Když jsem letos byla na lyžích v Peci pod Sněžkou, na fronty, které tam pamatuji jsem mohla jen s úsměvem vzpomínat. Byla to pohoda, nikde žádná fronta, hezké lyžování. Jen se mi zdálo, že jsem spíše na návštěvě v Polsku, než „doma“. Navíc, občerstvení nic moc a tuze drahé. Dnes už vím, proč v Peci nebyly fronty, po Čechovi ani památka, všichni jezdí do Alp.
O týden později jsem patřila k těm co tráví 8 hodin na cestě za velkými zasněženými svahy. Jela jsem do Pitztalu, který leží v Rakousku – Tyrolsku, asi 60 km od Innsbrucku.
Lyžování v Pitztalu je na ledovci, tudíš možnost lyžovačky je od října do konce května. V březnu je tam už příjemně teplo, sluníčko svítí…
Do centra lyžařského dění (2840m) se z údolí dostanete metrem – Pitzexpresem, cesta trvá cca 8 minut, jezdí každých 10 minut. Po výstupu z metra již vidíte zasněžené svahy, houpající se lanovky a sedačky, kotvový vlek. U metra je také půjčovna i úschovna lyží, velká restaurace typu jídelny – samoobslužný bar. Venku je obrovské prostranství na odpočinek, relax, opalování, jídlo, pití. Spousta míst k sezení a stojanů na lyže. Uprostřed je open-air bar. Pokud se rozhodnete usadit se zde, zjistíte, že je to Čechů ráj! Náš rodný jazyk převažuje:-) „Tak tady jsou všichni ti týpci, co sedávali v Peci v bufíku s párkem v rohlíku v ruce, ti co se tlačili ve frontách, nebo tam dokonce předbíhali.“ Říkám si.
Ceny za občerstvení jsou díky silné koruně velice příjemné a kvalita a rozmanitost občerstvení je o několik stupňů výš, než v Peci. Opravdu jako Čech nemusíte mít takový ten pocit „to si nemohu dovolit, to je drahé“, protože není. Mají výborné bratwursty, zeleninové saláty, polévku a supr tečku v podobě pudinkových pohárů. S nápoji je to malinko horší, české pivo totiž nevedou, ale svařené víno ano. Pro žíznivé sportovce mají tzv.leitungswasser, obyčejnou pitnou vodu za 30 centů půllitr. Pro žíznivé sportovce jiného druhu mají jejich piva.
Ti kteří přijeli do Pitztalu za lyžováním, mají výběr z několika lanovek a tras. Nejvyšší bod výstupu z lanovky je 3440 metrů, konečná Pitz -panoramabahn. Odtud je krásný výhled a opět několik možností jak sjet dolů, dle obtížnosti.
Pro Adrenalinu chtivé snowborďáky je zde i snow park, kde si mohou slušně zaskákat. Říkali Ti naši:-)
Areál je vhodný i pro začátečníky, je možno navštívit lyžařskou, či snowborďáckou školu. Tyto aktivity probíhají na „Trottelplatzu“, což je volným překladem naše cvičná loučka (např. na Horních Mísečkách jedna je). Jenže Trottelplatz je ve skutečnosti dlouhý kotvový vlek, který se dá svým sklonem srovnat s našimi krkonošskými sjezdovkami. Délkou je dokonce Trottelplatz předčívá – má 2km. Na Trottelplatzu je bezpečné a pohodové lyžování, instruktoři ho doporučují pro rozjezd, nebo naopak pro závěr, kdy už nemá lyžar příliš sil.
Po celodenní lyžovačce je super relax v 60 km vzdáleném
Aquadome v Langenfeldu. Aquadome jsou termální lázně, jak vnitřní tak venkovní. Venku je několik bazénků, jeden i se slanou vodou. Voda je teplá cca 36 stupňů, s masážními tryskami, bublinkami a relaxační hudbou. K dispozici je i venkovní plavecký bazén, a dětský koutek s toboganem. Všechny bazénky jsou napuštěny vodou z termálního pramenu vyvěrajícího z hloubky 1865 m o teplotě 40 stupňů. Koupání je příjemné jak na tělo, tak na duši.
I když jsem Pitztal navštívila v době rakouských a německých školních velikonočních prázdnin, návštěvnost nebyla vysoká. Oni asi domácí jezdí jinam, někam dál…
Tak jsi vše Klárko vylíčila tak, že pomalu začínám o lyžování v Alpách taky uvažovat. Moc krásné fotky jsi k příspěvku pořídila.
Já lyžuji jednou do roka, vždy, když jedeme z práce. Jezdíme jen do Alp. Já tedy jezdím jen po těch trottleplatzech nebo idiotplatzech, to je jedno jak tomu budeme říkat, ale mám to rád. BTW, tak levnou vodu jak píšeš, jsem nikdy na svahu nezažil a to jsem byl letos také kousek od Innsbrucku.
Kdo má po lyžování ještě sílu vyrazit do Aquaparku, tak lyžuje pod svý možnosti ;)
Jinak ta sjezdovka pro trotly vypadá jako ideální na curving, ale jezdit na kotvě???
pre mna je to rizikove lyžovanie,chcem mat cele kosti