Od dob našich babiček se změnilo hodně. Možná dobře, že se již nedožily současných trendů. Pokud se dožily slýcháte:“ To za nás nebylo, já v tvých letech už měla 5 dětí a to jsem se musela jinak votáčet, žádný kino, žádnej eternit. Ani jsem se nezastavila, uvařit, naklidit, o hospodářství se postarat…….“
Bývalo zvykem, že se v neděli v poledne celá rodina sešla, z rádia poslouchala zvony z Říma, jedla poctivou hovězí polévku a maso. Vypadalo to jako jakýsi malý svátek.
Dnes v poledne u stolu sedí málokterá rodina, a když tak nemá pravou hovězí polévku a možná ani maso.
Velkou část mladých rodin potkáte někde v terénu, třeba na slavnostech města, na vinobraní, na dožínkách. I přesto, že je tam velký mumraj potkáte tam hodně lidí s kočárky, prodírajíce se davem, za sebou táhnouce další dítě a někdy i psa. Ve všech očích vidíte zděšení z mumraje a přání být už doma. Jen maminka a možná tatínek nadšeně jezdí od stánku ke stánku, kupujíce tu pivo, tu klobásu, tu sýr a tu burčáček. Hlad mají postupně všichni, ale co těm dětem dát? Klobásu? Langoše? Trdelník? K nedělnímu obědu?
Číst dál »