Ač tomu ještě před několika lety málokdo věřil, tvrzení kdo není na internetu, jako by v mnoha ohledech nebyl, se pomalu začíná stávat skutečností. Internet dneška již není pouze statickým médiem, kterým jednotlivec, firma komunikuje svá sdělení k většině a většina tyto informace pasivně konzumuje stejným způsobem, jako by četla noviny, knihu, nabídkový katalog, nebo informační nástěnku. Dnes internet aktivně zasahuje do života lidí a rozšiřuje jejich dimenzi bytí o nový virtuální rozměr.

Často se lze také v souvislosti s internetem setkat s termínem komunikační dálnice. Nemyslím si, že je to ve všech ohledech výstižný termín. Dálnice je něco, kde věci, informace, lidé velmi rychle proudí, nevšímají si jeden druhého a jdou pouze za svým cílem. Raději bych použil termín ulice. A to jako místo, kde se lidé ve volném čase procházejí, zastavují se na kus řeči, sdílí se, radí si a vzájemně vyměňují informace. Takový je tedy web dneška. Ulicí. Webem druhé generace. Webem 2.0.

Web 2.0.

Termín Web 2.0. dle dostupných zdrojů použil jako první v roce 2004 Tim O`Reilly, zakladatel stejnojmenného nakladatelství O´Reilly Media. Konkrétně pojmem Web 2.0.označil a charakterizoval druhou generaci internetových služeb, která uživatelům umožňuje spoluvytvářet a sdílet informace novým způsobem.

Mezi internetové služby, na které se označení Web 2.0. vztahovalo a vztahuje a z nichž se o některých ještě v článku zmíním jmenujme Flickr, Wikipedii, Napster a Bittorent. Mezi technologie a nástroje v jejichž kontextu se o Webu 2.0. mluví pak jmenujme Ajax, Tagy, RSS, blogy, wiki a sociální síť.

Nástroje pro tvorbu Webu 2.0

Aby mohl být web Webem 2.0. je potřeba zajistit jistou interaktivitu mezi on-line stránkou a uživatelem. V raných dobách internetu uživatel klikal a čekal. Dnes se právě díky technologii Ajax a rychlému internetovému připojení nemusí ani jedno.

Ajax dal tvůrcům internetových stránek nástroj, s kterým dokáží zabezpečit asynchronní přenos dat a bez potřeby znovu načtení stránky, snížení počtu kliknutí, komunikovat s databází. Rychlé připojení k internetu pak uživatele zbaví zdlouhavého čekání a uživatel se na webu cítí, jako by pracoval v prostředí svého počítače. Úsilí dnešních webových vývojářů se ostatně stále častěji orientuje tímto směrem. Snahou je přenést mnoho klasických stolních aplikací. Ve spojení s tímto se dnes stále více hovoří o webové kanceláři. Příkladem budiž společnost Google a její webový textový editor a tabulkový kalkulátor.

Tagy, neboli česky řečeno štítky, jsou jednoduchá slova, kterými uživatelé označují obsah dat, která na stránku vkládají, nebo která si dle svého kategorizují. Takovými daty mohou být například fotografie, písničky, záložky, či nejrůznější další informace. Tagy označená data jsou pak zpřístupněna veřejnosti. Takto označená data se jim pak dle zadaných slov, jako kritéria vyhledávání, budou nabízet.

Pro názornost a praktické vysvětlení tagů si vezměme například fotografii hor z webu Flickr, o kterém se ještě zmíníme. Uživatel který foto na server vložil k němu přidal tagy Krkonoše, dovolená, hory,Čechy, turistika. Uživatelům, kterým jsou pak fotografie zpřístupněny, mohou být nabídnuty k prohlédnutí po zadání slova Krkonoše, dovolená a pod. Velmi užitečné na způsobu tagů je to, že uživatelům dána možnost nahlížet na data z různých pohledů.

Další práci s tagy má na starosti samotný web. Ten shromažďuje a počítá výskyt jednotlivých tagů. V závislosti na četnosti jednotlivých tagů je pak nabízí uživatelům a to s různou velikostí fontu. Tagy, které jsou na webu použity nejvíce mají větší velikost, než tagy, s nižším výskytem.

V souvislosti s tagování, neboli označováním obsahu uživateli se v angličtině můžete setkat ještě s termínem folksonomy. Pojmem folksonomy je významově myšlen jako protiklad k taxonomy. Taxonomy je klasické třídění dat odborníky. Například zatřídění knih v knihovnách.

Sociální sítí se označují skupiny uživatelů s podobnými zájmy. Tyto skupiny pak úzce pracují s výše popsanými tagy a taktéž je vytváří. Mnohé systémy taktéž umožňují jednotlivé příspěvky uživatelů na webu hodnotit a komentovat. Nejlépe hodnocené příspěvky se tak dostávají do popředí webu. Na jeho první stránku, která se zobrazí po načtení. Naopak uživateli zavrhované příspěvky, záporné hodnocení, mohou být z webu odstraněny. Komentáře u jednotlivých příspěvku pak mohou obsah příspěvku zkvalitnit.

Technologie RSS přináší uživatelům možnost dozvědět se rychle a pohodlně o změně na webech, které je zajímají. Obsahem, kterého se oznámení změny může týkat může být prakticky cokoliv. Změny na hlavních stránkách zpravodajských webů, přidání nového příspěvku do bloggu, přidání komentáře do fóra, nová reakce na váš příspěvek, přidání nové fotografie do alba, nebo dokonce upozornění na příchozí nový email. Prakticky tedy technologie RSS šetří uživatelův čas, kterým by za normálních okolností plýtval, když by navštěvoval stránky, které ho zajímají, ale na kterých se od jeho minulé návštěvy nic nezměnilo.

Propracované blogové, redakční, nebo wiki systémy, mnohdy nabízené k volnému bezplatnému použití poskytují jejich uživatelům možnost soustředit se více na samotnou tvorbu obsahu, namísto toho, aby se zabývali a plýtvali časem technickým řešením, jak tomu ještě před několika lety bylo. Každému uživateli, který má cokoliv svému internetovému okolí sdělit je toto umožněno, bez toho, aniž by musel mít technické znalosti, jak po technické stránce vše pracuje.

Společenské systémy

Vhodná kombinace nástrojů a technologií webu 2.0. umožňuje tvorbu systémů, které formou online komunit, prostřednictvím počítačové komunikace, dovolují lidem scházet se, sdílet se a spolupracovat. Systémy, které toto splňují se označují jako společenský software, nebo společenské systémy.

Bez ohledu na chronologickou přesnost si nyní v několika kategoriích představíme některé významné zahraniční společenských systémy, které do jisté míry ovlivnili a ovlivňují mnohé další nově vznikající společenské systémy. Kde to pak půjde, představíme i české a slovenské.

Vstupte do světa fotografie a filmu

Flickr

Vítejte ve světě fotografií, místa, kde si každý milovník statických obrázků přijde na své. Služba Flickr byla spuštěna v roce 2004. V roce 2005 pak Flickr koupila významná společnost Yahoo! Dnes je Flickr pro své vlastnosti velmi často za vzorový příklad WEBu 2.0.

Podstatou služby je uživatelům webu poskytnout místo, kam si mohou uložit své fotografie a ty poté s ostatními sdílet. Nakolik a s kým budou fotky sdíleny je plně v rukou uživatele, který na web fotografie nahrál a kterému tak naleží veškerá pravomoc s fotkami nakládat.

Registrovaným uživatelům služba Flickr nabízí dva módy užívání. První bezplatný, v kterém je možno každý kalendářní měsíc vložit 20 MB fotografií , omezený na 3 alba a možnost nahlížet pouze na posledních 200 fotografii. Placený mód v ceně 24,95 amerických dolarů nabízí 2 GB měsíčního uploadu a neomezený počet alb a neomezený počet zobrazovaných fotografií.

Registrovaným uživatelům služba dále dovolí označit vložené fotografie tagy. Roztřídit fotografie do alb. Ostatní registrovaní uživatelé se mohou k vloženým fotografiím vyjadřovat.

Neregistrovaní uživatelé mohou zveřejněné fotografie pouze prohlížet. Ani to však není marné. Pokud z jakéhokoliv důvodu hledáte nějaké fotografie, je dobré si na Flickr vzpomenout.

Vkládat fotografie do Flickru je možno přímo z webového rozhraní služby, nebo pro uživatele Linuxu pomocí aplikací kflickr, gnickr nebo juploadr . Pro uživatele Windows, nebo Mac OS X je pak připraven proprietární Uploader.

Poslední zajímavou vlastností o které se zmíním jsou Flickr Mapy, které umožňují, zatřídit vložené fotografie geograficky. Uživatelé tak mohou své fotografie umísťovat a zobrazovat dle geografické příslušnosti.

Pro velké množství nejrůznějších fotografií každému doporučuji k prohlédnutí. Pokud budete v budoucnu hledat nějaké fotografie na Flickr se vyplatí vzpomenout.

You Tube

Koho pohltil svět pohyblivých obrázků, své s jistotou nalezne na You Tube. Služba vznikla na začátku roku 2005 a dnes je vlastněna společností Google. Ve srovnání s předchozí službou Flickr nabízí o něco méně možností. Na druhou stranu veškeré své služby nabízí registrovaným uživatelům zcela zdarma. Celý web je opět pouze v angličtině. Pro pouhé vyhledávání a prohlížení videí toto není nijak velkým problémem.

Registrovaní uživatelé vkládají jednotlivá videa přes webové rozhraní. Po vložení videa je vhodné stejně jako u služby Flickr vyplnit tagy. Registrovaným uživatelům je pak umožněno video komentovat a ohodnotit. Hodnocení je realizováno kliknutím na škálu červených hvězd pod každým videem. U každého videa je zobrazena i četnost jeho shlédnutí a hodnocení.

K nalezení je toho na You Tube opravdu mnoho. Od soukromých videí, přes cenné archivní záběry z filmů, hudební klipy až po celé seriály, či filmy. Z našich českých luhů a hájů jsou k nalezení například některé díly krtečka, Pata a Mata, či písně a archivní záběry Karla Gota, Heleny Vondráčkové a mnoho dalšího.

Protože mnoho z obsahu You Tube porušuje autorské licence, některé z vložených snímku se na You Tube mnoho neohřeje a jsou mazány na žádost filmových studií a ochránců autorů. Mnoho společností se taktéž s You Tube soudí o finanční vyrovnání za porušení autorských práv. Jak tyto spory soudně dopadnou bude zajímavé sledovat.

Vytvořte si vlastní rádio

Last.fm

Rádio jen pro vás, dle vašeho vkusu a chuti. To je last.fm a mnohem více. Služba v dnešní podobě vznikla sloučením dvou projektů Audioscrobbler a Last.fm. První z jmenovaných projektů umožňoval uživatelům zasílání právě přehrávaných skladeb na internet a po sléze na základě zaslaných skladeb dohledání posluchačů s podobným hudebním vkusem. Druhá služba poskytovala internetové rádio s možností hodnocení jednotlivých poslouchaných skladeb. Na základě hodnocených skladem docházelo ke generování dynamických playlistů, které obsahovali muziku dle posluchačova vkusu. Z historického hlediska vznikly obě služby samostatně v roce 2002. V roce 2005 pak došlo k jejich sloučení.

V dnešní podobě last.fm poskytuje to nejlepší z obou služeb. Díky pluginům z Audioscrobbleru umožňuje registrovaným uživatelům zasílat lokálně poslouchané skladby a na jejich základě vytvářet sít posluchačů s obdobným vkusem. Jednotliví uživatelé si mohou vytvářet síť přátel, nebo se sdružovat do skupin. Svou skupinu má i LinuxExpres. Můžete se tedy přidat. Jste vítáni.Díky přínosu last.fm disponuje dnešní služba Last.fm kvalitním internetovým rádiem.

Aplikace pro poslech internetového rádia je dostupná i pro Linux. Díky vyšší kvalitě rádia, může být jediným omezujícím faktorem rychlost internetového připojení.

Registrovaní uživatelé mohou taktéž služby last.fm využít pro statistiku toho co poslouchají, nebo si právě poslouchané skladby umístit na své webové stránky.

Stránky Last.fm jsou pouze v anglickém jazyce. Díky charakteru stránky však toto není překážka.

Buďte informování, buďte IN

Digg

Vždy o krok napřed před ostatními budete ve světě vědy a technologií se službou Digg. Vznik služby spadá do roku 2004. Služba je založena na velmi jednoduchém, avšak účinném principu, kdy registrovaní uživatelé přidávají odkazy na nové zajímavé články a ostatní registrovaní uživatelé dávají článkům, které se jim líbí hlas, takzvaný „digg“.

Po přidání nového článku, se nejprve článek umístí do sekce „Upcoming“. V závislosti na výpočtu, který je prováděn vnitřním algoritmem Diggu, jsou články na základě počtu hlasů umísťovány na hlavní stránku. Pokud odkaz někteří z uživatelů označí jako problematický, může být vymazán.

Každý přidaný odkaz obsahuje i krátký popis, čeho se týká. Takže uživatel předem ví, o čem článek může být. Registrovaní uživatelé pak k článku mohou přidat komentář.

Stránka Diggu je bohužel celá v angličtině, takže i články, na které se na stránkách odkazuje jsou v psané v anglickém jazyce.

Linkuj, Vybrali SME

Na obdobném principu jako Digg funguje česká služba Linkuj, nebo Slovenská služba Vybrali SME. Přestože počet přispívajících uživatelů těchto služeb je ve srovnání se službou Digg o dost menší, příspěvky se v mnohém týkají českých a slovenských reálií, což je nezanedbatelné plus.

Del.icio.us

Všechny záložky (odkazy na internetová stránky) na jednom místě. Taková byla v roce 2003 myšlenka zakladatelů služby del.icio.us a jak čas prověřil, dočkala se úspěchu. Služba del.icio.us poskytuje registrovaným uživatelům prostor na vedení vlastních záložek. Tímto je uživatelům umožněno dostat se k uloženým záložkám z každého počítače.

Záložky lze uchovávat jak privátně, nebo je zpřístupnit ke sdílení ostatním uživatelům. Okolí uživatelů, kterým budou záložky zpřístupněny je možno specifikovat. Záložky lze tak nabídnout ke sdílení úzké skupině uživatelů, nebo široké veřejnosti. Každé vložené záložce je vhodné přiřadit tagy. Počet tagů k jedné záložce je neomezen.

Jagg

Jagg je čeká obdoba del.icio.us. Služba je teprve v počátcích, ale lze očekávat, že se za čas počet uživatelů zvýší. Pokud již používáte službu del.icio.us, je možno stávající uložené záložky do Jagg.cz nahrát.

Encyklopedie

Wikipedia

Wikipedia je internetová mezinárodní encyklopedie, která se do kvality i rozsahu vyrovná renomované encyklopedii Britannica, která je tvořena vysoce kvalifikovanými odborníky. Wikipedia vznikla v roce 2001. Každý uživatel internetu může z Wikipedie čerpat a taktéž do ní přispívat. Příspěvky nemusí být pouze formou celého článku, ale je možno editovat i kterékoliv existující příspěvky. Editace se tak může například týkat úpravy pouhého překlepu v příspěvku, korekce věcné chyby, nebo dokonce rozšíření článku.

Koncem července 2006 existovala Wikipedie v 229 jazykových verzích. Anglicky psaná verze obsahuje více jak jeden a čtvrt miliónu článků. Česká verze více jak 45000 článků.

Život na Webu

Lidé

Kde jinde se online pobavit, popovídat, seznámit, najít radu, porozumění než na lidé. Historie jednoho z největších a nejznámějších českých webových chatovacích a komunitních portálů, sahá do roku 1997, kdy se došlo ve spolupráci s Pinknetem ke spuštění služby lide.cz, která sloužila k vyhledávání emailových adres. V roce 2002 došlo k přepracování na chatovací a komunitní portál.

Základem všeho je registrace uživatele. Po zaregistrování a vytvoření elekronického profilu, začíná uživatel fungovat jako virtuální bytost. Ne tedy jako někdo, kdo se světu rozhodl ukázat své fotografie, filmy, oblíbené odkazy jak bylo popsáno u předešlých služeb, a přes toto je i ostatním uživatelům prezentován. Ale jako ten, kdo říká já tu jsem, jsem ten a ten, pojďte se seznámit

Uživatelé služby mohou na webu vystupovat pod svými pravými jmény, snažit se chovat tak, jako v reálném životě, komunikovat skutečné reálie, nebo naopak, mohou se vydávat za někoho úplně jiného, předstírat opačné pohlaví, nadsazovat, nebo snižovat věk a mnoho dalšího. Toto vše lze a je na každém uživateli, jak se k tomuto postaví.

Stručně nyní o některých službách, které Lidé nabízí. Je jich skutečně mnoho. Sekce profily umožní uživatelům procházet a prohlížet si profily zaregistrovaných uživatelů. Mnoho uživatelů má v profilu vyplněné skutečné údaje. Vedený seznam přátel a lidí s kterými si píší. Součástí profilu je i fotografie uživatele, která je v mnoha případech taktéž reálná. Pokud je zobrazený profil uživateli sympatický je mu dána možnost, aby uživateli poslal vzkaz, nebo rovnou žádost o seznámení.

Sekce chat dává možnost skupinového hovoru.

Skupinový hovor je veden v místnostech, které jsou tématicky rozdělené. Místností je velmi mnoho. Pokud by však ani jedna z nich nevyhovovala, je možno založit novou. Nově založená místnost je nejprve dočasná, pokud se však v místnosti sejde trvale více lidí je možno místnost ustálit a tak bude trvalá. Mnoho místností má taktéž svá pravidla a moderátory, kteří dbají na pořádek v místnostech. Uživatelům je taktéž dána možnost hovořit přes místnosti.

Další službou integrovanou do Lidé jsou Spolužáci. Tato služba dává uživatelům možnost založit třídu, která má obraz v realitě a sdružovat v ní lidi, kteří spolu v minulosti stejnou třídu sdíleli. Ve spolužácích jsou mimo současných tříd, založeny i třídy mnoho let zpět. Takže určitě stojí každému za to, aby se na Spolužáky podíval a pokusil se svou třídu nalézt pokud třída neexistuje, může ji založit.

Poslední významnou sekci o které se zmíním jsou Srazy. V této sekci je uživatelům dána možnost dát veřejně všem uživatelům na vědomí, že kdy a kde se chystá skutečný sraz, skutečných uživatelů z Lidé. Tak se mají lidé možnost potkávat a celý systém lidé dosahuje nového rozměru a to prolínání virtuálního a reálného života. Uživatelé přestávají být anonymní, ale dávají se poznat takoví jací jsou.

Závěrem

V předchozích řádcích jsem se zmínil o sociálních systémech, webu 2.0., jeho principech a představil některé z významných služeb. Ne na všechny se bohužel dostalo místa. Na vysvětlení principu toho co Web 2.0. přináší to však neubralo. Podstatné je, že web se stává dalším možným místem k životu. Doufejme, že bude dobrým místem.

Poznámky pod čarou

Nebyla by to společnost Google, kdyby si nechala ujít něco co letí a co lidé používají. Přestože jsem v článku Google zmínil pouze v souvislosti s You Tube, není to jediná služba Webu 2.0., kterou provozuje. Vlastně dá se říct, že mnoho toho co společnost Google provozuje můžeme zařadit do škatulky Web 2.0. Na poli sdílení fotografií Google konkuruje službě Flickr službou Picasa. Dále pak Google provozuje například instant messenger, blogger, orkut, webový textový editor, tabulkový kalkulátor a kalendář. Vše z toho umožňuje skupinovou spolupráci.

Pokud se dnes podívám na české služby Webu 2.0. a srovnám je se zahraničními službami, nevychází mi bohužel z toho setkání nejlépe. Když pak přemýšlím o tom, proč tomu tak je, docházím k závěru, že hlavní roli v tomto hrají dva faktory. Prvním faktorem je že služby Webu 2.0. jsou u nás relativně mladé, takže se ještě tolik nedostali do podvědomí uživatelů. Druhým faktorem pak je částečná ostýchavost širší skupiny uživatelů podílet se na internetovém dění. Pevně ale věřím, že každým dnem se toto zlepšuje a možnosti Webu 2.0. se na plno začnou užívat i v našich podmínkách.

Alternativou k české službě Lidé je služba Xchat. Nenabízí sice tolik možností jako Lidé, ale disponuje též velmi početnou komunitou uživatelů. Chat i příslib reálného setkání s některými uživateli je obdobný. Každému tedy, komu se zalíbí služba Lidé, doporučuji i Xchat.

Odkazy

www.flickr.com – domovská stránka služby Flickr
www.youtube.com – domovská stránka služby Youtube
www.last.fm – domovská stránka služby Last.fm
www.digg.com – domovská stránka služby digg.com
www.linkuj.cz – domovská stránka služby linkuj.cz
vybrali.sme.sk – domovská stránka služby Vybrali SME
del.icio.us – domovská stránka služby Del.icio.us
www.jagg.cz – domovská stránka služby Jagg
wikipedia.org – domovská stránka služby wikipedie
cs.wikipedia.org – domovská stránka české wikipedie
www.lide.cz – domovská stránka služby lidé

Článek vyšel původně v časopisu LinuxEXPRES. Autor článku Lukáš Faltýnek.

Článek je uveřejněn s GNU FDL licencí (anglicky).