22 května, 2008 
Klára Dnes jsem si v matce měst okusila, jaké to je, když se pejsek rozhodne místo nasednout do metra, proběhnout trasu po svejch, po kolejích, tunelem. Pejsek se tak rozhodl na cestě z práce, po 18té hodině. Mezi Strašnicemi a nám. Míru.
Jak se to líbilo pejskovi nevím, ještě ted ho prý honí policajti v kolejišti. Jak se to ale líbilo Praze, vím.
„Vážení cestující, vlak končí ve stanici náměstí Míru, z důvodů psa v kolejišti.“
Musela jsem se smát. Ostatní lidé brblali, hlavně starší, méně pohybliví. Jenže jsem nečekala, co takový pes v kolejišti, alias zastavení vlaku ve špičce může prakticky znamenat.
Nástupiště na náměstí Míru praská ve švech, lidem nahoře nikdo neřekl, že nemají kam odjet, a tak sjíždí dolů. Stejně jako lidé co přijeli vlakem z města, cpou se všichni na eskalátory. Jedny jedou dolů, druhé nahoru a třetí stojí. Dolů stále jezdí lidé. Na eskalátory nahoru čeká celé nástupiště. Když se tam dostanu, schody se zastaví. Bud nějaký vtipálek (na to je expert Dáda Faltýnků) vypnul nahoře schody, nebo se vyply přetížením. Jenže co? Lidé na schodech stojí, koukají. Vůbec je nenapadne jít po svých.
„Pražáci líný.“ Napadá mě.
Jenže se dav nehejbe. Lidé čekají, až se schody rozjedou, a na přecpané nástupiště stále přijíždějí lidé ze shora. Mladší páni přeskakují a jsou po prostředních schodech, ale dav na schodech stále stojí. Lidé křičí, posílají se do řití, řvou a dav začíná být v panice. Nikdo nic nedělá, není pomoc, ani pán v rozhlase už nehlásá pokyny pro cestující. Kdyby tu pak byla moje těhotná kolegyně, tak by se pooooo, říkám si. Vidím pár starších lidí, nenadávají, ale nevypadají dobře. Myslím na to, že kdyby se něco stalo, tak vůbec jako národ nejsme na nic připravení, ničeho schopní. Zdravý rozum již vymřel.
A pejsek si dál vesele běhá v kolejišti, a ostatní psi mu to závidějí.
Zveřejněno v
Nad tím zůstává rozum stát. To je jako v tom vtipu:
Potkají se blondýna a brunetka. Brunetka vypráví: „Představ si, že jsem dneska musela dvě hodiny čekat ve výtahu, než ho opravili…“
„To nic není,“ přeruší jí blondýna, „to já jsem musela stát čtyři hodiny na porouchaným eskalátoru!“
Ale teď vážně, ani se nedivím. Jednou jsem MHD autobusem. Byl celý nacpaný lidma a na další zastávce se tam nacpali další tak, že nešli zavřít dveře. Dveře se zavírali, ale jakmile narazili na člověka, zase se otevřeli. Signalizace pípá, dveře se zavírají napůl, pak se zase otevřou. A stále dokola. Stáli jsme tam takhle asi pět minut, ne-li déle. Samozřejmě lidi, kteří blokovali dveře, vůbec nenapadlo počkat si na další. Jak se nakonec povedlo dveře uvolnit netuším. Možná někdo toho člověka vykopl ven. A od té doby mě asi nic nepřekvapí.
Klárka: Když Davídek eskalátor v pražském metru zastavil, začalo se z reproduktorů ozývat hlášení, aby lidé jezdící schody opustili a oni je mohli spustit znovu. Noví lidé však stále na schody chodily a schody stály.
Jinak pejsek v kolejišti fajn. Doufám, že vše ve zdraví přežil. Třeba se i zítra dočkáme reportáže na Nově :-).
Metro melo jet klidne dal. Kdyz si nekdo neumi vzit cokla na voditko, tak se nemuze divit, ze mu ho prezvejkne metro :-)
No, tak to je fakt síla. Ale co se divíme, dnešní společnost je všelijaká…
Klárko, když jsem byla v sedmičce na základce, tak mě jednou zdrhnul brankou náš pes Darin, byl to milý divoch špicl a protože jsem na poslední chvíli spěchala do školy, trnula jsem až do velké přestávky kdy jsem ho honila po ulici, abych ho zahnala domů a pak rychle zpátky do školy. Takže si dovedu představit, co udělá za rozruch pejsek v kolejišti.
Tady by měla být anketa. Otázku bych formuloval asi takto:
Co se vám zdá lepší?
a) zachráněný pejsek a ušlapaný lidi v panice na nástupišti metra, nebo
b) přejetý pejsek a lidi ok?
Volil bych b)
I když normálně proti zvířatům nic nemám.
copak to nechápete?asi nemáte moc rád zvířata,že?Klidně by jste se podílel na vraždě.Nemáte cit ani srdce,taky kdyby jste spadl do kolejí nechtěl by jste aby vás přejelia to je právě ta škoda,vás by klidně zajet měli.S bohem
Hanka: To není pravda, zvířata mám rád. Nejvíc prase, krávu, králíka … Prý ani pejsek není špatnej, ale zatím jsem bohužel neměl to štěstí.