Životní periody

Jeden pán mi nedávno vyprávěl o tom, jak si psal životopis. Je padesátník, takže mu to zabralo dost času – svůj život popsat.

Jak tak vzpomínal, co kdy bylo a nebylo, jako pomocníka si nakreslil časovou osu, do které si vše zakreslil. Poté se rozhodl znázornit si období, kdy byl „nahoře“ a kdy byl „dole“. Vznikla mu z toho celkem pravidelná sinusoida s periodou cca 2 roky. Zjistil, že jeho život je opravdu složen z tzv. dvouletek a že nyní, když to ví, že už může předvídat jak bude:-)

Další pán se připojil a říkal, že jeho život se skládá z „tříletek“.

Nezkoumala jsem, zda je to nějak dokázané, potvrzené a nechávám to na vás. Co myslíte vy?

Víkendové bloudění v Bludných Skalách (tip na výlet)

Když jsem se včera známým zmínil, že s dětmi, dědou a babičkou jedeme na výlet do Polska, první jejich reakcí bylo přání dobrého nákupu. Ne, nejedeme na nákupy, řekl jsem jim, ale na výlet. Stěží toto mohli pochopit. Do Polska k hranicím a ne na nákup? Ano, jde to.

V tomto článku popíši Bludné Skály (Błędne Skały), která jsme navštívili. V dalším příspěvku se pak budu věnovat lovení a pojídání smažených pstruhů, které jsem u nás v Čechách, tak jak to mají v Polsku, neviděl.

Námi navštívené Bludné Skály se nacházejí nedaleko příhraničního městečka Náchod a svou strukturou tvoří jakési přírodní skalní bludiště (přesná poloha na mapy.cz skal zde).

Z Náchoda jsme jeli přes městečko Kudowa zdrój směrem na vesničku Karłow. Zhruba něco za polovinou cesty z Kudowi zdróje do Karłowa se nachází malé parkoviště s odbočkou do Bludných Skal. Návštěvníci zde mají dvě možnosti. Buďto auto nechají na parkovišti a nahoru, zhruba 3 – 4 kilometry půjdou pěšky, nebo se za poplatek 10 zlotých dovezou až přímo ke vstupu skalního bludiště.

S malými dětmi jsme se nechali pustit až nahoru ke vstupu. Zde nutno dodat, že se z důvodu velmi úzké silnice, se na horu, i dolů pouští auta pouze čtvrt hodiny v hodinových intervalech. V našem případě jsme měli štěstí, že jsem k dolní závoře přijeli zrovna ve chvíli, kdy se auta pouštěla nahoru. Nahoře jsem zas přišli v čas, kdy se auta pouštějí dolů, takže jsem ani při vjezdu nahoru, ani pří sjezdu dolů ze skal nečekali.

Vstup do skal stojí pro dospělou osobu 5 zlotých. Děti které nechodí do školy neplatí nic. U školních dětí pak vstup činní 2,5 zlotých. Platit jsme museli zlotými. České koruny, ani eura zde s překvapením nebrali :-).

Bludne_skaly_00

Po zaplacení vstupného nás uvítala dřevěná brána s nápisem Błędne Skały.

Bludne_skaly_01

O něco dále pak bloudění mohlo začít.

Číst dál »

DVD v přílohách novin a časopisů. Kdy, jaký titul a za kolik.

(Aktualizovaný přehled všech příspěvků s tématikou levných DVD umístěných na těchto stránkách naleznete v příspěvku: Levná DVD – Seznam všech příspěvků s touto tématikou)

Před časem mi Hurri poslal odkaz na Google kalendář, do kterého Ivan Kutil a Jiří Viktorin, zadávají informace o tom, kde a kdy se dají koupit levná DVD, která vychází jako příloha novin, či časopisů.


(DVD přílohy v časopisech, novinách)

Z počátku jsem kalendáři mnoho pozornosti nevěnoval. To proto, že jsem si nebyl jistý, jak často se bude kalendář aktualizovat a nakolik v něm budou data aktuální. Zatím, jak se ale zdá, se do kalendáře nové tituly plní, takže si myslím, že za pozornost určitě stojí.

Pokud tedy plánujete nákup některých DVD, určitě do svých úvah zahrňte i informace z uváděného kalendáře DVD příloh v časopisech a novinách.

Příbuzné odkazy na téma příspěvků levných DVD

Sandokan a jiná skvělá DVD v Levných knihách

Vyjde na DVD v deníku AHA (říjen 2007 – duben 2008)

DVD v přílohách novin a časopisů. Kdy, jaký titul a za kolik.

Mikropovídka – Joo, třešně zrály…

Bylo léto a Bára trávila prázdniny na dětském táboře v Broumovských stěnách. Byla vedoucí oddílu nejmenších holčiček. Tábor byl malý, bylo zde pouze 40 dětí od nejmenších až po deváťáky. Bára není pedagog, ani se jím nehodlá stát. Její sestra před odjezdem onemocněla, a Bára byla po ruce, nebylo lehké ji přemluvit. „ A co když se tam někomu něco stane, to mě taky můžou zavřít, ne? “Ptala se. „Neboj, dostaneš nejmladší holčičky, ty jsou nejhodnější, budeš řešit akorát jejich stejskání po rodičích.“Snažila se jí sestra uklidnit. Bára neměla program na příštích 14 dní, nějaké peníze to přinese a o Broumovských stěnách slyšela z vypravování. Bára se tedy stala vedoucí nejmenších holčiček.

Jednoho dne celý tábor na celodenní výlet, u snídaně všichni obdrželi balíčky s jídlem, které měly vystačit na celý den. Šli všichni pohromadě, pro vedoucí to bylo snažší i příjemnější, kdyby se něco stalo. „Co když to ty moje mrňata neujdou, to je jako ponesu na zádech? “Strachovala se Bára. „Půjdem všichni, pomalu s přestávkami, to zvládnou a když ne, tak se rozdělíme.“ Říkala s klidem hlavní vedoucí Věra.

Byl krásný letní den, byla cítit vůně sena, taková pravá prázdninová idylka. Štrůdl dětí se vyrojil z lesa, před nimi se vynořila pastvina, a pohled do údolí, v dálce byla vidět vesnice. Najednou někdo zařval:“Třešněěěě!!!!!“ Skupina dětí se dala do běhu, Bára se spontánně připojuje a křičí taktéž: „Třešněěě!!!! Těžké větve jsou ohnuty až k zemi. Jsou velké a sladké, jak v pohádce. „Aby se nám nepoto… “, strachuje se Bára. „Nevzali jsem toaleťák.“Ostatní vedoucí přitakávají a je zaveleno k odchodu. Had dětí se vydává dál. „Další zastávkou je rybník a bude i koupání!“ Hlásí vedoucí Věra.

Malá skupinka dětí se však třešní nemůže nabažit, zůstává. Po chvíli zjištují, že skupinu dětí nejen že už nevidí, ale že ani neví, kudy a kam vlastně šli. Nejstarší – deváťák Smetana se automaticky ujímá vedení skupiny a říká:“Jdem tamhle k rozcestí, a zkusíme najít, po které barvě šli.“ Skupinka se poslušně žene k rozcestí. Kde stojí: Chata Hvězda 5,5km po žluté, ale i Chata Hvězda 6,5 km po modré. „Tak hurá, po žlutý.“ S úlevou velí Smetana. A vyráží po žluté, jdou hodně rychle, s nadějí, že doženou táborovou skupinu. Cesta je dost těžká, vede po kamenech, mezi skalami, místy je zarostlá křovím. Smetana všem pomáhá, podává ruku, hlavně mrňatům, všiml si, že mají na kahánku. Jdou rychle, jdou hodinu, po táborové skupině ani vidu ani slechu. Najednou se před nimi vynoří Chata Hvězda, základna tábora. Radost je velice rychle vystřídána strachem. Nikde nikdo. Celý uřícení sedají okolo táborového ohniště a vytahují obědové balíčky. „Nechceš řízek? “ Obrací se drobná holčička na Smetanu, ten chvíli váhá, ale pak přitaká:“ Svůj už jsem snědl, takže bych si dal, ale co budeš jíst ty? „Tak mi nech kousek chleba, to mi stačí,“ pípne. Sedí tam a mlčí.

Skupina dochází k rybníku, děti jsou v mžiku v plavkách. „ Ježíši, jak zajistíme, aby se ty moje mrňata neutopila?“ Děsí se Bára. „Normálka, budem se furt dívat. Do vody je pustíme teď, na 10 minut, pak půjdeme my.“ Uklidňuje Věra. Děti s vřískotem běží do vody, na povel od Věry vylézají a drkotajíce zuby se balí do ručníků. Vedoucí jdou konečně do vody, Bára s Věrou plavou spolu. „To je pohodička“, lahodí si Bára. „Docela mě to baví být vedoucí, ty moje holky jsou fakt hodný.“ „ Za rok bych jela zas.“ „Jo, je to pohoda, není tu nikdo problematický, loni tu byl kluk, co bral nějaký prášky na hlavu, tak to jsem se fakt bála a v noci jsem nespala, letos jsou všichni v pohodě. Pravidlem je, zadat jasný pravidla, pak je několikrát za den spočítat, zda jsou všichni a to stačí.“

Asi po hodině sezení u táborového ohniště konečně slyší dětský křik. Zanedlouho se přiřítí první děti, a přisedávají si k ohništi. Vedoucí Věra dorazí mezi posledními a velí:“ Nejdřív je potřeba nasbírat dřevo na táborák, pak teprv můžem opíkat. Tak se zvedejte! Ale nejdřív si dejte uschnout mokré plavky. Počkat, ještě je Báro, prosím spočítej, jestli jsme se vrátili všichni.“ „Dvá, čtyry, šest,….“ Počítá Bára. „Čtyřicet!“ Hlásí vítězoslavně.

Plugoo v samostatném okně

Přesně před měsícem jsem v článku Plugoo, online chat na váš blog představil a do blogu implementoval on-line kecálka Plugoo.

Velmi mile mě překvapilo, že Plugoo kecálka využíváte jak pro on-line chat, tak pro rychlé poslání mailu. Svůj účel tedy Pluggo výborně splňuje.

Mnozí z vás se mi přes všechny klady zmiňovali o jedné nevýhodě, která spočívala ve ztrátě komunikace po přejití na jinou stránku, ať už v rámci blogu, nebo mimo blog.

Včera jsem náhodou objevil možnost, jak Plugoo dostat do samostatného okna. Pro toto si stačí kliknou na ikonku, vpravém horním rohu (v oranžovém čtverečku).

Plugoo oddeleni 1

Po kliknutí se kecálek oddělí do stránky a přejde do samostatného okna.

Číst dál »

Kosočtverec dětskýma očima

picka
Park, Gabča, Lucinka, Davídek. Davídek dává úkoly.

„Maminko, teď budete hledat lísteček.“ V ruce třímá javorový list.

Gabča s Lucinkou se otočí. Uteče pár sekund.

„Můžete,“ ozve se Davídek po chvíli od zakrytované studny.

Gabča s Lucinkou pátrají. Pomalu se přibližují ke studni, u které Dáda stojí. Přestože Gabča už javorový list vidí, mlčí a dává tak šanci Lucince.

Lucinka je téměř u studny, všímá si lístečku, bere ho do ruky a vítězoslavně křičí, „Davídku, já našla lísteček.“

Davídek je spokojený. „Tak ještě vám dám jeden úkol. Ale za chvíli. Musíte počkat.“

Dáda se rozběhne po parku. Běhá po trávě i po hlavní cestě, která vede napříč celým parkem. Po chvíli se zastaví na cestě a směrem ke Gabče s Lucinkou křičí, „maminko, teď musíte najít poklad.“

Gabča s Lucinkou jdou směrem k Davídkovi. Rozhlíží se kolem sebe a jako poklad zkouší kytičky, klacíky a vše co na trávě nachází.

„Ne maminko, musíte blíž“, napovídá Dáda.

Gabča je téměř u Dády. Na cestě si všímá namalovaného skákacího panáka.

„Panák je Davídku poklad?“ Ptá se.

„Ne,“ odpovídá spokojeně Davídek.

„Tak já už Davídku nevím,“ nechává se Gabča poddat.

Davídek chvíli mlčí. Gabča a Lucinka mlčí taktéž.

„Tááák poklad je maminko přece tady,“ ukazuje Davídek před sebe na namalovaný kosočtverec.

Gabča se mírně nechápavě dívá na namalovaný kosočtverec s čárkou u uprostřed.

„No, diamant maminko přece,“ vysvětluje Davídek.

„No ano, diamant,“ odpovídá Gabča a dále se k pokladu na zemi nevyjadřuje.“

A Davídek? Spokojený s plněním druhého úkolu vymýšlí pro Gabču s Lucinkou další úkol.

Hádanka XVI – záhada ztraceného eura

Přestože jsem na minulou hádanku Hádanka XV – Pomožte pánům A a B správně určit čísla stále nenalezl řešení a abych se přiznal, ani nevím, zdali řešení existuje, dávám dnes do pléna lehký, leč zajímavý hostelový rébus ztraceného eura.

Tak tedy – zadání:

Tři studenti se přišli ubytovat do jednoho hostelu v Německu.

Na recepci se od recepčního dozvěděli cenu třicet euro za pokoj. Každý z nich tedy zaplatil deset euro. Potom se šli společně ubytovat na pokoj.

Po chvíli však recepční zjistil, že cena za pokoj je pouze dvacet pět euro. Protože však nevěděl, jak má mezi tři studenty rozdělit pět euro, řekl si, že každém z nich vrátí po jednom euru a zbylé dvě eura si nechá.

a nyní otázka na záhadu:

Tato situace tedy znamená:

– každý ze studentů zaplatil 9 euro

– dohromady studenti zaplatili 27 euro

– recepční má u sebe 2. eura

– 27 eur studentů + 2 eura co zůstaly recepčnímu je dohromady 29 euro.

Záhadou tedy je, kam se ztratilo jedno euro. Studenti přeci na počátku zaplatili celkem 30 euro.

Víte to?

Na 100 můžů připadá až 10 barvoslepých. Udělejte si test. Jak na tom jste vy?

Před nějakým časem přišel kolega s testem barvosleposti a zajímavou informací, dle které nejrozšířenější formou barvosleposti, odlišováním červené od zelené barvy, trpí až 10% mužské populace. (zdroj wikipedia a jiné).

Velmi zajímavým faktem je, že barvoslepostí z valné většiny trpí muži. Žen se týká pouze velmi okrajově.

V testu níže si můžete vyzkoušet, jak jste na tom s odlišováním barev vy.

V každém kolečku níže je vepsáno nějaké číslo, které byste měli bez problémů vidět. Osobně vidím všechna, hruráááá :-), alespoň něco mám v pořádku :-).

Pokud čísla vidíte stěží, nebo vůbec, nezoufejte, asi nejde o nic vážného, pouze patříte mezi 10% „barvoslepé“ populace.

Pod posledním obrázkem naleznete k jednotlivým obrázkům správná čísla, která byste měli vidět.

colorblind1
(obrázek 1)

Číst dál »

Virtuální láska

Čas se neúprosně rychlostí hnané gazely nachýlil k sedmé hodině. „Ještě pár řádek a končím,“ říkal si pro sebe Patrik, píšící mail své počítačové lásce Kamile.

Seznámili se spolu před necelým měsícem na xchatu. V místnosti „Láska po netu“ se toho tenkrát moc nedělo a tak s radostí uvítal, když ho oslovila neznámá dívka s přezdívkou Pomněnka. Říkala, že je na netu teprve krátce a xchat má spuštěn podruhé v životě. Zeptala se, jestli má čas a byl by ji ochoten vysvětlit některé věci ohledně xchatu. Patrik přikývl a u Pomněnky setrval. Časem se dozvěděl i dívčino pravé jméno a adresu. Byla z Berouna. On z Chebu.

Deset minut po sedmé vypnul Patrik počítač. Ve spěchu se oblékl a bez snídaně uháněl do školy. Začínal o půl osmé biologií. Předmětem, který i s účou tasemnicí, jak jí přezdívali, nenáviděl. Dnes psali test z mutačních změn genotypu. Nic mu to neříkalo. Viděl sice Ostrov doktora Moreaua podle Wellse a dosud mu živě do mysli vstupovala zmutovaná zvířata, ale zmiňovat se o nich v písemce by se neodvážil. Příště bude muset na hodinách dávat lepší pozor.

Test dopadl vcelku dobře. Jestliže z toho, co opsal bude správně alespoň polovina, dostane za tři. Ještě, že má tak chytré spolužáky. Však jim to v matice nebo fyzice oplatí.

Domů ze školy přišel ve tři. Celé dopoledne se nemohl dočkat, až zas spustí počítač a bude si moci s Kamilkou promluvit. Domluveni byli na půl čtvrtou. Nahodil počítač a otráveně pozoroval pomalu nabíhající WINDOWS XP. Firefox naběhl podstatně rychleji. Do schůzky zbývá dvacet minut. Co bude dělat? Horká těla z Inspirace nikdy nezklamala, zabrousil tedy tam.

„Tak která z nich má postavu jak Kamča?“ Ptal se sám sebe. Kamilu nikdy neviděl.

Za minutu půl čtvrté čekal nažhavený Patrik v předem smluvené privátní místnosti ‚Miláčkovi‘ na Kamilu. Byla přesná, jak švýcarské hodinky Swatch.
Číst dál »

PHP – jazyk pro interaktivní web

PHP Logo
PHP je relativně mladý skriptovací programovací jazyk, původně navržený pro vytváření dynamických webových stránek. Za jeho vznikem stojí programátor dánsko-kanadského původu Rasmus Lerdorf, který v roce 1994 řešil pro potřeby svých domovských stránek úlohu, jak vhodně získávat záznamy o přístupu čtenářů na svůj online životopis.

Nejprve si Lerdorf ke své stránce napsal jednoduché počítadlo přístupů v jazyce Perl. Bohužel spouštění Perlu nepřiměřeně zatěžovalo server, a tak své skripty přepsal do jazyka C. Na začátku roku 1995 pak skripty Lerdorf zpřístupnil pod názvem PHP 1.0 (Personal Home Page Tools a později Personal Home Page Construction Kit). PHP 1.0 bylo uvolněno jako open source. Uživatelům tím byla dána možnost skripty dále rozvíjet a opravovat v nich chyby. PHP se brzy stalo mezi autory webových stránek velmi populární.

První verze PHP byla velmi jednoduchá. Jednoduchý byl taktéž parser, který rozeznal jen několik speciálních maker a poskytoval pouze několik ve své době běžně užívaných funkcí. V polovině roku 1995 Lerdorf parser přepsal a přejmenoval na PHP/FI 2.0. (Personal Home Page/From Interpreter verze 2.0). Oficiálně bylo PHP/FI 2.0 vydáno až ke konci roku 1997. Do této verze byla přidána podpora SQL dotazů. PHP/FI 2.0 se tak vypořádalo s mnoha požadavky, které byly kladeny na funkčnost webových stránek. Verze PHP/FI 2.0. pracovala pouze na operačním systému Linux (Unix).

V polovině roku 1997 přepsali vývojáři Zeev Suraski a Andi Gutmans z izraelského technologického institutu Technion PHP parser a položili tak základ pro novou verzi PHP. PHP 3.0 bylo oficiálně uvedeno v polovině roku 1998. Verze PHP 3.0 se již blížila stavu PHP, v jakém ho známe dnes a oproti předchozí verzi PHP/FI 2.0 doznala značného rozšíření. Velké změny s sebou přinesly i změnu významu jména PHP (Personal Home Page Construction Kit) na rekurzivní akronym PHP: Hypertext Preprocessor.

Po vydání verze PHP 3.0 začali Surasky a Gutmans jádro PHP znovu přepisovat a v roce 1999 přišli se Zend engine (Zend je složení křestních jmen Zeev a Andi), který se stal základem pro verzi PHP 4.0. V této době Surasky a Gumans založili společnost Zend Technologies, která aktivně převzala vývoj PHP. PHP 4.0 bylo oficiálně představeno v polovině roku 2000.

Číst dál »