2 ledna, 2011 
LuFa Viktor Dyk – ZEMĚ MLUVÍ
Tvrdá matka byla jsem tobě.
Těžce chléb jísti dala.
Nehýčkala jsem robě,
muže jsem zraňovala.
Když prohlédly poprvé tvé oči vyjevené,
smutný se obzor před tebou šířil.
Mluvila jsem o ráně zasazené,
které čas neusmířil.
Na nás oba padal těžký stín,
matka tvrdá byla jsem, ty tvrdý syn.
Nepozdvihl jsi pro mne rámě.
S láskou jsi nepomyslil na mě.
Když vítr zahučel, zapraštěl mráz,
neslyšel jsi můj hlas.
A já přec mluvila, vidouc tvou psotu,
bídu, jež věčně tě štve.
A z úst mých zamlklých zaznělo tu:
Vezmi si své.
Těžké břímě nosím.
Přichází radost, nebo děs?
Slyšíš mne dnes?
Matka, syna prosím.
Haj si mne. Braň si mne. Neoslyš matky.
Haj si mne. Braň si mne. Ať shoří statky,
pole at udupou, zničí.
Zítra zas símě vzklíčí.
Chystala jsem ti úděl, děcko.
Úděl jsem tobě chystala.
Chraň si mne. Haj si mne. V moci tvé všecko:
aby ztroskotala loď, anebo přistala.
Neoslyš slova varující:
Neprodej úděl za čočovici.
Třeba mne opustíš,
nezahynu.
Ale víš,
kolik sem přijde stínů?
Kolikrát pěst bude potomek zatínat
a syn tvůj kolikrát bude tě proklínat?
Nezahynu, věčna jsem,
ale žít budu s trapným úžasem:
kterak jsi zapomněl dědičný na díl?
Kterak jsi váhal a kterak jsi zradil?
Jak možno kletý čin provésti vědomky?
Sebe jsi zradit moh. Ale své potomky?
Dokavád dýchal jsi, proč ses vzdal?
Čeho ses bál?
Co je to smrt?
Smrt znamená jít ke mně.
Tvá matka země
otvírá náruč: možno bys jí zhrd?
Pojď, poznáš, jak je náruč země měkká
pro toho, který splnil, co čeká.
Prosím tě, matka tvá: Braň si mne, synu!
Jdi, třeba k smrti těžko jdeš.
Opustíš-li mne, nezahynu.
Opustíš-li mne, zahyneš!
Zveřejněno v
Neni to Luky,miřeno na doktůrky s vypovědmi.?? tak me to prislo.uz jsme 2.1.2011 zase v NES cesta gut sucho ,slunko ,a silnice bez aut…kdo by taky v nedeli rano v 6 hod jel do SRN ze? hezky zbytek nedele ti preje mamka a tatka. dik za basnicku…
Netyka se to Viktora Dyka ,ale je to vesely pribeh v sobotu1.1.2011 s vnoucaty.Lucinka 6let+Davidek 8let.Jdeme rano bobovat na kopec.Lucie :babi jdu se podivat za barák jestli tam je kamoska Elinka.Jdi Lucinko a prijd me to řici.A babi proč??? to uz se mi tedy vubec nechce!!no jo obdobi vzdoru -jak je u deti dobře známo.Povidám :Luci. nejsi žádna princezna se zlatou nohou na čele/chtěla jsem říci nedupej nohama/a vrat se mi to povědět .-Nejsi žádná vzdorovačná princezna!! A David se chytil slova o zlate noze na čele a hned si zacal vymyslet novou pohadku:Babi ty ji neznas O princezne se zlatou nohou na čele?? ??Princezne se totiz zlomila noha a oni ji tam dali zlatou sádru a ona přes zákaz kopla do mice a otisk sadry zlate nohy se ji přilepil na čelo a tak byla za neposlušnost potrestána… Tak jsme se tomu srdečne zasmáli a v klidu jsme šli dál bobovat.Elinka za barákem nebyla.Hezký start do nového týdne v novém roce 2011 přeje všem příznivcum pohádek Blanka Faltýnková…ja mam dnes odpolko a mame 20 přijmů!!!
Takže misto od 14hod musim už začít ve 12.30 abychom to stihly.Jedna sestra ma totiž ranni a 1 odpolko a 1 nočni.na 25 pacientů na dvouch patrech….Lítame nahoru a dolu!!!
Náročná báseň