Jestliže někdy máte pocit, že naše zákony i policisté samotní jsou přísní, a že když celý život vede vzorně bez rozporu se zákonem a jednou jedinkrát díky souhře náhod či nevědomosti uděláte chybu, že by na to mohl být brán zřetel, tak na to pomalu zapomeňte.
U nás to asi ještě možné je, ale takový New York, tam jde o velký „ byznys“. Tomuto druhu výdělku napomáhají turisté a cizinci, kteří nad americkými zákony nevěřícně kroutí hlavou. Neznalost zákona neomlouvá. Málokoho ale napadne, jak zásadně by se tam mohla pravidla lišit. Málokdo si před řízením auta v Americe alespoň projde jejich pravidla silničního provozu. A pak je Amerika plná Alenek v říši divů.
Jedna z Alenek jsem byla i já.
Po pár dnech strávených v New Yorku jsme se rozhodli půjčit si auto a vyrazit dál, směrem na západ. Auto jsme si vypůjčili večer, seznámili se s ním a jeho automatickou převodovkou, projeli se po nočním New Yorku a v noci se vrátili do místa našeho pobytu, bytového domu v Brooklynu. Byli jsme zvědavi, jak se nám podaří zaparkovat. Přijížděli jsme k našemu domu s napětím.
„Hele, chachá, krásný místečko tu čeká přímo na nás“, ulevuje si radostně řidič. Opravdu, v řadě podélně parkujících aut, jako zázrakem je místo na ještě jedno auto. Na naše.
„Radši tu nic moc nenechávejte.“ Hlásí řidič. Když ukradnou auto, je to jedno, když je z půjčovny, ale ty věci v něm nám nikdo nezaplatí. A navíc – jsme v Brooklynu!“ Zní další pokyn.
Jsou dvě hodiny ráno, opouštíme auto a jdeme s taškami do bytu. Druhý den musíme brzy vstávat, abychom vyrazili z města dříve, než doprava v New Yorku a jeho okolí zkolabuje. Zbývá nám asi 5 hodin spánku. V kombinaci s časovým posunem je to vražedná kombinace.
Číst dál »
4 srpna, 2008 
Klára 
