Změny ve stravovacích návycích jsem donedávna přisuzovala porevolučnímu vývoji v ČR, jako spousty nového, k nám přes hranice přišlo i vegetariánství. Trošku jsem si i říkala, že to bude jako se vším, nějakou dobu to bude děsně „in“ a pak to odpluje stejně rychle jako to přišlo.

Jenže?!?

Nedávno jsem se dočetla, že v Praze byly první vegetariánské restaurace již v 19.tém století. Pražské vegetariánské restaurace navštěvoval Franz Kafka, známým vegetariánem byl i Miroslav Tyrš – zakladatel Sokola. V článku se uvádělo, že tenkrát v Praze bylo více vegetariánských obchodů, než dnes. Je to možné?

Tehdejším propagátorem vegetariánství byl baron Salomon Mirohorský, díky němuž vznikla v bývalém Rakousku – Uhersku (tedy u nás) vegetariánská organizace. V roce 1884 vydal knihu O vegetarismu.
Stejně jako dnes je k vyloučení masa z jídelníčku vedl v mnohých případech zdravotní stav, náboženské důvody (odříkání) a odpor k zabíjení zvířat.

Proč osvěta vegetarismu nefungovala i v socialistickém Československu?

Rozvoj vegetarismu byl přerušen válkami a striktně ukončen v roce 1948. Vegetariánské spolky byly zakázány, restaurace a obchody znárodněny. Začalo platit:“Čím více masa se sní, tím lépe se žije.“
To byla asi ta příčina, že jsem vznik vegetariánství v Čechách přisuzovala až porevolučnímu vývoji.