Tak jsem si procházela Kampou a na jednom mostě je spousta zámečků. Nikdy jsem si jich nevšimla, nikdy jsem o nich nic neslyšela.
Internet je mocná zbraň a nejsem první, kdo se rozhodl sdělit světu kouzlo zámečků na mostě. Dle fotek, počet věřících v kouzla na Kampě opravdu narostl, dnes je záměčků více, než loni touto dobou.
Na stopu vás dovede kolega blogger a jeho článek:Zámky.
Je plno lidí, kteří nebyli nikdy na Řípu, někteří z nich jsou i přesto v evidenci českého statistického úřadu jako češi.
Pověst praví, že praotec Čech vylezl právě tady na tu horu a prohlásil, že je to jeho země zaslíbená. Od té doby je Říp symbolem vlastnectví.
„Co Mohamedu Mekka, to Čechu Říp“
Dřív než poutník uvidí rotundu, uvidí turistickou chatu, s vlasteneckým nápisem. Přisedám a pomýšlím na to, že tedy teď jsem ta pravá češka, ta která byla tam, tam a dokonce až tam a nebyla nikdy zde.
V poslední době se mi nějak nedařilo narazit na hezkou flashovou hru. Včera jsem narazil na jednu hezkou parkovací hru. Hra mě chytla a protože jsem u ni pár hezkých chvil strávil, přináším ji i sem na blog.
Hra má i druhý díl, parkovaní v Šanghaji, který jak doufám, vám zde brzy představím.
Hezkou zábavu přeji.
Odpověď na Lufovu hádanku z minula zní Žižkova mohyla.
Mohyla připomíná českého válečníka a husitského vojevůdce Jana Žižku z Trocnova. Jednu z nejslavnějších postav české historie. Nachází se nedaleko města Přibyslav na Vysočině. Byla postavena v roce 1874 stavitelem ing. Josefem Šupichem podle návrhu architekta Wiehla. O velikosti svědčí rozměry její čtvercové základny 5×5 a sahá do výšky necelých 15 metrů.
(zdroj: http://www.turistik.cz/)
Dnes zkuste uhodnout horu stolovou.
Nápověda: Je nižší než Milešovka, ale výstup se zdá stejně náročný:-)
Společnost Rynanair zvažuje zavedení tzv. tukového poplatku. Vede je k tomu průzkum zákazníků, většina se domnívá, že nadměrní pasažéři mají platit více.
United Airlines, Delta air a JetBlue už tento poplatek zavedli. ČSA nic takového nezvažuje, jakýkoli pasažer si může dokoupit extra seat dle tarifu. Patrně jim je jedno, jak trpí zákazník vedle nadměrného pasažéra, který sice zaplatil za jedno, ale přesahuje do více sedadel.
Proč jsou ještě poplatky rozumné?
Nejde jen o utlačování pasažérů, ale i o váhu letadla. Každý cestující má možnost učité váhy zavazadla. Co kdyby člověk do určité váhy mohl mít 5 kg zavazadel více, naopak nadměrný méně? Je to diskriminace?
Poplatky i jinde
A co městská hromadná doprava? V tramvajích, které mají řadu sedatel vedle sebe, taktéž rozměrný člověk zabírá více. I když stojí, zabírá více a přitom platí stejně jako „bežný“ cestující. Je to už delší dobu, kdy jsem zaslechla diskuzi, inspirovaným obézním cestujícím rozteklým na sedačkách tak, že ostatní cestující opustili svá místa:
“ Ať platí víc, aspon ho to donutí něco ze sebou dělat!“ Ozvalo se z úst muže, otáčím se a vidím dospělého střízlíka, 164 cm, nohy č. 4 držíce se madla aby ho průvan neodfoukl. Ano, hubení hlasují pro znevýhodnění tlustých, tlustí budou argumentovat, že za to nemohou. Tak by to asi vypadalo, kdyby se to řešilo zde.
Skvělý optický klam. Podívejte se na obrázek zblízka. Koho vidíte? Nyní od monitoru vstaňte a na obrázek se podívejte z cca. 3 až 4 metrů. Koho vidíte nyní?
Jak jsem již v jednom z minulých příspěvku zmiňoval (Přijďte, přijeďte na společné létání s akrobatickými draky) o víkendu jsme celá rodinka navštívili celorepublikové sraz majitelů a nadšenců létání s akrobatickými draky, který se konal v Jihlavě. Pořadatelem akce byly profesionálové z www.draci.net.
Sraz se vydařil a skutečně se bylo na co dívat.
Akrobatičtí draci, všude kam jste se podívali.
Draci ve vzduchu:
(video – létání s akrobatickým drakem. Na videu létá Michal47 s drakem Krystal.)
Draci na zemi:
A je to tady ;-), odhalení „tajemné“ věci připomínající Zippo zapalovač (Poznejte věc na obrázku). Tipy byly velmi zajímavé. Velmi se mi líbil tip na flash disk. Skutečně to tak dle obrázku může vypadat. Dále pak pouzdro na brýle pro slepce. To si naopak neumím představit vůbec.
Správnou odpovědí je fajfka. Nejlépe na hašiš, nebo trávu. Amsterdamu je obojí zcela legálně k dostání.
Dnešní hádanka je opět cestopisná. K mohyle, která leží na trase Jihlava – Hradec Králové nás dnes zavedl geocaching. Jako nápověda by vám měly posloužit fotografie níže. Poznáte, nebo si tipnete, kde mohyla leží. Kdo na jejím místě zemřel?
Stejně jako v minulém roce (Pálení čarodějnic 2008) a letech minulých (Naši malí čarodějňáčci) jsem se i letos zúčastnili našeho vesnického pálení čarodějnic.
Velká fatra byla připravena již několik týdnů předem.
V těsné blízkosti byl připraven program pro dospělé (pivo, prase, klobásky).
A tanečky pro děti.
Cestou do práce se mi čas od času poštěstí přečíst si pár článku v tisku. U některých článků zůstanu pouze u názvu, či prvních pár řádek. Některé si ale se zaujetím přečtu celé a pak o nich přes den přemýšlím. Již delší čas si také říkám, zdali by nestálo za to, skutečně to nejzajímavější a při tom ne zas tak známe zde pár slovy zmínit a odkázat. Zkusím to tedy dnes, možná za čas a pak dle komentářů uvidím, nakolik je toto dobrý nápad a zde v tom pokračovat, nebo ne.
První článek, na který bych nyní rád poukázal se týká mexické prasečí chřipky. Plné znění článku naleznete zde: Prasečí chřipka? Panika, která se záměrně vyvolává, aby se lidi zviditelňovali a aby se utrácelo.
Autor v článku vyjadřuje názor, že to s prasečí chřipkou není až zas tak vážné, jak se ve světových médiích hlavního proudu píše. V úvodu článku se autor článku vyjadřuje k riziku nákazy ptačí chřipkou.
Riziko, že někdo dostane prasečí chřipku, musí být miliony ku jedné.
Dále pak pokračuje velmi zajímavým výčtem planých poplachů z minulých let.
Během poplašné zprávy o nemoci šílených krav v Británii v letech 1995-1997 předpovídali dospělí muži s lékařskými tituly konec světa a u zděšených politiků vyvolali nemoc šílených politiků. Hysterie vědců, podle níž měla „nemoc šílených krav potenciál nakazit 10 milionů Britů“ znamenala, že byly povražděny desetitisíce krav, které byly spáleny v elektrárnách a zemědělci dostali odškodné ve výši 5 miliard liber. O rok později se pokusili vědci o tvrzení, že by se „možná“ mohla nemoc šílených krav rozšířit i na ovce, protože, jak uvedl jeden vědec, „to, že nemáme žádné důkazy, neznamená, že neexistují“. Zlikvidovalo to masný průmysl.
V roce 2003 měla prý epidemie Sars „25procentní šanci usmrtit miliony lidí“. V tisku se psalo o „moru horším než AIDS“. Nezemřel nikdo.
K témuž šílenství došlo r. 2006 s ptačí chřipkou. Šílenství vzniklo, když vědec jménem John Oxford prohlásil, že „to bude první pandemie 21. století“. Světová zdravotnická organizace vydala prohlášení, že „by mohla zemřít čtvrtina Britů“.
Na závěr se pak v článku uvádí málo zmiňovaná epidemie bakterií MRSA a C difficile, která byla údajně lékaři potlačena, protože bylo zjevné, že vznikla jejich vinou.
Tato epidemie způsobila v britských nemocnicích skutečná úmrtí – jen r. 2007 zemřelo v britských nemocnicích na MRSA 1652 a na C difficile 8324 osob.
Tolik článek. Osobně se prasečí chřipky zatím neobávám a spíš čekám, že se vše brzy vrátí k normálu, tak jak se stalo s obdobnými zaručenými katastrofami v minulých letech. No a pokud se něco skutečně stane, stát se to asi bohužel muselo.
Druhým zajímavý článek, na který bych rád upozornil naleznete zde: Projev, který jste neměli slyšet. Jde o přetisk přednášky, která měla z úst Davida Duke zaznít na Karlově univerzitě, ale nezazněla.
Zde musím upřímně napsat, kdyby tato přednáška nebyla zrušena a David Duke nebyl zatčen (Dukea zatkli na politickou objednávku, tvrdí expert na extremismus) ani bych se o obsah přednášky nezajímal. Takto jsem si přečetl, abych shledal co, závadného mělo zaznít. Nyní tak máte možnost učinit i vy.
V souvislosti s otištěným projevem doporučuji k nahlédnutí a přečtení i komentáře.
14 května, 2009 
Klára 