V sobotu jsme se celá rodinka zúčastnili pochodu pro děti s příznačným názvem „Pohádkový les aneb putování za pejskem a kočičkou“.

Pochod se konal v České Skalici a začínal v Bažantnici, která vede do Ratibořic, místa známého z knihy Babička od Boženy Němcové.

Startovné bylo dobrovolné. Přesto jsme dětem něco deseti a dvaceti korunových mincí dali, aby je naházely do kasičky a tak konání pochodu a aktivitu pořádajících podpořily.

Pořadatelem pochodu byl Spolek divadelních ochotníku a tak jsem se ani moc nedivili, když nás pár metrů za startem přivítal pan Josef Čapek, který začal dětem vyprávět nejrůznější příběhy pejska a kočičky a přitom z nich děti zkoušet. Povídaní trvalo něco kolem deseti minut. Nakonec se děti dozvěděly, že něco z toho co pejsek a kočička dělaly, čeká i na ně.

Na prvním stanovišti měly děti za úkol pochovat a utišit plačtivou panenku. Zde se Davídek s Lucinkou trochu styděly, tak mnoho úkol neplnily.

Plnění každého úkolu bylo vždy doplněno názorným obrázkem.

Na druhém stanovišti, jak obrázek výše napověděl, děti pomáhaly pejskovi zašít natržené gatě. Protože podobné zašívání mají Davídek s Lucinkou doma, plnění úkolu jim šlo skvěle od ruky.

Na třetím stanovišti se děti dostaly na poštu, kde musely napsat psaní (namalovat obrázek) a hodit ho do poštovní schránky.

Na čtvrtém stanovišti děti měly za úkol mýt podlahu. Úkolu se výborně zhostil Davídek. Nejvíc ho asi bavilo namáčet hadr do kýble. Podlahu nicméně taktéž poctivě umyl. Celý tatínek :-D. Luci se moc k práci s hadrem neměla. Asi tuší, že mytí podlahy pro ní nebude v životě tak vzácné, jako nám chlapům.

Pro odměnu za mytí podlahy si šla Luci ale ráda.

Na dalším stanovišti pak děti měly pejska a kočičku, kteří se při myti podlahy zašpinily, vydrhnout na valše.

A potom pověsit. I tento úkol děti velmi bavil a pejska a kočičku drhly o sto šest.

O pár metrů dál na děti čekal přísný učitel, který mě a Gabču nejprve sprdnul, že se loudáme a jdeme mu pozdě na hodinu. Potom dětem položil otázku, které zvíře žije v lese. Davídek hned, že jelen. Luci po chvíli došla na veverku. Učitel děti pochválil. Děti měly radost. Na konec pak každý ještě nakreslil obrázek. Luci veverku, která vypadala jako kus čtverce. Davídek pak nakreslil sluníčko, které už vypadalo jako sluníčko.

Po škole šly děti vařit dort. Úkolem na tomto stanovišti bylo rozhodnout, které suroviny z předkládaných obrázků do dortu patří a které ne. Až na pár drobností, jakože klobása do dortu patří a čokoláda ne, docela suroviny určovaly.

Na posledním stanovišti si děti zasportovaly. Nejprve skákaly v pytli.

Potom zaházely míčkem do košíku.

Nakonec je čekal cíl, z kterého děti byly trošku smutní, protože pár úkolu by ještě snesly.

A opravdový pejsek a kočička, s kterými se děti rády vyfotily.

Na všechny pak v cíli čekal buřt a na dospělé pivo. Byly jsem autem, tak jsem si dal s Gabčou jedno na půl, tak aby ze mě alkohol cestou zpět vyprchal.

Ve Skalici jsem si pak celá rodinka dali ještě oběd a po krásně stráveném dni jeli domů.

Pochod se velmi vyvedl. Pořadatelům nezbývá než poděkovat, alespoň takto na internetu. A pokud nám to příští rok vyjde, určitě se všichni rádi zúčastníme.