovat 2 verze PHP na Linux pomoci balicku? Hodne velky problem…

    ad 9/ ano, tohle se mu musi nechat, nejaky repozitar url ci ceho, kam by se dali nacpat seznamy aplikaci, ktere se maji automaticky hlidat by se hodil i na winkach

    ad 10/ jenze to je vlastnost, ne zadne +. Takovyhle argument me vzdycky rozesmeje, predstava, jak se moje mamka hrabe ve zdrojacich je uzasna.

    To, co jste tu napsal jsou Vase subjektivni nazory (linux se dobre ovlada) nebo veci, ktere ma kdejaky operacni system. U vetsiny nadpisu byse slovo linux dalo vymenit za Windows, Mac apod.

Napište prosím komentář

You must be logged in to post a comment.