Tak se to všechno nějak v životě opakuje

Před pár dny mi mamka donesla starou fotku, na které jsem já ve školce. Nic moc by mi na tom nepřišlo k zamyšlení, kdyby nyní nechodil do školky Davídek a neměla ho stejná paní učitelka, která před lety měla i mě. Je to děs, jak ten čas letí a vše se tak nějak v generačním cyklu opakuje.

foto skolka

Zažíváte něco podobného? Jak se na tyto opakující se cykly, jen se změnou rolí, díváte?

You can skip to the end and leave a response. Pinging is currently not allowed.

7 komentářů k “Tak se to všechno nějak v životě opakuje”

  1. mrtvocich napsal:

    :shock: Mazec, ty kráávo—.. Fíha…

  2. Gacuman napsal:

    Jo, to si teprve člověk uvědomí, jak to letí, vždyť „to na tý fotce není přece tak dávno!“. Nebo že by jo?

  3. LuFa napsal:

    2 Gacuman: mno za par let to bude 30. let :-(.

  4. Martin Šín napsal:

    Mě by akorát zajímalo, která z těch holčiček jsi ty? :-)

  5. (teta) Klárka napsal:

    mně by to taky moc zalímalo…

  6. Klára napsal:

    LuFa je přece ta „holčička“ co vypadá jako Dáda. Mám podobnou zkušenost, co my jsme toho stihli projít – školku, školu, střední, vejšku, práci a paní učitelky i v té mé školce jsou furt ty samé.

  7. LuFa napsal:

    Klára: Bingo, trefa do černého, jsme přesně ta „holčička“ co vypadá jak Dáda. Tímto potvrzuji, že to Klárka uhodla.

Napište prosím komentář

You must be logged in to post a comment.